Tchýně a problémy s nimi. Že nejsem jediná? Přidej se.
Zdravim všechny,
sice se mi kapanek prici, zakladat toto tema v sekci rodina, no ale kde jinde, ze? Je tedy jasne ze se svou tchyni nemam dobre vztahy a tak trochu doufam (ale nikomu to nepreju) ze na tom nejsem tak sama a ze se nekdo najde s kym bych mohla o tomto zivocisnem druhu 🙂 pohovorit.
Dneska me zase nastvala a potrebovala jsem to ze sebe dostat, no takze to zase "odnesl" konik 🙂
Tak co kocky, je tu nekdo kdo take s tchyni nevychazi? Jak to resite? Jelikoz u tchyne s manzelem bydlime, tak to resit musime :-/
@lmka2 Tak to zase můj přítel je toho schopný. Spiš mi je ještě začne vycitat, proč se nechovam tak či onak. A ze jen já ji nemám rada a tak. Já bez jeho rodiny žít vydrzim, ale kolikrát to odnasim hadkama. Ale co tak nějak to beru. Protože kdybych se mela vidět s tchýni, tak je mi jasný ze by to nedopadlo dobře. Zkratka už si od ni nenecham ,,sr.. na hlavu'' . tak pitomá jsem byla dost dlouho...
@marukm My se o další miminko snažíme a už teď jsme domluvení, že to všem řekneme co nejdéle a tchyni to přítel řekne až po porodu. On se s mámou nestýká, ani o těchto Vánocích jí ještě neviděl a myslím si, že dřív jak na konci ledna tam nepojede. Ale je to jeho věc. Jeho máma si za to může sama. 😖
@heliik Měli byste se domluvit, že v těhotenství a pokud budeš kojit, jeho rodinu řešit nebudete. 😖 Třeba (a snad) by se z toho stal zvyk. 😉
@marukm Je mi líto tvé tchýně i tchána. A popravdě ani nechápu jejich chovaní. Místo toho aby byly rádi, že nejsi z tech co chce rozhazovat peníze všude, a umí dokázat ze máš svůj názor. Na tebe nasazují. To že se tě přítel zastal ze své vůle jim ty nevysvetlis... Nemají tě rádi a podle mě ti to chtějí dávat dostatečně najevo. To já znám od mé tchyně.. Přeji ti aby se to do budoucna pokud možno zlepšilo.. A co hlavně aby tchýně s tchánem, přišli na to jakou udělaly chybu, a omluvili se ti... 🙂
@lmka2 Manžel se taky vyjádřil, že by jim to neříkal. Já se jen bojím, aby ho pak zase psychicky nevydírali a neobtěžovali, protože myslím, že se to moc dlouho neutají. Rádi to řekneme přátelům a mojí rodině. A jeho rodiče si vysondujou všechno. Proto jsme se nakonec dohodli, že jim to prostě jen oznámí s tím, že jim to říká proto, aby se to nedozvěděli od někoho jiného. Finiš. Stejně se to neobejde bez scén, ale naštěstí už je můžeme s chutí ignorovat (dřív to totiž tak lehký nebylo, bydleli jsme v jejich bytě, ne s nima, ale v bytě po manželových prarodičích)...
@heliik Popravdě to je přesně důvod, proč jsem se zapřísáhla, že mi sem nepáchnou. Když přišli do starého bytu, hned začali kritizovat, proč tady neni tapeta a že jsme se koupili blbou vanu a támhle se nám loupe omítka..tak jsem řekla, že teda ne. Oni sami maj byt ve stavu, do kterýho ho dali před 20 lety (a to myslím doslova!) a kritizujou? To tak! Jinak je mi jasný, že už do smrti budu ta špatná já. S tím se snad naučím žít. Jen jsem nechtěla děti připravit o prarodiče. Ale copak jim je mám třeba půjčit, aby před nima o nás vykládali takový věci? Doufám, že si to časem uvědomí. Můj táta se se svým otcem začal bavit letos po 20 letech. A ten čas už se prostě nahradit nedá...
@marukm Tak to máš pravdu, ze se ten CAS vynahradit nedá.. Tak to potom jo.je pravda, ze me tchyně taky kritizovala byt a všechno. To m pak kritizovala za to, ze špatně stelu postel a tak... Já už jsem s tím smirena, ze do smrti budu ta špatná já... Myslím, že ohledně vnoucat si uvědomí jak co. Moje tchyně o mě zrovna s láskou nemluví před dcerkou, pak ke mě přijde a začne se mě ptát co znamená to a to, a já kde s to slyšela, a ona ze od babičky....
Jak casto vas tchyne (tchanovci) navstevuji? U nas jsou tak 3-4x tydne a desim se,jak casto budou u nas po naroueni male. Jak jim "taktne' naznacit,aby snizili frekvenci navstev? Jak to mate vy?
@marukm - chvílema jsem měla pocit, že jsem to psala já.... s tchány to máme podobně...
Oznamování těhotenství jsme řešili kdysi taky...kamarádka mi říkala, ať se na ně vys....
Bylo mi to ale blbé, tak jsme jim to oznámili - reakce v podstatě nula, celé těhotenství /rizikové/ žádný zájem, takže jsem zalitovala, že jsme to netajili co nejdéle...
Teď už bych jim neříkala nic.
Díky bohu bydlíme taky sami, jinak už bych asi visela na nejbližším stromě... teď jsem tchány neviděla od července - teda tchýni jsem potkala ve městě, samá výčitka - oni jsou největší chudáci pod sluncem, neznat ji, tak jí i pětikorunu podaruju...
No, po 15 letech už se s manželem trochu dokážeme nad jejich chování povznést, ač v ten první moment mě dokážou nas... pořádně... za dalších 15 let si ani nevzpomenu, že někoho takového znám. 😀
No moje tchyne, to je poklad. Kdyz jsem u ni byla naposledy, tak mi oznamila, ze svagrove preje postizene dite (nema ji rada). Synovi ne, ale ji jo... (ach ta logika). To me teda dost vyrazilo dech... Od te doby jsem tam nebyla a ani nehodlam - ted, co jsem sama tehotna, nepotrebuju, aby se mi dostalo podobneho prani. Zatim teda nevi, ze jsem tehotna a nejlepsi by bylo, kdyby se to ani nedovedela, ale to je utopie. Svagrove to samozrejme nerekla, hrdinka. (Ja premyslela nad tim, ze ji to reknu, ale nicemu bych tim nepomohla. Ony se stejne nebavi, i kdyz bydli v jednom dome...) Je mi z baby zle. Vubec si neumim predstavit, ze jednou vezme do naruci moje dite. No zacatek tehotenstvi provazelo dost vztekani se nad tim, jaka je, tak doufam, ze az to dite vezme do rukou, tak ji prinejmensim poblije ;)
@kaczka tak to máme aj my,ale máme s prítelem dva det,ona nejaví zájem a jen chlastá 😒 už seru na ni!a poštvala aj dcerenky,....
@lumiga Z vlastní zkušenosti prostě na rovinu. My bydlíme s tchánovcema v jednom domě a po návratu z porodnice u nás byla minimálně 10x denně, rvala mi malého z náruče, když plakal. 😠 Přítel jí na to nic neřekl a já chodila brečet do koupelny. Pak mu to asi začalo vadit taky a nedovolil jí nám malého vzít, když plakal, tchyně se to dotklo a šla žalovat nejdřív tchánovi a pak všude vykládala, že ji malého nechcem půjčovat... Stejně u nás byla pořád, asi jí nedocvaklo, že ji tam nechcem. 😠 Bylo mi hloupé jí něco říct, protože to nejspíš myslela všechno dobře... Teď k nám chodí aspoň jedenkrát denně a vždy si malého odnese třeba na hodinu i víc k sobě 😖 Když se vymluvím, že zrovna bude jíst nebo něco, tak přijde znovu za 15 minut 😠 O víkendu chodí několikrát denně, přijde i když jsme ještě ráno v posteli, stačí, když slyší, že už je Patrik vzhůru 😠 Nakonec to dopadlo tak, že se budem stěhovat 50km odsud, tak snad to bude stačit.
@jarkasj Tohle máme velice podobné - tchýně to taktéž asi myslela s naším synem dobře, ale naprosto nerespektovala, že máma jsem já. Když už jsem to po cca 3/4 roce opravdu přestávala snášet a dávat najevo, že by se měla vrátit do "babičkovských mezí", dokonce mi sama řekla, že je to dítě chudák, když jeho matkou jsem já a nikoliv ona 😝
@jarkasj : asi mám podobnou tchýni, by mě hráblo bydlet s ní v jednom baráku. Přeji ti klidné stěhování a at jste spokojení.
Moje tchýně je podobná, malou by ni nejradši vzala. Trvá to už několik let a ted je to delší dobou pro mě super, ona se semnou nebaví, nejezdí k nám takže mám klid. Když měla malá měsíc tak ji chtěla na týden, že není potřeba abych ji dál kojila. No a kdykoliv malá plakala tak ji hned chňapla a odnesla i když plakala hlady- u babičky se nejí, u babičky se poslouchá babička a je jiný režim. toto ti maminka nedá, jen babička ...
Asi nikdy nezapomenu jak hladovému dítěti cpala dudlík a utíkala s ní pryč a můj manžel- její syn ji musel hledat a honit, aby mi ji dala, že má hlad :( dala mi ji až když malá byla celá rudá a pak když se trochu najedla tak z toho řvaní zvracela ... to měla tchýně radost. ... ted když je malá větší tak jí cpe jen sladkostma, nedá jí oběd, spaní po obědě u tchýně nehrozí a spát má prý malé dítě chodit před půlnocí, že tak chodí spávat tchýně ...
Nemám ráda tchýni, nejradši bych ji úplně vymazala ze svého života :( bohužel to nejde a jako poslušná manželka, ji zvu k nám a jezdím k ní 1x za měsíc, ted už jen na odpoledne, aby nám neničila režim.
@dludli Jo to já mám tchýni že mně a mojí celou rodinu rozhádala děti navedla proti mě manžela taky. A to mě připravila o naše bydlení když byli děti malé tak si nás ani nevšimla byli vánoce nic jim nedala až když tchán onemocněl tak mně potřebovala tchán ten celí život utíkal doma uklízel vařil a tchýně jenom u holiče a ne uměla ani uvařit tchán ten sní byl jenom proto že měl sní jediného syna tak všechno snášel .A když přišel jeho bratr tak mysleli jak se má dobře ale nabylo to tak a tetka to máme mi doma protože u nás bydlí já zestárla o 100 let onemocněla jsem a ona jenom kvete chodí na mě donášet na sociálku jak jsem hrozná hro zně lže a všichni jí věří prostě dělá ze sebe dámu dělala u restauracích ekonomku ale nemá žádnou školu a tím se chlubí co dělala. Je opravdu zlá bere prášky tak je klidná ale když jí dojdou tak umí ublížit už jsem to zažila je to hrozné ten kdo to nezažil tak to nemůže pochopit oni to umí skrývat že by to do nich nikdo ne řek jsem tak po mluvená že to není a ni možné a hlavně mám obavy čeho se ještě dočkám 😔 😔
ahoj, mám taky dost špatných zkušeností, je toto téma ještě aktuální, nějak se nemohu dopátrat datumu založení této konverzaci, tak abych si "nestěžovala" zbytečně.
Jinak se ráda podělím..... tkay se potřebuju někomu vypodívat......
jasně, tak jsem tady, nevím, kde začít..... bydlíme taky společně s manželovými rodiči už 15 let a taky už dneska vím, že jsme si měli rovnou najít vlastní bydlení (naši nám chtěli nechat byt), manžel nechtěl, je zvyklý na barák, tak chěl bydlet v baráku.... nebo možná tu bydlet jen krátkou dobu a snažit se jít do vlastního (jasně je to těžký) drahý nájmy, a pozemky na vlastní bydlení také...... ale opět se potvrzuje pravidlo, že každý má bydlet ve svém.....bydlíme v 1. patře, rodiče v přízemí, jsme odděleni jen zasunovacími dveřmi.......což je abolutně k ničemu, my slyšíme vše, co se děje dolel, a zase naopak, televize, rádio, návštěvy atd.
Nemáme svůj vchod, takže chodíme přes ně, takže se nic "neutají", hned u vchodu mají kuchyň a obývák....
Ze začátku to šlo, pomalu se to začalo zhoršovat samozřejmě narozením dětí.......u všeho tchýně musela být kojení, přebalová, koupání, ... přišla z práce, položila dole tašku a šup nahoru.....počkala až malýho nakojim, sebrala mi ho a šla se s nim muckat dolu.....zaparkovala jsem kočár pod oknem, malý začal plakat, já letěla ze shora ona zezdola, aby náhodou nebrečel o 2 minuty dýl......dlouho jsem kojila, takže jsem začala přikrmovat asi až v 8-9 měsíci, to už se taky nemohla dočkat, až ho začne něčim cpát, takže jednou to bylo kousek broskve, pak zase něco jinýho.....když jsem se ohradila, a řekla manželovi, že mi něco vadí, tak jsem to musela chápat, protože je to přeci jejich 1. vnouče, jenomže ani u druhýho to nebylo jinak...... dneska je "malýmu" 10 a druhýmu 7 za tu dobu mám dost zážitků.....do výchovy nám moc nemluví, spíš mi vadí, že nerespektovala naše soukromí nahoře, přišla jak chtěla.... třeba jsem měla hrozně ráda takový to ranní probouzení, kdysi si malýho vezmeme ještě k sobě do postele a třeba podřimujete a on se u vás šmrdolí, tak takhle přišla, když bylo malýmu něco přes rok a ráno si hrál u nás v ložnici na zemi na koberci, my s manžele v posletli a najednou se rozrazí dveře a tchyně usedne k malýmu a začne si s nim hrát......tohle mi dělat i tchán, třeba jsme dali ráno malýho do chodítkoa a jak se pohyboval po chodbě a žvatlal, tak už byli zase nahoře, já v pyžamu..... neivm, to mi taky bylo nepříjemný......taky jsem z ní nervozni, když jsou kluci nemocní, dost vše zveličuje a lituje je při každé teplotě myslim,že zbyteně....... běhá se ptát, jjak jim je po půl hodině, no jak mu může být, znáte to, dáte sirupu ted už prášek, do hodiny trvá než to zabere, vydrží to 3 hodiny a pak jde teplota zae nahoru.......
když byli malí, tak jsme samozřejmě dávali špatnou čepičku, protože zavrtel hlavičkou a slezla mu do očí, když dáte na tkaničku, tak ho to přece musí škrtět, pak zase byli proti autosedačce, no jak se tam chudinka kroutí, to mu musí být nepříjemný, (a co dělal těch 9 m v bříše, tam nebyl zkoucený.....)samozřejmě jsem ho málo oblíkala, protože měl vlažný ručičky, nebo jsem je k večeru (to už jim byli třeba 3) jaksi pozdě přioklíkla třeba z vesty na bundu atd......nejhorší bylo, když asistovali u nějaký scény, protože oni se přeci musí přijít přesvědčit, co se děje a proč malý pláče.... třeba je čas a počasí vzít si pučocháče, protože je venku zima, ale kluci nechtějí, začnou řvát, vztekat se a svíjet, takže když po nějaký době plácnete (přes zadek) tak jste špatná, co jste si to dovolila, když díěteti ustoupíte a ono jde bez punčoch, tak jste zase ta špatná, protože přece je venku zima a bude mu zima..... a takhle je to pořád ať děláte co děláte, vlastně se nezavděčíte.....
Dneska jsem ráda, že už jsou kluci velký a mám tohle za sebou....
Jinak si na tchýni nemůžu stěžovat, je hodná, obětavá, ale prostě zase až moc..... když jsem byla těhotná, pak mi pomohla s kýblem s vypraným prádlem ke šnůře že to člověku leze na nervy.... a hlavně po těch letech, vám pak už začne vadit skoro vše..... rozjede se taková ponorka....
tak pokračování zítra pa
@stanulina já tě chápu :o( To dvougenerační bydlení je vždycky na prd... tohle by mně štvalo taky, navíc když je chlap na straně matky... Odstěhovat se už nejde? I po takové době by to nějak vymyslet třeba šlo, ne? Takto jí budete mít na krku pořád a ty vztahy to kazí úděsně :o(
Jo fakt je lepší bydlet jinde, přijít na návštěvu a zase odejít. Už to řešíme, začali jsme stavět....... takže budeme zadlužení až do důchodu a budeme rádi, když to vše finančně utáhneme..... někdo si možná myslí, že je to zbytečný..... když máme kde bydelt, ale za jako cenu......takže to naštěstí nebudeme mít pořád.... jinak bych se asi zbláznila...... nebo musela odejít.......ale zatim to musim vydržet..... ale jak......
tchán je ještě horší,. nic neřekne do očí, ale dává to najevo, něco utrousí, že to neni možný a vy si to máte nějak přebrat......myslim nějakou konkrétní situaci, třeba když něco řešíme s dětma a je u toho.......všechno sleduje a náležitě komentuje, v kolik jsme vstali, (víkend) jestli jsem běžela koupit čerstvé pečivo (a ne až v 9 h) to už je pozdě..... atd.
Prostě, když přijde k nám nahoru(něco chce říct manželovi) a já budu stát u žehlícího prkna a v ruce manželovi spoďáry, tak je to v pořádku, ale kdybych náhodou já v tu dobu seděla na gauči.....( je jedno, co vše jsem předtím musela udělat) a manžel držel v ruce utěrku na nádobí....... tak samozřejmě poreferuje dole tchýni, jaký je manžel chudák, že musí utírat nádobí a já ta neschopná..... a takhle je to fůrt......
Naše komunikace je na bodu mrazu, já ho ze slušnosti pozdravím, on mi odpoví nebo taky ne.......nevim,proč se takhle chová..... snažim se ho vlastně ani nepotkat, což ale nejde pořád, taky musím s košem nebo pověsit prádlo......je to na palici.....nemám vlastně ani chuť se moc bavit s tchýni, dolů radši nejdu.... a když musím (oslava, vánoce) tak jsem z toho hotová.......
jsem vlastně pořád ve stresu, jedu "domů" z práce a kromě manžela a dětí se tam vlastně netěšim.......
@lmka2 Nejúsměvnější je, že oni ani nejsou bohatý. Jen maj bohatý kamarády a maj nos pěkně nahoru. To, co si koupěj oni, je ale vždycky to nejlepší. Od auta až po toaletní papír. Nejvíc mě zamrzelo, když začali tvrdit, že jsem nevychovaná. Netvrdím, že jsem dokonalá, ale doufám!, že slušnému chování mě rodiče naučili...
@kattherinne Děkuju..doufám, že jednou pochopí, že nechceme nic jinýho, než aby respektovali náš život. Já prostě tvrdím, že si můžou myslet, co chtějí. Ale jejich život to není. Ale tak oni to, cituji, přece dělají pro dobro svého syna.🙂
@leniiis Je pravda, že v tu chvíli jsem si uvědomila, jak moc ho miluju a jak moc musí on milovat mě, když tohle všechno kvůli mě podstoupil. Myslím, že spousta lidí by raději vyhověla. Nevidím na tom nic špatného, pokud se to nezvrhne ve hru "kdo koho urazí nejvíc"...
Teď jim ještě nějak říct, že budeme mít rodinu...to zase bude...