Stěhování z domu v 18 letech

Chci se zeptat, je mi 18, doma mám hrozné problémy, nerada chodím domů, sem chodím jen z nutnosti. Naštěstí hádky se za poslední týden dost uklidnili,ale před pár dny, co byl den to byla jedna hádka. Ze školy se nechci vracet domů, jsem na nich finančně pořád závislá kvůli tomu, jak studuji. Tento rok budu dělat maturitu. Ale nervově se na ni nedokážu připravit, nemám tady vůbec energii, kde energii mám a i chuť něco dělat, kam se vracím ráda, je u přítele. Nejsme spolu dlouho, to ano, ale cítím u něj domov a u sebe doma domov necítím. Jenže když bych přišla za rodiči, zda se mohu odstěhovat, tak mě klidně i přikurtují k posteli a nikam nepustí. Začnou nadávat, bohužel i do sprostých slov, už dávno vím, že jsem hlavně u mámy píča, magor, idiot, kurva, apod... Smutnější na tom je, že mi to řekne do očí. Nemohu si dovolit mít já nějaký problém, protože v tomto věku, přeci žádný problémy nejsou, je život bezstarostný apod. Nebo alespoň to říkají. Mám nervy, jako každý v určitém věku má nějaké nervy, já mám nervy ze školy, blíží se maturita, které se bojím, jako čert kříže, což je také špatně. Doma se bojím udělat chybu, každá chyba je něco příšerného, dozvuk mé chyby je hrozný. Je mi to vpalováno do obličeje i několik týdnů, rozchod s mým bývalým přítelem je mi předhazován do dnes. Jak byl úžasný apod. Nesmířili se s tím, že mám jiného. Chci odejít, ale nevím jak, říkají mi ať si sbalím a jdu. Ale pro mne je to hrozně nepředstavitelná situace. Prosím poraďte, nechci odejít za zle, protože vím, že já bych to nedokázala, nejraději bych odešla do Vánoc, nebo hned po Vánocích.. 😔😔 Cítím se doma jako na návštěvě, kde nemohu udělat chybu a nikdy se nikomu nezavděčím 😒