Tchýně a problémy s nimi. Že nejsem jediná? Přidej se.

Asanaa, a víš jak je ona ráda když tam jedeme a ona si vezme malou ven, projede město, pyšná babička, je ráda, když potkají co nejvíce známých, aby se mohla pochlubit, jakou má hezkou vnučku 😉 Navíc je dost opatrná, nemám vůbec strach a mám pak chvíli relax, většinou tam pak zalehneme a celý ten čas prospíme 😉 😉

Ahojky, Marti, ani to nechtěj pochopit. Ještě pár dní po porodu jsem byla přesvědčená, že budeme bydlet u tchánovců, ale po porodu se ukázali jako arogantní sobci mimo jiné... . Prostě po narození malé změna jak blázen.

Dagi----nemáme stejnou chýni???

hancas 🙂 , jj.
Nejhorší je, že manža je teď trochu na straně rodičů. Prý se musím "odprostit" od Lucinky či jak to řekl a nebýt tak vůči ní přecitlivělá.
Tchánovci se začínají litovat, že si myslíme, že jsou nejhorší prarodiče atd...., začínají manžovi hrát na city..., a já to pak od něj mám na talíři. Tak jsem přišla s tím nápadem, že tam jezdit nebudu, a to se mu také nelíbí. Já se fakt snažím k nim mít lepší vztah, ale oni to pořád kazí 😅 .

ahoj holky-včera vezli tchánovci našeho kulíška na předním sedadle jen tak na klíně........co tomu říkáte?sice prý jen pár metrů, ale ještě hodinu jsem se klepala-a to v mým stavu měsíc před porodem....no comment...

Ahojky, Misakulička - prosím??????? Tak proč těch pár metru s ním nešli pěšky. TAk to je opravdu vrchol drzosti a nezodpovědnosti 😝 . Fakt by mě zajímalo, čím ty tchánovci někdy uvažují.

pořád to vysílají v televizi---šot - je to jen za rohem....víte co myslím....když jsem viděla odkud ho z auta tahají---tak se mě úplně udělalo šoufl a rozklepala jsem se jak ratlík...to se nedělá!

DAGI....to je přesně i u nás mi jim nechceme půjčovat děti,nevidí je a takový to hrání na city,ale já to neposlouchám prostě jsem manžovi řekla až se začne tchýně chovat normálně tak pak půjčování začne,ale dřiv opravdu ne nechci celou dobu trpět když budou s ní venku.
Manža taky prej proč se s ní musíš pořád hádat...ale to prostě nejde sotva dosedneme tak začne oni jsou oblečené jak ze žurnálu přitom měli oblečení normál na ven,prej k ní mají chodit v teplákách a špinavém tričku,díky ale aby mě pomlouvala celá vesnice nechci.A je to na nás jak oblíkam děti,manža to nechává na mě,to že všechny věci mají se sekáču to ona neví,protože ty věci jsou jak nové,ale to ji neříkám a nechávám ji při tom že jsou ty věci nové a ona pak prudí kolik mají nových věci že zbytečně utrácíme...a já se v duchu směju.

Prostě mi kolikrát připadá že ona v životě děti neměla protože ta její výchova a názora jsou opravdu z roku 123

Tak to je snad jediné, co by si moji tchánovci nedovolili. Vědí, že jsem v tomhle dost tvrdá a nekompromisní. Bez sedačky= pěšky.

misi----tak to by udělali naposledy,tohle na nás taky zkoušeli že si vezmou děti bez sedačky že taky dřiv nebyla....jsem jen polkla.....to bych jim tak vynadala že by si to pak dlouho rozmýšleli jeslti vozit bez sedačky ne.a ty jsi jim nic neřekla

já to viděla z okna....a to mi stačilo...v mým stavu je to "pomoc" jak hrom...takže jsem to vyřešila teď před chvílí písemně...a oni ať se zamyslí. my za dítě máme zodpovědnost...a když ji nemají oni....a přejít to mlčky-to se mi zdá příliš....ať si uvědomí svou chybu. vocaď-pocaď

to já bych jím vpálila do jejich staromodních ksichtíku že je to moje dítě,které nechci aby se mi zabilo přo jejich neopatrnosti a opravdu bych zkoncovala s půjčováním,at jsou nas.aní jak chcou.nenechala bych se

moje mamka zná osobně rodinu, kde prarodiče hlídali vnoučata s tím, že si pro ně rodiče za týden přijedou. Děda se den před tím, než měli rodiče dojet rozhodl, že je překvapí. Naložil všechny do Škody 120, kterou vyndal z garáže dvakrát do roka a vyjel samozřejmě bez sedaček. 15 km před koncem jízdy nezvládl řízení a zabil všechny kromě sebe. Dnes je z něj alkoholik, který nemá ani sílu si vzít život. Tchánovci tento příběh znají a je fakt, že bez sedačky by nevezli malou ani přes vesnici....

V tomto jsem naprosto bezkompromisní. Jízda bez sedačky, byť jen kousek se rovná definitivnímu konci hlídání prcka!

Čauky holky,tchýně se překonala a poslala po příteli peřinky do kočáru. Já je ale stejně asi používat nebudu,páč se malý narodí na zimu a mám koupenou deku španělku.

To s tou sedačku je síla. Ale to je ta potíž, člověk nikdy neví, co se jim momentálně zrodí v tom jejich obstarožním mozku. NIkdo by asi předem netušil, že si posadí dítko na klín a vyjedou. A takových věcí je více, co můžou vymamlasit. Proto jsem nejraději, když příjdou k nám a hrají s malým u nás. Jenže oni se nejdříve urazili, že jim malého nechci půjčovat. Vydrželi trucovap čtyři měsíce a pak si s námi promluvili, co všechno dle nich děláme špatně a jak oni si ho nemůžou užívat. Tak ho pak měli dvakrát sami venku, já byla doma polomrtvá strachy a pak už si o něj naštěstí přestali říkat. Jenže když se sejdem, tak tchýně vždycky něco vymamlasí a znova mě utvrdí, že prostě ji ho půjčit ven nechci. Naposled třeba malého posadila do houpačky (malý ještě nesedí) a houpala ho. Kolem lítalo plno dětí. A opět se tvářila jako nevinnost sama /příjde mi to, že se culí jako by ji bylo pět). Já vím, že je to pitomost a s tím, co tady píšete, je to jen slabý čajíček. Ale prostě si myslím, že by neměla být tak odvážná a taky, že první by ho měli na houpačku posadit rodiče (a to upozor'nuji, že tchýně dobře ví, že mi hodně věcí na ní vadí a dává si majzla, aby něco neprovedla). Svým způsobem je mi ji líto - představovala si to celé jinak - že bude mít vnoučka pořád na hlídaní a bude na roztrhání, jenže ona je tak zbrklá a neopatrná v mém měřítku, takže to mezi náma očividně skřípe. Tak jsem si zase ulevila.

blani....cítím s tebou taky to tak u nás bylo a je stále na to není odpověd a je asi zbytečné nervovat i když já vždycky vyjedu

Dostala se mi do paratku Ona Dnes a je tam vybornej clanek, hodne jsem se nasmala, ale je to zaroven sileny, jak nektere "maminky" dokazou skodit...

http://ona.idnes.cz/tchyne-a-uzeny-nejlepsi-jso...

Ono je to hodne i o pristupu z druhe (snasiny) strany. Kdybych byla citlivka a vsechno si brala osobne, tak asi taky leccos nerozdejcham, ale nastesti jsem flegmos, ktery vyjde s kazdym a tak mame vztahy vice nez dobre. Myslim ze se mame navzajem dost rady, ackoliv si vybavuju ruzne momenty, ktere by jini mohli chapat jako utocne, zrovna ted se tchynka ptala manzela, kolik ted po porodu Magda vazi? 😠 protoze ona pribrala v tehu jen asi 10kg (ja diky preeklampsii 22). Nepocitam ruzne rady jak co delam blbe ("nechci radit, ale...") a jak bych to mela delat, zejmena ted v peci o prcka typu "nechovej ho, at si ho nerozmazlis" (mel tyden)... Jak rikam, ja vse odkejvu (vim ze to mysli dobre), ale snacha s jinou naturou by to mohla vnimat jakoze co ta baba prudi a konflikt by byl na svete...

Takze nechci se vas dotknout, ale pokud nejde o vylozene zle jedubaby (chapu, ze i ty se vyskytuji), tak si mozna samy delate zle, kdyz vse vnimate jako ze tchyne chce skodit... stacilo by to vzit vic s humorem a povznest se nad to, ony to ty mamky nasich chlapu fakt vetsinou mysli v dobrem 😉

majdi.....a ty by sis nechala vyloženě sr.t na hlavu????díky ale já teda ne aby ony byla ta nej a já jí do konce života poslouchala abych nebyla ta nejhorší.nn já ju k životu nepotřebuju a blbý narážky taky pořád nemíním poslouchat.neber to jako že jsem naštvaná to jen píši co a jak 🙂

Hani no je fakt ze co tu popisujete jsou spis ty strasne story s protivnymi babami, se kterymi bych mela problem taky.
Se sedackou zatim zkusenosti nemame, jeli jsme jen z porodnice, ale dlouho nam trvalo presvedcit tchyni, ze kdyz ji nekam vezeme, tak se MUSI pripoutat. Byla dlouho zasadne proti, ze ji to neni pohodlny a za nich to prece taky nebylo povinny a nic se nestalo 🙄

majdi---přesně tak dříve to nebylo a tím se prostě tchýně řídí se vším

Ahoj holky, moje tchyně mě začíná také poslední dobou pěkně s..t. Když byla malá menší, jsou jí nyní 2 roky, tak to docela šlo, ale teď jak k ní přijedeme a to tam jezdíme tak jednou do měsíce, tak do nás pořád rýpe, že je malá rozmazlenej fracek a že si sní pěkně užijeme a moje rodiče, že jí rozmazlujou (to jí řekl manžel).Neříkám, že to není zcela pravda, ale zas tak rozmazlená mi nepřijde, znám horší děti. jenže ona jak hned neposlechne, co ona po ní chce, tak hned na ní vystartuje, už se i z toho počůrala a pak na nás jak jí máme vychovanou.Ona myslí, že bude poslouchat jako stroj. (manžela prý měla vzorně vychovaného) Už se mi tam nechce ani jezdit, jsem z ní otrávená pořád tohle poslouchat a manžel nic jí na to neřekne a svádí to na mé rodiče. Jenže ty mi ji pomáhají hlídat, ona hlídala jen jednou a to by malé rok.Jak by jste to řešili vy?
Díky...

A neslo by se domluvit s manzelem na spolecne strategii, ze se tebe / tvych rodicu zastane? Taky bych asi omezila navstevy, pokud to jde.. 😒

xzaje01, zkusím se s ním domluvit, ale on je také proti nim a moc nechce aby nám malou hlídali, ale já jsem ráda, když občas pohlídají. On je pořád v práci, tak se mu to radí, ale já jí mam celý den, tak si také potřebuji občas něco zařídit. Já vím, že nejsou ve všem akorát a že malé občas dovolí, co by neměli, ale já jí zas dost usměrnuji, ale je to taková divoška, někdy poslechne, někdy ne, podle nálady. Ale kdybych měla jet podle osnov tchýně, tak jí mlátím od rána do večera. 😒

No já nevím, ale myslím, že u dvouletého dítěte je normální, že občas neposlechne. Pokud ji tchýně usměrňuje tak, že se z toho počůrá, nedocílí poslušnosti, jen malý vypěstuje psychózu a averzi na "babičku". Takhle se nevychovává ani pes, natož dítě.

Naše Terka se u tchýně pokaždé počůrá. Ne z toho, že by z ní měla nějakou psychózu, ale tchýně s ní dělá samí debility, ale aby poslouchala co jí holka říká, to ne. Ona jí říká, že chce "bobi" a tchyně na to odpoví, ty ale krásně říkáš babi. Ale, když jí strká v obýváku do stěny a učí jí skákat po posteli, tak to je v pořádku. Teda já se zase rozčílila 😠 . My máme problém na denním pořádku a pomalu mi to přerůstá přes hlavu.
Majdula- jestli chceš, já ti mojí tchýni na pár dní půjčím....přešel by tě smích... 😀

mě zase tchýně štve, že je děsně hlasitá a dělá věci, které malého nebaví. Prostě na něj šišlá, pořád dělá týtýtýtýt (jako že autíčko) a pořád s ním nějak natřásá. Příjde mi, že vůbec nedokáže vnímat malého jako určitou "individualitu" a dle toho se k němu chovat. Prostě pořád opakuje, co měly rády její děti a pořád ty věci na maléhou zkouší a ony nezabírají (mimo jiné na ni jedinou malý nenatahuje ruce, že by chtěl vzít:o).

Jo a včera nám přitáhla domů asi pět kusů naprosto stejných kloboučků - všechny bílé, s mašlí a ze strojově vyšívané látky - lidí leda na holčičku a to bych si ještě asi rozmyslela. Tak jsem ji rovnou řekla, že tohle opravdu na malého nedám a ona se tomu moc divila. Tak jsem byla na sebe hrdá, jak jsem ji zvládla říct ne. Stejně mě zaráží, že ji taková pitomost vůbec napadne. Měla jsem to asi malému narazit na hlavu a poslat ji s ním ven, aby mohla všech svým přitroublým sousedkám vysvětlovat, že vozí vnuka a ne vnučku.

Majdi - myslím, že máš pravdu s tím, že bychom se aspoň některé, mezi něž se počítám, měly povznést nad tchýně a přestat řešit blbiny - já vím, že naše tchýně je celkem fajn a vždycky jsem ji měla ráda, dokud se nenarodil malý - prostě já jsem daleko opatrnější než ona a ona k tomu neposlouchá a nevnímá mě, jen aby dítko konečně měla venku sama...vím, že kus viny je i na mé straně, jenže já se nemůžu zbavit pocitu, že když opět začnu být hodná snacha a usmívat se neustále na ni a neprosazovat své "požadavky" ohledně péče o malého, že ji tady pak budem mít nasáčkovanou pořád, že začně opět chrlit svá přání na nás a neustále je opakovat a já se opět budu cítit sešněrovaná pocitem úcty k ní a nebudu ji schopna říci ne. Tak jsem ze sebe udělala přecitlivělou matku, občas jsem chladná a tchýně se trošku drží v povzdálí. Každopádně jsem naprosto schopná ji říci, když se mi něco nelíbí.

Prostě najednou člověk zjistí, že můžou být fajn jak chcou, ale prostě některé věci mě zaráží - třeba že naprosto nemají problém se projít bosýma nohama po hrací dece tříměsíčnímu miminku nebo, že si tchán nechce mýt ruce (když byl malý novorozeně) nebo že prostě nechtějí nechat psa doma a vodí ho k nám /malý má ekzém/, nebo že tchýně k nám v pohodě dojde s kašlem, když byl malý malinký a tvrdí mi, že je už naprosto zdravá nebo že máme k nim přijít na mega oslavu, když byly malému tři týdny nebo že chtěla, aby šel k ní na noc, když my bylo 7 měsíců nebo že ho nechala na kraji postele, když byl malý a šla tlachat do vedlejšího pokoje nebo že ho dala v zavinovačce na stůl do části bytu v rekonstrukci a šla nám vysát ložnici, když nebyl nikdo jiný doma (ta rekonstrucke byla téměr jako hrubá stavba, všude prach a bordel a ona si to lajzla ho tam v šestinedělí položit a jít pryč - to hlídala poprvé a naposled) - přijde mi to pak, že není schopná vyhodnotit potřeby dítěte, ale jen vidí svou touhu se s ním muchlat a být s ním. Měla jsem pocit, že měla až mateřské pudy, když se narodil - byla jak vyšinutá a pořád tady chtěla být - není pak divu, že se to špatně spravuje.

Mě tady ta diskuze moc pomáhá, můžu tady napsat, co cítím, občas mi to někdo pokvituje, přečtu si, co ostatní tchýně mamlasí a uleví se mi. Jinak bych musela pořád buzerovat manžela se svými pocity a ono se mu to moc dobře neposlouchá, ačkoliv se mnou souhlasí (mě by se to taky nelíbílo, kdyby mi pořád předkládal mé rodiče, jak jsou špatní).

Holky,vy píšete jak se vaše tchýně chovají k detěm a já se děsím dne kdy se malý narodí...nechci jí ho půjčovat. Dnes sem byla v obchodě a vidím že před obchodem stojí její kolo. Vejdu dovnitř a nikde nikdo...lapěla v hospodě (je hned za obchodem průchozí dveřmi) a určitě tam nepila kafíčko a nebylo to poprvé!