Tchýně a problémy s nimi. Že nejsem jediná? Přidej se.

@jsem_dama aha ja to spatne precetla, myslela jsem si, ze jsi ve 2.mesici.. ale stejne.. kdyz jsem byla ve tretim trimestru a nekdo mi rikal, at si sednu nebo odpocnu nebo neustale stejne otazky ''co mimi?'' tak me to lezlo solidne na nervy..

@karlajasmine souhlas

@jsem_dama myslim ze to hrotis...ze rekla o samponu je super alespon vis co si preje plus ho pochvalila nedelala z neho putovni ani neohrnovala nos....
Ze jim nedate darek na vanoce to asi jsi myslela z legrace ze?
A uprimne ve 2mes...to je dost brzy aby nakupovala pliny oblecky atp.
Holka bud s tebou mlati hormony a nebo nezlob se na me ale vzpamatuj se....

@shine2015 nejsem ve druhém ale už téměř v 8 měsíci a hormony se mnou rozhodně nemlátí. A o dárku na vánoce bych měla žertovat jako proč? Oni si na syna nevzpomenou a já jeho žena budu pro ně vymýšlet vánoční překvapení?

Děvčata taky se s vámi podělím o příběh s mojí tchýní.
Bydleli jsme s (teď už) s manželem u jeho rodičů a plánovali tam společnou budoucnost,přestavbu domu atd...celou dobu jsem tak nějak "dojížděla" kvůli práci asi 2x v týdnu po práci a víkendy, zbytek jsem byla u našich, protože jsem to měla o 40km do práce blíž, před svatbou, kterou jsme chystali půl roku,jsem u nich (u nás?) byla už téměř denně. No celou dobu mi lezla tchýně na nervy tím jak absolutně nerespektovala byť jen trochu soukromí,ale vždy jsem se nadechla a řekla si, že jsem vlastně u ní, protože dům nebyl ještě přestavěný na dva byty. Ale v situaci, kdy nám furt lezla do ložnice (pak už bez klepání), kdy mě lezla do koupelny, "že si tam jenom něco vezme" (koupelny v baráku dvě,lezla do té "naší"). Když jsem se začala zamykat a tchýně si párkrát natloukla rypák o dvěře, páč se neobtěžuje s klepáním, nezapomněla se zmínit na velké rodinné grilovačce, že se teda před ní zamykám (HAHAHA), to už fakt není dle mého normální. Pak mi začala brát třeba pyžamo z postele, když jsme byli v práci, že už je jako "špinavý" a dala ho do prádla, museli jsme ji volat z obchodu jakou skříňku si můžeme do koupelny koupit a o chystání svatby už ani nemluvím, to by bylo na dlouho...měsíc před svatbou jsem řekla manželovi, že tam prostě bydlet nechci, že si najdeme něco svýho nebo půjdeme do podnájmu a časem si postavíme svůj domeček. Zřejmě se zmínil tchýni a od té doby mi dělala z chystané svatby totální peklo a přijde mi, že nás chtěla rozeštvat, aby jí tam synáček zůstal (dělal jí v podstatě poskoka,kup,dones,zatop,dovez dřevo,naštípej dřevo,odvez atd....), když už jsem tam odmítla týden před svatbou jet, aby zas nebyla hádka a to těšení mi už totálně neotrávila, vymyslela si všechno možný, jako že ji nemám ráda,že ji pomlouvám, že to a ono, udělala scénu mně po telefonu, scénu manželovi doma a že na svatbu nejde...Svatbu jsme týden před termínem chtěli uplně zrušit, nakonec jsme se vzali jenom se svědkama. Po svatbě jsem zjistila, že jsem těhotná, s manželem jsme našli podnájem a pomale se stěhujeme, píšu pomale, protože manžel stále jezdí do domu tchýně a přespává tam. Štve mě to, protože mně doma nepomůže nebo s kecama a jí tam furt dělá poskoka, až se mimi narodí tak už ho někde přitlačím ke zdi, ať se sakra stará doma, pokud ho to samotnýho nenapadne. Teď mi přijde, že ho u nich doma očkuje tchýně ohledně našeho mimča, teď pronesl, že jak se malá narodí, že hned z porodnice tam pojedem a podobné blbé kecy, tak už jsem ho poslala do p*dele, že budu ráda když se posadím do auta, když budu sešitá a že miminko nikde jezdit nebude (tam a zpět 120km), dle mého by ho to samotnýho nenapadlo a ta megera do něho furt klavíruje. Jenom chci říct, že manžel je hodnej člověk,jejich velká rodina je až neskutečně nedotknutelná a zřejmě si neuvědomuje, že tím že si mě vzal a čekáme miminko, tak zakládá svoji vlastní rodinu a to neznamená pouze to, že já se přivdala do té jeho familie a tím se jako rozrůstá, každopádně si uvědomuji, že je mamánek, bohužel v tom vyrůstal od narození až do doby než poznal mě a to je mu přes 30 let. Já se jenom děsím dne, až se teda malá narodí...to bude zase zlom v jejím chování, protože je to první vnouče a ještě k tomu holka, kterou si moc přeje. Takže tak...jak se na to díváte vy?

@terezs2716 dle mého názoru žít s tchýní naprostá hovadina. My bydlíme v dvougeneračním domě s mýma rodičema a občas je to na mašlu, a to prosím mi nikdo do bytu neleze ani nijak neobtěžuje a nedělá naschvály.
Tvoje tchýně je jako moje drahá babička, věř že se to bude stupňovat a bude ho později i vydírat tím že je nemocná a brzo umře a že ho chce u sebe( můj otec tam chodí každý den na několik hodin a ty scény co bába předvádí...mimochodem, je čiperná, žádné zdravotní problémy nemá). Divím se mámě že si to nechá líbit.
Chlapa srovnej do latě ještě než se mimčo narodí, pak kdoví jak na tom budeš, bude ti třeba zle a odkýváš mu kde jakou blbost. Musí si uvědomit že nejbližší rodina jsi teď ty a mimčo, ostatní je až druhořadé...
Jinak, moji tchýni rozhodně dříve než po šestinedělí doma neuvítáme...

Ahoj holky jsem sice chlap a mam chlapa uz nejakej pate spolu bydlime.Co tu ctu je fakt strasny ale vzdy poznam z Vaseho psani ze ta Vase tchyne je 7hlava san..Tu moji nevim jak nazvat poradite? Jen stroze oní..Ja svejm rodicum pritele predstavil tak jak se ma a to jsem o 15 let mladsi on vzdelanej ing..cekal rok a stal sem mu za to aby mi matku predstavil v supermarketu hadame se skrze tohle porad ovsem obcas si rikam neznat ji doted jsem v poho..Do vseho mluvi ale tak opatrne vse zaobali kazdou vytku do takovych laskavejch slov a hlavne se nezapomene predem omluvit za ten svuj nazor...za celou domu 2 roky co bydlime u nas nebyla a to bydli vedle v panelaku..Pritel kdyz o ni mluvil tak mi vzdy bylo lito zenska ktera ho vychovala sama protoze ji manzel zahnul s jinou klasika..pritom jeste nutno podoknout ze ona taky neni zadna blbka. Ma gympl pracovala v zahranici..videl jsem ji asi tak dvakrat..Dneskem to vygradovalo vcera mi volala sama od sebe prisel jsem o praci byl sice skoro mesic doma ale penize mame nasetrene..Zvedl jsem mobil nezapomela se omluvit a spustila ze at si najdu uz praci a ze jestli jsem vzal na sebe prace v domacnosti a ze at jeji syn neskonci pod mostem atd..Pritel si hold asi pustil pusu na spacir..Ale on nic on muzikant maminka je svatost podle neho nikdy nic neudelala spatne a co rekne to plati..Ona sama nevychazi z domu trpi alespon ja tak soudim sociofobii..Doma ma bordel (jednou jsem tam nesl cosi a videl chodbu a stacilo) prohuleny cely byt ale ona za nic nemuze..Vim ze je to blbost ale uz nemuzu vubec se nezapojuje a ted si zamanula ze ja a ona si vubec nebudeme rozumet skrz znameni zvěrokruhu taky ctu horoskop ale tohle je moc..Pritom na zacatku si pamatuji jak nas zavrhla ze s nama nechce nic mit tak at se toho drzi ne.. ? Nejvic me stve ze je pritel na ni uplne zavislej a nikdy se me nezastal..vzdy s ni o mejch chybach souhlasi atd..O moji rodine nepisu taky nejsou stoprocetni ale majj nas oba radi..Holky poradte chtel jsem normal fungujici rodiny z obou stran funguje jen ta moje a pritel mi i to vytyka ze se schazime prehnane atd paradox je ze jeho otec bydli taky vedle nas ve vilove ctvrti a nevi ze existujem a nasi bydli pul hod.cesty a jezdi k nam a funguji..

ahoj máš to taky těžké Tvuj přítel je nevyzrálý mamánek, co se nemuže odtrhnout od mámy .Promluvte si spolu a máli Vás rád tak by si to mněl uvědomit že jste pro něho duležitý a nechce VÁS ZTRATIT .

@terezs2716 Já řešila něco pdoobného...tchyně také nemohla zezačátku rozdýchat, že její teprve pětatřicetiletý syn hodlá vyletět z rodného hnízda...Obdobný scénář - hysteráky po telefonu, ať byt nekupujeme, ať proboha nic neuspěcháme (po 6 letech vztahu), byla jsem naháněna na veřejném prostranství, abych jí dala okopírovat předkupní smlouvu na byt (aby ji mohla řádně prolustrovat a následně nám koupi vymlouvat), slzičky, když jsme náhodou něco rozhodli sami a po svém. Prostě komedie. :D Já ale měla obrovské štěstí, že přítel stál na mé straně a podporoval mě...Začátky našeho soužití byly také veselé, ale už to šlo. Stačilo, že se tchyně JEDNOU pokusila bez mé přítomnosti dělat v našem bytě pořádek a přemisťovat moje osobní věci...Napsala jsem jí slušný, ale poměrně strohý a rázný mail, že se mi takové jednání fakt hrubě nelíbí...neodpověděla, asi měsíc se nebavila, ale teď jsou vztahy mezi námi ok. Prostě časem vychladla a pochopila. I já jsem časem získala určitej nadhled, snažím se jí pochopit. Ona sama totiž vlastně nikdy rodiče neopustila, celej život žila s nimi a se svým manželem v jejich baráku...a měla prostě představu, že takovým způsobem asi budou žít obě její děti. Jenomže ten barák není nafukovací a pro tři rodiny opravdu nestačí...Pro nás by život v jejich domě znamenal soužití s velmi problematickým přítelovým sourozencem (psychiatrická diagnóza) a panovačnou mamkou, která je zvyklá o všem rozhodovat a držet rodinnou kasu. Tam bychom si bez jejího svolení nesměli koupit podle svého výběru ani toaleťák. Tyhle problémy se řešit dají, ale musí se HNED a je nutná alespoň elementární podpora partnera. Jinak je to boj s větrnými mlýny.

@otik123 Existuje elementarni zasada: nikdy muze proti matce nestvat. Pokud je pritel zavislej na mamce a vidi v ni svatej obrazek, mas dve moznosti: prvni, vezmi nohy na ramena (to bych udelala ja na tvym miste - chlap co se takhle drzi maminy sukne podle me neni chlap.). A druha, slozitejsi: nebroj proti tchyni. Naopak. Spis se pred partnerem tu a tam zmin o tom ze mas z maminky pocit ze te nema rada a jak je ti to lito a vymyslej naoko co bys s tim mohl udelat a tak a jdi.na to uplne stejne jako ona - delej ze jednas ze strasny dobroty a lasky a vytacej ji tim - "a nepotrebovala byste pani na uklid nebo pomoct, koukal jsem ze mate v chodbe neporadek, aai to nestihate, ze, tak velky byt, no neni divu..." a kdyz se nastve a bude si stezovat, tak se bran tim zes to myslel dobre prece a pritelovi si poplac na rameni ze te tchyne nema rada a ze si ji chtel jen pomoct... a role se otoci, ty budes za hodnyho a ona za zlou.

@velb S tím souhlasím. Pokud je partner na maminku totálně fixovaný, nějakým štvaním a scénami nedocílíte absolutně ničeho. To chce opravdu hodně trpělivosti, sebezapření, tolerance a taktu...V takové situaci si musí ženská ujasnit priority - jestli vůbec má chuť a energii s takovým chlapem být. Protože pokud má maminku zbožštělou a na piedestalu, tak se prostě musí smířit s tím, že její místo žádná žena v jeho očích nezastoupí. Pak taky hodně záleží na tom, jaká ta maminka je. Pokud je to manipulativní mrcha, radím UTÍKEJ! V podstatě mi to ale přijde celé absurdní. Vždyť role partnerky a matky je absolutně nesouměřitelná, nelze si v nich konkurovat. Máma je máma a manželka je manželka. Obě mají mít svoje místo v životě partnera, obě si zaslouží respekt a úctu. Pokud spolu takto začne snacha s tchyní soupeřit, je minimálně v jedné z nich chyba...Je zajímavé, jak se ve všech anekdotách propírá vztah mezi zetěm a tchyní, přitom v reálu jsou většinou daleko vyhrocenější vztahy snacha-tchyně...Zaplaťpánbůh, že se ukázalo, že můj přítel mamánek není. Já se prostě bojím, že to nelze vyhrát. Už proto, že takové soupeření je naprosto absurdní, jak už jsem psala...

@carmilla u otika to zrovna je zet a tchyne, otik je muz a ma pritele 🙂 Ale to je vlastne jedno, partner moc fixlej na rodice je blbe a slus.

Ahojky, já bych chtěla obnovit tuhle diskuzi, ale z jiného pohledu. Jedná se o moji švagrovou. Nemá moji maminku zrovna v lásce (bydlíme s naší mami společně) až k nám přestala úplně jezdit, brácha s dětmi k nám jezdí sám ona je prý vždy v práci, dříve nás zvali na návštěvu když měli narozeniny, na pouť, na vánoce a teď přestali, už nějaký ten rok k nim prostě nesmíme. Jako z mého pohledu moje mamka snad až tak hrozná tchýně není, jasně jako každý není dokonalá, ale není to žádná semetrika, nikdy nic švagrové nevyčítala, nepletla se do nich....ale ona jí prostě švagrová nemůže vystát, netuším co se stalo proč to tak je. Co jsem tak pochopila a myslím si tak jí vadí jak se s ní moje mamina baví, že nemluví o sobě, na ně se vyptává co dělají, já nevím jako by jí všechno vadilo.

@kockopes2724 Ahoj. Tak možná právě toto jí vadí, jestli ji tchýně nějak extra vyslýchá, pat to třeba nějak řeší, komentuje.. a o sobě neřekně nic, a působí to jako výslech. Ale asi tam bude i něco jiného, to bych se zeptala bráchy, kde je problém. A že tě to mrzí, že dřív jste se vídali a teď nic. A určitě se jedná o tchýni? S popisu může mít švagrová problém s tebou nebo s tvým manželem. Napadá mě.. neupřednostňuje tchnyně nějak okatě vaši rodinu? Že tohle by mohlo švagrovou též štvát..

@kockopes2724 víš, ono kolikrát to, co ti přijde normální u mámy a bereš, že to je v pohodě, je je pak od "tchýně" obrovskej a neřešitelnej problém. V poslední době to hodně sleduju ve svém okolí. Mám kamarádky, známé, které mají maminky... No ne úplně semetriky, ale jsou prostě těžce stravitelné a já bych s nima nevydržela ani za nic. Ale tím, že s nimi vyrostli, vychovali je, tak je ty holky berou prostě v pohodě, nepovažují jejich chování za problém (byť třeba já když to vidím, tak mám osypky a mít to třeba za tchýni, tak jsem fakt zoufalá).

A pak vidím jiné, které mají plnou pusu problémů s tchýní, a opravdu to tak cítí a ten problém je reálný, ale já s naprosto nezaujatého pohledu prostě vidím normální, třebas trošku starostlivější babičku. Myslím že se s tím mnoho dělat nedá - hlavně že k mamce jezdí brácha s vnoučaty, ne? 🙂

Ještě perlička. Já mám tchýni fakt specifickou a naučit se jí nějak brát mi dalo hodně času. Hlavně ze začátku mého vztahu to bylo hodně velký peklo (chlap jedináček, matinka doslova řídila každej krok v jeho životě a byla histerická, když něco bylo jinak než si nalajnovala, případně když taky projevil svůj názor. Navíc si našel mně - egoistickou, sebevědomou, která si nenechá kecat nikdy do ničeho a ještě solidně tvrdohlavou :oD). Já ze začátku šílela, ale chlap nikdy neviděl problém, jeho rodiče nejsou špatný a vše je v pořádku. Několikrát jsem se s ním chtěla kvůli rodičům rozejít (a dvakrát jsem to udělala). Nakonec jsme spolu zůstali a po nějakém čase šli bydlet sami. Prvního půl roku bydlení jsem sledovala jiskry v jeho očích z takovejch blbin, jako třeba že si koupil jinej sprcháč než byl zvyklej, že si vzal jídlo k televizi nebo třeba že si ráno neustlal postel :D Rozhodoval o svém životě, dělal si co chtěl... A konečně pochopil, co jsem myslela tím vším kolem jeho rodičů - s nadhledem na ně má ted podobný názor jako já... Ale když s nima bydlel, neviděl to....

@kockopes2724 a brachy jste se neptali?

ahoj holky,jdu se sem asi spíš vypovídat,poslední dobou už je toho nějak moc. S přítelem žiju šest let a mám skoro 8-mi letou dceru z předchozího vztahu. S tchyní jsem nikdy moc nevycházela spíš se tolerujeme. Ale teď čekáme mimčo. Nejdřív navykládala dceři že až se to narodí tak vždycky po škole přijde a půjdou vozit,nikdo se mě na názor neptal-já nedávala dceru nikomu až cca do roku a půl a stejně tak to mám v plánu teď.

Pak začala řešit jména dokonce už vybrala jaký jména bysme měli použít. Od začátku řeší jen pohlaví a jak bude nakupovat a tak jsme se doma dohodli že prostě pohlaví nikomu neřekneme a necháme si to pro sebe. Ona ale stejně ví že to bude kluk.Včera jsem koupila bodýčka a chlapovi to nedošlo a zavolal dceru ať se koukne co jsem koupila,jí ještě netrklo že jsou růžový ale mojí mámě už to řekla takže očekávám že tchyně to bude vědět hned zítra jak tam vlezeme na návštěvu. A bude nakupovat a nakupovat hromadu věcí který nechci,možná to vyzní jako nevděčnost ale já o to nestojím protože si chci prostě vybrat věci pro svoje dítě sama, nehledě na to že máme každá naprosto jiný vkus a ona nekoupí jednu věc ale koupí vše co najde a bohužel ani neposlouchala když jsem jí říkala co by teda mohla koupit protože ona ví prostě nejlíp co dítě potřebuje.

a na závěr vymyslela že v době kdy nebude ona vozit budu chodit se švagrovou a jejíma dvojčatama na hřiště což v praxi znamená že mě bude mimino spát v kočáru a budu běhat za jedním z kluků protože ona je sama nezvládá. Asi by mi to všechno vadilo i normálně ale teď jsem z toho úplně mimo a už ani nemam sílu se s ní dohadovat asi hormony☹

@tsafarikova
Chápu, jak se cítíte. Soužití s jinou rodinu je vždy problém. U nás je to podobné - bydlíme v dvougeneračním domě, máme horní patro, přítele rodiče spodní. Jsou to zlatí lidé, o to nic, nemáme zatím auto, takže když potřebujeme, odvezou, starají se o věci jako dřevo na zimu, vše platí, samozřejmě jim dáváme peníze - ale oni to prostě mají zařízené, tchýně občas uvaří, když není čas. Tak proč si stěžovat, že ...
Jenže to má i tu druhou stránku - pro mě jsou to prostě cizí lidé. Čekáme už druhé dítě a já mám docela strach. Jsou tu hodně takové "tiché boje", že já si něco myslím, ale neřeknu to nahlas, například jsou to hrozní bordeláři, nechutná špína prostě všude u nich dole (koupelna, kuchyň) ... koupelnu navíc máme zatím společnou, což je pro mě dost problém v tomhle a jako abych jen já to vše uklízela, to tedy ne ... Přítel v tom žije celý život, takže je mu to jedno a přijde mu to normální, já tohle prostě neznám ...
Navíc tchýně je dost sprostá, takže na dceru kolikrát i "parchante", "smrade", "vypadni" ... jako je to myšleno ze srandy, když si třeba hrají, ale prostě hrozně mi to vadí ...

Upřímně, není nad to bydlet sám. I kdyby to byli nejlepší lidé na světě. Bohužel mi nemůžeme, nejsou peníze, navíc jsme si za nějaké našetřené peníze udělali ložnici a dětský pokoj (nebylo to nic, ani podlahy) ... teď děláme kuchyň ... Ale upřímně, jsem z toho občas hodně unavená. Kolikrát si říkám, zda to nepřeháním, že nás přeci odvezou, když potřebujeme apod., že ten bordel je jejich věc ... ale je to těžké ... pro mě tedy. Přítel je samozřejmě spokojený.

@megynka13 tak to naprosto chápu to musí být taky hrozný,člověk nemůže nic říct protože je rád že má kde být ale na nervy to musí lézt strašně☹ my s nima sice nebydlíme ale jsou v paneláku hned vedle takže to neni o moc lepší vlastně nám viděj až do talíře takže nás vlastně mají pořád pod dozorem i když s nima nebydlíme. A přestěhovat se je nereálný byt je náš a máme na něj hypotéku a oni z podnájmu nepůjdou protože přesně takhle jim to vyhovuje☹

@tsafarikova
Úplně si to představuji ... a také vám nezávidím :( i když jsou zlatí prostě tohle žití se nedá ... rodina má být jen spolu, prostě ... Navíc u nás je přítel vychovám stylem "maminka za něj vše udělá" a já vím, že kdybychom bydleli sami, tak vše udělá a zařídí, jenže jak bydlíme s nimi - nemusí. Vše je vlastně zařízené. Oni ho nepustí třeba ani k tomu, aby nařezal dřevo, že by se mu mohlo něco stát ... takže pak i v mých očích je za neschopného, i když vlastně vím, že on by vše zvládl, ale dokud tu budou oni, nedostane ani příležitost ... a jemu to vlastně takhle vyhovuje, jenže pak jsme on i já vlastně jiní lidé, než bychom byli, kdybychom bydleli sami, že ... jelikož on nic nemusí a já zase musím držet pusu. Nebo tedy nemusím, ale než tu mít zle ... přítel by se mě asi nezastal, on to tak nevnímá ...

@megynka13 to je taky špatný když ho nenechají aby to udělal a aby se o vás mohl postarat.má rodinu tak by ho měli nechat aby byl jako dospělý chlap😢

@tsafarikova Nevím, proč se rozčilujete. Plánovat a vykládat může tchyně, co chce, ale stejně to nakonec bude tak, jak si budete přát vy a váš muž. 😉 Vůbec bych se tím nezneklidňovala, nehádala bych se s ní, ať si žvatlá... 😎 Tažko vám může přikazovat, jaký režim si s dítětem nastolíte, děcko vám neukradne, věci, které vám daruje i přes taktní upozornění, že to nechcete, holt prostě prodáte, darujete, nebo zastrčíte někam hluboko do skříně...Její boj, když chce plýtvat penězi a energií. 🙂

@tsafarikova
No jo ... nikdy ho nenechali, ani si nemohl vybrat školu, jakou chtěl. Sama jsem zvědavá, co bude, občas mám pocit, že to tady nedám. Někdy si říkám, že až bude hotová kuchyň a později třeba i koupelna, vlastně s nimi už nebudu mít nic "společného", tak to bude lepší, stále tu ale zůstanou věci, o kterých se budeme dohadovat. Nemůžeme si ani koupit psa, jelikož je to jejich zahrada, navíc mají studnu, ze které tu vodu nesnáším (je hrozně tvrdá a napití ošklivá a sladká), ale na normální nesmíme přepínat, pouze na praní, takže to tu také mezi námi zůstane ... ale třeba si opravdu jen moc stěžuju ... prostě pokud někdo může - bydlete sami, ať jsou rodiče jací jsou, ať vaše, nebo vašeho manžela ...

@carmilla asi si připadam bezmocně když jí nemůžu utnout,vždycky si řikam že jí budu prostě ignorovat a pak mě to stejně žere😢 a ani nemůžu říct nic chlapovi protože i když jsem to nakousla tak ona to prostě před nim neřekne on pak na mě kouká jak kdyby mu ulítli včely protože před nim si dá pozor

@megynka13 ono bydlení s další generací dělá většinou zle,když to funguje tak jsou to asi spíš vyjímky.Nechtěla bych bydlet ani s vlastníma rodičema

@tsafarikova To já také ne. Mám je ráda, ale také vím, že by to nedělalo dobrotu. U mých rodičů je prakticky ten samý problém - myslím, že by mě nenechali prostě dospět. Je to takové to ... bydlíš u nás, takže my jsme tu ta "hlava rodiny" ... člověk má pak v nějakých rozhodnutích vždy až to další slovo ...

@tsafarikova Pánajána, a ty ji musíš poslechnout? No tak plánuje, a co má být. Ty ubohé babky už nesmějí mít ani své sny a plány? nemůže tě přece donutit chodit na procházky kdy chce jak chce a s kým chce. Nebo jo? A totéž věci, kdybys jí místo nějakého celkového postoje ona nakoupí kdeco a já nic nechci řekla, at ti koupí jednu třeba dražší věc, o které sníš, tak by byl možná klid. zabalit to do nějaké hezké omáčky typu já bych to děsně chtěla, ale je to drahé a my máme plno jiných výdajů, ty drobnosti si koupím, ale tenhle přebalovák kombinovaný s vaničkou a ještě kolotočem, na ten stůnu. No nebylo by to lepší? Zbytečně se čílíš, hod se do klidu a zapoj mozek. A stejně nejak nechápu - pohlaví jste nikomu neřekli a ví to jak dcera tak obě babičky? to vykecal doktor? Asi tak.

@anelamates Mě taky občas udivuje, co všechno dnes lidi rozčiluje a zneklidňuje. :D Nicméně záleží na tom, jak direktivně si babička prosazuje tu svou...Pokud je to ve stylu "Bude to takhle, protože jsem to řekla a hotovo dvacet", tak je to špatně. Nicméně je to trochu komické, protože fakticky nemůže do těchto věcí až tolik zasahovat, samozřejmě pokud spolu mladí a "staří" bydlí, je to trochu složitější...Já bych navrhovala zachovat klid, co mně vadí pouštět jedním uchem tam a druhým ven, shovívavě se usmívat a myslet (a následně dělat) si své...Základní režim si vždycky nastolí rodiče. Však už Cimrman řekl: "Můžete s tím nesouhlasit, můžete o tom vést spory, ale to je tak vše, co se proti tomu dá dělat." 🙂

@anelamates my to babičkám neřekli a ani dceři ale chlapa když jsem koupila bodýčka nenapadlo nic lepšího než to vytáhnout a zavolat dceru aby se podívala takže i když dceři to nedošlo povyprávěla babičkám co viděla i když to vidět neměla.Chlap mi řekl že mu to nedošlo😖 a říct jí co bysme opravdu potřebovali a dokonce i že může vybírat už jsem zkoušela ale doslova mi bylo sděleno že jí nemusim řikat co potřebuju protože ona ví co dítě potřebuje a tudíž ví co má koupit.a to co chci je podle ní blbost kterou nepotřebuju a nevyužiju protože za nich to taky nebylo

@carmilla právě že mě na tom zneklidňuje hlavně to dohadování protože jinej názor než jejich není přípustný. a když si to udělam po svym velice brzo mi to otlučou o hlavu

No coé, tak ti to vyčte. A co ti brání říci na to mile a hezky - ale já jsem to tak chtěla a říkala jsem vám, že to tak bude. A je hotovo. Bože můj, ona může říkat co chce a ty si můžeš dělat co chceš. Jsme opět jenom u asertivity - načti si pravidla. Ty máš právo dělat své rozhodnutí - no a nést si důsledky. Takže právo koupit co chceš a snést důsledek - řeči. na tom nic není, řeči nedělají boule. A co víš, třeba se jí to bude líbit. hele ona prostě má právo na svůj názor, a může ho říkat komu chce a kdy chce a jak chce. Ovšem tím to končí. Za věci jí klidně poděkuj, řekni je to pěkné, ale já jsem koupila taky, tak tohle zatím schovám. Říkala jsem vám přece, že si to taky koupím. Vždyt o nic nejde.
No a když bude naštvaná, tak se usměj a řekni - no ale já vám říkala, co mi máte pro malé koupit, a dost jsem s tím počítala. Hod míč na její stranu hřiště.
Stručně - nemá cenu se hádat, tam nikdy nemůžeš zvítězit - bud ji uřveš a tvůj manžel se naštve, nebo uřve ona tebe a budeš naštvaná ty. je líp se usmát, a udělat si po svém.