Švagrová nechce půjčit dítě babičce

handulka40
25. zář 2017

Ahoj. Potřebovala bych poradit a hlavně se vypsat. Manželův bratr si našel ženu, mají spolu krásnou tříletou holčičku. Problém je, že švagrová nesnáší tchýni. Přestože jí tchýně nic neudělala, snaží se švagrové ve všem vyjít vstříc, navaří vždycky její oblíbená jídla... Švagrová jí nechce malou moc půjčovat, když přijede na návštěvu, většinou s malou chodí po svých příbuzných a kamarádkách a babička ji má tak sotva hodinku. Přitom malá babičku zbožňuje a vím, že by jí babička nijak "neublížila". Švagrová má zvláštní vztah k jídlu a malé dává jen vybrané potraviny (ale to ať si dělá každá maminka jak chce). Tchýně by malé nikdy nedala nic, co má zakázané. Přesto o ní švagrová vykládá, že malou cpe sladkostmi. Tchýně sama sladkosti považuje za ďáblův vynález a nikdy by jí je nedala... Pokud jí tchýně koupí sukýnku, švagrová ji malé nikdy neobleče. Občas přijede na návštěvu naštvaná a s tchýní ani nemluví. Je z toho moc smutná. Je to její jediné vnouče. A já jsem z toho smutná taky. Je mi líto, že ani babička ani vnučka spolu netráví čas, který by mohly. Ale nevím, jak z toho ven. Neřešili jste v rodině něco podobného?

rebe
2. říj 2017

@tynka9 Víš... Tohle nám dělávala babička: Kolik si dáš knedlíků? Tři. Nandala jich pět a servírovala se slovy Kdyžtak si přidáš. A když jsem opravdu snědla ty tři a dva nechala, říkala Tobě to nechutnalo?!
Nedovedeš si představit, s jakou láskou na to dneska vzpomínám.
Chci říct, vydrž, tobě to musí neskutečně pít krev, ale děti to možná jednou budou taky milovat.
Babičky jsou takové. Dát najíst = projevit lásku.

tynka9
2. říj 2017

@rori1986 chápu, že jste vydrželi místo tří dnů jen dva 😀 ... u nás je to naopak v tom, že se tchýně nenechává takhle obskakovat, ale naopak obskakuje nás i ve věcech, které nechceme, a takovým způsobem, že toho má člověk taky až až....

tynka9
2. říj 2017

@rebe jako jo, to dělají všechny babičky... jenže ono to jen jídlem začíná a to je to nejmenší. Mě to sice žere, ale kdyby to bylo jen to, tak to neřeším. Btw mojí mamku jsme si se sourozencema "vychovali" a opravdu nám nandá to, co chceme, nebo nás nechá si nandat jídlo samotné.

Při jednom obědě, kdy neteřince bylo cca půl roku a švagrová sotva začínala s příkrmy, dala tchýně malé do pusy na chuť kost z pečeného masa - okořeněnou, mastnou, pečenou... Švagrová jí 3x řekla, ať to vyndá, že si nepřeje, aby jí to do pusy dávala. Vyndala to až ve chvíli, kdy už to švagrová nevydržela, třískla rukou do stolu a prohlásila: "Do prd..e mami, řekla jsem, ať tu kost vyndáš." To zabralo.. já si nemůžu dovolit tohle tchýni říct, to může její dcera...

Celá rodina neteřinku tahala za ručičky už od cca 7 měsíce, kdy začínala lézt. Bylo mi z toho špatně - ručičky v ramenou tak blbě prohnuté, páteř do luku a na špičkách. A všichni nadšení z toho, jak malá ťape. Jednou jsem jen maličko ťukla, že to není dobře. Švagrová řekla, že to ví, tak jsem dál mlčela, co si mám dělat zlou krev, není to moje dítě. Manželovi jsem vysvětlila, co je na tom špatně, pochopil to, a my dva jsme malou ze zásady nevodili nebo když už nám jí předali, ať si s ním poťapeme, tak jsme jí nedrželi za ručičky, ale podpaží. Jenže tchýně z toho byla tak nadšená, že mám strach, že tohle bude jednou dělat i s našema dětma, protože ona prostě nereaguje na to, že člověk v něčem řekne ne a že si něco nepřeje...

A to mi dělá největší vrásky, čert vem nějakou večeři, kterou sníš jen z donucení a slušnosti, i když nemáš hlad. Ale to, že si všechno dělá po svém a na to, co řekneš, že se ti nelíbí reaguje mávnutím ruky, že to moc hrotíš a ona, že 2 děti už taky vychovala... z toho mám největší strach. A ono se to pak kupí a člověk si řekne, že jsou to maličkosti, ale když je toho nad míru, tak to neskutečně se*e. Nechci našemu človíčkovi upírat babičku, to rozhodně ne, zároveň se občas i hlídání hodí, ale když bude dělat všechno naopak než si přeju, tak co mě má motivovat k tomu tam maličké nechávat? Už teď z toho mám strach, a to jsem teprve v 8. měsíci.

rebe
2. říj 2017

@tynka9 Dovedu si to představit, věř mi. Moje tchyně byla učitelka v mateřské školce, takže ví všechno nejlíp, protože "vychovala 400 dětí". Jednou jsem jí v hádce řekla, že vychovala dvě děti, o ty ostatní se jen chvilku starala ve školce, ale vychovávaly je jejich maminky, půl roku tam se mnou pak nemluvily ani dveře od koupelny... A děti jí samotné nenechávám, protože se o ně nedokáže postarat.
Ale je důležité naučit se ty důležité věci odfiltrovávat od těch, které tě štvou hlavně proto, že na ni máš averzi, ale ve skutečnosti jsou vlastně docela roztomilé. Pomůže to jednak tobě, že se nebudeš tolik nervovat, ale hlavně tvým dětem, že jim nebudeš zbytečně blokovat cestu k babičce.
Těžké to je, ale pořád věřím, že to stojí to za to. Každá milující osoba je pro dítě přínosem.

marion2017
2. říj 2017

@tynka9 to mam přesněji já. Když něco nechci, aby dělali dětem (tahání za ruce, Slaná a sládka jídla v roce, manipulaci, vydírání. .), tak jen slysim tchána, že tchýne vychovala 3 deti a az je výchovam já, pak mužu mluvit...

rebe
2. říj 2017

@marion2017 Snadná odpověď: Ano, vychovali jste je, teď zase vychováváme my, jsou to naše děti. Ale chce to opakovat pořád dokolečka, tchyně se napoprvé smrtelně urazila, když jsem řekla, že dcera je moje dcera. Že prý když myslím... Jako, myslím, no, docela dost zřetelně si ten porod pamatuju 😀

marion2017
2. říj 2017

@rebe to mi nestojí za to, bylo by to pozdvižení pro celou rodinu a tchán by nás vydědil. .