Tchýně a problémy s nimi. Že nejsem jediná? Přidej se.

ahojky, chtěla bych se podělil o svoji zkušenost se svojí tchýní. Říkám jí babičko, jak si přála a jí i dědy si vážím a mám je svým způsobem ráda. Problém se objevil,jak se narodil náš první syn (jejich 3 vnouče).Vzhledem k tomu, že se narodil před Vánocema, trávili jsme tyto svátky u nich. Byla jsem v šestinedělích a už nikdy nikam nejedu natož k ním. Připadala jsem si u nich jen jako kojná a ne mamka, které se narodilo první dítě. Po každém kojení si ho brala, do konce i u kojení na něj mluvila. Dost mi to vadilo neboť mi hleděla na prsa a to mi přijde osobní.Nechtěla jsem jít kojit jinam, protože jsem se nechtěla stranit společnosti. Vzhledem k tomu, že jsem kojila každou hodinu, tak bych se asi bez společnosti zbláznila. Když Jiřík plakal musela to být ona, kdo ho utěšoval a já jsem byla zoufalá.Jednou jsem jim musela říct, že ho chci pochovat ať mi ho nechají. Když jsme odjížděli domů, tak mi brala z ruk a říká, že si ho pochová ať se to mamince líbí nebo ne.To si pomohla.Od té doby, co jsme se vrátili zpátky domů je nevidím ráda a nerada tam jezdím. Nejspíš se ve mě něco bloklo a dostala jsem strach, že mi ho vezmou.I teď když je synovi 14 měsíců to není lepší. Snažím se, protože vím, že dítě babičku a dědu potřebuje. Po tomto víkendu,kdy řekla, že tento rok už musí Jiřík stát na lyžích a příští rok na běžkách mě dorazil a už nemám moc chuť se snažit. když šel Jiřík do jiného pokoje, tak hned ho naháněla,kde je a ať jde za babičkou.. Sdělila mi něco na způsob, že u nich budou dělat s Jiříkem to co oni budou chtít. Vážím si jich, jsou hodní, obětaví,mají nás rádi, ale náš vztach je narušen a asi to nebude lepší.Naštěsí se nevídáme tak často.Proto, jestli má někdo stejný problém a nebo měl, tak ať poradí, jak se z této situace dostat.Díiky

Tak to jsme na tom podobně, když byl Mareček maliký, nechtěla jsem ho zvykat na chování, když plakal, hladila jsem ho a mluvila na něj a jemu to stačilo - tchýně - i když jsme jí to řekli - pojď sem chudáčku, oni tě ani nepochovaji - to jsem ho kojila, takže si myslím, že se choval dost. Hlavně, on to ani nevyžadoval. Jeden čas měl problém s usínáním, tak jsem ho měla na posteli, ležela jsem u něj a uspávala ho. Nešlo mu zabrat a ona - ukaž, já ho uspím - neuspala. Ale mě se dotklo, že si myslí, že ona ho uspí a já ne. Když je u nás, tak ho neustále tahá a on je třeba zabraný do hry, jenomže přišla babička, tak si přece musí hrát s ní a né sám.. No kleplo by mě z ní 😠

copak novopečené babičky!!Kapitola sama pro sebe. Moje tchýně dělala něco podobného, chtěla jezdit na kole a malýho chtěla do sedačky, jenže neumí pravidla silničního provozu, má dioptrie č. 9, takže jsem byla na odvoz. Musela jsem si promluvit s tchánem, který je rozumný a tak z toho sešlo.Naštěstí. S tím chováním v náručí to taky bylo hustý. Má prsa airbacky, takže když si vzala malýho do náruče, takže vlastně ležel na břiše a tak ji často poblil do výstřihu, tak si to sem tam rozmyslela. Mě vytáčela nakupováním v sekáčích a to bylo prosím první vnouče a ona mi ho vždycky doma převlíkla do těch hader, jinak nic proti sekáčům, ale měla jsem krásné oblečky.(holt první dítě)!!! 😒

ty prsa taky sedí 🙂) a nesnáším, když přijede, má nartěnkovanou pusu a malej je od ní červený - vždycky ve mě hrkne, že mu teče krev, jak ho oblizuje 😝

😀 😀 😀 holky já se picnu, je to asi bšude stejný...Když moje malá přijede od tchýně, mám silnou potřebu ji večer vykoupat v lyzolu, ona ji taky furt ňuchá a oblizuje, fuj 🙄 🙄 🙄

Jo, já ho taky vždycky vydrbu - nesnáším, když jí z něj cítím 😝 😝 😝 😝 Ale je zajímavý, že když se s ním mazlí moje mamka, přijde mi to roztomilý 😉 😅

ahojky , tak ja měla vždy baječnou tchyni ,ale jen do doby než jsem měla bříško.Oni věděli že jsem těhu a dokud to na me nebylo videt tak to šlo, ale jakmile jsem byla v 8měsíci začla na mě byt hnusna a měla pořad nějake zle řeči až mě kolikrat rozvrečela a ja řekla manželovi že už tam jezdit nebudu..pak se mala narodila a ja po porodu byla doma sama,měla jsem klid a vše jsem zvladla..no a jak šel čas tak tchyně byla zla i na malou,vždy když jsme tam přijeli tak ji tahala za ruce-nohy ,přetačela ji na bříško a mala mi vždy strašně plakala,až jsem to nevydržela a řekla před rodinou (tchyninou)že ji ona trapí a ubližuje.Pak jsem se sebrala a i s malou z navštěvy odešla.Nevideli jsme se dlouho a pak tchyně at přijedem,tak jsme jeli a od te doby ma sice blbe řeči,ale male neubližuje-občas si ji pochova,ale dava mi najevo že ji nema moc rada ,že radši od švagra tu jejich malinkou,ale mě to neva protože ja Janičku miluju za všechny...tak na ty tchyně holky prdme a bude nam lip 😉 😀

To je teda síla.. Moje tchýně má svý mouchy, ale že by mu ubližovala, to ne

těm, které mají skvělou tchýni velká gratulace, já mám neskutečnou babu, do všeho kecá, ale já se nedám 😉

nejhorší je že co jsme s "manželem " už 10let tak ze začatku to bylo fajn, šla jsem dělat i k nim do prace a po pul roce mě povyšili a nakonec po roce jsem dělala tu samou praci jako tchyně , ale i tak to bylo fajn, mam pocit že to vše změnilo až me těhu , ale i tak se to dalo ...zvykla jsem si na jeji blbe řeči, ale znate to v těhu...človek je přecitlivělej...no nic meně Janička je muj poklad a nedam ji aby ji nekdo ubližoval, takže jakmile tam jedem tak je tchyně velmi opatrna a ja jsem jako ostříž, ale mrzi mě že to takhle je protože jinak to byla fakt fajn tchyně...takže je to prostě tchyně a bez ni byt mužeme ....

Holky, ja nastesti nebudu mit klasickou tchyni[manzel nema rodice],ale manzelova sestra mi to dosytosti vynahrazuje[nema deti]. Co telefon,tak se pta,jestli uz jsem tehotna, minuly tyden mi rekla,ze jsem pribrala[jako bych to sama nevedela! 🙄 ] a kdyz tam jsme,tak mi neustale opakuje,ze se o nase deti bude starat behem prazdnin [je tak zbrkla,ze uz vidim ,jak nase dite leti minimalne z balkonu a ze schodiste dolu..] a stale me stipe do tvari jako maly dite. Jednou jsem se s ni temer poprala,kdyz s tim nechtela prestat. A taky:umi samozrejme lip varit nez ja a kdyz jsem luxovala,tak to za mnou preluxovavala. 😀

něco podobneho je ma nevlastni matka, ale tu vidam malo a už v 18letech jsem doma nebydlela , ale mladši segra tam bydlela dele a z vypravěni mi to stačilo, no asi ji budeš muset dat najevo že ty jsi lepši ....

proč to čověk nemůže mít v životě jednoduchý, co?

ale tak jak se to vezme, mě to zase tak netrapí už ted, ze začatku my to bylo strašně lito, nojo tak co nadělaš,hlavně že jsou děti zdrave atak a to ostatni bud prijde a nebo ne, ale bylo by to možna fajn mit to bez problemu

jéé ahoj Irčo...tak jsem si úplně náhodou přečetla o tvé tchyni a nechápu, to snad není možný!! Většinou to bývá opačně, aspon co vím od kámošek, že se tchyně po miminku vylepšila...no hlavně že s ní nemusíte bydlet a Janičce vynahradíte lásku i za babičku, když je taková...
já mám tchyni super, nemůžu si vůbec na nic stěžovat a i moje mamka má manžela ráda a naše holky obě zbožnují 🙂

Ahojky holky, díky bohu z tuhle diskusi a vidím, že takových nešťastnic je více 😅 . Hankaajirik, jako bych to psala já 😒 . Tchyně se po narození malé dost změnila, prostě jak psala Hanka nebo Supina...., ze začátku se hrozně divila že kojím a nejedu na Sunaru, že děti vydrží mnohem déle spát a jsou spokojenější, že ona to tak měla také...., a to je jenom střípek z jejich "rad", které mě pijou krev, dává tím jasně najevo, že to všechno dělám špatně.... a to je kámen úrazu..., ani si to možná neuvědomuje, ale pěkně si pod sebou podřezala větev, také jsem se blokla a bohužel na každé její dobře míněné slovo jsem alergická a je to otázka času kdy vybuchnu a malá bude bez babičky a dědy. Zatím jsem ty její řeči jen ignorovala, ale chtělo by to na rovinu říct jak se věci mají. Od porodu (asi dva týdny po porodu) jsme u nich byli jen jednou a dost mě to rozhodilo, no prostě to nemám zapotřebí.... 😖 . Tchán by zase pořád chtěl malou hlídat..., jednou jsme se zmínili, že malá v noci dost brečela a od té doby jsou několikrát denně telefonáty, jak v noci spala, a že přijede hlídat, ať se vyspíme.
Když si postěžuju manžovi, tak řekne, že to myslejí dobře 😠 , a že mají z malé radost a že to myslí dobře..., takže u manži v tomto směru podpora nic moc, ani v šestinedělním období, kdy to nejvíc potřebujeme.... 😖 . TAkaže se také připadám jak "kojná", která se musí se vším smířit.... 😠

Holky, vy jste tchyním řekly že se vám to či ono nelíbí????? Popř. co ony na to???Ono chce udělat krátký proces hned na začátku, jinak to bude gradovat 😖 ...., jsem zvědavá kdy vypěním já.

holky, tak já se ani nebudu rozepisovat, co mám za problémy s tchýní. je to fakt nad mé síly a to si myslím, že jsem se od porodu hodně zklidnila, chvilku je klid a je to, jako kdyby jí to snad chybělo to pnutí mezi náma a udělá něco, co mě naštve.

vycházela jsem s ní hodně v pohodě až do doby, kdy jsme zjistili, že čekáme holčičku, tak prohlásila, že konečně si vychová holčičku podle sebe, když si špatně vychovala svou dceru (žije v Itálii). nějak hrozně se mi to dotklo, holt nějaký těhotenský truc a už jsme k sobě nenašli cestu. já jsem začala mít pocit, že mi malou chce vzít...a po porodu to je ještě horší. za celý rok jsem neudělala nic dobře, co by přispělo ke spokojenosti miminka, kojila jsem, když sunar je lepší, dávám Nutrilon, když sunar je lepší, byla moc nebo málo oblečená, v půl roce ještě neseděla na nočníku...její věty typu, proč jí nedáváš to a to a to...a moje odpověď, že třeba po jahodách, meruňkách má vyrážku, tak mi odpoví, že kdyby ona nedávala vše, po čem měl MP vyrážku, tak nejí doteď nic, to je odpověď, kdy bych jí fakt poslala někam. teď, co je malá už větší, tak je to lepší, jsem třeba hodněp roti čokoládě, ale zrovna v týdnu jí dala banánek v čokoládě, neměla jsem náladu se s ní hádat a dneska jí hned u dveří dávala další čokoládu.... 😠
nikdy se nezeptala, co bych potřebovala koupit, jakou má malá velikost, co by se mě líbilo, takže má doma spousta věcí, který jí budou ve 4letech, věcí, které v životě nebude mít na sobě, protože jsou hrozný, bačkůrky, který jsou jí jedny malý a druhý obr...ale říkám si, žejsou to její peníze, tak když má línou hubu, tak ať kupuje zbytečnosti.

nejhorší je to pro mě taky proto, že MP nikdy nestojí při mě. prostě je to jeho máma, malý babička, a ona je prostě skvělá a já si všechno beru, všechno řeším...nikdy se nepostaví na mou stranu, on je hodně flegmatik, tak co by se s mámou hádal. a já na druhou stranu nechci být ta zlá, bouchnout do stolu a udělat zle, protože mám strach, že bych nejenom udělala konec s tchýní, tak i s MP. ☹ když mu řeknu, že mi mrzí, že od porodu jsem neudělala nic dobře, tak mi řekne, že je taková, a že to nemám tak brát...

Dagina, já jí moc neříkám, že se mi něco nelíbí, nemá to smysl, něčím mi vždycky odpoví, třeba, že to moc řeším, když jsem nechtěla, aby jí vodila za ručičky, když ještě nechodila, tak mi řekla, že ona jí vodit tak bude, stejně jako když jí měla chovat v klubíčku, tak že jí takhle chovat nebude, protože na ní nevidí. a to kdybych něco odpověděla, tak už jsme v sobě, tak to nechám být, snažím se vyhybat návštěvám, ale to zase jsem špatná snacha, protože je slušnost tam chodit, když jou to jeho rodiče (přítelovo slova)...

fakt nevím, jak z toho ven, tak jsem se potřebovala aspoň vypsat. 😒

Milá kometko, tedy to je docela smutný čtení, máš to pěkně blbý, ani se Ti nedivím, že jsi otrávená. Ten začátek, že..."si vychová holčičku podle sebe", tak to je tedy síla, to by mne rozhodilo taky. A jak často se vídáte? Doufám, že ne denně? To by bylo o zdraví ☹

Kometka5, zožeň si knihu Když Vám příbuzní otravujou život od Susan Forwardovej a Donny Frazierovej, nakladatelství Motto. Je tam popísané ako získať partnera na svoju stranu a ako zmeniť takúto zúfalú situáciu v rodine v Tvoj prospech a je tam aj vysvetlené, prečo je partner taký flegmatický a situáciu nerieši. Neboj sa, Tvoja situácia nie je neriešiteľná...

Marti, tak jelikož bydlíme hend vedle ve vchodě, tak tam "musíme" každý víkend na odpoledne a někdy se i zadaří, že mi tchýně otravuje během týdne. ☹

Kveta, díky, kouknu po tom.

Tak to jste blízko u sebe, to je blbý ☹ Tak to se na víkend moc netěšíš, je mi to jasný. Když tady čtu ty příběhy, musím říci, že je fakt děsný, co mají ty tchýně za móresy montovat se do všeho.Kdybych byla na Tvém místě, asi bych tchýně slušně, ale rázně řekla, že za to ,co bude mé dítě jíst, oblékat se, jak bude vychováváno, za to odpovídají rodiče a ona to musí respektovat. Ale možná, že už jsi to udělala. Škoda, že nemáš podporu manžela ☹ Ta kniha, co Ti doporučila Květa, to zní dobře, bylo by super, kdyby Ti pomohla.

Komet, tak to máš také na pendrek 😖 , ještě k tomu když jí máš hned vedle ve vchodě 🙄, ještě řekni že je doma na důchodě a je to na odstřel 😝 . Moji tchánovci naštěstí bydlí 25km daleko, přijedou jednou týdně a stačí, tchán někdy přifrčí i častěji....
Koukám, že ten pocit, že nám chtějí tchánovci mimi vzít je asi normální 😅 , také mám takový... .

Kometka5, taky jsem měla pocit, že mi ho vezmou.Bylo to strašný.Teď už ten pocit není tak silný.Vždycky, když ho chová, tak se na mě dívá co já na to.Musí být vidět, jak se kyčovitě usmívám.Naštěstí mi nemluví do výchovy, jídla, i když nočník už proběhl a to jsem zamítla.Nejhorší je, že si stěžovali i mojí babičce, že jim ho nechci pujčit a to mě dožralo.Chápu, že se často nevídáme, ale přece když přijedeme k nim, tak se nebudu tvářit, že mě vlastní první dítě nezajímá.Taky se s ním potřebuji pomazlit.Vždyť jsem s ním každý den.

Dagina, neřekla jsem jim, co mi vadí a vím, že jim to nebudu moci nikdy říct. Na to nemám.A hlavně by se strhla debata a nejsem si jista, jestli by mi manžel pomohl. Ví, že mi určité věci vadí, ale asi nemůže pochopit,co cítí matka, když porodí dítě a hlavně chlapama necloumají hormony.

asi jsou to jen hormony, který s matkami cloumají. tchýně si třeba stěžovala mojí mámě, že mě a malou vidí víc než ona. zřejmě je prostě k nepochopení, že já nejsem její dcera a že mám blíž k mámě a vždycky to tak bude.

Hankaajirik, je fakt, že už se ty moje hormony zklidnili. malá si spousta věcí řekne, nechce se vůbec chovat, takže už i tchýně pochopila, že tudy to nejde, tak jí teď krmí sladkostma...jako když tam přijdeme, tak se chová tak, že MP i malá celý týden nejedli a ona jim dává všechno možný. jsem už povětšinou hodně obrněná, nic s tím nenadělám a je sice v důchodu, ale odpoledne chodí na brigády, tak si říkám, že už je dost stará (65let), že to nějak prostě snesu. 😔

Hm, tak z toho mám také obaby, že tchyně bude do malé cpát kdoví co, sice kuchařka je dobrá, ale o dobré výživě pro děti nemá ani šajnu, se děsím, až malé bude cpát ty její bublaniny 😝 , a přeslazené marmelády, kompoty.... 😠 . To jí prostě budu muset něčo říct. Já jsem prostě na ní teď dost nasr--á, místo podpory, kterou každá začínající manmina potřebuje hází klacky pod nohy, ikdyž si to možná neuvědomuje... . No holky, jestli s náma cloumají hormony, tak s tchyněma pak cloumá co 😕 ????? Zastydlá puberta, né 😀 ?!

AHOJ HOLKY,

potřebuju poradit...tchýně bydlí 4 km od nás, naštěstí má blbou práci tak nemá moc času ale stejně mě vytáčí, začalo to svatbou kde jsem měla pocit, že můžu být ráda, že se vůbec můžu účastnit, manžel je její nunánek a mají docela hezký vztah, ke mě se taky chová hezky ale mě přijde, že to hraje. Jezdíme k nim jednou týdně na 3 hodiny ale i tak je to pořádný nápor na moje nervy. Všechno co se týká malé rozebírá s širokou veřejností takže půlka města ví jak kaká, jak blinká, co má za nemoce...nic jí radši neříkám a zase špatně...vůbec jí malou nechci půjčit ani s kočárem ven..přijde a řekne mám volno no tak mi ji dej já jdu ven..to mě pěkně sere..tak si něco vymyslím, třeba že jedeme pryč nebo tak něco...další problém nastane s jídlem minule se mě ptala kdy už bude papat aby jí mohla připravit občerstvení..to mě fakt dostalo...moc se těší až jí dá hranolku a sušenku...oni jsou všichni 100 kg a já se svýma 60 kg jsem mezi nimi jak anorektička pořád slyším, že mám jíst protože vypadám hrozně a mám malý prsa což je teda úplně hrozný protože velký prsa a velká prdel jsou znaky ženství 😀 přijedeme tam a mám pocit, že jedeme z koncentráku pořád manželovi říkají jak je chudák hubenej to se rovná vůbec ti nic pořádnýho neuvaří, jak můžete jíst soju - vařím uplně normálně.
Nechci dělat dusno ale nechci mít malýho cvalíka závislího na kole a hranolkách. Ted vymyslela at jedeme s manželem na dovolenou ze mi, že malou 14 dní pohlídá koukala jsem jak blázen jestli je normální, když jsem jí řekla, že kojím a chci kojit tak mi řekla, že jí už mám dát kaši protože chudinka malá už z toho mlíka musí být otrávená. Vůbec nevím co dělat tvářím se příjemně ale úplně to ve mě vře, všechno zatím přecházím a fakt se snažím, manžel je v pohodě souhlasí se mnou ale s ní se hádat nechce, úplně se bojím toho až bude větší, že mi ji vezme budu jí snad kojit až do puberty aby tam nemohla spát 🙂 S našima jsem v pohodě tam bych jí nechala mamka mě respektuje a hlavně má stejné názory na výchovu i na jídlo.
Tchýně je o generaci jinde i když jí je teprve 45 let. Když jsme u nich tak mě přehlíží...já malou chovám a ona třeba řekne svojí dceři vem jí..a normálně mi jí vezmou a jdou do jiný místnosti a já neexistuju.
Co myslíte mám se tvářit jak jsme skvělá rodina vydržet to a malou tam beze mně vůbec nepouštět nebo udělat dusno..když poslouchám jak jí vezme pod stan protože mi jsme rozmazlený a chudinka by ani nestanovala - nevím kde na to přišla, jak jí bude máchat v řece, jak jí bude krmit...asi se zblázním.....jo a ješte malá je celá Anička (moje švagrová) má její nos a pusinku a stejně drží hlavičku má po ní ráda vodu...někdy přemýšlím jestli jsem jí vůbec porodila...sorry za román ale docela se mi ulevilo

Holky, taky trochu bojuju s tím naučit se mít manželovu rodinu ráda. Oni jsou hodní, zajímají se, akorát mám problém s těmi jejich názory. První např. bylo asi dva týdny po porodu když se na hodinku stavili. Viděli, jak dáváme malou do autosedačky v autě a už to začalo: "Ale do toho ji nebudeš dávat...chudinko, oni tě takhle mučí...atd." Od té doby to slyšíme pořád a moc jim nevěřím, že když tam pak třeba u nich malá, až trochu povyroste, pár dní bude, že ji vždycky v autě do sedačky dají. Ani oni sami vždycky pásy nepoužívají. Nebo třeba tchyně za mnou přijde do ložnice, když malou kojím, kouká mi na prsa a komentuje to. Od 3 měsíců se pravidelně ptají, jestli už malá leze a umí paci paci. Co všechno by ji dali k jídlu, kdybych ji nehlídala, ani nechci vědět..např. na Vánoce "dej ji bramborovej salát" (ve 4 měsících). Neustále se mě snaží přesvědčit, že kojení jí nemůže stačit. Manžel je bezvadnej, jsme zajedno v tom, jak chceme naše dítě vychovávat a už jsme jim naznačili, že je potřeba, aby oni to respektovali. Načež nám babička řekne :" Ale vždyť to neuvidíte" (co malé dali a tak). Cvičíme s malou Vojtovku a to jsme taky jen poslouchali, jak ji mučíme, ať to neděláme tak často, jak máme apod. Vím, že manželova rodina je ted i moje a malé rodina a tak se snažím je mít ráda...ale lehké to není 😢

Oli.k, se mi otevírá kudla v kapse když řeknou jak jsi napsala ty "oni tě takhle mučí"..., podobné fráze také slyšívám, jak si to vůbec může normální člověk dovolit... , no comment.

Anet, to je začarovaný kruh, dokud jasně neřekneme pravidla, tak to bude jen horší... 😒 , ale zatím jsem se také neodvážila nic razantního říct 😖 ... . Nechci s tchánovcema bojovat, ale já s tím nezačala... 😒