Syn odmítá tátu. Nevím, jak je sblížit

ululul
18. črc 2014

Můj dvouletý syn téměř nechce být se svým tátou. Manžel je přes týden hodně v práci, vracívá se až večer, kdy syn buď už spí, nebo jde spát během půl hodiny a o víkendech mívá často svoje aktivity (jezdí na kolo, s kamarády), společný čas příliš nemáme. Syn je stále jen se mnou. Když je s námi chlap doma, nemůžu dojít ani do obchodu, protože syn hrozně brečí a nechce s ním zůstat. Nenechá se od něj ani uložit do postele, vyndat z vany..pořád brečí, že chce maminku. Dneska v noci se probudil a hrozně se rozbrečel, ať jde tatínek pryč, že ho nechce vedle sebe, že chce spinkat jenom s maminkou (syn spává často s námi v posteli). Manžel byl rozzlobený, že je rozmazlený, že už toho má dost. Co mám ale dělat? Těžko mu můžu nařídit, aby byl s tátou rád. Je to začarovaný kruh. Syn brečí, že nechce být s tátou, tak táta nechce být s ním, že ho stejně nechce. Nevím, jak je sblížit..

loafeer
18. črc 2014

@ululul postupně bych manžela začlenovala....Abyste byli vsichni spolu, pak ty na chvíli odejdeš a postupně to prodlužovat...Manžel měl asi dlouho potíže sám se sebou, ono trochu není divu...Takže nejvyšší čas začít trávit čas společně...

ladik1
18. črc 2014

My to měli úplně stejně (i ve stejném věku), zlepšilo se to, když manžel změnil práci a přestal dojíždět, čímž byl víc doma a hlavně se synem dělali společné aktivity, které je bavily...Když chce jezdit manžel na kole, může ho vzít sebou, než půjde malý spát můžou si zahrát fotbal, u nás to pomohlo moc a pak po večerech takový ty aktivity jako vytahnout starou autodráhu a ukázat mu auťáky, společný blbnutí v koupelně aj...jediná možnost je, aby si s ním manžel víc hrát, čím víc příjemných společných věcí zažijí, tím lepší vztah mezi nimi bude 😉

pajoslava
18. črc 2014

@ululul To samozrejme chapu, neslo to ani jinak a je skvele, ze je manzel opet v poradku. Ale o to vice by mu melo byt lito, ze "prisel" o rok a pul sveho syna a ma se ted snazit ziskat zpet ten ztraceny cas a byt s nim co nejvice! Ale to co pisete tomu vubec nenasvedcuje ☹ Chapu, ze musi pracovat, ale i kdyby mel prijit tesne pred spanim, mel by si utrhnout i tu posledni pulhodinku! Syna vykoupat, ulozit, precist pohadku. I ta pul hodinka denne by synovi stacila! Nekdo to tak proste ma, ze rodic musi chodit do prace a pracuje do noci, o to vice se prece musi tesit. Navic Vas muz jak jste psala vyhledava aktivity i o vikendu, coz svedci tomu, ze se synem a celkove s Vami byt proste nechce.. A takove kecy, ze on me nechce, tak co... jasne, ze nechce, kdyz vlastne vubec nevi k cemu ten tatinek je.. Urcite i syn musel prihlizet tomu, ze bylo manzelovi spatne, ze jste se o nej starala a urcitym smyslem to jiste chapal. A misto toho, aby mel zpet tatinka, kdyz ted vidi, ze jiz je mu dobre, tak ho vlastne nema vubec ☹ Je to smutne, urcite bych to tak nenechala.. Jestli muze je zdrav, muze chodit do prace, muze tedy byt i naplno otec!! Nejde ted o cas, ale o to BYT OTEC. Vikendy byste meli travit spolecne i tak, ze on bude se synem sam a bude se mu venovat. Klidne muze vzit ven prece obe deti, Vy si taky musite odpocinou...
No proste nenechte to tak.. Je to otec, tatinek deti, tak at se tak chova!

moravanka
19. črc 2014

Myslim si uplne to same co pajoslava. Proste tatinek nema o rodinu zajem, pro kluka bude za chvili jen cizi pan, co teda s vami bydli, Si chodi o vikendech na sve aktivity a na rodinu kasle. Kluka bych mu samotnemu nedavala, podle me se k nemu chova s nezajmem, pro kluka to musi byt frustrujici. Musite neco o vikendech podnikat jako cela rodina (a ty se je pokouset pomalu sblizovat a dohlednout na chovani otce k synovi), pokud teda mazel bude chtit, je tezke mu vnucovat rodinu, kdyz o ni nestoji. Nakonec by se ze spolecnych vikendu mohla stat poradna frustrace.
Problem budou asi i bezdetni kamaradi, ten tvuj prece nemuze zit bohemsky jako oni. Tvuj chlap ma zenu a deti a ma travit cas s nimi!!!!

ululul
autor
19. črc 2014

No jo, kdyby mu to tak šlo nakázat. Když už mám kecy, zůstane doma, pustí si počítač a hodiny hraje poker. Na synovu snahu jít si modelovat, kreslit, stavět garáž z kostek..odpoví že nemá čas, nebo že on to neumí, ať řekne mamince. Včera přijel z práce "dřív", už v 18 hodin. Syn byl nadšený, měl pro něj doma schovaný dárek, co jsme mu koupili, tak mu o něm hned vyprávěl a za ruku ho táhnul domů. Tatínek už cestou říkal, že by chtěl jít na chvíli na kolo, tak jsem se ho zeptala, jestli by nemohl jít, až malý usne, ať je chvíli s ním. Souhlasil. Doma si rozbalil dárek, poděkoval, zapnul počítač a než malý usnul, seděl u počítače. A když jsem řekla, že to klidně mohl jít na kolo, tak se rozčiloval, že nevim co chci, že s náma zůstal doma a zase je to špatně.

pajoslava
19. črc 2014

Dejte mu přečíst tuhle diskuzi, aby věděl, co je špatně...bo jinak bude asi vždy mimo ☹

somalicats
19. črc 2014

@ululul Kdyby to byl můj muž,tak bych vytáhla šňůru od kompu ze zdi a natvrdo se ho zeptala,proč si pořizoval rodinu,když se o ni nestará. Když mu bylo zle,stálas u něj,starala ses o něj,a jen co se oklepal,tak na tohle všechno zapomněl?

tkanicka
19. črc 2014

@pajoslava ten se akorát nafoukne, že ho probírá na internetu
Je to vliv těch kamarádů, pokud nikdo z nich nemá rodinu, tak se všichni starají tak maximálně sami o sebe (jestli se o ně ještě nestará maminka) a aby u nich obstál a neposlouchal, jak je pod pantoflem, snaží se jim vyrovnat. Tohle nemůže dělat dobrotu. Já se musím přiznat, že jsem manželovi utla kamarádyzáhy potom, co jsme spolu začali chodit, protože oni byli všichni do jednoho nezadaní a akorát ho popichovali, nedávala jsem ultimátum, jen jsem řekla, co se mi nelíbí a sám se rozhodl, že bude snažší je omezit. Když vidělli, že na něj nemají vliv, tak přestali otravovat, časem manžel přišel na to, že si s nima nemá co říct.

marcicek84
19. črc 2014

@ululul - vidím to ještě trochu z jiného pohledu, nemoc tvého muže zapříčinila to, že ve 3 měsících syna byl rád, že se postará sám o sebe, měl co dělat sám se sebou, te´d už chodí do práce, ale čas se nazastavil, nemůže navázat v těch třech měsících, o hodně přišel, ten čas už nevrátí a syn mu to neulehčuje tím odmítavým postojem...i návrat do práce musel být pro manžela nezvyk, osobně si nemyslím, že za vše může sám, možná má výčitky svědomí a to ho trápí a neumí se synovi přiblížit, on svého syna také nezná, z 3 měsíčního miminka má dvouleťáka...takže já bych asi pomohla jim vytvořit společný vztah, o tatíkovi se bavila a vymýšlela klučičí zábavu a výlety,které jdou dělat s tatínkem, syn si na něj zvykne, on si zvykne na syna, třeba i kdyby se stal nějaký drobný úraz, musí se dostat za úkol tatínek mu např. náplastí zalepit odřené koleno a pochlácholit ho, ty se musíš držet stranou, měl by synovi i něco ohřát a dát mu to k jídlu,at syn vidí, že i táta se o něj umí postarat...a co se týče jeho kamarádů, ze začátku by je měl omezit, vždy za účelem rodinného výletu, ale časem mu chybět nebudou, neboť bude mít vztah se svým synem a to ty kamarády přebije...

lu777
19. črc 2014

@ululul uf, no tak tohle co píšeš o tom pokeru a jak jde hned co přijde z práce ven, tak to bych nevydýchala.... muž k tomu měl taky jednu dobu sklon a přiznám se, že mi ruply nervy a večer jsem si ho vzala stranou a natvrdo mu řekla, že takhle jsem si to nepředstavovala a kvůli tomu jsme se 3 roky nesnažili o dítě 😠
navíc tím, že jednoho dědečka už nemáme a druhého vidíme párkrát za rok, tak se ten táta musí snažit, jak by jinak kluk měl mužský vzor?? 😕 😕

lu777
19. črc 2014

@ululul a jinak s těmi kamarády - dobré by bylo opravdu, aby si našel nějaké nové co mají děti... těžko se takhle bude (navíc opožděně) učit být otcem... potřebuje někoho v podobné roli okolo sebe 😉

řekla bych mu natvrdo, že pokud někdo sedí na dvou židlích (je otec rodiny a zároveň se z větší části chová jako singl), tak se mu může stát, že spadne mezi ně na zadek..... singl stejně už nebude, nemusí z něj hned být podpantoflák, ale pokud má zájem o svou ženu a děti, tak si musí urovnat život 😕
ono teď jsi na MD, ale až půjdeš do práce, tak přece nemůžeš vše okolo dětí dělat vždy jen Ty? co když budeš někam chtít jet apod., teď máte miminko a jsi na MD, ale za rok za dva to nemůže takhle fungovat 😉

ono i ta máma je pak unavená a je dost možné, že byste se začali hádat (předtím byl nemocný, ale časem Ti to může začít vadit víc a už nemocný nebude a mohla bys mu to začít opravdu vyčítat až Ti dojde trpělivost)....

u vás to bylo i tou nemocí, ale já kolikrát zírám jak máma dělá 99 % věcí doma.... obdivuju kde berou ty mámy sílu a motivaci 😕 já nemít občas oraz, tak to nedám, po 4 letech doma jsem byla na konci se silami, ty hormony po porodech došly a už jsem nemohla vůbec.... Ty zatím zníš v pohodě, ale nikdo nedokáže jet tahle na doraz roky v kuse, vždycky pak jde něco stranou - buď ten vztah nebo ta žena nemá čas na sebe - a obojí postupem tu rodinu ohrožuje....

možná bych mu řekla natvrdo i to, že ty děti má... a i když se je bude snažit ignorovat, tak tam budou... i kdyby se rozvedl... pořád tam budou... a je potřeba se tomu postavit....
nevím, zní mi to že by bylo opravdu dobé kontaktovat psychologa (manž. poradce, ped. psych. poradnu, tu ligu otevř. mužů), je to komplikované tou nemocí a muž se mi z toho co píšeš zdá zablokovaný 😕

moravanka
19. črc 2014

A jaky byl pred nemoci ? Travili jste spolu vikendy, jezdili na vylety, venoval se ti, pomahal ti v domacnosti a mluvil o rodine ?

somalicats
19. črc 2014

@lu777 Souhlasím, nějakou odbornou pomoc bych taky doporučovala. Mně to připadá, že u tohoto chlapa ta nemoc způsobila to, že začal mít pocit, že si nic neužil a jede si dle sebe. Jenže to nemůže dlouhodobě fungovat, když má rodinu.
Můj ex trávil hodně času u PC taktéž, navíc se mu nikdy nikam moc nechtělo, jenže s dítětem člověk nemůže pořád sedět doma na zadku. Když už jsem neměla nervy na to ho neustále přesvědčovat, že výlet do ZOO/do skal/na Sněžku/kamkoli jinam bude super, začala jsem s dcerkou jezdit sama. A to mu taky vadilo, byl to jeden z hřebů do rakve našeho manželství. My bohužel nakonec žádnou manželskou poradnu nenavštívili, dnes bych ty problémy taky řešila jinak, a skončilo to rozvodem. Takže fakt začít řešit hned, dokud je ještě co zachraňovat.

ululul
autor
19. črc 2014

@moravanka předtím byl úplně jiný. Klidný, vyrovnaný - teď je hrozný nervák a hned vybouchne. Čekávala jsem na něj denně u autobusu, když se vracel z práce. Jezdívali jsme na výlety, na dovolené, Je fakt, že doma mi nikdy příliš nepomáhal. Já pracovala v soukromích jeslích a ve volnu jsem hlídávala ještě děti našich klientů (byl to kluk a holka, tříleťáci) a k těm byl skvělý. Jezdívali jsme s nima na akce pro děti, hlavně s tou holčičkou. Pak jsem otěhotněla a na syna se těšil. Plánoval, jak ho naučí lézt na stěnu, jak ho vezme na Sněžku. Pak onemocněl a od té doby černá díra.

leeena_4
19. črc 2014

@ululul Pokud je u muže takováhla razantní změna po prodělané nemoci. Zřejmě by po vyléčení těla potřeboval vyléčit ještě duši a najít si psychologa. Takové jeho chování ubližuje nejen jemu samotnému, ale poznamenává celou rodinu.