Tchýně a problémy s nimi. Že nejsem jediná? Přidej se.

@anetka1701 Mě z toho bylo taky smutno, ale to už před hodně lety. Nečekala jsem, že se s tchýní budeme milovat, ale že spolu budeme normálně, slušně a když budeme mít štěstí tak hezky vycházet. Jsem z rodiny, kde se vztahy držely. Jasně všichni se nemilovali, někdy se zhádali ale pak se zase dali dohromady. Když si někdo přivedl partnera, tak ten byl vždycky vítán. Bohužel hned první setkání s tchýní mě vyvedlo z (asi naivního) omylu. Když jsme se poprvé setkaly (v bytě který jsme si s přítelem pronajali), tak mě doslova přehlížela jako krajinu. Prostě vzduch, průhledné nic, jako bych tam prostě nebyla, neexistovala. Trapně bylo všem (mě, příteli, tchánovi, švagrové), jen jí ne.
Jsem si jistá, že já taková nebudu. Jsem zvědává a těším se na to, jaký budou mít moje děti známé, zájmy atd. a jak se jejich život bude ubírat. Jak jsem psala už dřív, snad budu mít svůj život a nebudu chtítí řídit jiný.

@mataharyy No já taky nechci být sprostá, ale někdy v zoufalství občas pochybuju a říkám si, jestli to není jediná možnost. Prostě na hrubý pytel hrubá záplata. Pak se vždycky zase vzpamatuju a chci být slušná.
Díky moc za pomoc a radu a teď jdu spát....

@mataharyy - to máš vážně pohnutý příběh na všech stranách, to se jen tak neslyší...Ale obecně, mám pocit, že tyhle problémy s babičkama má hodně lidí kolem...jakoby ty babči dneska nedokázaly přepnout na to, že doba se změnila, že kdysi měly děti ve dvacetí, samy byly cucačky, děcka, kterým bylo nutné říkat, co mají s miminkem dělat a bylo jim to vhod...dneska máme děti později, už jsme vyzrálé a když něco nevíme, tak asi poslední radu bychom hledaly v metodách 30 let starých, když je kolik tolik updatovaného infa...a místo, aby nás ty babči nechaly, aby pochopily (protože já opravdu od "stáří" očekávám určitou živostní moudrost), že si to potřebujeme dělat po svém, tak nám cpou svoje představy a i když jim řekneme, že tohle si nepřejem, tak stále se nám snaží dokázat, že ony to ale umí takle a takle to je správné...s argumentem, že vychovaly dvě děti...já jsem řešila první rok ekzém malého - měl to jen na líčkách, ale fest..psala si denně s jednou maminkou, co měla příslušné vzdělání a dceru se stejným problémem, lékaři mě zklamali na celé čáře...a od tchánovců jsem se dozvěděla, že z něj děláme skleníkovou kytku, měli problém s tím, že k nám nemohli vodit psa, měli problém s tím, že doma mají psa zavřít do jiného pokoje, měli problém akceptvat, že malému prostě nemůžou dát jíst, co je napadne....a to nebyly jen moje doměnky, měli jsme o tomhle dost nepříjemný rozhovor...Když byl malý malinký, a byli u nás, tak jak zak'noural ze spánku, tak tam pořád chtěla chodit - okamžitě vstávala a se slovy můžu, se tam už řítila...musela jsem si s ní nastavit hodně pravidel - že k malému chodím jen já...ona si to všechno brala dost osobně a prostě tlačila na pilu pořád - kdy nám už ho dáte na hlídání /jak jsem psala, první hlídání ho nechala ve staveništi, kam jsme ho vůbec nebrali/, a co mě na tchýni nejvíce štve - že ji nestačí naznačit, ba ani říct jednou, dvakrát...ona pořád tlačí, pořád říká, co by si přála...tak pořád odmítám, pořád dokola...pro mě je to forma manipulace...takže namísto, aby mi dala na začátku pokoj a postupně se to rozvinulo, že bych ji malého svěřovala, až bych na to byla zralá, tak docílila toho, že si ho fakt moc ty první dva roky neužila na rozdíl od mojí mámy...Asi to už v ní zůstane jako doživotní křivda - jenže ona je ten typ, že neustále něco nabízí, nemáš zájem, řekneš to a ona to přinese a pak se ti nechce ani děkovat, jen říkám, že jsme se domluvily, že to nechceme...prostě když je toho příliš, je toho moc....

@blandik - s tema tvyma poslednima par vetama naprostej souhlas, taky to tak mam, a mala vida moji mamu taky castejs, ale kdyz mne to desny vnucovani strasne vadi, a mela jsem pocit ze kdykoli jsem trosku povolila pravidla. ona hned chtela vic a vic, tak jsem zase pritvrdila............. nevim proc nas nenechaji abysme si na ne zvykly a museji hned mit hafo reci a prani a vice mene nas odradit svoji horlivosti / mozna i nadrzenosti/

@blandik No to je ten problém že ono neplatí ží a nech žít... Prostě vše co děláme je špatně a vše co dělají oni je dobře... A ani argument ano vychovala jsete dvě děti, tak mě nechte vychovávat ty moje nějak nezabírá... ☹ Všeobecně mám dojem že jídlo a hlídání jsou kapitoli na knihu 😀 A jak popisuješ že startuje když malej zabrečí a tak, no má tchýně když přijde a malej náhodou spí (což je fakt málo kdy, pač on prakticky nespí), tak pořád lezla do pokoje, když jsem řekla že to nemá dělat, tak na just zas se na něj šla podívat, až to dotáhla tak daleko že jsem na ní začla štěkat, že kdyby jí někdo co dvě minuty ve spánku chodil očumovat tak by jí to taky nebylo zrovna po chuti, na což mi odvětila že jí by to bylo jedno, pač když spí tak spí, můj dovětek to jste vy už se ztratil ve vrzání dveří kdy se opět šla podívat jak spí 🙄 Ono je to tak, kdybych měla blízko vlastní rodinu, tak věřím tomu že někteří její členové by mě lezli krkem stejně jako tchýně (protože určitá podobnost v chování tam je...), jenže má rodina je 400km daleko, jezdí jednou za uherskej rok a to ještě ne ty "děsně moudrý" členové, tak mi tu pije krev jen tchýně, ale zvládá to teda obstojně i za ostatní 😎
@veveruse Jak jednou začneš být sprostá, tak už se z toho nevyhrabeš, vždy to musíš prodejchat a v duchu si opakovat že jsi morálně vyspělejší než ona a odpálit jí věcně, stručně a slušně 😉 Nesmíš jí zavdat záminku aby pak mohla říkat "vidíte já vám to říkala, že je taková a to jsem jí opravdu měla ráda..." Je to psychologickej boj na dlouhá léta 😅

@ija1 já jsem z ní měla pocit, že chce být mámou na částečný úvazek...ona je ten typ, že nic není problém - ale současně podle mě naporosto nepoužívá mozek, myslí za ni tchán - taky když příjdou na návštěvu oba, tak se těším, tchán ji krotí, koriguje, usměr'nuje a i ona je normální...jak příjde sama, tak nasadí takový direktivní ton na malého a je to samé - přines, dones, zaštěkej...a já ve své řeči třeba vůbec tyto příkazy na malého nepoužívám..ale to už je detail, to jsou jen střípky z posledních měsíců...ale ten strat v šestinedělí byl psycho...fakt si budu chtít pamatovat, že prvorodičky (asi i druhorodičky) jsou trošku jiné bytosti, mají splašené hormony a prostě není dobré se jim cpát na návštěvu každý den...jestli vůbec...Já jsem zvyklá (možná to vyzní rozmazleně) u mojí mámy na určitou moudrost, diplomacii a tchýně je prostě parní válec bez centrálního řízení

@mataharyy - já jsem měla s manželem vztah před malým 15 let, takže od puberty...a byla jsem taková ta hodná holčička, po porodu se věci změnily a oni si nemůžou vzyknout...po poslední roztržce (fakt jsem byla slušná, jen jsem říkala a sanžila se řešit situaci - zlobivý chlapeček, malo si ho užívám...ty mi nevěříš...tak jsem ji říkala, jak to je...slušně), manže s ní pak telefonoval, že je potřeba to řešit a ona na něj hned vybalila - já jsem došla domů a ani dýchat jsem nemohla, málem jsem se udusila...manžel, fakt klobouk dolů, nijak ji nelitovat a nesnažil se stavět na nějakou stranu, jen že je to potřeba vyřešit...a ona pořád, no já nevím, to už se nezmění...a dělala ze sebe obě't...a já jsem pšišla už dávno na to, že ona přijala životní roli oběti - nic nemumí, pomožte mi, bolí mě, pomožte mi...no a pak začala manželovi říkat, je je on strašně hodný člověk a jak ho má strašně ráda...a manžel říká - a moje manželka není hodný člověk? a ona mlčela...pak jsme si to vyříkali o tři dny později -- tchán se dost ptal na různé věci, docela to dobře dopadlo...konečně ze mě vylezlo to, že opravdu mám problém s důvěrou, že dělá věci, na kterých jsme se nedohodli - a't už e to týkalo hlídání nebo ekzému malého a nutnosti kontroly...a pak našeho příšpupu k výchově - protože oni to rovnou zavrhli a nevěděli, co děláme...a když jsme to před tím sami nadhodili, tak to ignorovali...už se to pak přenášelo i na ostatní členy rodiny...

Já osboně se snažím chovat přátelksy, v podstatě je mám ráda, jen mi něco vadí...a snažím se o to, aby jsem se nemusela měnit, když se mi něco nelíbí, je třeba to říct - kultivovaně...myslím, že jsem člověk, který má své postoje a postupy dost zdůvodněné a dokážu je vysvětlit, když na to příjde /ačkoliv si nemyslím, že bych se měla nějak odůvod'novat/...takže můj postoj k tomu problému je takový, že doufám, že časem k sobě najdem opět cestu, že si zvyknou na novou snachu a že se jen prostě naučí respektovat to, že my jsme rodiče a třeba nakonec moji snahu ocení----protože tchýně mi i řekla ,že moc čtu, že si nepříjdu pro radu k ní....že to nejde vychovávat podle knížek, že nemůžu věřit nějaké ženské po netu ohledně ekzému...prostě na všechno jsou nejlepší odborníci oni...u nás v rodině se touha po informacích cenila - tady jsem měla dost šok z věty, že moc čtu...

@mataharyy - já myslím, že žít a nechat žít je supr, ale že toho nejsem schopná, protože jde o dítě...ono je asi nejlepší si říct, že ona je prostě jiná a že já ji měnit nemůžu a nedělat si z toho hlavu...ale současně si nenehcat zasahovat do svých věcí a neřešit, jak se s tím druhá strana vyrovná...

@blandik - presne tak, ja z ni taky mela ten pocit ze si chce vynahradit to ze musela brzo do prace, jenze ja tohle proste nemam ve zvyku, proste nevim proc bysme si to nemeli s manzelem zvladnout, nepotrebujem aby nekdo porad vyzvidal, vyptaval se na kazdou pitomost.........., taky presne pro ni nic neni problem, jenze si neuvedomuje ze to proste prehani.........., tchan ji minule taky usmernil, rekla jsem ji ze enchci aby porad nosila drahy hracky, ze to mala nepotrebuje, ze nam porad musi neco kupovat , a ona ze nekupuje a ja ze vidim ze pokazdy nosi nejaky veci .......... a on ji rekl ze nam z toho tady dela skladiste, ze to mala stejne neoceni............. tak jako jeho beru, k maly se chova prijemne, pohraje, vsechno fajn, ale ona je jak stihacka, porad za ni leze, furt za ni strka ruce kdyz si stoupa ac ona si uz umi sednout a nekolikrat jsem ji to rikala a ona porad, to vis ja se bojim..........., jenze ona nepochopi ze proste mi jeji pritomnost neni moc koser, a nakybluje se sem misto pozvane navstevy na pet hodin......mistona 1-2.........
v sestinedeli jsme taky mely konflikt kterej to hodne odstartoval, ona se sem porad chtela cpat, a byla tu moje mamina, a tak jsme se s manzelem dohodli ze jeden den v tydnu muze prijit a pomoct, jenze ona tak desne zarlila na moji maminu a ta ji dvakrat za ty dva tydny zvala a ona ani jednou neprisla a nechala se slyset ze prijde az si bude moct byt s malou sama, tak jsem rekla ze chodit nemusi......... tak malou dva mesice nevidela...........ale proste kdyby nebyla takova........ tak by nebyl problem, manzel zase bere ze nez se tohle stalo, byla jsem ochotna ke kompromisu, kdyby se tak nechovala tak nadrzene, byl by klid..........

s tim hlidanim a duverou to mam stejne, ja ji proste neverim, a malou bych ji nesverila.......... jsem ji rekla ze nema moji duveru.-... tak se ji to asi nezdalo, ale proste ja nevim co s tim, prece nesverim dite nekomu komu neduveruju......at je to rodinnej prislusnik nebo ne.............. proste tak malou hlidaji jen nasi.............to bylo kecu kdyz se dozvedela ze hlida nejen moje mamina ale i tata............to by bylo kdyby se jeste domakla ze jsem si potrebovala na pul hodky neco zabehnout vyridit a hlidal i muj 25 letej bracha............

@blandik No to je asi ten hlavní problém, já s manželem chodila od patnácti, on je o deset let starší, po pěti letech vztahu a společného soužití jsme se vzali (do té doby jsem tchýni viděla dvakrát...) a zcela plánovaně jsem si pořídili dítě, jenže ona žila a stále žije v tom že jsem mladá pitomá kráva, co není schopná se postarat o sebe natož o někoho jiného (tchán má stejnej názor a dost neslušně ho šířej v našem okolí, což má za následek i to že už se pochybuje o tom zda je syn manželův, pač mu není podobnej a podruhé jsem se nechala zbouchnout, jináč opět zcela plánovaně, jen proto abych si manžela pojistila...), ještě k tomu je od přírody generál, což se jí doma velmi mstí, pač tchán je agresivní alkoholik a pokaždé když přijde nalitej ona do jěj začne rejt a dostne po papuli... No a najednou nás nemohla komandovat, pač jsem se začli starat o sebe i o malého sami a nestáli jsme o její rady, což bylo špatně, dostalo se to tak daleko že jesm se bála chodit domů (když jsem u nich bydleli), pak jsme se odstěhovali a já si říkala tak bude klid, zas se to urovná a bude, jenže ona najednou ztratila jakejkoliv vliv, najednou já byla na domácí půdě a pro ní to najednou bylo a je nějak nepřekonatelné, tak dělá co jde abych alespoň byla za neschopnou krávu 😨 No pak se těžko dájí udržovat nějaké vztahy, když si jedna strana zakládá na tom že ten vztah prostě není a nebude... 😨

Ahoj holky, objevila jsem tuhle diskusi a par stranek procetla... docela sila..u nas je to taky na palici... tchanovci bydli pres dvorek, mame spolecne topeni z naseho baraku.. takze jspu tu peceny vareny.. denne min. 3 tu oba jsou... A tcan kdyz topi tak skoro furt.. chodej si sem jak k nim domu.. neklepaj.. nic,, kdyz jsem se ohradila prej ok... vydzelo to par dni... pri kazde navsteve rychle za malym,.. a ti je furt, proc delas tohle takhle, a co mu to davas a co je tohle.. a ja se ptala tam a tam a oni rikali tohle... no strasne nas resej, jsou furt chytry jak radio a my delame vse blbe a jsme ti spatny... je to fakt na palici... :"( kdyz js´me bydleli s nima jeste byl to taky horor.. ja se neustale s tchyni hadala, ptz si jen tak neco libit nenecham.. ale bylo to k nicemu.. chvili byla urazena a pal vse nanovo... manza to neresi.. jednim uchem tam, druhym ven... ale on je cely den v praci a nema tu navstevu 5x za dopoledne.. pak mi jen rekne klid.. a nic... vim ze si nechce delat zbytecny problrmy kdyz to stejne nema smysl.. ale ja uz toho mam vazne nekdy dist...
sorry za preklepy, ale mam malyho na ruce🙂

@ija1 - koukám, že máš 9M holčičku...dobrá zpráva je, že tenhle protekcionismus /který jsem taky měla hodně sinlý - asi v reakci na hodně silnou stíhačku - taky ji tak říkáme/ postupně se bude uklid'novat...a viděla jsem kolem sebe hodně mamin se stejným pocitem...Moje máma taky hlídá mnohem více, malý je u ní i na noc, dva dny sám...u tchánů zatím takto nikdy...já vím, že to je nefér...třeba posledně si ho chtěli vzít ven na celý den (měl už snad 25M), chtěla jsem to a byla jsem tak ráda, že přišel i tchán...protože ten je podobný jako ten tvůj /jak si tak čtu) - je klidný, s malým si klidně hraje, respektuje jeho nápady a více ho pozoruje než že by mu pořád něco tlačit...no a tak jak jsem malému chytala věci do tašky, tak sám přišel a zajímal se, co mu to balím a jaké jídlo ...pak zkoumal kočár- měla jsem prostor mu říct, že malého do kočárku nenutíme...že si sám řekne, když bude chtít...a vůbec ostatní pro mě dost důležité info....tchýni, když něco takového jsem chtěla říct, tak jsem viděla, jak mě neposlouchá a jak už chce být pryč...a samozřejmě, jak měli odejít...tak tchýně spustila - Miško, tady si sedni do kočárku...malý zaprotestovatl...ona jako by neviděla neslyšela (to mi taky dost vadí, že naprosto ignoruje malého NE, že to aspo¨n tři krát zkouší a vůbec neřekne třeba - ty nechceš...) a tchán už ji usměr'noval, že přeci až tam bude chtít sám, tak si tam sedne...ONa prostě podle mě vůbec nevnímá, co malý potřebuje...malý za ni třeba příjde s hračkou (to se fakt stává velmi málo, moc ji nebere) a ona to ignoruje a nutí mu jinou...

S těma hračkama - oni naštěstí moc nenosí, ale jak přinesou, tak je to šunt za pár kaček z místního obchodu - nejsem pro drahé hračky dětem, ale zase autíčko od ťamanů, to je zase i na mě moc...zatím přísahám, že krom jednoho traktoru (kterému upadá vlečka) se všechny jejich hračky rozpadly...a malý není destruktivní typ...malý nemohl dlouho jíst cukr, ani ovocný...a te'd začla jíst musli tyčky a tak mu začala nosit - já mu kupuji jen jeden druh podle složení...a tak donesla s polevou, pak donesla nejlevnější z kauflandu s čokoládou...já na to, že tohle nemůže a ona - no ale říkala jsi, že může meru'nkovou - ona jakoby nedokáže pochopit, že každý výrobce má jiné složení...oni vůbec jsou na ty levné věci - ve smyslu šmějdy, ve smyslu špatné složení potravinové...já jsem spořivá, ale na jistých věcech neštřím, raději málo, ale kvalitu...a je toho hodně, v čem je to opak...

@mataharyy - někdo to prostě jinak nejde, než přerušit vztah...i rodiče dospělých dětí potřebují pochopit, že jejich děti jsou už dospělé a mají právo na svůj samostatný život...jinak to nejde...a pak vznikají zbytečné problémy mezigenerační...nedávno jsem koukala na dokument - Nech moji babičku na pokoji ... a bylo to o nesnášenlivosti mladé generaci vůči seniorům..a dost se mi tam líbil nazor jedné odbornice (už nevím na co)...že co se staří díví, že se jim nedostává respektu, že respekt je to, co měli své děti naučit a sami se nedokážou chovat s respektem ke svým dětem...A s tím souhlasím, já myslím, že to je spojíté - nemylsím, že dneska je ještě únosný takový ten automatický respekt ke starším jen proto, že to jsou starší a tohle je jen "prašivé" dítě, co má za všech okolností být ucitívé ke staršímu...to je falešný respekt...aby naše děti dokázaly mít ohledy a respekt vůči starším a nám, tak i my musíme repsektovat naše děti a mít vztah, kdy se jim od mala nesáčkujeme do života se svými absolutními pravdami...

Máš to s tchýní fakt těžké...to už je hodně za hranicí únosnosti...nemůže přenést, že jste se ji vymanili z vlivu a stále zkouší, jestli mezi vás nevrazí klín...

@blandik Je to tchýně 😀 Já bych se na ní vykašlala, fakt bych jí měla totál na háku i manžel si s ní mco nemá co říct když tu je, ale na druhou stranu si říkám tak jako babička se o vnuka zajímá (to že k některým jejím praktikám a chováním vůči němu orpavdu nesouhlasím, ale zas když jde o malého ozvu se rychle 😎 ), tak jí ho nechci nějak brát, vím jak těžce nesla když se švára rozvedl a jeho ex zakázala celé rodině komunikovat se synovcem, do té doby ho tam tchýně měla pořád, furt ho hlídala, byl u nich nepřetržitě, pač ex švagrové vyhovovalo že nemá starosti, takže tchýně očekávala že i já porodím a dítě jí odevzdám, či co... Jenže to jsem neudělala a ona to nemůže překousnout a já zas nejsem taková že bych jí vzala dalšího vnuka, ne ani kvůli ní, jako kvůli malému, on nemůže za to že babička má nějakej komplex a nesnáší mě, takže dokud nezačne ten komplex řešit přes děti jsem ochotná jí jednou za čtrnáct dní na těch pět hodin (alias hodinku 😎 ) přežít... Ale jeden náznak toho že bude dětem vykládat něco proti nám, nebo nebude v zásadních otázkách respektovat co jí říkáme a bude mít po hehe, mé děti totiž nebudou vyrůstat na "bojišti". Což je jeden z mnoha důvodů proč nebude hlídat, protože vím že jak jí nebudu mít pod dohledem tak prostě na just bude dělat pravej opak toho co říkáme a bude vykládat jací jsem zlí (za což normálně mám sto chutí vraždit i v obchodě cizí lidi, když řeknou "maminka je ale zlá ona ti nedá keksík" atp.) a chudák dítě pak bude mít hlavu jak pátrací balon... Další věc je naprosto asociální tchán se kterým svě děti nikdy samotné nenechám a pak je to prostě ta důvěra kterou jsem vůči ní/nim pozbyla a je to (ať to zní jakkoliv) jejich vina, dokud nezačali s touhle nesmyslnou "válkou" tak mi nevadili, teda tchýně mi nevadila, tchána fakt nemůžu 😎

@kamisek2000 Takhle jak k vám chodí na "návštěvu" chodil tchán k nám do pokoje (když jsem u nich bydleli), nezaklepal nic, takže se nejednou stalo že přišel když jsem se převlékala, případně při sexu a ne aby sklopil hlavu a zmiznul, on ještě pět minut přemejšlel co má jako dělat (nebo nevím či dumal nad nesmrtelností chrousta), případně se po dvou takovejch návštěvách v koupelně, kdy jsem se sprochovala strašně divil že jsem se začla zavírat na klíč 😉 A taky jeho největší zábava byla lekat mě když jsem byla těhotná, to ho bavilo zevšeho nejvíc, připlížit se a zahučet, nevím zda měl pocit sebeuspokojení když jsem pak další tři hodiny prodejchávala kontrakce, nebo jestli ho to nějak vzrušovalo...?

@mataharyy - víš ono je to ale těžké..naše naběhne a začne před malý střádat plány - že Miško, pojedem spolu do zoo. Maminku necháme doma odpočinout, ona si potřebuje odpočinout, je unavená...to byl malý ještě menší...asi 10x to nadhodila, my na to pokaždé, že ok - pojedem všichni a ona pořád, ale nemusíte, dáte nám sedačku a my pojedem sami...tak jak ji to máš potom vysvětlit a neurazit...že zkoušela jsem, že co budou dělat, když tam malý začne za náma brečet (měl v té době asi 20M a nebyl na ně zvyklý na déle než pár hodin u nás...a to zřídkavě), a mě prostě vadí ta představa, že ho veze někdo jiný v autě než my...že někde je celý den bez nás...protože v té době jsem ji nevěřila, že by něco řešila a jela za náma, kdyby nás malý potřeboval....já nevím, ona mi prostě přišla strašně nerespektující vůči malému - hlavně aby ona měla svoji potřebu splněnou - být s malým, pokud možno o samotě...Když byl malý, tak mi ho málem vyrvávala z ruky, když jsme tam přišli - hnedka - dejte mi ho...pořád chtěla přebalovat...No, takže z budoucna mám strach v tom smyslu, že malý už bude rozumnější a ona mu bude podsouvat ty plány - půjdeš k nám na noc, chceš - a nebude to s náma předem konzultovat....a pak to bude těžké..Taky nechci do rodiny a hlavně malému zavádět nějaký model, že máma má problém s babičkou...

@kamisek2000 - no nevím, mě na to napadá akorát - nejprve si domluvit pravidla - klepat než vstoupím a počkám na vyzvání...je třeba ctít soukromí nebo začít zamykat...člověk, který neumí zaklepat, který nechápe odkud kam může a co je slušnost...je to těžké...

@blandik No tak toto už mám hozené do zásadního porušování kde čeho, taky už to jednou zkusila, jen malej je malej, tak to bylo ok, ale razantně jsem se ohradila. Takže jestli to zase zkusí, tak jí jasně řeknu že pokud v tom hodlá pokračovat a dělat dětem v hlavě guláš tím že si stoupne a začne říkat pojď semtou tam, čí sem, případně pak nastane ta fáze ta tvoje máma je hloupá nic neví, užijeme si to, tak pojď tak jí velmi slušně ale velmi razantě vyhodím z domu 😅 Tohle mi totiž přijde jako tonoucí se stébla chytá - já vím že ty by jsi to nedovolila, tak to "šikovně" přetáhnu přes děti, pač co jim asi tak povíš, proč nemůžou...? No a já budu ta hodná babička, zatím co ty budeš mrcha matka... 🙄 Fakt je to divné ta jejich touha po tom "vlastnit" to dítě alespoň na omezenej čas, bez dohledu rodičů... Mám v tomhle fakt kliku (teda zatím) že jsem to s manželem začla konzultovat velmi brzo a prvně když malého někdo hlídal, tak mu bylo něco kolem pěti měsíců a sám manžel řekl že se domluvíme se známejma... On svejm rodičům taky nevěří, neřekne to přímo (přeci jen jsou to rodiče), ale já to na něm vidím a vím proč, přesně si pamatuje jak to bylo se synovcem... V tomhle jsem možná mrcha, ale prostě jak už bylo řečeno já nesvěřím své dítě někomu komu nedůvěřuju, třeba mé mámě bych ho nechala, ale jen ve stavu nouze, zato jak jednomu, tak druhému bráchovi bych ho svěřila s přehledem, nebo mému tátovi... A neměla bych strach 🙂 Myslím že zde je nějaké podvědomí, které rodičům "našeptává" a většinou našeptává dobře... To mě napadá jak tu někdo nechal ten odkaz na toho dědu co nechal vnučky před hospodou, tak tchán se hrozně chlubil jak šel jednou do hospody a šváru (mimino v kočáru) svěřil napospas romskejm dětem pobíhajícím kolem... Potřebuje to ještě nějakej komentář o schopnosti postarat se?? 😕 😀

@blandik - jo presne to co pises, toho se bojim, ona s ni chce byt sama, a s tim ja mam dost velkej problem a uprimne jak se znam, sama pochybuju ze bych ho byla schopna odstranit, ano, mozna je to prehnanej protekcionismus, ale jsem nejak proste asi zdeptana 9 rokama kdy denne manzelovi nekolikrat vyvolavala a vyzvidala pomalu detaily z naseho beznyho kazdodenniho souziti.............. ja ji uz rekla ze mi to prijde proste takovy narusujici soukromi, ale stejne se to nejak extra nezlepsilo, akorat posunula intervaly na dobu kdy je manzel v praci, tak aspon se nemusim stresovat...............
a s tim ze chce byt s malym sama a rika jak necha maminku odpocinout, to prave ze si docela myslim, ze realne do budoucna hrozi i u nas...........ale uz tedka se snazim manzelovi vysvetlit ze si tohle proste nepreju, a zda se, ze se s tim docela srovnal, a respektuje moje prani........... asi mas vyhodu v tom ze jsi klidnejsi, ja jsem treba fakt cholerik a 9 let jsem trpela to jeji vtirani, pak uz jsem rekla, ze si rodinu v tomhle smeru nabouravat nehodlam a jak mam problem, proste ji to reknu, i kdybych se mela proste pohadat,............. neumim to v sobe dusit, pac pak bouchnu a dopadne to obvykle katastrofou.......... jsem proste horka hlava 🙂

@ija1 mě by jen zajímalo kolik těch co po naléhání a kde čem jiném svolili osobě které moc nedůvěřují a která říká: "necháme maminku odpočinout" si pak v reálu opravdu odpočinuli?? Já bych asi hrůzou lezla po stropech, jako když jsem jednou tchýni (po čas život u nich) nechala vzít malého ven v kočáru a řekla jsem jí že maximálně na patnáct minut, že za dvacet minut má jíst... No přešlo patnáct minut, půl hodiny, já už si připadala jak ježibaba z mrazíka jak jsem lítala od okna k oknu, přešla hodina a až po hodině a půl se ctěná tchýně doklepala s kočárem... Tehdy jsem se ohradila, ona mi oznámila že když spal tak neviděla důvod k návratu že by stejně nejedl, jenže netušila že jsem měla v kočárku zašitnou chůvičku, takže vím že nespal ale dlouho řval, než usnul vyčerpáním. Tehdy mě málem kleplo a jen by mě zajímalo u kterejch sousedů s ním byla zašitá, pač jsem je nemohla ani za svět najít 🙄

@mataharyy - no ja urcite ne.......... proto mam asi hodne vyhraneny postoje, ale proste.......... kdo si nezkusil 9 let obtezovani po tel.............. a pak kdyz se dozvedela ze jsem tehotna, tak vyvolavala porad mi do prace.........nez ji to manzel zatrhnul.............a to jste meli videt tu ignoraci kdyz ji manzel rekl ze nepozvane navstevy doma nechceme a navsteva po 14 dnech....................
a dycky zeru ty jeji reci ze malou dlouhno nevidela, kdyz to bylo 12 dni a tak........ja chapu ze se asi doma nudi tak vymysli, ale ja se fakt nezastavim, ted obe marodime, male rostou 4 zuby najednou, a chytla ode me rymu, ja se nejak slozila celkove.....nejakou virozou.......... ale chodi mi pomahat jen moje mamina, ta dokonala BABICKA se ani nezeptala, jako pravdepodobne bych ji odmitla, ale proste jen o princip, kdyz nepomuze tedka, tak proc by se mela jen chodit potesit?...aby nahodou nedostala rymicku.........

@ija1 Mě už volá strašně málo a vždycky nezapomene zmínit že kdyby ona nezavolala tak se nai neozvem (ani já ani manžel)... Asi jí došlo že si s ní prostě nemám co říct osobně, natož po telefonu, tak to vzdala a tak si povídá se švagrovkou (třebas i půl hodiny, což nevím o čem, ale když jim to vyhovuje...) a já mám klid vím že mě společně drbou a jsou obě spokojené, pak se obě tváří jak mě milují a je to 😀 Když se to vezme kolem a kolem mě je jí určitým způsobem líto, má zpackanej život, ale na druhou stranu já jí ho nezpackala tak nevidím důvod proč bych na to měla doplácet já nebo má rodina 😎

@mataharyy -jo, to mne vola, pac od manzela se nic o male nedozvi, navic manzel proste urcity veci neresi, tak proste je vtipny kdyz se o zoubkach dozvi od me mamky........... ale co, ja jsem slusna, bavim se s ni normalne, s tim problem nemam, ............ ale proste ji nic nerikam, ona dycky vyzvida co v poradne, rikam vse v poradku.............. takze to nerozebiram a mam klid......... , stejne vim ze me drbe s kamoskama pac ty vsechny hlidaji cele vikendy a ona nic, takze jsem si uz zvykla ale neresim to............ snazim se delat vsechno podle toho jak to mam, a kdyby zezacatku a tedka se nechovala jak nadrzena, .......... bych ji casem i zacala treba verit a tak.......... jenze takhle me spis nuti jit proti ni.......
a co se hracek tyce, ona nekupovala zrovna levny hracky, vi ze smejdy nesnasim, ale proste nevim proc by si malou mela kupovat, my ji kupujem docela dost veci............ a kazdej tyden nepotrebuje hracku za 300.......
jak jsi psala s tim kocarkem, to je strasne, bych ji fakt hnala........ ja ji kocar pujcila jednou, tesne po porodu jsem byla uplne groggy, ale ted uz ne, proste ji neverim.........

@ija1 Tak má tchýně hračky nekupuje, nosí sladkosti a musím jí uznat k dobur že už více méně pochopila že raději dám více peněz za lepší sladkost jednou za čas než dotáhnout mraky bombonů co se nedají jíst, takže když donese tak to jsou kinder čokolády... A taky už jsem jí naučila že když takhle něco donese tak mi to dává bokem aby malej neviděla jemu dá třebas jen kousek, pač jináč by to sežral na posezení... Sice to chvíli trvalo ale naučila se to a neremcá, takže za to má plus, mínus má za to že vždy pro malého nechává peníze, tu sto pade, tu třista a mě to vadí, minule jsem jí říkala že místo ní by jsme mohli zvát bankomat, tak nevím jak si to vyložila, já to myslela jak vtip ale přišlo mi že kdyby se dalo pohledem vraždit, tak jsem mrtvá. Ale to je asi dané "jiný kraj, jiný mrav" pač třeba u nás se toto nedělalo, nečekali jsem že když někdo přijde na návštěvu musí něco donést, zato na Slovensku je nemyslitelné že někdo přijde a nic nedonese... Tak už se k tomu nevyjadřuji, jen skrz ty peníze se pořád dohadujeme, přijde mi to zbytečné a jako by se snažila dokazovat že malého zanedbáváme, či co (ale to je pravděpodobně můj dojem, pač za vším, po zkušenostech s ní, vidím zradu a kudlu v zádech 😅 ). Navíc se mi právě nelíbí že do budoucna se dítě naučí že přijde babička a vytáhne peněženku, což mi přijde dost výchovně zcestné a to hlavně proto že znám mnoho vnoučat i dětí které pak chodí navštěvovat babičky/dědečky případně i rodiče jen proto že vědí že za to dostanou zaplaceno 😔

@mataharyy - to chapu, ze se ti nelibi........, taky nesnasim kdyz neco prinese, a hned ze za to nechce penize, tuhle jsem ji rekla ze proste neexistuje, aby porad neco platila a ze jsme se dohodli s manzelem ze ji to zaplatime............
jako chapu ze nekdo to dela ze musi neco prinest, ja to treba neuznavam, jo, treba kdyz u nas spi kamoska a nedonese ani cokoladu, je to blby, ale jako rodinny navstevy si nic nosit nemusej a uz vubec ne penize, kdybysme nemeli, tak bych treba i chapala, ale jiinak si myslim ze to nni o penezich / hehehe......... taky za vsim vidim asi to spatny..../ asi fakt od ni potrebuju pauzu.......ale copak to jde kdyz vcera zase vola?.......... mala mi tu zblebta a ona to hnedka opakuje ac ji to mrne nemuze slyset?.........si pak pripadam jak u blbejch...........

@ija1 No ono s tím těžko něco naděláš... Já jsem jí říkala že když by jsme potřebovali peníze tak si přijdem půjčit, ale to máš tak ona řekne že je to pro malého a co naděláš nic, pětkrát jí to vrazíš zpět a nakonec zjistíš že peníze jsou schované mezi kořením, nebo tak... 😅 Mě to vadí hlavně fakt z toho výchovného hlediska a ona si nedá říct, že si ty děti tak blbě naučí že jindy než za peníze s ní nebudou. Já bych třeba pochopila že neví co na vánoce/k narozeninám, nebo tak něco a přinese peníze a řekne kupte mu co chce/potřebuje, ale aby co čtrnáct dní tasila peněženku to mi přijde blbé... No na druhou stranu si říkám kdo chce kam, pomozme mu tam, že... Teď budeme dělat dětskej pokojíček tak peníze co dostal malej padnou na nějaké vybavení, dekorace nebo něco podobného, já budu mít klid v duši že se za to pořídilo něco pro něj a nikdo nebude moct říct ani ň 😉 Jen by mě zajímalo co by dělala kdyby těch vnoučat měla třebas deset, každému po třech stovkách, dvakrát do měsíce a důchod v tahu 😀

Ahoj celkem nahodou jsem nasla tohle tema. Rada bych se k vam pridala. Mam zatim jenom skorotchyni, protoze svatba neprobehla, ale vyjde to na stejno. Nemuzu rict, ze bysme se nemely rady. Ale nekdy me dost vytaci. Treba mi poradite. Mam hlavne problem s tim, jak ji vysvetlit, ze pravidla ohledne male urcuju ja. Vzdycky jsem takove strevo, ze ji vsechno rikam s usmevem, protoze nemam rada konflikty. Ale posledni dobou je toho nejak vic. Treba jsem ji jasne rekla, ze nechci, aby mala dostavala cukry. Pak prijdu a ona rika, ze pry mala nechtela papat jogurt, protoze je kysely (coz by ona taky nejedla), tak ji tam dala marmeladu. Do te doby mi ho jedla uplne bez problemu. Jindy ji zas dam tricko a bud ji ho vymeni za jine (protoze tamto bylo kratke, tak aby ji nebyla zima - za to tohle ma kratsi rukavy, no, nepochopila jsem to), nebo ji nanda doma boticky, i kdyz mala jeste nechodi a navic ji jsou velike, takze ji prekazi i u lezeni. No a tak porad neco. Jsou to vpodstate hovadiny, ale vadi mi, ze se nemuzu spolehnout na to, co ji reknu. Chapu, ze kazdy ma jiny pristup k zivotu, ale svoje dite bych mela vychovavat ja. Nejlepsi je jeji oblibena hlaska, ze oni si "na to" taky driv nehrali (poprve to rekla, kdyz jsem ji vysvetlovala, ze malou nebudou vozit autem bez sedacky - to nakonec akceptovala). Mam to resit, nebo to brat tak, ze babicky s detmi jednaji po svem? Bojim se toho proto, ze mala s ni travi pomerne dost casu.

@mataharyy - tak aspon to uzijete............. aspon lepsi nez kdyz kupuje co tyden drahy hracky..............

@misha_ - uprimne? resit, resit resit................... pac ty jsi maminka a ty urcujes pravidla.............
ja blbec byla slusna a pravidla jsem zavedla az po 9 letech, clovek si nesmi nechat kydat na hlavu, tchyne musi respektovat tvoje pravidla, tvoje zvyky a ne si zavadet vlastni................