Tchýně a problémy s nimi. Že nejsem jediná? Přidej se.

dludli
29. led 2007

Zdravim všechny,
sice se mi kapanek prici, zakladat toto tema v sekci rodina, no ale kde jinde, ze? Je tedy jasne ze se svou tchyni nemam dobre vztahy a tak trochu doufam (ale nikomu to nepreju) ze na tom nejsem tak sama a ze se nekdo najde s kym bych mohla o tomto zivocisnem druhu 🙂 pohovorit.
Dneska me zase nastvala a potrebovala jsem to ze sebe dostat, no takze to zase "odnesl" konik 🙂

Tak co kocky, je tu nekdo kdo take s tchyni nevychazi? Jak to resite? Jelikoz u tchyne s manzelem bydlime, tak to resit musime :-/

jika10
3. říj 2013

@xveronikaxx Dekuji za rady, ty se hodi vzdycky. Jen jeste napisu, ze se me to dotklo z toho duvodu, ze stejne kecy roznasi po cele rodine - manzeluv bracha a jeho pritelkyne, a manzelovym babickam ... Takze proto se mne to dotklo. Ja vim, ze jsou to kecy, ale ti ostatni to nevedi. Pak ja nezakazuji styk s rodinou manzelovi, ten at si tam klidne chodi. Ale nepreju si, aby tam chodila moje dcera a aby do ni taky tchyne hustila jaka je maminka mrcha a ja nevim co jeste. Takze manzel at jsi jde, ale bez nasi male a beze me. No a darama si nejsem tak jista - koupili jsme si kocarek. Pak manzelovi rodice nabidli, ze nam ho zaplati a on na to kyvnul. No a ted mam koupi kocarku na taliri. Takze proto odmitam jakekoliv dary, tudiz i pro dceru. Nase mala jim nemuze dostatecne podekovat a tak se to ocekava nejlepe ode me.

No a navic mi rekni co mam delat dal. Vcera mi manzel privezl pradlo od jeho babicky z duchodaku, abych ho vyprala, protoze nikdo jiny to udelat nechce. Kdyz to udelam (neni to pro me problem), tak budu vypocitava a hamizna mrcha, ktera to dela proto, aby jsem se vylepsila, protoze jdu po babiccinym baraku. No a kdyz to neudelam, tak budu ta leniva mrcha, ktera ma uklizecku atd .... Takze vlastne cokoliv udelam pro kohokoliv z manzelovi rodiny, je spatne. Bohuzel manzel, kdyz jsem mu tohle rano rekla, tak si to zacal vlastne taky uvedomovat, ze je neco spatne.

xveronikaxx
3. říj 2013

@jika10 jestli je holčičce 9 mesíců, tak zatím do ní nic moc hustit nemůže.. a věřím, že máš bezva chlapa a kdyby se před ním a tvou dcerou zmínila ve zlém o tobě, tak by určitě zakročil.. nezakazuj styk s dcerou, babičku si zaslouží... a s tím kočárkem.. proč si to tak moc bereš.. chtěli koupit kočárek, koupili, jestli mají řeči, tak bych jim jen řekla, že jsem je do toho nenutila a dál už to neřešila a jejich výčitky si nebrala k srdci...asi máš v hlavě nastaveného moc přísného soudce, trošku mi přijde - a ted se mohu klidně plést - že jsi byla v minulosti vždy zvyklá postarat se zcela sama o sebe, a ted más manzela, který je na tom líp finančně než jsi ty kdy byla a jeho rodiče jsou také plně finančně zabezpečeni a ty na to nejsi z domova (a svého dětství) zvyklá... a tak kdyz ti (myšleno vlastně dceři) něco koupí, tak ty už máš v hlavě z dřívějška nastaveno, že si to nezasloužíš, protože jsi tim nepřispěla vlastním dílem a máš v sobě už trochu pocit, že je to nepatřičné a jakmile oni rýpnou tak si to moc bereš, protože někde ve skrytu duše s nimi souhlasis... chápeš jak to myslím? že jsi nebyla zvyklá mít něco bez svého přičinění a ted kdyz ti něco (dceři) dají tak máš v hlavě nastaveno, že bys jim měla být zavázána a rovnou se proti tomu bouříš. a kdyby jsi se dokázala tohoto bloku v hlavě zbavit a povznést se nad jejich hloupé řeči, tak by to možná pár nervů zachránilo... zkus se na to dívat tak, že at si rýpou jak chtěj, ty máš skvělou rodinu, je vídáš párkrát za rok, dcera bude mít babičku, na kterou se může těšit a trochu jí rozmazlovat.. není to tvůj každodenní rituál -poslouchat rejpavé poznámky od tchýně, takže bych nad tím vždy mávala rukou a měla připravené nějaké asertivní odpovědi a snažila se to vypudit z hlavy..
nevím no, přijde mi, že opravdu to možná řešíš až moc a že kdyby jsi se na to koukla s nadhledem, tak ti to nepřijde taková tragédie... myslím, že je spoustu holek tady, které raději snášejí každodenní peskování od tchýně, protože nemají kam jinam jít.. a co by daly za tvou tchýni :D

jo a co se týče prádla - já na tvém místě bych asi přestala přemýšlet co si o mně kdo myslí a dala na své svědomí - chci x nechci jí to vyprat...

měj se hezky, jdu dělat oběd 🙂

elvira
3. říj 2013

Mě osobně se pomluvy dotknou vždy. Ač vím, že jsou to jen pomluvy, tak mi to není jedno. A pak se tchýně diví, že "vy se nestavíte..." Bodejď jo, že?
A ke kauze kočárek - výčitky bych si taky brala k srdci. Zažila jsem to v několika případech, vyučilo mě to v tom, že od tchánů nic nechci a nic si neberu, ale vadí mi, že mi někdo něco dá, kolikrát doslova vnutí a pak vyčítá.
Ohledně prádla pro babičku - když jsi tak vypočítavá, tak zaveď harmonogram - jednou vyperu já, podruhé tchýně - jak nechce? Nezajímá. Já taky nechci a nehnou se mnou. 🙂 Udělám vstřícný krok a jednou vyperu, příště ať se podělí jiní.

Já jsem nakonec došla do stádia, kdy se nesnažím zavděčit, vypadat/být před tchány ochotná, nápomocná, potlačit svou nechuť, tolerantní, vyjít jim vstříc. Prostě jsem za "svini", ale nestojí mě to žádné úsilí, tak mě to tak nemrzí jako dřív. 🙂

anetka1701
3. říj 2013

@xveronikaxx já si teda neumim představit, poslat o vánocích ke tchánovcům manžela a malý dítě a zůstat sedět doma :o( by mně to hrozně štvalo... jako manžel ať si dělá co chce, ale devítiměsíční dítě teda ani smykem... Hlavně taky záleží na tom, jak si to představují - ke stromečku? na štědrej večer?? - spadli z marzu!! Den potom na oběd?? Bych jela taky... našroubovala si úsměv a pak rychle odjela a měla pokoj...

elvira
3. říj 2013

Mě fascinují tcháni a jejich kecy. O malého pramalý zájem, co jsme koupili domek, tak se tchán nafouknul, že nechceme bydlet s nima, přestal úplně jezdit, takže nebýt nás, tak ho tři a půl roku neviděl. Tchýně sem tam přijela - asi jednou za dva měsíce.
Když jsem nadhodila prázdniny ve školce, tak neřekla ani slovo, pak prohodila, že chodí do práce /mají práci venku a když prší, tak jsou po celých dnech doma, takže kdyby chtěla.../, o hlídání nemá zájem /vím, že to není povinnost/, ale co mě dostalo...
Potkala se ve městě s manželovou šéfkou a přišla řeč na vnoučata a šéfka se ptala, proč si někdy pro K. nepřijde....
"Nebudu se doprošovat..."
Tak to jsem padala do mdlob... O žádném doprošování nevím, kdykoliv - asi sedmkrát - si zavolala, že za půl hodiny je u nás, ať jí malého nachystám, že si dneska řekla, že bude hlídat - jsem jí ho nachystala bez řečí, ač se mi to kolikrát moc nehodilo. Říkala jsem si:" ať nejsou potom kecy, že jim ho nechci dávat..."
A už je to tu...
A toto jsou lži, které nesnáším. Než se přiznat, že nemám zájem, tak raději budu lhát a svádět to na všechny kolem.
Ještě jsem byla tak hloupá, že jsem při volné chvíli vzala kolo, malého a jeli jsme k nim na návštěvu. Manžel mě obdivova., že po tom všem tam jedu.Myslím události, které se staly ty roky před tím. Ale říkala jsem si, že uvidí vstřícný krok, třeba se vztahy vylepší...
No -nakonec jsem jim nestála ani za sms k narozeninám nebo svátku. Takže jsem se na to vybodla. Momentálně je to 4 měsíce, co jsem je neviděla, nejdu ani tchánovi přát k narozeninám, jestli půjde manžel nevím, to je jeho věc.
Ale trvalé řešení to asi není. Vzhledem k tomu, že řešíme různé neshody už 15 let a jde to spíš k horšímu, to na změnu k lepšímu moc nevidím. 😝

elvira
3. říj 2013

@anetka1701 - souhlasím. Štědrý den v klidu s rodinou doma. Další dva dny svátků bych nejspíš jela taky, případně si našla dobrý náhradní program. Ono dívat se na tchýni, kterou moc nemiluju a napětí, že by se dalo krájet... 😒

anetka1701
3. říj 2013

@elvira mně letos čeká diplomatická maturita... na čas bydlíme na chatě tchánovců, kam jezděj na víkendy, trávěj léto a Vánoce... léto jsem přetrpěla, teďka tu jsou fakt jenom na víkendy, tak je pohoda... Ale vánoc se bojím už teď - původně jsme měli bejt už pryč, ale asi tu budeme až do jara... S tchánovcema jsem trávila vánoce ještě jako bezdětná a bylo to naprosto příšerný, takže s úderem manželství jsem zavelela, že štědrej den a stromeček jenom nejbližší rodina... Což teda prosadit si bude fakt horor - muž stojí při mně, ale já sama nevím, jak to uděláme... K mojí rodině nepojedu (to by zase nesnesl muž), s tchánovcema tu nebudu ani náhodou, to bych prostě nezvládla a vůbec si vánoce neužila a co dělat moc nevím :o( Zase chci, aby holky měly krásný vánoce se vším všudy... Zatím to vypadá, že pojedeme někam na hory do hotelu :oD

elvira
3. říj 2013

@anetka1701 - to už je naštěstí za mnou. Už jsem to tu kdysi psala.
Těšila jsem se na první vánoce s přítelem /nynějším manželem/ jak malé děcko. Však to určitě chápeš. 🙂
A tchýně plakala, dojímala, bradičkou třepala, rukama lomila, jak budou sami sami sami...
Muž podlehl, takže jsem z vánoc měla ho... - od rána úklid, příprava večeře, zdobení stromu, balení dárků. Pak na mši, ze mše se už přidali i tcháni, usadili se u pohádek a já jsem jela jak fretka.
Tchýně spokojeně odcházela ve dvě ráno - bez práce, pohodka. Pak jsem celý rok poslouchala různé příjemné řeči na moji adresu, tak jsem se zařekla, že další vánoce už ne - dopadlo to podle předchozího scénáře, jen tchýnin pláč byl hlasitější.
No a třetí rok jsem se nedala a řekla:"když už mám mít z vánoc kulový, tak stoprocentně..."
Pozvala jsem mamku moji a bráchu, tchýni to při řeči oznámila. A od té doby máme od nich pokoj, vůbec nevadí, že jsou sami sami sami. 😀

anetka1701
3. říj 2013

@elvira pche! :oD No, já si ty první vánoce prosadila... měla jsem štěstí - byla jsem přesně měsíc před termínem porodu, venku hnusně... muž jim kategoricky oznámil, že semnou nikam nejede :oD :oD Aby oni dorazili k nám, to neexistovalo - bydleli jsme toho času v 2kk, 40metrů a neměli ani jídelní stůl :oD :oD a tchýně si hrozně potrpí na styl - vše dokonalý, načančaný, 7 chodů a stůl jak v pětihvězdičkovym hotelu... Problém je, že fakt vůbec neumí vařit - já jídlo od ní prostě nejím :o( Nechutná mi, je to divný, bez chuti, nápadu a fakt prostě ne (její syn od ní taky nechce jíst)... Tak se teda jako rozhodla, že nám aspoň udělá večeři a doveze :oD :oD Mně, čerstvě vdaný paní bude tchýně v kastrůlku vozit štědrovečerní večeři? ANI SMYKEM! (asi to myslela i dobře, ale brala to tak, že já vařit neumim a jsem neschopná tu večeři udělat sama, tak ona MUSI, aby synáček měl, že...). Dopadlo to v pohodě, vánoce byli skvělé... Další rok opět pokus "kdy dojedete? uděláme si večeři a ježíška kdykoliv jindy" - a odmítnutí že ježíšek je jenom jeden (nechci v tom dělat dětem hokej a navíc já sama jsem vícero vánoc jako dítě nesnášela). Pak následoval rozhovor na téma "a to jsem vám loni večeři balila s sebou? nebo jak jsem to dělala", opět odmínutí a božskej klid... Loni to ani nezkusili...

Letos je ale jiná situace a myslím, že když utečem, budou to snášet hodně blbě :o( takže se toho hrozím už teďka... Ale já prostě... nenechám si od nich ukrást vánoce :o( Protože když to bude s nima, já budu odsunutá na druhou kolej, naprosto bez významu, ona bude za hvězdu, já naštvaná (a hladová) a deprimovaná... tak si vánoce fakt nepředstavuju...

verulenemecek
15. říj 2013

Ahoj holky,
tak jsem si početla a docela se zasmála. Já se konečně nad svoji tchýni povznesla, bohužel jsem ji před tím seřvala. Roky se taky trápím, že švagrová ví všchno líp, všechno líp dělá... Přitom k dětem nemá pořádně vztah, vše si vynucuje silou. Já se v normálních věcech snažím domluvit, i u dětí je nutná komunikace. Neoblomná jsem např. bombička se nejí před jídlem... Ale už se vidí nedůslednost. Dokonce mi švagrová syna za zády na jeho narozeninách pomlouvala - ve 2 letech se nechtěl dělit o hračky. Manžel ji jako sestru vůbec nemá rád, nesmí mezi kamarády... Ale tchýně ji vidí jako bohyni. Takže já dělám všechno blbě, vymýšlím si nesmysly, nechci jí děti půjčovat. Nedokáže pochopit, že pohlídat ano, ale není nutné je k ní odkládat xkrát do týdne, jako to dělá švagrová. Jsou to přeci moje děti a já se o ně mám starat. Když potřebuju, tak ji poprosím. Nelíbí se mi, že neustále nosí nové a nové plastové hračky za pár korun, které jsou za chvíli na vyhození. Ovoce nekoupí, ačkoli jsem jí řekla, že bych to chtěla takhle. No a naposledy měla hlídat moji 8m dcerku. Když jsem k ní přišla domů, málem jsem se rozbrečela - tak hnusně špinavou podlahu jsem nikdy neviděla. Všude chuchvalce špíny, černota, fleky. Nejdřív jsem se pokusila slušně, že uklidím, aby ona nemusela... No, zkrátím to, když se začala vytáčet, že nestíhá, chudinka v důchodu, předělávají se v baráku stoupačky (vybourali jí 1 dlaždici) a ještě dělníci přijdou, tak přece nubude uklízet 2x... Výmluvy a zase výmluvy. Normálně jsem to psychicky nezvládla a seřvala ji, že takový svinec je za týdny neuklízení a ne kvůli stoupačkám. Vím, jak vypadá byt, když se předělává koupelna a dokázala jsem si udržet v obyváku čisto. Jak si může dovolit neuklidit a pozvat si dítě, které leze a všechno strčí do pusinky, do takového chlívku. Víc než naštvaná jsem byla zoufalá, protože doma nám vyřezávali výtahové dveře, kočárek jsem neměla, měla jsem jít se synem sama... Nebyla jsem připravená na únikovou variantu. Ale vše zlé, pro něco dobré. Manžel se za mě postavil, prošel s ní celý byt a ukázal jí, jaké má doma hnusy, vysvětlil jí, že jsem dobrá máma, máme se spolu dobře a že mě miluje. A co se týká jeho sestry, tak bohužel musí taky souhlasit - sobecká, bezohledná, nevychovaná. Nemohla jsem si přát víc 🙂 Bohužel, jsem asi bez hlídáni i u nás doma :D

marca22
16. říj 2013

Ahoj holky,zajímá mě váš názor, jestli to uvidíte stejně jako já. S tchýní jsme se nikdy moc nemusely,teda spíš ona začala bezdůvodně mě nesnášet a srážet mé sebevědomí ještě než jsme se s mužem vzali, no bohužel bydlíme s ní na jednom pozemku,to bude brzy vyřešené,ale když jsme neměli kluky ještě se to dalo. Celý těhotenství dvojčetný jsem měla rizikový, ona mi nikdy nic nepomohla, ještě nás využívala finančně, nekoupila klukům nic do výbavičky, no to jsem házela za hlavu,ale když se narodili začalo peklo, už v porodnici když to byly 2kg miminka nedonošený měla kecy jak je musíme vycepovat,ale že z nich stejně vyrostou PARCHANTI a myslela si jak je strašně vtipná, pak jsme si konečně přivezli kluky domů ale chlap musel už chodit do práce, ona neměla zájem mi nic pomoct, radši jela krkat peníze do ciziny,ale předtím si stěžovala jak si je chudinka neužije, no když byla pryč byla jsem spokojená,ale jak se vrátila furt mi sem lezla, i když jí nikdo neodpovídal,kojila jsem nebo něco dělala ona prostě vlezla dál, budila mi je,já nevyspalá, vyžilá, do toho ona čuměla jestli mám navařeno,naklizeno,sem tam rýpavé řeči k tomu jak co dělám,no to jsem si do hlavy nebrala, pak už nás to fakt štvalo,takže jí párkrát chlap řek že prostě za nima nemůže,že spěj nebo něco a začlo zlo ještě větší,začala si vymýšlet a dělat z nich blbce před tchánem a švagrem jak nic jinýho nedělaj než spěj, nato mi švagr začal řikat že když spěj tak proč jim nekoupíme chodítko aby nespali 😠 jako bych je snad jen dávala do postýlky,jako bych snad je já nutila spát,navíc chodítko je špatný na záda,no co asi mu vyprávěla nevim. No vždycky když přišla tak hledala co kluci ještě neumí, když na ně udělala pápá a oni nic protože jí maj prostě na háku a nezajímá je,tak na ně hnusně ironicky řekla neumíš co,jako bych za to snad mohla,jako bych je to neučila,podle mě si myslí tohle,ale nevim,je těžký si udržet zdravej rozum už,nebo spíš pochybuji zbytečně. Teď zase začala dělat jak Kubík k ní strašně chce,přitom on chce jen nosit ale jakmile si sedne prostě jde radši ke mě,mám pocit že mě pořád sráží jako matku,že pořád poukazuje na to jak jsem špatná že nic podle ní neumí,nechodí na nočník atd. Jak jim chudáčkům nedopřeju babičku, dopřeju jim svojí mámu která na ně neni hnusná a nehledá na nich chyby, Kubík je vyčůranej,chce nosit neustále,je mu jedno od koho,Kristiánek je spíš mamánek,ten jí vždycky odstrkoval,za což jsem byla ráda,protože ona si nic jinýho nezaslouží,no snad na to časem sami přijdou. Na dvoře máme psa,kluci už si dobře uvědomujou že tam je a kdykoliv se otevřou dveře tak ona tam hned je a oni chtěj za ní( za fenkou) jakmile zavřeme tak je hysterická scéna, jenže tam nemůžou,je tam schod a bez bot na dvůr prostě nee. No dneska ona odcházela a jakmile zavřela tak prostě kluci spustili řev protože viděla psa, ona si teď určitě myslí jak za ní chudáčci za babičkou plakali ach jo ☹ a zase má nahráno na síť. Ještě bych měla dodat že ona nikdy nejde potěšit je,ale vždycky myslí jen na to aby ona se s nima potěšila,ale já si myslím že na nich hledá mouchy protože je prakticky ráda nemá,jen si na to hraje a přetvařuje se, nepřijde mi logický že by měla ráda moje děti když mě nesnáší,beze mě by tu přece nebyly a ona mě absolutně nerespektuje 😠

marca22
16. říj 2013

@verulenemecek Jéžiši to je děsný teda, no ale lepší žádný hlídání než tohle 😉

verulenemecek
16. říj 2013

@marca22 No to máš pravdu, hlídání s ní je vždycky stres. Děti řvou a ona ještě víc překáží. Ale aspoň je má ráda. Ty to máš vážně šílený. Asi bych babu vyrazila 🙂 Jenže já jsem občas absolutistka :(

modrypitrisek
16. říj 2013

Ahoj holky, ráda bych Vás trochu povzbudila, aneb zázraky se dějí. Ještě nedávno bych mluvila uplně stejně (a že jsem taky mluvila, možná i tady v této diskuzi), bytostně přesvědčená, že tcháni jsou to nejhorší, co mě v životě potkalo. Čtyřletý vztah jsem si s nimi protrpěla. Jsem člověk, který má svůj názor a rozhodně se jím netají, u nich naopak fungovalo "rodiče jsou zákon", silně autoritativní model rodiny, kde si nikdo nedovolil ani.. no, vždyť víte 🙂. Nevím, co se změnilo, i když nadále máme každý svoje názory, začali jsme se svým způsobem respektovat. Ze štengrování s tchánem se stal už jenom sport, při němž si počítáme body 🙂, s tchýní jsme tak nějak obě - jak to říct, známe se natolik, že víme, co tu druhou vytočí, a tak se tomu zkrátka vyhýbáme. Takže i když je to jeden případ z tisíce, opravdu se to stát může. Držím Vám všem pěsti a zároveň klepu na dřevo 😅 . Páčko 😵 .

ivular
17. říj 2013

@verulenemecek Tak tohle máme naprosto stejně. Tchýně to se synem zoufale neumí (i když ho má ráda), takže "hlídání" u nás vypadá tak, že syn se na mě tiskne, div mě neuškrtí a pláče, že se bojí. No tchýně se snaží jej odtrhnout a vykřikuje, že se nebojí, ať si nevymýšlí 😝 Zkrátka tygrbál jedna radost 😝 Snažím se syna přesvědčovat, že babi je hodná a bude si s ním hrát, ale je to naprosto marný. Nakonec se ještě dozvím, že jsem malého proti ní navedla 😠
A aby toho nebylo málo, tak až se večer vrátí MM z práce a já si stěžuju na únavu, tak na mě ještě vyjede, že přece hlídala babička, tak ať si nestěžuju 😠

marca22
17. říj 2013

@verulenemecek No to my jí těžko vyrazíme, je to tu její, ale naštěstí už se budeme tak za měsíc stěhovat,ale i tak mi leze krkem, myslim si že bude ještě velký zle kvůli tomu,jaksi jí to ještě chlap neřek,ale ať se tu pak z toho třeba po.... bez nás to neutáhne a nebude mít ani dřevo na topení, chlapa nemá,ale může si za to sama, kdyby byla normální tak by jsme neměli potřebu se někam stěhovat. My chceme mít zkrátka svoje soukromí a vše si dělat podle svýho aniž by to toho někdo kecal a kritizoval,nikdo neni na její 30let starý názory zvědavej, jenže ona si myslí jak ona jediná to dělala nejlíp,přitom mi nemá ani co poradit protože sama dvojčata neměla a neměla děti ani k sobě věkově blízko, takže ona měla leháro a o mě ještě lže že já jsem s dvojkama líná haha,vůbec nemá páru ale podráží mě, všechno co udělám a pořád má pocit že potřebuju poradit,pořád slídí co jim vařim. Prostě upřímně jí štve že to zvládám,takže ve mě musí vyvolat pocit aby ne,abych se necítiíla dobře a jistě v tom co dělám.

jajik25
24. říj 2013

Ahoj holky tak ypřidám svou troškou do mlýna a ráda bych i věděla vaše názory a jak by jste to kdyžtak řešily vy.Bydlíme s tchýní necelý tři roky,já s tím souhlasila,vždycky jsme spolu vycházely dobře a nikdy by mě nenapadlo že by se to mohlo změnit.Myslela jsem že když s náma bude bydlet je samozřejmost že bude přidávat něco na elektriku,topení ....,ale skutečnost je jiná,jídlo si sice kupuje sama a vodí děti do školky protože chodíme dost brzo do práce a myslí si tím že je vše vyřešené a nemusí už nic přispívat.A nejde jen o to přispívání,doma neudělá nic,jen ráno umeje nádobí a hodí prádlo do pračky když je potřeba.A to mě užírá asi ze všeho nejvíc,místo aby byla ráda a vděčná za to že může bydlet s rodinou a vidí vyrůstat svoje jediný vnoučata tak si ještě myslí že kolem ní budeme snad lítat.Nejspíš si neuvědomuje že dneska vás nikdo nikde nenechá bydlet jen tak zadarmo.Leze mi to děsně na nervy a manžel s tím nic nedělá,neumí si prostě dupnout.Prý jke mu blbý jí říkat o peníze,což bych docela i pochopila ale být to moje máma tak bych jí to v klidu řekla,že to takhle dál nejde.Nejlepší že se oba vymlouvají,jak ona tak manžel,že dá peníze zítra,že se nedostala k bankomatu apod.Takový kecy mě vyloženě vytáčí a štve mě že s tím prostě manžel nic nedělá a poléhá na to že mě to zase přejde a já budu držet hubu.A aby toho nebylo málo tak skoro každý víkend jezdí k sestře,což by mi ani tak nevadilo,ale přispívat nechce ale na cestování má.To mi přijde trochu padlý na hlavu.Dokonce to došlo i tak daleko že manžel přišel jestli bych jí nepůjčila na autobus aby se měla jak dostat do práce!Fakt už si nevím rady,doslova mě to přivádí k šílenství.Asi si o tom všem budete myslet svoje ale i já sem docela chápavá ale když cítím že se mnou někdo vychcává (sorry za ten výraz) tak mám největší chuť se zbalit a vypadnout,ať se tady třeba pos... 😠

sami4
24. říj 2013

jajik, Naprosto ti rozumim. Radu sice nemam, ale rozumim ti. Taky mam problem s tchyni podobneho razu. Je sice hodna, bohuzel "blazniva" (schyzofenie-opakovene hospitalizovana). Jeji rodinou jsem presto ja vnimana jako spatna, protoze se ji bojim sverit deti bez dozoru a ona by je chtela na prazdniny... (nastesti bydlime na druhem konci sveta a mam se na co teda vymlouvat). Bez me pritomnosti ji proste deti nesverim. Miva opravdu silne stavy, kdy ji nekdo cituji :pusobi na mozek tak, ze to uplne citi. Krome toho dela dluhy a pak sama nema ani na jidlo. Vrazila obrovske penize do svagrove (jeji dcery), coz je teda taky pripad pro odbornika. Svagrova nas okradla o penize, ktere jsme ji pucili a ac na to mame smlouvu a mohli by jsme se soudit, manzel to chtel nechat plavat a ja to teda se zatnutymi zuby prekousla (no popravde ne tak docela, zereme to pored, zvlast kvuli tomu, co se deje dal) Kazdopadne ji to bylo malo a pres vsechno co ji dala (koupili ji dokonce I domek.......) porad mela pocit, ze dostala malo. Ze je okradena, ze muj muz dostal vic... dostal krome par uterek a rucniku asi 40 000kc stavebni sporeni. Takze si vzala pujcku a dala tedy svagrove jeste tech 40 tisic. K tomu nadelala dalsich asi 90 000kc dluh kdyz ji sponzorova jejiho syna (tady vnuka) a ted pozaslani splatek a neuveritelnych sum, co vrazi do psu (ma dva, poridila ji je svagrova) ji nezustava na jidlo.A my ji ted sponzorujem. Jidlo, nove zuby, lednicka, bryle, sporak... co jen potrebuje. Manzela to trapi a ja nemam srdce rict, ze si za to muze sama. Svagrovou to nezajima, ta uz z ni vyrazila co se dalo a tak uz ji nezustal nikdo, krome nas. Ano, jsem tam blab, ze drzim hubu a krok a jeste to vsechno vyrizuju. Opravdu jsem tak blba. Ale zere me to, nemyslete si, ze ne. Pokazde z ni totiz vyleze neco, cim mi dokaze tak hnout zluzi, ze bych ji neradsi nechala o hladu. Ja vim, ze je nemocna a ze za to nemuze, ale tohle s tou nemoci nema co delat. Byla takova vzdycky a po tom, co tchan umrel a nikdo nad ni nedrzi dozor, je to des. Nekdy jen doma zoufale prohodim, ze v tom blazinci takhle zkoncim brzo taky, tak at si manzel ty naklady co platime za jeji hospitalizace (opet na to nema) uz zacne pomalu nasobit dvema (no jsem tehotna, tak mozna radsi trema). Kdyz jeste zacal s tim, ze by si ji neradsi vzal sem, tak jsem myslela, ze me tam povezou rovnou. Nastesti vim, ze to nejde a ze vic, nez 3 mesice by tu nebyla, ale popravde by to asi byly nejdelsi tri mesice v mem zivote. Vzdyt ve skutecnosti ani muj muz s ni nevydrzi vic nez hodinu a to je pak z ni na dne. A to on by chodil do prace a ja sni byla doma. Poradila bych ti si promluvit s manzelem, mel by ji to rict totiz on, ale to uz jsi evidentne zkusila a vysledek nevalny. Ja sama jeste delam pravy opak, toho, co bych chtela, tak muzu tezko radit. Kazdopadne ti preji, aby se to vyresilo, protoze fer to neni a vim dobre, jak to cloveka stve.

jajik25
25. říj 2013

😢 @sami4 promluvit s manželem sem už zkoušela několikrát a pokaždý to skončí tak že všechno otočí proti mě a ještě k tomu mi lže.Zrovna včera jí řekl že "já" chci aby přispívala a když se zeptala kolik tak mi bylo jasný že mi předtím lhal a ještě k tomu jí řekl úplně směšnou sumu (1000,- až 1500,-).Já už mám totiž pocit že už to nedokážu dál snášet

zandida
30. říj 2013

Teda holky nekteří příspěvky co tu čtu jsou docela mazec i já přispěju vsvou troškou do mlýna asi si někdo bude říkat že si vlastně nemám na co stežovat ale....no můj chlap je od rána do večera v práci a já jsem tu s malým pořád sama ze začátku to bylo docela náročný ted už jsme se s prckem spolu sžili a jsme docela sehrany je to můj miláček ale hlavně je to první vnuk ze strany manželových rodičů a taky první mimčo po hooodně dlouhé době v rodině takže si to dokážte představit Jenže pro nás to byla hodně dlouhá cesta než k nám malej přišel podtoupila jsem IVF a jsem vůči němu docela přecitlivělá mela jsem co dělat když jsem ho poprvé tchýni půjčila na procházku moc jsem ho nepůjčovala a půjčovat nechci vím že to tak dělat nemůžu je to jejich vnuk ale já prostě nevím vždycky když příjde vím že ho má ráda mucká se s ním a žíká mu všemožně jen ne jeho jménem.Někdy mám pocit že mi ho chce odloudit a že se mnou chce nebo bude nějak soupeřit kdo z nás dvou je víc a že čeká na mou chybu...Jinak jako je hodná a někdy až moc a taky chce všechno vědět i to do čeho by jí nic nemuselo být ale to jsem si udělala sama ze začátku jsem ji spoustu věcí říkala a to asi byla chyba td to vím ještě ke všemu máme spol. pozemek a vždycky když se objeví už trnu je tu ob den nekdy i častěji já nevím jak to dostat do nějakýho stavu pro obě v pohodě ještě navíc mám asi vůči manž.rodině snížený sebevědomí nejsem schopná říct do očí to co se mi nelíbí a pak když je nevidím tak bych mela vět až až většinou to odnese můj chlap ale ten to nechápe a řekne mi at si to vyřešíme mezi sebou ale jak nekdy už me to vážně štve...Omlouvám se ale musela jsem to ze sebe dostat a potěší mě pokud to má někdo stejně a napíše mi jak to v této situaci řeší....

ivular
31. říj 2013

@zandida U nás je to velice podobné, ale stížené tím, že nám to s mužem poslední cca rok neklape, jelikož má stále silnější cholerické výbuchy ☹
@jajik25 Já docela chápu tvého muže, že je mu trapné chtít po mamince peníze.. Zejména v situaci, kdy občas umyje nádobí, vypere, vodí děti do školky.. Můj muž posílá rodičům tuším 4 tisíce měsíčně na přilepšenou. A to rozhodně žádnou bídou netrpí (v létě letecky k moři, v zimě na hory, výhradně značkové oblečení). Já mu to ale navyčítám - i proto že vím, že bych tvrdě narazila..

zandida
31. říj 2013

No potěš koukám že na tom nejsem nejhůř ale i tak proč prostě tyhle věci nemůžou bát bez problémů já tak hrozně nemám ráda vyhrocený situace jsem člověk kterej se jim vyhybá ale taky si nemůžu nechat všechno líbit pořád se držím jenže pak stačí taková ta poslední kapka a ja vybouchnu protože jinak se z toho fakt zblázním pořád si říkám že musím ze sebe svoje pocity ventilovat ale nějak mi to nejde a ted bych chtěla hlavně kvuli malýmu prosadit si svuj názor a nebát se protože jak potom já mám vychovávat jeho a být autoritou když vůči okolí se prosadit nedokážu....

ija1
1. lis 2013

@zandida mam to stejne akorat bydlime na druhym konci Prahy.... uplne jak ma tchyne.... prehodna, zvedava, nejradsi by u nas byla denne.... a spatne snasi ze u nas hlidaji moji rodice a ona neni hlidaci babicka jak si to vyfantazirovala....
reseni? pravidla.... nelibi se ti neco? okamzite s tim ven nez to bouchne, u nas to uz parkrat bouchlo.....
vidat ve stanovene dny, stanovenou dobu... darky pouze po dohode s vama..... u nas mame ze pkud se maji videt s malou, budem u toho oba s muzem.... ja ji proste neverim, proto jsem radsi kdyz neni s malou sama.....
musis si prosadit nazor ja mlcela 8 let a dopadlo to ze tchyne nam volala i 3-5x denne dokud jsem nerekla stop.... ty jsi mama, veci musi jit podle tebe.....

katty_k
13. lis 2013

Já mám vlastně ideální tchýni, je u nás max. dvakrát do roka, do manželství se nám neplete, vnoučata nejsou asi nic pro ni, funkci babičky splňuje koukáním na fotky na mém FB profilu. Bohužel se ale něco pokazilo a já v ní nemohu najít to pozitivní co dříve. A jelikož tohle není uzavřené téma, ani se nemohu moc rozepisovat. Teď řeším jen to, kolik si mohu dovolit říct aniž by to mělo dopad na naše manželství. Přestože ani můj muž nemá k matce kdoví jak vřelý vztah, stále je to jeho matka...
Tak nejspíš budu muset mlčet, i když to ve mě bublá a je to už dva týdny, kdy na ni myslím snad denně a mám vztek. Snesu totiž ledasco, ale nepřejícnost nikoliv.

lmka2
19. lis 2013

Má tchyně je taková -

Po narození dcery - musela vědět o všem, musela všechno rozhodovat a mít poslední slovo.
Nyní - neozvala se přes půl roku, když jí potkáme, nezná nás. 😕 😕

zelva
19. lis 2013

Tak já mám tchýni, která se nám do ničeho sice nehrabe, ale bohužel nemá kdovíjaký zájem ani o vnoučata. Je děsně nepraktická a líná - nevaří, pomalu neuklízí, o nic se nestará - od toho má ochočeného manžela...Když jednou za čas hlídá děti (bohužel někdy jí prostě musím říci, když není zbytí), tak trnu jestli to zvládne. Je absolutně antimateřský typ. Např. - mému 18ti měsíčnímu synovi dala do postýlky, když ho ukládala na hraní papírové kapesníčky (celé je rozcupoval na pidikousíčky a naštěstí si to necpal do pusy!!), dále syna oblékla ve 30ti stupňovém vedru do tlusťáckých pletených ponožek, dlouhého rukávu a tlustých tepláků - prý aby mu nebyla zima, protože už bylo 7 večer, ale parné léto a nebo - starší kluk držel dietu, protože den předtím blinkal a jí jsem to výslovně řekla. Šla jsem k doktorovi, přijdu domů a kluk hlásí, že měl smetanového pribiňáka - a tchýně mi to odůvodnila, že on ho chtěl...Huustýýý!!! Někdy si říkám, jestli by nebylo lepší mít tchýni, která se sice do všeho hrabe, ale je to pořádná slušná ženská, která uklízí, vaří a člověk se nemusí bát svěřit jí děti!!Jsem přesvědčená, že takovýto exemplář tchýně mám asi jen já 😀 nebo ne? 😀

ninive211
19. lis 2013

@zelva No to potěš! ještě když ji na to upozorníš, tak si dovolí dát dítěm Pribiňáka, i když nesmí? :-/ No to snad ne!!
Já teda mám tchýni naopak hodně pořádnou, u ní bych se nebála pomalu jíst ze země, má třeba snad panickou hrůzu z vlasů. Což mě naopak zase vadí, protože to někdy přehání a plete se do úklidu i mně, když jsme se třeba stěhovali, tak vytírala police a uklouzlo jí že" si to tady uklidí"...tak jsem jí řekla jaký SI to uklidí, že ať toho nechá, že si to udělám sama, tak se nad tím zasmála, že jí to uklouzlo, no ale že ona je zvyklá furt něco dělat a že nemůže jen tak sedět s rukama v klíně a musí mi pomáhat. Grrr, celý jeden den od půl osmé od rána do pomalu šesti do večera měla jsem toho už plné zuby, už to taky na mně poznala, ke konci jsem byla docela nevrlá...
A u našich budoucích dětí se obávám, že je rozmazlí a zároveň vykrmí - strašně dobře totiž vaří a všem dopřává.

lmka2
19. lis 2013

@ninive211 To má tchyně si taky přivlastňovala. Ale byla to bohužel má dcera, protože o sobě mockrát povídala jako o mamince, u které je dceři nejlíp. 🙄

granda
27. lis 2013

@zelva mám stejnoou tchyni,, ja bych tak tedka nejedla z taliře, který bych si neumyla a příbor raději svůj

zelva
28. lis 2013

@granda No já u nich jíst můžu (když nás jednou za tisíc let pozvou na oběd), protože ona sice nedělá nic a je to šmudla, ale její manžel za ní dělá všechno, takže nádobí umývá on.. 😖