Tchýně a problémy s nimi. Že nejsem jediná? Přidej se.

Narazila jsem na vás a chtěla si postesknout jakou máme doma tchýni, že dnes v čas kdy kluky dávám pravidelně spát oznámila, že je v telce pohádka a pokud si vyčistí zuby,ať se k ní příjdou podívat. A dodala, teda pokud mamka dovolí. ( to jako aby byla za hodnou? Jsem je nepustila a ona stejně do tmy lítala po zahradě)Jeden měl 5 let a druhý 2. Tak nevím nevím jak by je to bavilo. Navíc jsou vždycky v 8 hod totálně Ko. Ale když jim to takto řekla, tak tam samo chtěli. Řvali, že chtějí pohádku. A že končí kolem 22 hod , to už jí nevadí 😠 ? Tak mě pěkně vytočila. Včera jim na cestu po schodech domů k večeři přidala velikou mísu jahod. Sice děkuji, aale malej má ekzém kolem pusiny už od vánoc a navíc se mě pak nechtěl ani dotknout večeře. Jen se cpal jahodama. Když jsem je chtěla lstí odebrat, toš řev jak sviňa. A dnes osypaný a prý se musel chytit něčeho špinavého 😕 A tak stále něco.....Ale jak tak koukám, na to co máte doma vy zatím těžce pokulhává. Doufám, že nebude hůř. Děti má ráda,když jí je vecpu, tak se jim věnuje krásně. Ale jsme v jednom domě a to málo kdy dělá dobrotu. Kluci jsou divocí a každej se jich rád na chvilku zbaví, protože jsou stále a všude 😒 Tak se držte a nepřipoštějte si je moc k tělu. Snad budeme mít jednou s svýma snachama lepší vztahy

Ahojky holčiny,tak já jsem teprve chvilku těhu a vdávat se bude,ale i tak....můj tchán je hroznej morous,nikdy mě ani nepozdravil. Změnilo se to ve chvíli kdy mu tchýně řekla,že bude dědeček,jeho chování se otočilo o 180° a nikdo v rodině ho takhle nezná,tchýně ho tak naposledy viděla když se brali a pár let potom🙂 Moje tchýně je zlatá. Do práce chodí jen 1měsíc a pak je 1měsíc doma,jelikož je v důchodu. Hrozně nám pomáhá (uklidňuje moje nervy) a dělá mi mámu. Můj tatínek to vzal taky dobře a těší se jak bude drandit s kočárkem. Jen moje matka se chová jako některé vaše tchýně. Na to,že jsem těhu řekla:"Proč já? Za co? Já ji zabiju. Odmítám být babička." Další otázka byla proč jí to chudině dělám (je jí 46 a když byla v mojich letech já jsem měla už 4roky). Na miminko se netěší. Všechno je problém a všechno je špatně. Když jsme o tom mluvily brečela a nebyla s ní řeč. Zkazila mi všechnu radost. Píšu našemu mimíškovi knížku a tohle jsem tam zakamuflovala,nechci aby vědělo,že se na něj někdo netěšil. Ach jo...vyměním matku p.s.:prosím rychle! Tak se holky držte....

Ahojky holky já se k vám také přidávám. Sice asi nemám tak strašnou tchýni a tchána a nemusím s nimi bydlet, ale i tak mi to stačí. Mě právě připadá, že kdyby mě a manžela neviděli 2 roky, že bysme jim nechyběli a přitom já mám se svojí celou širokou rodinou skvělé vztahy a tak mě to dost mrzí. Pár příhod, kterých je mi teď líto.

1) Manžel je o 4 roky mladší, když jsme spolu začali chodit musela jsem jeho dědečkovi tvrdit, že jsem taky mladší, aby ho z toho podle tchýně nekleplo, ale když se pak dozvěděl pravdu byl úplně v pohodě. Je to jeden z nejmilejších členů jejich rodiny....

2) Za celou dobu chození mě nikdy nepozvali k nim na oběd nebo večeři, ani před svatbou ne... Přitom můj manžel byl u našich pořád..no já byla jenom ráda. A teď, když je pozvu já k nám, tak přijdou vždycky a někdy se dokonce pozvou i sami

3) K narozeninám nebo svátku mi nikdy nepopřáli sice nám vždycky strčí nějaké peníze, ale mě nejde o ty peníze, to bych byla radši, kdyby nám nedali nic a přitom my jim přejeme vždycky. Oni ani nedělají oslavy a my když jsme jí udělali, tak se drze zeptali, jestli mají přijet na oběd. A pak přijeli sedli ke stolu a nic, žádné přání...no bylo mi do breku

4) Jednou si mě vzali na kobereček, posadili si mě proti sobě a začali mi vysvětlovat, že musím jejich syna přesvědčit, aby šel studovat vysokou školu. Tak jsem jim odpověděla, že já ho k ničemu přesvědčovat nebudu, že je to snad jeho rozhodnutí. No a pak následovalo přesvědčování, naštěstí jsem odolala

5) Když jsem otěhotněla a oznámili jsme to manželovým rodičům, hned to všem rozkecali, i když jsme si to chtěli oznámit sami a postupně.... No a pak mě při každé návštěvě tchýně strašila tím, co se mi určitě všechno stane, protože se to stalo i jí. při večeři v prvním trimestru mi vyprávěla, jak potratila a že se to vešlo na ruku, jakou to mělo konzistenci a že to vlastně byl příjemný pocit 😢 . Pak když jsem tohle období přežila vyrukovala s tím jak měla hrozný porod, že jí starší syn málem umřel, že na ní byli všichni hrozní a leželi jí na břiše, ukrutně to bolelo a dítě jí museli zvenku přetáčet, protože bylo na štorc....No a když nezabralo ani tohle vyrukovala s tím, jak to bylo hrozné, když se můj manžel narodil, že byl šíleně hyperaktivní, ona se ani nezastavila a musela ho pořád hlídat a pak že byl zase strašně nemocný, že neměl žádnou imunitu (no tomu jako zdravotní sestra nevěřím) a že to určitě bude mít i naše dítě....

No a takhle je to pořád dokola. Někdy sice jsou celkem milí, ale já už k nim chodím s tím, proboha, co my zase řeknou, takže jsem pak nepříjemná i já. Nechci taková být, ale co mi zbývá. moji rodiče se chovají úplně jinak. Od mých 15.let mi do mých rozhodnutí nemluví. Když se nevidíme delší dobu, tak si dáváme pusu na rozloučenou a na přivítanou. Oslavy děláme minimálně v úzkém rodinném kruhu a narozky dokonce slavíme skoro s celým příbuzenstvem. Všichni si vzájemně pomáháme.... Vím, že mám asi štěstí na svojí rodinu, ale je mi líto mého manžela, když vidí ty rozdíly a je mi líto i jeho rodičů, kdyby se aspoň trochu změnili bylo by všechno fajn

bobikkjana : bohužel v tom na jednu stranu vidím svou tchýni, přesně v tom nezájmu a jízlivých poznámkám. S tím potratem je to teda fakt hnus úplně jsem se u toho rozklepala a to nejsu těhu. Docela se divím, že jsi to přestála ve zdraví. Moje tchyně měla taktéž podobnou poznámku - teď sis vzala kočár domů a jsi těhotná, tak ti TO odumře. Naštěstí ne, ale tím u mě skončila. Jen dej bacha, aby se to u vás neotočilo s narozením mimča od nezájmu do absolutní mánie zájmu o vnouče a snahu si ho přivlastnit 😠 Jestliže se zvou sami už teď bylo by lepší si to s nima na férovku vyjasnit, že návštěvy u malých dětí se dopředu ohlašují , jinak neotvíráme apod. Taky otázku hlídání, jestli jo, nebo ne, hlavně s manželem. Já jsem to hrubě podcenila a pak jsem se nestačila divit, tchýně v baráku pečená vařená i s příbuznýma, který sama deset let neviděla apod. Mám taky takové vlezky, na vánoce se taky sami pozvali ale na obědě nebo večeři jsme u nich tři roky nebyli pozváni a to bydlí vedle v RD. Jestli u nás bude druhátko, tak jsem se zařekla , že žádné návštěvy v šestinedělí kromě ohlášených 1den předem minimálně. Jinak zatahuju žaluzky, vypínám zvonek a když zas bude volat tel. že stojí u branky tak nebrat!Můj přítel s mými rodiči vychází skvěle, taktéž s mojí babičkou a strýci, rád za nimi jezdí, kolikrát navrhne , ať tam jedeme sám od sebe, proto si myslím, že si to taky vynahrazuje u mojí rodiny, že sám prakticky má citově chladné rodiče s kterými nezažil nikdy pocit souznění. Ze začátku mi taky bylo paradoxně také líto, že on s nimi vychází líp než já u nich, ale jak jsem přišla na to, že to není chybou na mojí straně, tak se snažím, aby si to u našich užíval. Hlavně si žijte svým rodinným životem, nedovolte aby se vám do toho vrtali a tím vás rozdělili!!!

@smoby děkuju za povzbuzení!!! Snad to nebude s příchodem miminka na svět tak zlé uvidíme. Teď už se můžeme jen nechat překvapit

ahoj holky. čekáme s manžou druhé dítko a dnes po měsíci co to ví snad úplně všichni jsme se rozhodli oznámit to tchánovcům. ale mě se tam nechtělo. Už před časem když jsme se zmínili, že chceme další tak baba (moje tchýně🙂) povídala, proč, že jsou to jen starosti a tím mě naštvala. Ona je tak hrozná. Já už s ní mám vybudovaný "vztah" že si netroufne mi ani zavolat natož se objevit. samozřejmě jsem ta nejhorší kterou si mohl její syn vzít a když on i poznal jaká je a někdy se jí to snaží říct tak to samozřejmě má jen ode mě. Já si říkám, že je mi 32, mám svojí rodinu, čekáme druhé dítě, já je prostě vídat nemusím - ať si o mě myslí co chtějí.

Ahojky holky, teda jsem tady z těch vašich přispěvků úplně nabroušená za vás, no moje tchýně je teda taky pěknej kousek 😀 , ale vídáme se zatim dost málo, tak 2 x do roka a to bydlí kousek od nás, manža k nim chodí (ona bydlí společně se svojí matkou) s našim malym, kterýho ona miluje, takže jsem v klidu, ale je to poděs. Ona je v invalidnim důchodu, většinu času tráví doma u televize, s babičkou se stále hádají, ostatní příbuzní už k nim kvůli jejímu chování přestaly chodit. Naše první setkání probíhalo stylem, že se hned ve dveřich pověsila MM okolo krku, přičemž mě ignorovala a slzy jí tekly ještě dlouho..jsem z toho byla v rozpacích..měla asi pocit, že jí kradu syna 😕 . Když se dozvěděla, že s někym chodí, tak mi do práce volala její matka, že se chtěla otrávit...No ale co mě docela mrzelo, že za celé moje těhu se na mě MM nezeptala, jak mi je a tak ( byli jsme po 4 potratech), když mě viděla v 7 měs. těhu, tak mi mije břiško úplně ignorovala, nepohladila ☹ ...k narozkám či k svátku mně nepopřeje, narozdíl ode mě... Když za mnou přišla poprvé do porodnice, tak vedla chytré řeči ( ona si myslí, že je nej nej na světě), mně se zrovna nalily prsa a ona mě celou dobu strašila, že to měla taky, že půjdu do horečky, že pak budu 14 dní v nemocnici 😝. Na naší svatbě odmítla ochutnat dort, že by byla tlustá(má asi 60 kg 😀 ). Malej když měl prvně v roce kašlík, tak si mě jedovatě vychutnávala, že to její kluci NIKDY neměli.. 😀. No naštěstí mě to až tak nevytáčí, říkám si, že v životě jsou horší věci 😉...respektive důležitější věci v našich životech, ale dokáže to zamrzet, to je jasný.

@renys Nijak si to neber.. normálně žárlí, jako pes.. 😝 😉

Ahoj holky, všechny Vás lituju, přeju pevné nervy. Já už mám ty svoje totálně v kýblu. Kdybych měla psát o své tchýni (říkám jí ježibaba), tak by to bylo asi na 10 stran minimálně. Dokud dělala kopance několikrát denně typu, že MM namočila všechno oblečení, aby ke mě nemohl jet, schovala mu klíče od auta a nařizovala mu všechno jiné, jen aby se za mnou třeba 14 dní nedostal...to si člověk řekl, že je blbá a ještě se to dalo přežít. To měla k MM postoj tapu vypadni z domu, nemůžu tě tady snést, dokonce o něm prohlásila, že je hajzl - podotýkám, že celý svůj život skákal jenom jak ona pískala. Když jsem se vzali a měli svůj byt, tak celý den vyzváněla tefonem jenom aby jsmeto uslyšeli hned, jak od někud přijdem a strčíme klíč do zámku a hned přednáška jak si dovolujeme někam jet a vrátit se tak pozdě... tehdy začal teror typu Milošku přijeť musím tě vidět....ale peklo na zemi nastalo, když se narodil syn. Chtěla ho mít prostě pořád a jenom u sebe, seděla u mě celou dobu co jsem kojila, když náhodou spal tak nám hrozně nadávala, že to to teda né, že ona si ho musí užít as nosit a že spát nebude...každý den tak dvě hosdiny hučela MM do telefonu že musíme přijet, že ona chce vidět Danečka...když jsem byli tam tak jsme tam trávili celé dny protože pořád MM terorizovala že jsme tam málo, když už nebyl kojící miminko, tak si pro něho přijela s mým švagrem, který měl sotva řidičák a ve staré škodovce si ho odvážela kam chtěla a já s brekem zůstala doma a čekala ana návrat, který samozdřejmě prodloužila do neúnosnosti nebo si vymyslela, že tam malej chce spát a dala mi ho k telefonu aby mě uprosil! No co chcete tomu ubohému dítěti říct! To jsem ještě zapomněla předeslat její vztah ke mě - prostě mě z celého srdce nenávidí, neustále na mě řve že musím udělat co chce ona, nepřistoupí na apsalutně žádný můj návrh, dělá si jenom po svým - prostě ona tam bude mít malýho týden, tak to tam musí být, ona ho bude vozit na kole bez helmy, cpát ho sladkostma atd...ani mě nezdraví...vrchol přišel když se narodil druhý syn. Začala jezdit ona k nám, byla u nás celé dny, odtahla si Danyho někam bokem jako vždy, se mnou neprohodila jediný slovo ani o nás, ani o tom, že přijede nebo kdy ráčí odjet. přijela vytáhla z kabele svačinu a řekla Dany jdeme ven! Někdy zavolala, jestli je dany doma, a když jsem jí řekla, že je ve školce, tak řekla, tak to já k vám nejdu, to nemá cenu. To stejné, když byl nemocný. Sice mě utěšovalo, že o mladšího nemá zájem, ale nedalo se to vydržet, aona pak začala za Danym lézt tajně i do školky, já jsem pro něho přišla a místo aby si hrál s dětmi tak jí tam seděl na klíně, učitelky taky nevěděli co mají dělat., chtěla si ho odvézt, ale to jsem se konečně poprvé šprajcla, a že jí to povolení nedám, ještě že se učitelky dívají, kdo ho může brát domů.....samo vše bez mého vědomí...u nás doma mu vzala jeho oblíbeného plyšáka, odvezla mu ho a spala s ním v posteli, umínila si, že bude přespávat u nás v pokojíčku na zemi u Danyho postýlky, a to jsem už vyjela...samo já jsem nejhorší, MM to podá tak, jako že já na ni chudinku řvu a nepůjčím jí dítě, takže já to vždycky schytala od něj podruhé a musela jsem ustoupit. Ona MM psala dokonce citově vyděračné dopisy do práce! Až se nad tím MM známá rozbrečela, jak toto může dělat máma svému synovi! Ona na mě řvala u nás domu dokonce když jsem kojila toho druhého synka! Vyvrcholilo to tím, že když zase přijela nečekaně a chtěla si Danyho odtáhnout, tak jse si dovolila říct, že teď né, že se zrovna chystáme spolu za kamarádama...a ona se rozeřvala na plnou hubu před dětma tak, že se Dany z toho rozbrečel a já už jsem zase celá rozklepaná s miminkem v náručí na ni zařvala, že už toho mám dost, že takhle teda né a ať vypadne. Jenže myslíte si že vypadla? Řvala na mě dál, že jsem jí ukradla syna a zničila rodinu, že mi ji zničí taky a že ji nemám co vyhazovat z bytu, který je i jejího syna a sedla si do kuchyně a řvala a řvala. Nakonec musel přijet MM a z bytu ji řvoucí vyvést. Od té doby mě nezdraví, já ji taky ne a vůbec s ní nemluvím. Prostě se snažím, aby pro mě neexistovala, ale nemůžu snést, když jsou s ní děti, a nemůžu to překonat. A MM chce, aby se stýkali. Nemáte prosím někdo na toto radu? Naštěstí trošku to rozsekl Dany sám, když poté, co na mě takhle příšerně řvala před ním u ní nechtěl zůstat spát. Ale schytala jsem to od MM, že ho navádím. Já si celé ty roky myslela, že kvůli dětem to musím vydržet, tak jsem o ní před nimi neřekla jediné křivé slovo, a celé se to obrátilo proti mě. Dokonce i jí jsem kdysi ujišťovala, že ji mám ráda, když je MM maminka, a ona mi do očí řekla, že to ona o mě říct nikdy nemůže. To nemluvím o tom, jak celé ty roky řvala před dětma, a´t mě MM odveze do blázince, že jsem magor a musím se léčit. Ten teror trval 11 let. 2 roky je od té hádky, jak s ní nemluvím. Jen o ní slyším nebo tam jedou nebo něco, tak se celá rozklepu. Měla jsem příšerné zdravotní problémy nakonec prý že psychosomatika - jezdím přes dva roky k psycholožce, ale ani ta nepomůže, protože jí nenařídí, aby dala pokoj...Přijela dokonce 1.září, když šel malý poprvé do školy!!! A včera nás našla dokonce v novém baráku, který naši staví, kde jim pomáháme, to už je vrchol! Já jsem se schovala a asi tři hodiny v tahu brečela a klepala se ...já fakt nevím, co s tím, psycholožka to dokonce pojmenoval, mám z ní psychózu, jenže to nechápe ani MM...

Já se strašně omlouvám, asi to nikdo nebude ani mít čas číst, a to je tam všeho opravdu jenom zlomeček....ale našla jsem tuto diskusi a muselo to ze mě ven
Ještě dodatek . ona ježibaba je úchylná- když tam měla danyho tak se s ním prý koupala i čtyři hodiny ve vaně a s MM spala v posteli ještě když jsme spolu chodili a všem se chlubila, že jí dal pusinky na ruku (protože si myslel, že jsem to já)
Jinak švagrová to nevydržela ani rok, a už skoro podává žádost o rozvad a malýho jí prostě nikdy nedá ani pochovat!
Děkuji Vám za trpělivost, jestli to vůbec někdo přečte.

@zubecek je mi strašně líto, že prožíváš takový teror. Myslím si, že psychologa by měla navštívit i tvoje panímáma. Ona nemá manžela? Vypadá to, že je úplně posedlá. Držím ti pevný nervy. Já bych to určitě nerozdýchala

@zubecek z tvého popisu mám dojem, že nemocná a do blázince patří tvá tchýně, tohle je normální teror. Nevím, jaký máte vztah s manželem, ale soudě podle toho, co jsem četla, tě asi nepodrží vždycky, někdy ustoupí matce asi pro klid v rodině. bohužel relativní......
Asi bych se rázně postavila i k manželovi, řekla mu, že jsi matka a nehodláš se vzdát děti nebo čekat, až o ně přijdeš, když se psychicky z atkové situace zhroutíš. Že tady chceš být pro své děti, nikoli přežívat a trpět kvůli jeho matce. A pokud to nebude on respektovat a nepromluví si se svou matkou, že prostě MUSÍ dodržovat a respektovat tvá (vaše) pravidla, jsi rozhodnutá se k tomu postavit jinak, i kdyby to mělo být "násilím" - že jí prostě neotevřeš a děti nepůjčíš.
Jako kde to jsme, přece vy už jste samostatná jednotka a máte své soukromí a ne že si ona kdykoli přijde a všichni musí dělat vše podle ní.

Ne, jsem z tvého popis tak rozhozená, že mám strach, že napíšu něco ostřejšího. Ale pokud bych já byla v situaci, kdy by mému manželovi nevadilo, že já trpím jen kvůli tomu, že tchýně není normální, nestál by za mnou, tak bych normálně zvažovala i rozchod a zůstala s dětmi sama, za to by mi to nestálo. Ale z mé strany se dobře radí, když nejsem v tvé situaci, jen to na mě působí jako téměř psychické týrání nebo skoro i stalking - neustále obtěžování telefonem, tajné návštěvy ve školce apod. 😝 😝 😝

Děkuji žes to bobisek přečetla, právě že to nerozdýchávám...a ta moje švagrová má úplně stejný pocity, taky se celá klepe, nemůže se na ni ani podívat a nenávidí, když se ona vůbec podívá na její dítě...a te´d jsem jí vovala, a říkala, že už od švagra odešla, že se to nedá, a to jsou spolu dva roky od svadby, tři celkem. Jinak ježibaba se celý život s otcem MM nebavila, prostě dělala že neexistuje a on matěj se rozved a šel za svou láskouaž před dvěma lety až se mu oženil mladší syn, který kromě jiného není jeho, ježibaba si prostě skočila jinam....a on tam vydržel takový roky i když ona mu nedala se na ty kluky pomalu ani podívat, jenom když někam potřebovala vozit tak jí byl dobrej a prej ho i mlátila (MM si to pamatuje už z dětství)....takže MM otec teď žije konečně šťastně a má klid...ona má prej od rozvodu už několikátýho chlapa...není divu, kdo by vydržel, že? Ale já se nezajímám ani o ní doma nemluvíme (jinak to ttotiž skončí příšernou hádkou)

@zubecek no to je mi Tě opravdu hrozně líto ☹ , to je regulérní psychopat!! Zajímalo by mě, z čeho pramení to její úděsné chování, ale myslim si, že je fakt nemocná. Pryč co nejdále od ní...každá matka chce pro svoje dítě jen samou radost a štěstí, i později pro svoje vnoučátka. Je to svině, dokud se nesrovná, tak bych to asi vyřešila jako švagrová. Ať vás tím jedem už neotravuje, moc držim pěsti.

@marti73 asi jo 😉

@zubecek 😢 😢 a to ja si rikala,jakou mam babu,kdyz to ctu..... ja bych dala ultimatum,bud si matinku zktoti a nebo posle nekam,pripaden bych taky sla,u nas taky zahul na psychiku,ale nastesti se s nima nestykame....

moc děkuji i lucida, máš pravdu před těma dvěma roky to bylo totálně na rozvod, ale kam chceš jít se dvěma dětmi a jak je uživit? Kromě toho jsem bez tohoto (pro mě bohužel životně důležitému problému) super rodinka...MM ani jeho bratrovi to nepřijde jako neúnodsné obtěžování , protože v tom od malička vyrostli a žili...(což není samo omluva) S tím chováním MM tos vystihla úplně. No naštěstí ty dva roky spátky jsem si vynutila pravidla, že malej tam nebude spávat a že k nám do bytu ježi nevkročí. Ale stejně mě rozhodí i občasnná naše (nebo kluků) návštěva tam nebo když se nějak vecpe jako včera k našim, tak to jsem totálně na skočení z okna...prostě nevím, někdo by si řekl, že když já s ní vůbec nemluvím, že ty děti to občas přežijou, ale já to nedokážu a nevím co s tím, a ta švagrová to před porodem nechápala a teď se v ní vyvinulo úpně to samý tak že to opravdu nebude mnou. MM babička prohlásila, že vždycky byli na mojí straně, ale mysleli si, že jsem přece trochu přecitlivělá, ale teď, když vidí moji švagrovou, tak že jsem to naopak vydržela až moc dlouho...jinak to, že ona potří do blázince, ví všichni, včetně jejích rodičů, MM i jeho otce, aler stejně jí celý život zobou z ruky, asi je to ten typ potvory, co má nad nima moc

@zubecek ty voe, to je teda ale masakr 😕 dite bych ji nepujcila a hodne ostre bych si promluvila s manzelem, protoze jestli je na jeji strane, tak je fakt vadnej
nech si to od doktora potvrdit na papir, ze jsi z ni vysokovana a pak klidne zavolej na cajty, az te bude zase obtezovat

@zubecek asi budu trošku hnusná, tak se předem omlouvám... Ale fakticky nedokážu pochopit, že s tim chlapem ještě jseš... Jako OK, je to otec tvejch dětí, jste spolu x let, ale nejde mi do hlavy, že se nesebereš a nevypadneš na druhej konec republiky, kde tě nikdo nenajde... Teďka nejde ani tak o tebe - jseš silná ženská - ale o ty děti, teda hlavně o staršího syna, kterej je fest pod jejím vlivem... Koupat se s babičkou ve vaně 4 hodiny??? Boha jeho!! bych jí hnala pohrabáčem!!! Ona ti naprosto bezotyšně krade tvýho syna - nejen tim, že s nim odjede (btw. to kdyby si někdo zkusil přijít bez pozvání, sebrat dítě a odjet - asi bych šla sedět za vraždu), ale i tim, že s ním tráví čas a zjevně nemá před nim problém maminu pošpinit... Takovejch dětí jsem už pár (naštěstí skoro všechny z vyprávění známejch) zažila - a nejednou to dopadlo tak, že se patnáctiletej potomek stěhoval k babičce, protože ta ho miluje nejvíc a mamině zůstaly jen oči pro pláč!! O tom, jak pak dopadla výchova ani nemluvě :o( Opravdu chceš tohle zažít?? Myslím že ne... Tak se seber, posbírej všechny síly co máš (a klidně si vezmi morální podporu v podobě vlastní rodiny) a jdi tvrdě proti ní!!!! Brečet někde v koutku a klepat se dokáže každá, ale něco s tím dělat? To už chce kuráž - a věřím tomu, že ty jí máš... Jsou to tvoje děti! Ona je jenom matka tvýho manžela...

jenže taky když se člověk rozvede, stejně musí ty děti někdy k MM a on jim nebude bránit se s ní stýkat...tak švagrová říkala, že prostě odešla, ale nerozvede se, a že je ještě možná i naděje, že její MM půjde za ní. Jenže ona má ani ne dvouletého synka, který od ní ještě nepůjde, ale ti moji jsou z taty celí pryč a když tam jede on, chcou jet taky a já nejsem schopná jim v tom zabránit...když náhodou neotravuje ježi, tak zavolá její matka, že chce vidět pravnoučata, a mm je z ní celý po..a jede, a oni jsou v jednom baráku..já vím, měla bych být ráda za to, co jsem si vydobila, ale pořád jsem ve strachu, aby aspoň to zůstalo...

@zubecek Přepokládám, že MM to přijde normální, když v tom vyrostl. Asi bych nejdříve otevřela oči manželovi, že škodí vlastním dětem.

Holky dík, právě to s tou vraždou sedí, to říkal i tchán, že ho vytáčela natolik, že se pomalu nemohl udržet aby ji nepropíchnul, a to jsem měla to samý....a všichni myslí, že přeháním, jedinýý, kdo mě chápe e ta švagrová, a teď čtu, že mám opravdu asi ty pocity oprávněně...když jsme před dvěrma roky rozvázali styky , tak jsme byli i sd MM jako novomanžílci, vše se urovnalo, ale říkám,s incidentama jako včera se neumím vyrovnat...taky průser je, že jak chceš odtrhnout ty děti, když onba má moře času a nic jinýho nedělá než si s nima hraje

@zubecek myslím, že švagrová dělá dobře, že se nerozvádí - dokud se nerozvede, soud nemůže "přikázat" pučování děti :o) Jinak tu byl názor s papírem, že jsi z ní nemocná a policajtama - určo bych se zamyslela nad tímhle řešením, pokud by to nějak pomohlo... Hele, fakt jsou to tvoje děti - je naprosto pochopitelný, že jim nechceš nic odepřít, ale zase na druhou stranu, co je to za život, bejt furt ve stresu a bát se kvůli babě? Manžel je fakt tydýt, že to nevidí, ale trošku bych (v týhle konkrétní věci) hledala chybu i sama v sobě, protože když je schopnej se bez ptaní na tvůj názor sebrat a jet s dětma někam pryč, tak to asi musí vycházet z nějakejch předchozích dovolení z tvojí strany... Možná bych se trošku zaměřila i na něj a zkusila si s nim promluvit - třeba za asistence švagrový. Když totiž uvidí, že na jeho matku nemáš takovej názor jenom ty, mohlo by to pomoct (ale tady je potřeba dodržovat pravidlo - neurážet matku, nepomlouvat a nevyčítat - spíš se oklikou dostat k problému, uvádět příklady, aby mu to samotnýmu došlo - stylem "tobě by se líbilo kdyby moje máma" - a podobně - vlastní zkušenost)

Já vím, mně se mluví - dcerce je 4 a půl měsíce a tchýni mám omotanou kolem prstu - se...e mně naprosto nehorázně, vůbec jí nemám ráda a malou jí dávám s tim největším odporem - nelíbí se mi, jak se k ní chová, jak jí bere, šišlá na ní a co s ní dělá... Ale beru to tak, že malá babičku potřebuje, tak před malou držim ústa, ale když neni v doslechu, tak si na tchýni pěkně otevřu hubu, pohrozim, že jí nebudu pučovat ani ukazovat - a je klid... Ale myslím, že kdybych včas nezasáhla, tak jsem na tom dost podobně jako ty, protože ta naše baba by byla schopná přesně tohohle :o(

No to policajty bych volala, kdyby se dobývala k nám, to jsem řekla hned po tom hlavním incidentu, a jinak manža si už z ní dělá nekdy srandu, že zanevřel na vlastní matku...on by jí včera nepustil do domu k našim, (dělal si ze mě srandu, že ji udrží za plotem) kdyby nepřišla máma a nepustila ji tam ona, myslela si, že když se s ní bude bavit ona, tak nemusím já a budu z toho šťastná, tak mi lje líto, že jsem se s ní pohádala, je to můj nejmilejší človíček na světě, nejlepší kámoška, a chtěla mi pomoct a já jsem to vnímala úplně obráceně...jinak před těma dvěma lety jsem se rozhodla, že je škoda rozbít kvůli nějakému psychopatovi rodinu...takže v chování manži je obrovský pokrok, to jo, ale pořád když ji někde potkáme, mi vynadá, že se za mě stydí, i když jsem se domluvili, že se přetvařovat nebudu a chovám se , jako by neexistaovala...

"tobě by se líbilo kdyby moje máma" u nás nefunguje, když býval v hádkách v koncích, používá například on vše proti našim, i když si s nima rozumí tisíckrát víc než z vlastními rodiči, tak používá slova báby - jako že naši mají děti pořád atd...všechno vždycky úplně otočí

@zubecek ahoj, tak je to teda masaker, nezavidim tii.. ale ako prve by som sa porozpravala s manzelom, nech si vyberie, bud vy, alebo tchyne. a ak tchyne, tak nech sa zbali a vypadne.. ak ti robi taketo veci, tak by sa mozno dal zohnat posudok od psychologa, aby sa mm stretaval s detmi bez pritomnosti tchyne (myslim, keby ste sa rozviedli), hlavne teda ak na teba rvala pred detma..

@zubecek teda tak to je fakt drsný... tohle kdyby mi někdo dělal, tak už asi vážně sedím za vraždu...☹

holky moc díky, ale já za ty roky fakt vyzkoušela snad všechno, jednou už jsem se s dětmi zbalila a volala našim, jestli můžu přijít, tak to byl pak chvíli pokoj, a to jak dopadli švagrovci taky na chvíli zabralo...a taky jsem čekal od vás vyhubováno, je to pravda pravdoucí, že jsem se jí měla postavit hned, jenže já nevěděla, že je to svině, já jsem si dlouho myslela, že je jenom blbá, spousta věcí přišla na jevo po letech, a taky, nechci se teda obhajovat, to je fakt blbost, jsme spolu s MM od 18, takže tehdy nás všichni brali jako blbý děcka, co musí poslouchat, MM v tom byl vydrezůrovanej do dokonalosti...a bydlel ve vesnici asi 11 km od nás, takže když se ježi rozhodla, že ho za mnou nepustí a že mu její otec (jeho děda) prostě nepůjčí auto, tak jsem byli v kýblu. Nakoec jsem mu tam nechala naši škodovečku, aby se za mnou měl jak dostat, a dopadlo to tak, že ho s MÝM autem akurát tahala po nákupech...a já jsem ji tehdy neznala a nic o ní nevěděla, tak mi ještě bylo líto, že ji MM nesnáší a snažila jsem se je usmířit..."jo to musíš, když to maminka che" atd...prostě za dobrotu na žebrotu. ale to je zas na dlouhý psaní...Další kapitola je, že MM (tím se také nechci zastávat) je z pohledu ostatních a hlavně svého chudák, protože neustále musí stát mezi ženou a vlastní matkou, jako když si to vemu, tak to měl taky na zbláznění, protože vím, že před ní se zastával mě, za což si vysloužil neustálé obviňování, že je podpantoflák a že si neumí nic prosadit (jako že chtěla malýho samo) a mě pak, zase nadruhou stranu sjel tak, že jsem musela usoupit. Ale kdyby nebyl pod tím jejím neustálým vydíráním, tak by si na ni ani nevzpomněl a děti by tam nedal. Asi si s tím rozdvojením taky sám nevěděl rady, jenže odnesla jsem to samozřejme já.

A taky vy jste mámy, tak jsem ráda, že to chápete, ale myslím, že kdybyste to dali přečíst třeba nějakému chlapovi, tak by asi mávnul rukou stylem: no a co, tak za ním leze do školky, no a co, tak spí s jeho plyšáke, tak je cáklá ale víc bych se tím nezabýval.
MM pořád říká, že si ty problémy dělám sama...no má vlastně pravdu, tady některé taky píší, že je tchýně nenávidí, a přitom manža s malým k ní jezdí, já osobně na ni taky kašlu, ale já prostě nedokážu toto překousnout, aby byla s mými dětmi...vůbec

Píšu jedno přes druhé, protože je toho moc moc...kristi -papír od psych. mi přišel jako dobrý nápad, ale stejně by to dopadlo tak, jako že všichni řeknou:tak ty se s ní stýkat nemusíš, ale nám bránit nemůžeš, což říkala ostatně i ta psycholožka, že MM a děti jsou samostatné bytosti a já jim bránit nemůžu, já se v tomto můžu starat akurát o sebe, že když se vidí občas, tak ten její vliv na děti by měl být zanedbatelný, že já jsem máma a já k nim mám nejblíž, jenže mě to nějak neutěšuje, jak píšu, mě prostě nesnesitelně vadí, když o ní MM nebo někdo jiný před dětmi jenom promluví, natož když se vidí...
a takový ty věci s tím koupáním jsem se taky dověděla až nedávno od drahé polovičky od tchýňáka, kterou známe teprve asi přes rok, on o tom mluvil jen s ní a teď teprv mi to řekla, i když jsem věděla, že ježi chování v žádném případě není v pořádku, doufala jsem, že to není tak strašné, jen tak mimochodem, aspoň něco pozitivního - ta naše nová "babička" od tchýňáka je naprosto super!!!Má úpně moje myšlenky!!! akurát bydlí daleko...škoda