Tchýně a problémy s nimi. Že nejsem jediná? Přidej se.

dludli
29. led 2007

Zdravim všechny,
sice se mi kapanek prici, zakladat toto tema v sekci rodina, no ale kde jinde, ze? Je tedy jasne ze se svou tchyni nemam dobre vztahy a tak trochu doufam (ale nikomu to nepreju) ze na tom nejsem tak sama a ze se nekdo najde s kym bych mohla o tomto zivocisnem druhu 🙂 pohovorit.
Dneska me zase nastvala a potrebovala jsem to ze sebe dostat, no takze to zase "odnesl" konik 🙂

Tak co kocky, je tu nekdo kdo take s tchyni nevychazi? Jak to resite? Jelikoz u tchyne s manzelem bydlime, tak to resit musime :-/

nov777
15. pro 2014

@saruska26 A ten telefon mi taky něco připomíná. Malej měl zhruba rok, když jsme šli kamarádce na svatbu (poprvé sami od porodu) a ona nám v pravidelných intervalech volala a otravovala nás (malýho hlídala moje máti, aby to nevypadalo, že konzultovala hlídání)

saruska26
15. pro 2014

No právě je to složitý, manžel je jedináček, táta s nim od toho rozvodu nekomunikuje, takže má jen tu mámu,Ať tchýně udělá cokoliv, tak je to chudák, který nikoho nemá. Má jediného vnuka, našeho syna a ani mi nepopřála ke svátku, prostě si neuvědomila jak se její vnuk jmenuje a když asi za týden přijela a ptala se, jak to že má tolik nových hraček, tak sem jí řekla, že měl Vojta svátek a ona úplně čuměla a manžel jí řiká, že sme apoň čekali, že zavolá, a ona začala být tak hnusná a začala obviňovat nás, že sme jí to neřekli a tak, prostě neuzná svoji chybu a hned to svádí na ostatní.
Vydírá nás citově, každý den manželovi volá, že je sama doma, a ať přijede, že už ji nebaví život a pořád dokola. Už mě to nebaví, to pořád poslouchat.

elvira
16. pro 2014

@saruska26 chce si to stát za svým - slušně, jasně - ty i manžel...
Sama jsem se nedokázala nějaký čas bránit - chtěla jsem trávit první štědrý den ve dvou, užít si to... a co myslíš? Slzy, výčitky, vydírání, jak budou sami, bradou třepotala, štkala, až manžel vyměknul a pozval je...
Lítala jsem jako hadr na holi celý den, večer se u nás rozvalili, nechali se obskakovat a ve 2 ráno, kdy jsem už byla naprosto hotová odcházeli spokojení...
Druhý rok totéž a třetí rok jsem řekla, že když přijdou oni, tak zvu mámu s bráchou....
Tchýni jsem to nadnesla, jak to bude hezké, že budeme všichni pohromadě...a co se stalo? Nepřišli.
Od té doby je klid...
Jak začne vydírat, tak jí ujistit, že příští den je u nás vítaná, ale štědrý den si chceme vychutnat s dcerou sami, jako rodina...
Případně pokud je tchýně v dosahu a chcete to tak, tak jí nadhodit možnost, že se stavíte dopoledne na kafe, ale večer budete sami. 🙂

agritia
7. led 2015

Taky mám tyhle problémy 😢 Nebudu rozepisovat, co vše se stalo. Ale zajímalo by mě, jak jste řešily tu šílenou averzi? Já si ji vypěstovala už takovou, že mě sžírá neskutečným způsobem ☹

tarra27
7. led 2015

@agritia podle mě jediný způsob je, jak uvádí klimeš s fantazijníma rozhovorama a postavama, když jsi doma a myslíš na ně, protože tě serou, tak si představit, že přišla na kafe a posadit je v hlavě ke stolu a být k nim slušná...mě tohle pomáhá....taky jsem se trápila, ale uvedom si, že je nezmeníš...a ty jelikož chceš jít příkladem svým detem, musíš být slušná....a chovat se správně....i když se chová ona blbě....aby tys mela dobrý pocit, že jsi byla slušná....a zkus si představit, že je nemocná, že za to nemůže....

takže žádné svěřování, návštěvy žádné pravidelné obědy apod....a chovat se slušně.....nevím, co ti vše dělá....já taky nemám s nima žádný med....navíc psycholgii mají sehranou....ale chceš si s nima kazit život?

když mě naserou, tak jsem doma a když nad tím přemýšlím, v sobe je pozvu na kafe, posadím je ke stolu, řeknu jim, že to mají taky těžký....ale víc to neřeším....

bych se z toho zcvokla....utíká ti pak život....tvůj, vašich dětí....a to je moc velká daň....
navíc doporučuji najít si kámošky, vyrazit s nima, odreagovat se a najít si přátele a vídat se s nima, sportovat.....nbýt zavřená doma a nebo jen doma a práce, nikde nikdo.....to se z toho zcvokneš...užívej si života....a zaměř se na lidi, ktere máš ráda....s nima čerpej energii a sílu a pak občasnou návštěvu přežiješ.... 😉

agritia
7. led 2015

@tarra27 Díky za názor. Já kamarádky mám, odreagování atd. taky. Ale právě bojuju s tím citovým vydíráním. Že bychom tam měli jezdit každý týden a ukazovat jim vnouče... Já ten svůj problém vyřešila tak, že jsme omezili návštěvy a jela jsem tam jen, když jsem se na to cítila ( to je asi 2x měsíčně). Ale teď už na nás zase tlačí a mají blbé kecy po rodině, že jim nechceme ukazovat dítě... Snad k tomu abych to hodila za hlavu a přestala se tím stresovat dospěju... Jen nevím jak to v sobě zařídit ☹

tarra27
8. led 2015

@agritia my zijeme v zahranici, jezdime tam 1x za rok....kdyz jsme zili v cr, tak cca 3xza rok....mozna 4x....2x do mesice je podle me blbost...nevim jak bydli daleko, no kdyby to byla navsteva na hodku,tak asi ano...my tam jsme tri dny....a taky me nemuzou vystat, jak se muj manzel zmenil co je se mnou a ja mam tolik chyb....Ale nam osobne nic nereknou...a to pomlouvaji i nase deti,kde vinik jsem ja, neb se jim malo venuji a dcera mela do 3let!!! plenky....nechtela nocnik ani videt,navic ma mladsi sestru a vzdy rikala,ze ona taky ma....tak jsme ji nechali,a ve 3letech najednou sama ze nechce a chodi na zachod,umyje si ruce,vse dobre zvladne sama ani o ni nemusim vedet. A takovych veci je spousta. Loni si i pozvali ex od meho muze a nic nerekli....dozvedeli jsme se to nahodou...a na svatbe lidi z rodiny chodili co na proti me maji...nezavisle na sobe....ale reknu ti,me uz je to uplne jedno....ja se s nima neotravuju....mam kamaradky, manzela,krasne deti....a nehodlam resit porad dokola co o me rikaji,ze me nemaji radi atd...a ze se pretvaruji...i kdyby si ex nastehovali domu,klidne si s nima vsema dam kafe a dort....v zaveru stradaji oni...ja bych je mela jako vlastni rodice i segru....ale kdyz to nejde,tak to nejde....zadny stres. Driv mi to bylo hodne lito, ale nebudu se vnucovat. Proc. Ja mam spoustu znamych a je nepotrebuji....a obcas to kvuli manzelovi a detem preziju....a oni at si rikaji co chteji, at si vyvesi klidne transparenty a daji udelat reklamu po praze,brne a vsech velkych mestech....me to je putna. Kdyz me to zamrzi, vduchu jim uvarim kafe,cimz ja mam splneno,ze se chovam slusne...a k nim se chovam i v realu slusne. Nesnizim se na jejich uroven. Ty manzela popros,at o vas nic moc nerika - podstatne veci,ktere maji byt pouze mezi vami....a jinak na ne z vysoka s....k zivotu je nepotrebujes a kdyz nebudou kritizovat ze jim neukazujete vnouce najdou si neco jineho. Ty se chovej slusne,abys sla prikladem svym detem, nikdy je nenavadej proti nim, ony ted jsou male ale casem to uvidi samy....a ty tim padem sama pred sebou mas ciste svedomi....a kdo vi,az jednou onemocni,treba si cestu k sobe najdete....a nebo to bude driv....drz se,pevne nervy s tim naucit se je neresit....me pomaha v duchu s nima kafe... ;)

elvira
8. led 2015

@agritia -tohle znám... nakonec jsme to vyřešili tak, že se prakticky nevídáme vůbec a je mi nejlíp za celou tu dobu, co je znám...
Tuhle k nám po třičtvrtě roce vpadla tchýně se vztyčeným ukazovákem a dělala tytyty na manžela, jestli se neumíme stavit, přijít....Manžel jí vypočítal, kolikrát jsme tam byli, kolikrát jsme je zvali a ani se neozvali...Skončilo to tím, že oni jsou rodiče, oni můžou říkat co chtějí, my jsme děti, takže si to musíme nechat líbit a my musíme jezdit k nim...
No, vydýchávala jsem to asi týden, ale už je zase líp...
Je nezměníš, musíš změnit jen samu sebe. Takže se zařiď tak, abyste byli vy, jako rodina spokojení, jestli není spokojená tchýně, tak to je už její boj - musí zamakat ona, aby byly věci jinak...

agritia
8. led 2015

@tarra27 Je pravda, že jakmile manžel vyměkne a něco jim o nás poví, tak potom toho silně lituje. To jsme se snažili omezit, protože to vždy končilo něčím nepříjemným. Na jejich úroveň se nesnižuji, já jsem v podstatě přímý člověk, ale u ní je všechno jinak 😀 Ona má nějaké zvláštní výpadky paměti a vše co jsem jí řekla zapomíná a pak si stěžuje, že o malé nic neví a že jí nic neřekneme. Nebo překrucuje to co jí řekneme. Mám pocit, že se bavím s někým nesvéprávným... 😀

agritia
8. led 2015

@elvira Nemáme stejnou tchýni? 😀 Tohle přesně říkává ta moje. Ona nás má ráda si myslím, ale nepřekousla, že jsem jí odvedla syna. Že jsme si udělali svatbu podle sebe atd. Ale od doby, co mám dítě, už nedokážu přehlížet ty její kecy. Mám prostě svoji rodinu a tu se snažím chránit. To její citové vydírání mě vytáčí.

nonacek
8. led 2015

tchyně 😈 zapříčinila Můj rozvod,protože si syna vychovala tak že co řekne maminka je svaté a je snÍ do dnes,
sam 😀 😆
a Já? čekám miminko s tim pravým chlapem😉😉😉

agritia
8. led 2015

@nonacek No vidíš, ještě že si ho maminka nechala 😀 Všechno zlé, je pro něco dobré, že? 😉 Pokud by mě můj muž stavěl až na druhé místo, tak bych s ním nedokázala žít. Naštěstí jsme oba za jedno. Jen nějak zvládnout tu averzi a bude se mi zase lépe žít...

nonacek
8. led 2015

@agritia chtělo by to zastrelit....😈 ( tchyni) 😀 😀 😀
tchyně pivo a uzeny, nejlepší studený. 😀 😀
ale na druhou stranu ženy , my Budem také tchyne 😈

agritia
8. led 2015

@nonacek No to budeme, ale mám s manželem takovou úmluvu, že jakmile se začnu chovat jako jeho matka, tak ať mě zastřelí 😀 😀 😀 Moje tchýně mi ,, osladila,, svatbu, těhotenství i šestinedělí ☹ Nevím, jestli to dělala účelně, ale zhubla jsem kvůli stresu z ní 7 kg...

nonacek
8. led 2015

@agritia ty jsi z ni zhubla 7kg😨??? Prosím Prosím pošli my ji až porodim 😀 !
Tak tvoje😈 je fakt na zabití.... , ale to ta moje byla taky ,někdy mám chuť udělat si panenku vúdů 😀

agritia
8. led 2015

@nonacek Fakt no 🙂 Akorát já jsem byla vždycky hubenější a tehdy, jak šla ta váha dolů, tak jsem vypadala jak kostra 😒 A až porodíš, váha půjde sama dolů 🙂 Neboj 🙂

nonacek
9. led 2015

@agritia jo váha půjde dolů,namojí 😈 tchyni je také spoleh 😀

eldrag
9. led 2015

hoky tchyne dala synovi na hrani sklenenou vanocni ozdobu, samozrejme ji hned v ruce rozmačkl. chapete to? a ona jen: je, tys mi to rozbil

elvira
9. led 2015

@eldrag - tchýně donesla našemu malému na hraní /měl asi 7 měsíců/ zrcátko v plastovém rámu - už hodně jeté - asi zase úlovek z popelnice sousedky...
Prý na hraní, jak tam bylo ulomené držadlo, tak to rachotilo - prý hrkávka a navíc se na sebe může dívat...
Já jsem se kousala do jazyka, ale muž říká:"myslíš, že je to dobrý nápad s tím zrcadlem, když malý vším mlátí o zem?" A tchýně:" hm, ještě by ho rozbil a měl 7 let neštěstí..." Myslela jsem, že padnu - ne, že se pořeže, ale sedm let neštěstí... 😀
Mj. taky jsem odvedla syna... Dodnes slyším:" my jsme si mysleli, že P. bude s náma bydlet, starat se o nás, pomáhat nám a opravovat barák..." Žádné budete bydlet a žádné - že by tomohlo třeba pomoct nám, že by mohli oni třeba pohlídat - ale naprosto sobecky : my, my, my...
Díkybohu za to, že jsme na svém za své a těch nazíracích chvilek je už jen pár do roka... 😀

eldrag
9. led 2015

@elvira upřimně takhle rychle vytočená a vyděšená jsem ještě nebyla, měl to všude na rukách v jídle (ještě mu to dala při jídle) a žádné obavy o zranění nejevila. Pak mu ještě to jidlo chtela dat... uz tam nikdy nebude bez meho dozoru. Ma par poříznutí, ale nic važného naštěstí.

elvira
9. led 2015

@eldrag - to se fakt člověk diví... vychovala děcka, tak některé věci by ji napadnout měly... 😝

agritia
9. led 2015

@elvira Ono se to totiž velmi rychle zapomíná 🙂 A moje tchýně mi pokaždé nějakou historku z manželova dětství řekne úplně jinak 😀 Byla jste některá z vás u psychologa, kvůli stresu v rodině?

ingrid1450
21. led 2015

@agritia Já nebyla kvůli tchýni u psychologa, ale na gastru. Vypěstovala jsem si půl rokem bydlení u ní žaludeční vřed. Dva měsíce na to jsme se odstěhovali, jinak bych snad radši utekla i od chlapa. Moje tchýně je zase hrozně falešná, před ostatními je hrozná kamarádka a když jsem ji náhodou potkala sama v kuchyni, tak to na mě všechno vybalila, např. že jsem špatně urovnala jogurty do lednice, protože nejsou všechny stejně daleko od sebe, uložila hrnec o poličku níž, upadl mi v chodbě na rohožku z boty lístek a já to hned neuklidila (protože jsem si toho nevšimla), že plýtvám vodou, protože jsem se včera sprchovala o 5 minut dýl, jak nic nedělám a bez ní by se to tam všechno zhroutilo. Přitom jsme platili rovnou polovinu nájmu, i když jsme využívali jen jeden pokoj a kuchyň z 5+1 ; jezdili jsme nakupovat i pro ně podle jejich seznamu; uklízela jsem já nebo paní na úklid. Když už mi jednou z toho bylo tak zle, že jsem se při tomhle jejím dalším útoku rozbrečela, tak jsem pak zaslechla, jak mě u tchána a švagra pomlouvá, že jsem asi psychicky nemocná. Po odstěhování je to o 1000% lepší...a teď co má vnučku, která je celý její syn (ze mě nemá vůbec nic), už mě i trochu respektuje a dokonce mi za porod koupila šperk a kytici (ale určitě si 5 minut poté co odešla, zvládla někomu postěžovat, jak jsem ztloustla) 😀

martiina_k
21. led 2015

@agritia já byla, ale né že bych se z ní složila, ale jako co s ní mám dělat... protože to nešlo. Manžel je jedináček, to byly min. 4 telefonáty denně, jakmile jsme tam co 14 dní nejeli na víkend, už byl oheň na střeše, když jsme ani tak nereagovali, tak ona se "zhroutila", nechala se hospitalizovat, bylo jí "strašně zle", ale žádné vyšetřneí nikdy nic nezjistilo... teď už je to dobré, snažím se jezdit co nejméně, občas pošlu manžu samotného 🙂

agritia
21. led 2015

@ingrid1450 Tak to už je síla teda ☹ To Tě lituju ☹ Já měla vždy před návštěvou u ní střevní potíže, šlo to horem spodem... Já taky dostala za narození vnoučete šperk, nicméně jí nevěřím ani nos mezi očima 😀

agritia
21. led 2015

@martiina_k A co Ti poradil psycholog? Já se taky nesložila, spíš už jsem byla tak zmatená, že jsem myslela, že je chyba ve mně nebo co... A hlavně jsem to chtěla nějak vyřešit. Ty máš tchýni citovou vyděračku, o to hůř, že je manžel jedináček 😒

martiina_k
22. led 2015

@agritia no v podstatě mi neporadila nic... že bych musela k ní dovést tchýni, že já osobně s tím nic moc neudělám. Snažila jsem se hodně o tom mluvit s manželem a najít vždycky nějaké řešení, které by bylo snesitelné pro všechny strany. Te´d jsem se poslední návštěvu "pobavila", když se manžela zeptala (já seděla kousek od něj), jeslti mu peru. Tak jsem si tak polohlasně pro sebe pronesla - "né, my špinavé prádlo vyhazujeme a kupujeme nové". A takových hlášek je dost a dost...

agritia
23. led 2015

@martiina_k Mně řekl to samé, že ji mám vzít s sebou 😀 Tak to jsem okamžitě zavrhla... A radil jednat asertivně...To jsem věděla i bez něj, ale jak to asi udělat, když mám rudo před očima, jenom ji vidím... Ale je pravda, že co jsme omezili návštěvy a neříkáme jim o sobě nic, tak se bavíme třeba na téma počasí a je klid. Jinak mají potřebu do všeho zasahovat a připomínat nám, že my nic neumíme a nic nezvládneme...

caboonek
1. únor 2015

Já to zase nezvládám....muž je skoro ve 40 mamánek...zítra mám narozeniny... Strašně jsme se pohádali... Odešel na hokej. Dnes jsme vyrazili na nákupy, pozvala jsem muže na obídek, potom přijedeme domů.... A pro me necekaný zvonek... Ježibaba ve dveřích.... Hrůza. Jen můj manžel úsměv od ucha k uchu a babička je tady.....
Pro někoho normální situace v rodině, pro me noční můra. Kdykoliv bez pozvání, 75letá rašple si jde zkrátit dlouhou chvíli, pobýt v teple, dostat najíst a vše prošmejdit. Navíc nezná hygienické návyky a koupelnu vůbec.
Jsem na ni strašne alergicka, ale samozrejme to pred ni nedam znat. Ona podobne, jen jde pres mrtvoly. Z rodiny udrzuje kontakt jen s manzelem, 15let je rozvedená, bez kamarádek.
Nedavam to. Hadam se s manzelem. On od po do pá jezdi domu vecer, mame jen ty vikendy a z toho tyto navstevy. Nekolikrat jsem ho prosila, at alespon dopredu vim, kdy prijde apod. On má úctu k mamince. Takto mě odsune.
Je mi smutno. Muj první vztah skoncil fyz.napadením, ted mám manzela mamanka....
Uvazuji o tom, jestli by mi nebylo lip samotné.

shine2015
1. únor 2015

@caboonek jak se chová k tobě?