Tchánovci chtějí dceru učit být beze mě. Nelíbí se mi to

a to,že by chtěli mít vnoče chvíli pro sebe,na tom snad není nic špatného a hlavně teda já to nepovažuji za mluvení do výchovy,o tom tady zakladatelka snad vůbec nepsala,jestli jsem dobře četla

on asi záleží na povaze dítěte,řídila bych se tím a i vlastním pocitem.my třeba neměli problém s tchýní,právě naopak,mám jí zlatou! 😵 malého si občas brala-třeba když jsme potřebovali něco zařídit a poprvé v noci ho měla v 10.měsících tak snad mě neukamenujete.a bylo to absolutně bez problémů,někdo to třeba odsoudí,ale já v tom nevidím problém, když se dohodnou obě strany.ale rozhodně nesouhlasím z názorem,že dítě patří jen mě,dyt si přeci musí budovat vztah i k babičkám a já za sebe můžu říct,že jsem za to ráda,malej babičku miluje,navštěvujeme jí několikrát týdně,sami si chce prcka brát na víkendy,už spolu byli i na týden na dovče a užili si to všechny strany.malej si myslím se cítí na obou stranách v bezpečí a o to mi jde. 😉 a vůbec to neberu tak,že bych se ho zbavovala to vůbec!!!!!!!

@radka.m. No to je jasný že babičky nejsou necitové, ale tady se jedná o to že ladybugie píše že si za malou nechodí hrát a najednou si ji chtějí brát na dvě hodiny. To je ještě obrovská výhoda že je to ve stejném domě, že když bude malá plakat, tak bude hned u mámy. Jde jen o to jim nějak vysvětlit, aby si na ně malá pořádně zvykla a pak to bude dobrý. Já v tom nějakej velkej problém taky nevidím. Sem malou nechala u babičky celej týden, když jí byly 2 roky, byla u nich zvyklá, tak proč ne. Taky nikdy neměla období že by beze mě řvala, spíš byla hned s každým kámoška. Zato malej je úplně jinej a k nikomu jinýmu nechce, takže je to celý o povaze toho dítěte.

no o tom,že za malou nechodí...k nám taky nikdo nechodí-nevím jestli se jim tu nelíbí,nebo proč ale chodí jsem obě baičky fakt jen výjmečně,to spíš my chodíme za nima.A to tchýně bydlí pár baráků od nás,takže taky blízko.ze začátku mě to taky štvalo,ale co už,asi mají nějaký důvod,třeba je to fakt o tom,že nechtějí narušovat soukromí.

už to tady někdo psal,že se prostě jejich babička necítí u nich doma moc dobře,u nás je to to samé,mamka přijde jenom když si jde pro malýho,tak než ho ustrojíme a dáme mu s sebou věci,nebo popřát,když má někdo narozky,nebo svátek a to na ni vidím,jak je jakoby nervozní,prostě se necítí a přitom to je moje máti,natož pak tchyně,která má ke mně dál citově,než má mamka,a tak raději chodíme my k nim,v tomhle mají prostě už svůj věk a já je nehodlám přenaučovat,nezasloužili by si to ani a proto bych jim nikdy nekladla takové podmínky jako když chceš vidět vnoučata a hrát si s nimi,tak přijd ale ty k nám 😠

@radka.m. to přece není podmínka, ale kompromis 😉 a navíc to není na pořád 🙂

@radka.m. přesně tak to vnímám já,je pravda že ze začátku mě to opravdu štvalo,furt jsem si říkala dyt mají nohy stejně jako já,ale teď už to neřeším,jsem fakt ráda že malej má babičky a to je to hlavní,mě taky nikdo nenutí do věcí,který nechci,tak já je nebudu nutit aby byli u nás,když tu být nechtějí.teda oslavy trávíme taky u nás,to jo ale taky je na nich vidět,že už chtějí domů 😀

Musela jsem se nad tímto tématem znovu zamyslet a musím přiznat, že bych malou dala JAK KOMU. Bydleli jsme doteď cca 13 km daleko, návštěva asi tak 2x do roka, když se musí. Jinak nějaký návštěvy nebyly, když jsme chtěli někoho vidět, přijeli jsme my. Ale chováním jedné babičky jsme byli v šoku, tak jsme jí malou půjčili jen v kočárku, zkusili jsme to 2x a pokaždé přišla pozdě, nebrala telefon.. nikdy víc. Druhá babička si zase myslí, že jen ona umí vychovat dítě a dřív, když jsme tu byli třeba na víkend a šli jsme s kamarádama posedět, tak v pohodě, měli jsmě pravidla a ty byly dodržovány, co se týče jídla, chování, přebalování, oblékání. Teď, když už bydlíme zpátky "doma" a máme obě babičky ve městě, asi jsme s hlídáním skončili. Nějak v ně přestávám mít důvěru a naše pravidla vzala za své, už jsme se i dost ošklivě pohádali právě i kvůli hlídání. Na jednu stranu je babička ráda, že hlídá, pak mi to vmete do tváře, jako že ji obtěžuju. Když jí řeknu, že teda končíme s hlídáním, tak je uražená. Nechodíme nikam pařit, hlídání bylo v rámci stěhování a dovybalování. takže asi tak, záleží KDO moje dítě hlídá a zda o to opravdu stojí.
a jinak - k nám taky nikdo nechodí a když už přišli, tak na chvilku a už aby zase byli doma..

Tak ja taky jeste zareaguju. Proti hlidani nic nemam, ale dat dite kazdy den nekomu, koho nezna, mi prijde sileny. Nejedna se o 3 lete dite, ale o kojence. Tchyne o syna nejevi zajem a kdyby najednou prisla, ze si ho chce kazdy den brat, tak bych byla dost opatrna. Ale byla bych rada, ze zajem ma a pomalu bych ho nechala zvykat a casem bych ho 'pujcila' . Ale ne najednou nekomu, pro dite, cizimu.

beata-asi tak nějak,ze začátku jsem taky prudila,jakože mto mají stejně dalůeko,a tak,ale postupem času jsem prostě došla k tomu,že svá vnoučata milují a že se prostě jinde necítí,nebo tak něco,ale k tomu závěru asi musí člověk dojít postupně,nebo co, 😉 verbalinka-taky jsem včera psala,zvykat dítě,pokud na ně není zvyklé a pokud mu to za čas nebude dělat problém,tak proč ne,dvě hodky není v podstatě nic,jinak mi teda přijde logické zvykat dítě u nich,když pak by mělo trávit ten čas u nich a ne doma,doma je zvyklé a pak přijde do cizího prostředí a to pro něj bude docela mazec,ne? 😒

Já si myslím, že pokud se lady necítí na to, půjčovat takhle malé dítě tchýni, která před tím nejevila tak velký zájem a chce je mít po dohledem, tak jí tchýně musí respektovat. Lady je máma a ta určuje pravidla. A jestli tchýně nechce chodit k nim, tak je to její problém. Proč by se jako lady měla přizpůsobvat jí??? Ona se musí přizpůsobit. A podle mého - po čase lady získá k tchýni důvěru a dítě se tchýni oblíbí, tak pak nebude problém dát dítě tchýni na hlídání na 2 hodiny k nim do bytu.
A vy se tady pořád bavíte o větších dětech, ale tohle je 9ti měsíční mrňousek! To přeci nemůžete srovnávat.

A nezlobte se na mě, ale takové výmluvy, že se u vás tchýně necítí.... Jak píšu - to je její problém. Pokud dítě chce vidět, tak se přes to musí přenést a překonat to.
Já nemám problém nechat Olíka mamkou nebo tchýní pohlídat, ale prostě to musí mít nějaká pravidla. Jak jsem psala - když jdu na nehty, kosmetiku, kadeřnici, kino, různé oslavy.
Ale každý den na 2 hodiny? Proboha proč?

@foogy já jsem psala že to tak praktikujeme od 10.měsíců 😉 takže žádný velký dítě.jasný,ale já to píšu od začátku,že o tom to je o vzájemné domluvě,ale jako jenom protože že u nás nikdo nechce být se mám já taky šprajcnout a nedávat jim dítě??nezlob se,ale nejsem malé dítě abych něco dělala na truc 😉 sme dospělý lidi a respektujeme se.ona mi zase do ničeho nekecá,dává rady jen na vyžádání.ona si napřed zakladatelka musí sama ujasnit jaké mají mezi sebou vztahy a podle toho se řídit.dávajit malou každý den je asi blbost,ale ať si to tedy určí sama jak si to představuje a jak to chce 😉

Prostě si to Lady musí udělat podle svého - podle svého nejlepšího vědomí a svědomí 😉
My to tady každá cítíme jinak a tak je těžké radit 😉

beata-ted jsi mě předeběhla 😉 ,taky jsem to chtěla napsat,že máme už starší děti,ale víme,že jde o 9měsíční dítě,plno holek tady právě psalo,od kdy nechávali své děti na hlídání,ono by stačilo některým jenom pořádně číst 😉 ,jinak jak píšeš,proč bych měla něco dělat na truc,to by taky děcka ani nemuseli babičku poznat vůbec,že jo,jinak je taky fakt,že ona toho zakladatelka moc nenapsala o jejich vztahu,mě spíše přijde,že jí nejde o to půjčovat dítě,ale o to,že by ho měla půjčovat právě tchýni,alespon já to tak nějak cítím z těch pár příspěvků,ale můžu se samozřejmě mýlit,já teda tchýni taky moc nemusím,.ale zase proto,že já mám s ní nějaký problém,tak ji nebudu nepůjčovat děti,že 😉

Čistě k tomu, co píše zakladatelka diskuze - takový náhlý zájem je zvláštní, nicméně stálo by za to bez ohledu na osobní vztahy vypěstovat pěkný vztah mezi prarodiči a vnoučetem... takže bych postupovala vstřícně, ale velmi pomalu - ať si na ně nejdřív zvykne, ať si přijdou na chvíli pohrát k vám nebo ty s malou k nim, potom to asi časem půjde, dát ji samotnou... pokud samozřejmě budeš chtít... v podstatě pro dítě neznámému člověku bych ji nesvěřila, ale babičku v kontaktech spíš podporovala, je to potřeba...

Já mám zlatou babičku, o nás i o malého měla vždy velký zájem, vycházíme spolu dobře (mluvím o tchýni), ale na delší hlídání jsme jí Jurýska dali až po roce, když už jsem nekojila - předtím občas dvouhodinovky, nebo vozila kočárek... a to docela často... a zvykli si na sebe moc dobře 🙂.

Holky pravdu záleží na každé z nás my známe nejlíp své rodinné příslušniky 😉 ona sama musí uvážit co chce a jak to chce s prarodiči a ostatním rodiným příslušenstvím 😉pokud nemá důvěru tak se nedivím že tuto tému založila a podle čtení je tu takových maminek víc, hold každá tchýně se nechová jako vlastní maminka a i ty občas mají své.já moji maminku už nemám a (tchýni) mamku beru za svou také se tak chová 😀 ale mám 7 bratrů a tety a nikdy bych je nechtěla oddělit od mých dětí jsem ráda že mají zájem jako já o ně 😉 a jinak hodím foto jak je malá šťastná u babi , je se Synovcem dědou a fotil můj syn 😉

Fiall, ja to vidim stejne, proc se nesnazit (i pres antipatie snacha-tchyne) vypestovat aspon pekny vztah vnouce-babicka? Já jsem v tom asi fakt jiná, hlavně proto, že jedna moje babicka umrela davno pred mym narozenim a druha v mych 7 letech. Moje mamka ma uz skoro 70 let a kdo vi, jak dlouho tu jeste bude. Jsem rada, ze obe babicky, at jsou jake jsou, maji o T. zajem, protoze to rozhodne neni pravidlo.

Podle me na vsem se da domluvit. Jestli se tazatelce zda moc 2 hodiny kazdy tyden, jde se prece domluvit i jinak. A ten kontakt navazat postupne, treba zacit na hodine jen asi dvakrat tydne. Pripada mi, ze se tu umele vytvari problem a hledaji se za kazdou cenu duvody, proc ne. Nemuzu si pomoct, ale pochopila bych obavu v pripade, kdy by dite bylo nejak daleko, ale pokud je ve stejnym baraku, copak je problem tam treba behem te doby, co bude babicka hlidat, prijit "na kontrolu?

@sturnus_vulgaris právě to, že bych tam přišla na kontrolu, je problém. Dcera vidí babičku, jen když tam přijedeme my. Několikrát byli zvaní k nám a nepřišli. Jindy přinesou poštu, otočí se ve dveřích a peláší pryč.

Je fakt, že se spolu s tchýní zrovna nemilujeme. Já osobně jsem měla obě babičky a neměla jsem s nimi problém. Ráda bych, aby moje dcera byla vychována podle mého a manželova gusta. Odnaučovat na maminku v devíti měsících se mi zdá sakra brzo. Sama jsem pedagog a vím moc dobře, jak vypadají malí "závisláčkové" ve školce. Není to tak, že bych držela dceru v úmyslné izolaci, ale jen bych ráda postupovala podle ní. Když ona bude po babičce natahovat ručičky a bude u ní chtít zůstat, tak ať tam zůstane. Ale pokud si ji babička vezme a malá fňuká a natahuje ruce po mě, tak jí tam mám nechat???? Která máma by to udělala??
Už 3 neděle neslyším od nich nic jiného, než že je nutné, aby dítě vycházelo s cizímu lidmi, aby na ně bylo zvyklé. Ale devítiměsíční špunt? Proboha proč?
Jde mi o to respektovat v první řadě přirozený vývoj a pocity dítěte, dále pak moje pravidla a pak ať si babička vnoučátko klidně užije, ale jinak to nejde. Musí být kompromis, ne jejich pošahaná pravidla, která platila před 30 lety.
Při zakládání této diskuze jsem chtěla znát nejen váš názor, ale i vaše zkušenosti, jak na to, aby z toho nebyl mega konflikt. 😉

ani moje máma, který maximálně důvěřuji, neměla malou na hlídání beze mě. Jezdíme tam, ona sem a malá je na ní zvyklá. A přesto s ní nechce zůstávat sama.

@ladybugie
Problém v tom, že dcera vidí babičku, jen když tam přijdete, a proto je vyloučena kontrola? To je zvláští logika 🙂, promiň, nechápu tu souvislost ani zbla.

Hele, nechci zabíhat do detailů, protože z Tebe mám pocit, že sis vzala do hlavy, že prostě NE, NE a za žádnou cenu NE, takže Ti jen připomenu takové hezké a výstižné rčení: "Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.".
Upřímně, sama přiznáváš, že s tchýní nemáš perfektní vztahy, takže já být na jejím místě, asi k vám taky nechodím. Zřejmě cítí nevraživost a křeč a necítí se u vás dobře (čímž nijak nehodnotím, nakolik kdo za nekvalitní vztahy může). Nicméně vnouče bych asi viděla ráda.

Ostatně, i moje mamka raději hlídá naši dceru u ní doma, přeci jen, doma je ve svém. U nás ji hlídala, dokud kojení nedovolovalo, aby s ní byla pryč na delší dobu.
Pokud jde o ona pravidla... neříkám, že nejsou důležitá (a taky nějak není jasné, v čem hrozí, že by je tchyně porušovala), ale ono to chce i trochu nadhledu a tolerance. Myslíš si, že naše babičky stoprocentně ctí mnou stanovená pravidla? Hahaha. Já samozřejmě nemůžu vědět (a s ohledem na své duševní zdraví a jakous takous kvalitu vzájemných vztahů se ani nehodlám užírat a pídit po tom), co se během mojí nepřítomnosti děje. Je pravda, že v ně mám důvěru, takže přežiju i ten cukr a med a to, že ji tahají v náručí, i když se to my snažíme odbourat (já ji tahat nesmím), prostě nejsou to nějaké zásadní neshody, pro které bych obětovala krásný a jedinečný vztah vnouče-babička.
Znovu opakuju, že jsem nepochopila, jakého závažného porušování jakých pravidel se tchyně dopouští. Z příspěvků to na mě spíš působí, že zatím ani neměla šanci cokoli porušit.

O odnaučování na maminku nikdo nemluví, přeháníš. Tady se pokud vím mluvilo o tom, aby si DITE ZVYKALO I NA JINE LIDI. A v tom vidim velky rozdil.

Ahojky. Když byl syn malý, jezdili jsme k babičce a dědovi (moji rodiče) každý víkend, takže si zvykal často a postupně. Mamka mi hodně pomohla a já se mohla i trochu vyspat, když byl mimi (s krmením nebyl problém, odstříkávala sem MM a pak měl UM). V roce a půl jsme se k nim nastěhovali a máme tu 2 pokojíčky, jednotka ale společná, takže to už není co řešit, vídají se denně, v pátek chodí malej spát s babi a povídaj si, hrajou si...(jinak spí se mnou a ve své postýlce). Museli se nastolit pravidla, protože babička a děda si neuvědomují, že rozmazlovat se dá, když se dítě vidí občas, ale ne když spolu žijeme...s tím byl trochu boj. Prarodiče jsou prostě rodina a je na nich citově závislý mnohem víc, jak na jiných lidech...co by měl mít rád... Ale odmala si zvykal. Jiné to je s tchánovcema, ty vídá tak 1x měsíčně na 2-4 hodinky a se mnou nebo s otcem, takže jim bych ho zatím nesvěřila na dýl. Když byl malý, hned brečel, jen co jsem se třeba vzdálila na wc. Dilema bylo s příjezdem tchyně, která ho celý rok nevidí-žije v USA a pak si myslela, že si ho pujčí jako panenku třeba na týden...a pro něj to byla uplně cizí paní, kterou viděl tak hodinku jednou za 14 dní na skype u otce. No, byli jsme tam na návštěvě a pak ho měla na víkend 2x, ale to mu bylo už 2,5 roku a otec k nim každý den zašel. Nyní pak ve 3 letech už to bude jiná, takže už starost že je malý odpadá, navíc je zvyklý každých 14 dní pendlovat. když si ho bere táta. Našim bych ho pujčila i samotného na dovolenou, ale druhé babičce a tchyni tedy ne, pro něj jsou to stále ještě cizí lidé...na to aby s nima jel někam na týden. Musel by si prostě zvyknout..Vše je i o zvykání, když jsme bydleli jako rodina, byla sem u tchánovců skoro denně. Nyní bydlíme 50 km od sebe a já nemám ani moc možnost tam jet častěji, jak na návštěvu jednou za 2 měsíce. Malej není žádný mamánek, ale když ho tatka vždycky vrátí a já ho jdu vyprovodit, dostane hysterickej záchvat, že jedu pryč, volá mě a pak po víkendu se mě drží jako klíště..

@sturnus_vulgaris odnaučování maminky je termín, který uvedla tchýně 🙂 takové spojení není z mé hlavy. Víš, ono popsat celou situaci do pár řádků diskuze jde těžko. ty stojíš za svým názorem, děti u babiček necháváš a nechápeš, nebo nechceš pochopit pocity druhých 🙂 máš na to právo, jen prosím nebuď tak drsná v prosazování svého názoru.
a s tou kontrolou, dávala jsem malou na kočárkování, několikrát se stalo, že se nevrátila dle domluvy. Když jde dolů manžel sám s malou a normálně si tam s ní hrají a já ta přijdu, tak je ticho, malou odloží a nehrají si. Tak jak tam můžu chodit na kontrolu. Přijdu jednou a bude z toho problém 🙂

@ladybugie
Ja nic neprosazuju, spis mi v tve argumentaci absolutne chybi logika a take ty hlubsi informace, ktere nemam a o nichz ty nechces mluvit. Samozrejme nejsem jasnovidec a nevim, jak to u nas vypada. Evidentne jsi zklamana, ze tu neslysis jen prikyvovani. Tos opravdu cekala, ze Ti nikdo nenapise jiny nazor?
Ja ti nepsala, at decko za kazdou cenu tchyni davas, psala jsem o sve zkusenosti, a radila jsem, zacit nejak postupne. Co je na tom drsneho? Jestli je tchyna takovy tchor a svina, decko ji nepujcuj, nikdy, neriskuj vliv prostredi, geny budou stacit.
Mas pravdu, tve pocity nechapu, pripadas mi hystericka a precitlivela, neochotna k jakemukoli kompromisu.

HOWGH

@sturnus_vulgaris i to je názor 🙂 díky

hele,tak ted teda fakt nevím,o co ti vlastně jde-když tady sama napíšeš,že když jde k nim manžel s malou,tak si s ní normálně hrají 😕 😕 ,tak v tom případě je vidět,že o ní mají zájem,že to není jenom o tom,aby malou odnaučili bez tebe,tak když tam je malá zvyklá chodit a hrát si,i když třeba i s manželem a ne sama,tak proč tak vehementně trváš na tom,aby se poznávali u vás?to mi teda hlava nebere,spíše mě to utvrzuje v tom,že babička má snahu a chtěla by,ale díky tobě nemá tu možnost,to kvůli tomu,že nechodí jako k vám,tak se jako šprajcneš a malou jim nepůjčíš?a kdyby tak bez tebe brečela,tak by si asi u ní normálně nehrála,ne?:

z toho,co jsi napsala fakt vyznívá,že tě tchýně přehlíží a ty si to ted vybíjíš na ni přes malou 😝

@ladybugie já teda nechávám Danečka hlídat babičkou 2h už teď, když potřebuju. Hlídá ale u nás doma, v jeho prostředí. Časem ho budeme učit u ní. Ale je ještě převážně kojený, takže k ní chodíme zatím jen na návštěvy. Jinak babičku miluje odmalinka. Nejde o to, odnaučovat ho ode mně, ale já už potřebuju čas pro sebe, v klidu si nakoupit, zajít s manželem na kávu, vyřídit si něco, od vánoc chci chodit plavat...a vím, že když po obědě nakojím (cca 13.30), tak až do minimálně 16.30 mě Dany nepotřebuje, svačinku mu dá babička.
Jinak druzí prarodiče u nás byli jednou, nebo dvakrát (ale bydlí dál, že, ne v jednom domě), my k nim jezdíme pravidelně co 14 dní. A je poznat, že ve svém prostředí se mu věnují víc než když jsou u nás. A taky samozřejmě když tam nejsem, tak se mu každý věnuje víc, než když bych tam byla.
Takže já nevidím problém, půjčovat jim prcka na 2h, třeba ne každý den. Kamarádka dávala chlapečka každý den svojí mamce na nějakou dobu, měli se moc rádi. A hlídala ho babička u sebe. Já třeba hodně stojím o to, aby byli rodinní příslušníci s malým v kontaktu co nejvíc, a mrzí mě, když to, třeba kvůli pracovní vytíženosti, nejde tak jak bych chtěla.

@ladybugie hodně záleží na tom, jak to cítíš ty, jaké je u nich prostředí, jestli jim dáš tu důvěru a svěříš jim malou - to asi nepůjde hned, ale podle mě, když bydlíte v jednom domě a prarodiče zájem mají, tak proč je pomalu nesbližovat. Když se dohodnou pravidla, tak snad by to šlo, aby obě strany byly spokojené. Já třeba chápu prarodiče, kteří se na hlídání malinkých dětí necítí a začnou mít zájem až když jsou děti starší. Vždyť i plno tatínků to tak má - miminko je nebaví, neví co s ním, necítí se jistě, nechtějí bourat to pouto matka - miminko a osmělí se až později. Takže pokud tam není vyloženě averze mezi tchyní a snachou, tak bych šanci dala.