Tchýně a problémy s nimi. Že nejsem jediná? Přidej se.

@andreaandrejka nic proti ale 12 tisíc je i tak dost spousta lidí na to nedosáhne .... a taky musí žít

@kolibricek36 Promin, už nějak nevím, na co reaguješ 🙂

@andreaandrejka to nic, je to z května - já se měla podívat na datum - 😀

@kolibricek36 Už vím, dočetla jsem 🙂 Každý má jiný životní styl, každý žije jinak, každý je zvyklý na jiné peníze. Někomu stačí 12tisíc, pro někoho je to málo. Já si třeba takovýhle plat nedokážu představit a můj manžel už vůbec ne. Samozřejmě záleží na práci, kdo co dělá, na kraji...každého věc 🙂

@andreaandrejka ano, sice se dá žít, ale mít víc není nikdy k zahození - jenže kdyby měli všichni lukrativní práci to se nedá říct - ostatně každý nemůže si vybírat - a ten co má nějaká omezení tím tuplem - ale jinak se žije na vesnici a jinak ve velkoměstě 😀 😀 😀

@kolibricek36 Tak to stoprocentně 🙂

@anelamates Muž měl možná pravdu, ale to nic nemění na faktu, že tady je tchyně asi opravdu jednodušší (elegantně řečeno). :D Nechápu, jak může dospělého člověka napadnout vzít na utření podlahy čistou nažehlenou plínu. :D Pardon, ale asi bych taky trochu pěnila. :D

Ale ano, asi bych taky vypěnila, ovšem přesto se dá jednat slušně a ne na dospělou ženu křičet. Kdoví proč se to snažila tak rychle zlikvidovat? Třeba už měla se snachou nějakou tu zkušenost. Možná, kdyby se snacha zasmála a řekla - no jo, to se stane, tak by nereagovala tak, jak reagovala, tzn, honem honem něčím utřít.

@anelamates Možná máte pravdu. Taky mi přijde, že normální, racionální reakce by vypadala jinak. Buď už je babi lehce senilní a pak by zasloužila větší pochopení, nebo třeba opravdu zpanikařila, protože větřila, že bude mít se snachou megadusno...Kdysi jsem pracovala v terénní pečovatelské službě a jedna babička byla úplně vystresovaná kvůli pidiflíčku na prostěradle (asi jí ukápl čaj nebo co...) - měla strašný strach z reakce dcery...přišlo mi to jako úplný sci-fi, vůbec jsem nechápala...než jsem se s dcerou potkala osobně. :D Ale rozhodně neříkám, že je to zrovna případ tady pisatelky, že by musela být nějaký despota a tyran...

Holky potřebují radu už zacinam být zoufalá..... Má potencionální tchýně je naprosto uzasna mela/mám ji ráda, ale co se mi narodil malý nemůžu nějak ji vystát a vše mi vadí☹ začalo to i trochu v tehu, kdy prostě sla kolem baraku viděla že se svítí volala mi a já třeba byla ve sprše takže jsem nezvedala tel tak hned volala příteli zda jsem v pořádku, mě psala sms zda jsem OK apd..... Když se malý narodil v porodnici byla každý den☹ přítel přišel asi po 16 hod ( návštěvy do 19 h) a tchýně po 17 došla a byla tam dp konce☹ ani ma mamka tam nebyla kazdy den, prisla jenv dpbe kdyz byl pritel v praci a kdyz dojel odjela domu..... pak nutné musela přijít k nám se podívat na koupani(pro mě nepochopitelné) a samozřejmě si ho musela pochovat když hezký hodný hajal v lehátku tak samozřejmě ho vzala a začal brečet a hrozné se divila proč u ní breci..... Najednou mi na ní vše vadí. Vím že nejspíš nekde uvnitř mám asi blok nějaký nebo nevim☹ teď také jsme na chatě na dovce a musejí za námi přijet ptz se jí stýská po malém..... A já tohle prostě nechápu, když bychom byli v zahraničí na dovce tak taky za námi pojede? Toto 14 dní nev,drží malého nevidet? Nebo jsem jen divna já???? Já už nevím co mám delat☹(( přitom já ji měla moc ráda, naprosto jsem si s ní suprove rozumnela a teď vůbec nevím☹

@andysek2512 Ja myslim ze problem je tady v partnerovi 🙂 mel by to s ni resit on. Pokud by moje tchyne chtela prijit kazdy den do porodnice, tak by ji proste manzel rekl, ze chceme ty chvile mit pro sebe jako rodina.. to samy s tou dovolenou. A taky bud' trosku asertivnejsi ty sama.. pokud dite spi a ona si ho chce vzit, tak ji proste rekni, at si dite nebere, kdyz spinka... tyhle veci se daji resit naprosto slusne, asertivne a s usmevem tak, aby to vas vztah nepoznamenalo... Takze ja bych si promluvila s pritelem a poprosila ho, at mame rekne, at na vasi dovolenou nejezdi, ze si ji chcete uzit jako rodina...

@karlajasmine jjjj to on to ví, pak mi i říkal, že ho to nenapadlo nějak s tou porodnici že by to bylo špatně☹ ale měli jsme si začátek užít samy nu....
Jinak on nespinkal když si ho brala. Ale hajal a byl fakt hodný(že začátku byl dost uplakany) no jenže jak ho vzala tak už neviděl ten bod který pozoroval a bylo zas zle:-/
Ju já se snažím to vždy říct nějak opatrně abych nikomu neublížila a nedělala zle.... Přítel řekl že jim řekne ať nejezdí, že si něco vymyslí, což ale nechci, chci aby ji buď prostě řekl že chceme 14 dní mít klid samy na sebe všichni tři a ne takhle☹ já také své mamce řekla že neprijedu když jsme byli doma prát.... Prostě to vydrží ...
Nechci tím ublížit příteli nebo jeho mamince, ale štve mě to. Říkám si zda nejsem moc přecitlivělá a moc to resim..... Asi jo vid? Hlavně asi mi vadí to. Že dokud nebyl malý tak po nás nikdo 5olik pozornosti návštěv apod nechtěli a teď najednou se můžou všichni poprdet:D

@andysek2512 Ja myslim ze problem neni u tebe.. je normalni, ze chces mit klid a uzivat si svoje prvni dite a nemit porad babicku za zady.. Taky je normalni, ze babicka ma zajem a chce si dite uzit, ale proste bude potreba ji trochu nastavit hranice a rict ji, kdyz budes potrebovat cas a klid pro sebe... A tohle bohuzel musi fakt pritel... on se boji svoji mamce rict, ze chcete 14 dni pro sebe jako rodina? Ja bych na miste tchyne tohle ocenila, protoze dokud ji nikdo nerekne, ze je problem, tak ona ten problem nevidi a pak se bude hrozne divit, proc vas vztah sel do haje, kdyz bylo predtim vsechno ok... Zkus si jeste s pritelem promluvit a poprosit ho, aby mame rekl pravdu - ze proste chcete dovolenou jako rodina, nerusenou... Na tom neni nic spatneho.

@karlajasmine on se jí to spíš boji říct aby nebyla naštvaná nebo tak..... Si myslím teda.... Ale taky jsem mu říkala že jsem své mamce rekla že nepřijedou že jsme doma jen na otočku na vyprání. Tak jasný že ji třeba taky bylo smutno ale chápe to.... Jjjj mas pravdu. Říkám si ze tohle je naše Mimi a ona už je babička, tudíž své děti už měla, vychovala a teď to musí brát jako babička..... Dekuju moc za odpověď! 😉 netusis jak už dlouho mě to trápí☹ a hlavně pořad si říkám že chyba je někde u mě ve vnitr nu:-/ ale asi máš pravdu, že tohle musí přítel se svou mamkou vyjasnit si....

Nepíšeš, jak je mimčo staré, ale ono to budou i nervy po porodu. A možná kdybys třeba babičce mírně a pěkně vysvětlila, že jsi strašně ráda, že se jí malý tak líbí a že se máte takhle rádi, ale že jsi ještě přece jen hodně unavená a že bys třeba byla raději, kdyby nechodila zítra, ale přišla až za dva tři dny, tak by to pochopila. Prostě je jen vyšašená z vnoučete. A ty telefonáty, když jsi byla těhotná, to je normální, měla strach, protože ví, co se všechno mohlo stát. A to může být chvilka. Takže já bych s ní na tvém místě hezky promluvila. Nekřičet, nedávat najevo nějakou zlobu, neporoučet - prostě dvě ženy se baví.
a teď to musí brát jako babička..... Tohle jsem překopírovala, protože to je úsměvné . Já jsem babička čtyřnásovbná, a holky, víte vy, jak velká je to láska? Umíte si představit, že to vaše miminko, co jste vypiplaly, má miminko? Takový zázrak? Jenže to je nesdělitelné stejně jako mateřská láska, to se musí prožít.
A k té dovolené , my jsme ted byly dva týdny pryč. A víte, jak se i tomu mému dědkovi stýskalo? O sobě ani nemluvím.

@andysek2512 Naprosto Vás chápu. Moje tchýně byla/je takhle urputná, možná ještě víc. Než jsme měli děti, pořád se ptala, kdy je budeme mít. Kvůli ní partner naši svatbu, jak nás pořád chtěla organizovat. Když jsem otěhotněla, pořád volala, jak jsem dopadla na kontrole- co jsem jí měla pořád říkat? Když se kluci narodili (předčasně), pořád volala- každý den, jak se mají, co je nového. V tomhle období jsem skutečně neměla chuť někomu něco vykládat...
Teď ji tu máme minimálně 3x týdně. Chtěla by s klukama prožívat všechna jejich "poprvé"- jenže já jako máma to chci prožívat sama nebo jen s manželem. Už jsem jí to řekla- samozřejmě se urazila.
Manžel se mnou souhlasí, ale když chciu, aby jí to řekl, slyším jen, že nemůže, že by se máma zbláznila. Čekám na to jako na smilování :D
Jediná naše záchrana je manželova sestra- tam jsou ještě častěji než u nás...

@anelamates malému je 4,5 měsíce🙂 já to vše chápu. Ale ani má mamka o mě neměla takový přehnaný strach aby když bych ji jednou nevzala tel tsk aby hned zhavila pritelovi telefon🙂)))
Samozřejmě chápu že se stýská.
Ju asi máte pravdu že bude nejlepší si promluvit v klidu.....

@margarithka zák když to tak čtu tak to jsme na tom ještě dobře. To bych nedala aby u nás byla třikrát v týdnu a tohle by nedal ani přítel teda.., já vždy po kontrolách psala SMS ale vadilo mi ten její strach, chápu že jsem první tehu skončila na revizi, takže jsem se taky bála aby bylo vše ok ale nebudu se tím stresovat..... Přítel mi taky řekl že jako se nějak vymluvi z toho víkendu on ji prostě neumí narovinu říct že chceme být jednou samy v klidu.... Tohle mě fakt štve..... :-/ ale holt to budu muset vydržet. I když trochu doufam, že malý poblinka všechny věci a budem muset jet domů zase prát, tudíž bych i doma už zůstala;D

Jenom se zeptám - a proč by to nemohla ta babička prožívat s vámi, ta poprvé? Byla by vaše radost menší? Vždyt platí sdělená starost poloviční starost, sdělená radost dvojnásobná radost. My sdílíme všechno s dětmi a vnoučaty - první kotrmelec, první úsměv, a můžeme na to vzpomínat všichni a je to krása. Vždyt tím, že tam ta babička je, o nic nepřijdete.
A pro ADRYSEK - ona je třeba babička zkrátka úzkostlivější. Každý je nějaký. Ale pokud jste spolu doted vycházely dobře, tak se jistě domluvíte. Chce to kafe, úsměv, klid a snahu po domluvě.

@anelamates Víte, ono čeho je moc, toho je příliš. Já myslím, že tohle vysvětlit nelze, tohle se musí zažít.

@andysek2512 Oni ti chlapi jsou trochu poserové. I on si na svoji mámu stěžuje. Snažím se ho proti ní neštvat, prostě mluvíme, nepomlouvám. On se doma "kasá", kterak jí bude muset domluvit, atd. a nakonec z toho stejně nic není. Přitom já bych byla raději, kdyby s ní promluvil on- přece jen je to její syn.
Bylo období, kdy jsem si říkala, že přece nejde o mě, že jde o děti, je to jejich babička. Jenže jak jsem zmiňovala, odrazuje mě ta její urputnost a to, jak jde na sílu...vůbec ji nezajímá, co chceme/potřebujeme my nebo děti. Pořád se jen bere ohled na to, co chce ona a to mě strašně vytáčí.

Já nevím, tohle prostě nechápu, my jsme sdíleli vždycky všechno. Jak já s dětmi, tak ted moje děti s námi - není nic lepšího než třeba - babi honem se pojd podívat, co udělal, ale honem! A už si říká sám na záchod! A dneska byla celý den bez plínek! Už sedí!
Prostě se radujeme spolu. Proto nejsem schopná pochopit tady to "já sama".
Ale každý jsme nějaký. A až když je člověk starší a ví, co všechno mu život může přistrčit, tak pochopí, že to nejlepší na světě je rodina, a nemyslím jen ta jádrová. Prostě celá rodina. Ale zase - těžko vysvětlit.

@anelamates zeptam se takhle, vy jste u sebe také měla pořád tchýni kd,z jste měla první dítě? Treba v porodnici kazdy den, aniz by vas s partnerem a mimi nechala sama???? A nijak vás to neobtěžovalo a nevadilo vám to? 🙂

Tak to ne. U nás to bylo hodně složité - manželovi rodiče nám nejen nepřijeli na svatbu, oni u nás nebyli nikdy. A trvalo dlouho, než jsem se s tím vyrovnala. Ale jezdili jsme k nim i tak, protože rodiče jsou zkrátka rodiče. A navíc jsem po pár letech zjistila, že tady hrál hlavní roli tchán. A jak říkala švagrová, do smrti si to pak vyčítali a litovali toho.
Ale já tohle beru ze svého postavení tchyně. A za snachou jsem v porodnici byla pokaždé a hned, navštěvujeme se často a rády, sdílíme svá trápení i radosti, prostě se máme rády. Odjela před pár hodinami. A já jsem strašně ráda, že ji máme, a že ten vztah je takový, hodně mi pomáhá, vlastně nám všem, v naší situaci, o které nebudu psát. A vycházím stejně dobře si myslím, i se zetěm, a vídáme se s nimi stejně často. Možná právě proto, že vím, jak nás mrzeli ti manželovi rodiče.

@anelamates Mě přijde, že někdo je holt větší introvert nebo víc unavený a potřebuje více klidu.

@andysek2512 Nedá se to udělat tak, že když už přijedou, dáš jí kočár, ať jde ven na procházku a zatím si sama doma odpočineš? Jak to popisuješ, mi přijde, že velkou roli bude hrát únava + asi to, že jsi prostě introvert a potřebuješ trošku klidu. To se dá docílit i tím, že když už prostě dorazí, tak ne proto, aby ti přidávala práci, ale proto, aby ti s ní pomohla.

Babičky se prostě na vnoučata těšívají, zvláště pokud si potomci dali "na čas" a už se bály, že se nedočkají. Buďte vůbec rádi, ta moje si spíše pořád na něco stěžuje, pořád je buď moc horko nebo moc zima nebo to je moc daleko, takže v podstatě moc nepomůže s ničím, ještě pár let zpátky vysvětlovala, že ať si jako nemyslím, že jestli budeme mít dítě, by nám pomohla (a to jsme se bavili jen že bychom chtěli, vůbec nepadlo nic o pomoci) - až poslední asi rok se občas přeptá, co dítě (když už ví, že to moc nejde a že možná vnoučata ani nebudou). Domů k nám nechodí, jsme v 3. patře bez výtahu a ještě asi 30 minut MHD (takže se nedá moc čekat, že by se nějak moc starala a nějak pomohla jinak než nějakými nevyžádanými radami).

@merope A víš, co je možný? Že až jednou to dítě budete mít, tak se zcvokne a bude babička úplně báječná.
Jinak souhlasím s tím, že každý jsme jiný, někdo větší introvert. Ale přesto si myslím, že se nic nevyrovná tomu sdílenému štěstí třeba z prvního úsměvu : Podívej podívej, ona se na mne usmála!

@anelamates vy furt branite jen tchyně, kdo bude bránit nás? 😀 my máme taky právo na soukromí, na svoji novou rodinu, na to mít klid, na to oznamit, ze se během/čekáme dítě (před několika měsíci jsem to tu řešila - tchyně všem vyzvanila pro nás nejdůležitější a nejosobnejsi věci, svatbu a ze čekáme miminko, manžela to nenechala nikomu rict, vy jste se ji zastala). To, že je tchyně, neznamená, ze je buh a ze může všechno, ze nám může ustavičně stát za zadkem, furt neco radit a mít ke všemu něco. Tak fajn, třeba to mysli dobře, ale my máme svoje názory a jen kvůli tomu, ze to je tchyně, se přece nemůžeme omezovat a nechávat si vše líbit, protože "ona to přece nemyslí zle". Ted jsem asi protivna, ale mám trochu averzi a mám k tomu důvod..☹

*bereme

@anelamates ono nie je zdieľanie ako zdieľanie. Pokiaľ to takto snacha chce a je takto šťastná, tak je to v poriadku. Iná matka radšej niektoré veci prežíva len s manželom, pretože sú pre ňu príliš intímne, než aby k tomu pozývala ešte niekoho ďalšieho.
Rodina je vždy matka - otec a deti. Všetko ostatné je širšia rodina. Už keď sme chodili s manželom na predmanželskú prípravu, tak sa tieto väzby na rodičov dosť riešili a vo všeobecnosti proste nerobí dobrotu, keď sa "starí" "mladým" moc pletú do života. Keď sa dvaja vezmú a založia rodinu, tak je už len a len na nich, čo všetko budú so svojimi rodičmi zdieľať a k čomu ich prizvú.
Keď to vezmem ad absurdum - je v poriadku keď by chcela svokra byť u toho, až budú mladí dieťa počínať? Je to predsa radosť a ako zdielaná bude dvojnásobná!
Proste, každý má tú hranicu nastavenú niekde inde a je ako na rodičoch, tak na babičke, aby si tú hranicu vytýčili a vzájemne rešpektovali.