Tchýně a problémy s nimi. Že nejsem jediná? Přidej se.

dludli
29. led 2007

Zdravim všechny,
sice se mi kapanek prici, zakladat toto tema v sekci rodina, no ale kde jinde, ze? Je tedy jasne ze se svou tchyni nemam dobre vztahy a tak trochu doufam (ale nikomu to nepreju) ze na tom nejsem tak sama a ze se nekdo najde s kym bych mohla o tomto zivocisnem druhu 🙂 pohovorit.
Dneska me zase nastvala a potrebovala jsem to ze sebe dostat, no takze to zase "odnesl" konik 🙂

Tak co kocky, je tu nekdo kdo take s tchyni nevychazi? Jak to resite? Jelikoz u tchyne s manzelem bydlime, tak to resit musime :-/

pepibubu
5. dub 2010

Dagi - a jak vycházíte s tvými rodiči? jestli´s to někde psala tak pardon nepamatuju se... Pokud dobře, a mají malou rádi, tak bych to asi ani neřešila, prostě malá o prarodiče ošizená nebude a k manželovo "rodičům" bych přistupovala "vaše blbost, vy se šidíte o vnučku."

Manžel k tomu taky dospěje, i když u něj to asi bude bolestnější než u tebe, přece jen jsou to vlastní rodiče a tam si člověk moc nechce připustit že je něco špatně. Ale pak pochopí jak moc se mu uleví, když si řekne "jejich chyba, ne moje."

dagina
5. dub 2010

Ahojky, jsem sama, manža s malou jsou na koledě 😀.
Pepi, no teď se to u nás obrátilo, manža stále doufá, že se nějak jeho rodiče změní, když mu řeknu, že starýho psa novým kouskům nenaučí, hned se čertí, že házím flintu do žita...., co se malá narodila je to čím dál horší. Ani s manžou normálně nemluví, jak kdyby byl nějaká onuce, ponižují ho i před malou, vyčítají mu, že má vlastní rodinu a tudíš jim už s ničím nepomůže. Já jsem s nima víceméně skončila, nemám si s něma co říct, prostě vzduchoprázdno, kdysi jsem měla snahu, ale jak jsem něco řekla, tchyně, vlastně i tchán byla hned samá negace a řešila to, co ani řešit neměla, jsem jen chtěla navázat a ona hned jak saň...., takže jsem postupně neměla co říct, bo zpětná vazba byla na nulové inteligenci.., ale to už mě opravdu netrápí, jsem z toho venku a nechci do toho přes manžu znovu spadnout...., ale jak mu pomoct?! Moc by si přál (jako já před časem) aby jsme byli jedna rodina, která si normálně rozumí, pomůže, schází se...
K nám nepřijedou ani nepamatuji, manža jim vozí vnučku pod nos každou neděli, jooo, sice ho máti napakuje jídlem, malé také každou chvíli na něco přidají, ale já jaksi nestojím o materialismus....., ani manža.

Mám jen matku a s tou se skoro vůbec nestýkám, bo po smrti otce si vzala chlapa, se kterým žijí takový svůj podivný život, něco jako bezdomovci, sice barák mají, ale ten zpustošili a natahali do něj krámy, je tam špína, smrad....

Pepi, jestli jsem tě správně pochopila, měl by to nechat tak jak je, nesnažit se o nic???

brumdinka
5. dub 2010

Ahojte holky, přeju Vám krásný velikonoce a aspon někdy se na tchýně vykašlete z vysoka 😀

markee
5. dub 2010

ahojky holky, tak brouzdám po koníku a narazím na téma,které mi není cizí. Taky mám problémy s tchýní, ona se teda k tomu před 4 lety přidala i švagrová-ale to je myslím jedno. Občas jsou některé lidi na zabití ať je to kdo je to.
Holky,zklidnila se některé z vás tchýně. Třeba po narození vnoučat nebo po nějaké tragické události?
U nás teda ne. Manža teda stojí za mnou, ale občas mě má plné zuby taky. Vím,že občas to přeháním,ale u nás je to složitější. Já mám hodně psychickou zátěž v posledním roku a když vás nikdo nechápe a nenechá na pokoji,prostě vám přidá ještě na bedra další a další věci,tak to musí vždy vybouchnout. Mám s tchýní problémy,ale když už je to jakš takš,tak přijede manži brácha s rodinou a to jsou "dokonalý lidi"-myslí si to dost silně o sobě, a ty mi vždy dokážou tak otrávit život,to by jste nevěřili. Chodím k psycholožce-od října, kvůli problémům,které mám popsané v mém albu andílků. Takže když jsem u ní,tak se rovnou vykecám a vybrečim ze všeho. Pže prostě nechci pořád brečet mamce a manžovi,kvůli mým problémům. Nechtěla bych tu žít,myslím v tomto domě s tchýní a tak 14 dnů v měsíci s další rodinkou. Ale na svůj vlastní barák nemáme a do bytu nechceme. Snad kdybych našla práci,tak by se to zlepšilo a časem i ušetřilo na vlastní bydlení,ale nechci si zas dělat plané naděje ☹

evena
5. dub 2010

markee četla jsem album 😔 moc nechápu tvojí rodinu proč se k tobě špatně chovají ... manžel by tě měl hýčkat ať se tvá psychika dá aspoň trošku do kupy a nepřidělává tio ještě starosti 😔

markee
5. dub 2010

Evena,no je to opravdu hrozný. Manži rodina je dost zvláštní a né občas,ale skoro furt zírám,jak uměj být tupý a zlý. Švagrová mi 14dnů po tom co jsme ukončili těhotenství řekla o fusak na jejich mimčo stylem: hele,když to teď nebudete už potřebovat,půjčíš nám ten fusak na zimu?
Já jen zírala,ale pořádně mi to došlo až když jsem se vrátila k nám do patra a byla chvilku v klidu. A ona má takové inteligentní hlášky pořád. Vždy řekne něco co se absolutně nehodí, nedělá,neříká a je jedno,zda jste po něčem tragickém či jen máte prostě blbé období. Ona umí ublížit vždy. Tchýně ubližuje jen pohledem a to fakt stačí ☹
Manža je nešťastný z toho,že nám další(už třetí)těhotenství nevyšlo a prostě vím jak mu je, nechci ho zatěžovat víc. Takže psycholožka to jistí.

elidule
5. dub 2010

ahoj markee 🙂 četla jsem tvůj příběh a je mi to tak líto,čím jsi musela projít,neumím si to vůbec představit ☹ zvlášť poslední dobou,když mám malou v náručí a představuju si různý katastrofický blbosti ☹
u nás se situace narozením Justýnky zlepšila,ale jen na oko a navíc jen do té doby,než zase vyvedu něco pro mou tchýni "nepředstavitelnýho" ale aspoň mi nenadává 😒
mám známou a ta když přijde a s něčím se mi svěří,tak nezapomene dodat,že se to hlavně nesmí dozvědět její partner 😕 tomuhle já moc nerozumím,je jasný,že každý máme problémy a podle mého muže taky kolikrát dělám z komára velblouda,ale je tu pro mě a neumím si představit,že bych mu nemohla říct o svých trápeních a problémech,ať už bych omílala každý den to samé 😔 nezávidím ti tvou situaci,ale jsme tady pro to,abychom to všechno ze sebe vypsaly a trošku aspoň si ulevily 🙂

monaberuska1
5. dub 2010

markee, četlka sem tvůj příbeh hrozný.. ☹ je mi to líto...mi taky máme problémy ale jdmee do bytů.. a teda já se do bytu tesim, jdeme jen do podnájmu a az pujdu pracovat tak si vezmeme na svoje bydleni hypoteku, ja uz bych tady bevydrzela....a tobě bych teda doporučovala to same, lepsi podnájem nez se tam znich zblaznit, ted apodleme...mi jdmee, mám dvou a plk letou dcerku a ted cekame druhe ditko, a nechci aby v tomhle prostredi nase deti vyrustali, ale za nazirem sis tojim ja aji manza ten tady taky nechce zustat.....byt tebou utikam...

elidule
5. dub 2010

my jsme se taky radši odstěhovali,ale stejně nemáme moc klidu 😕 mě připadá,že některých lidí se zbavit nelze ☹

markee
5. dub 2010

Holky,my by jsme chtěli ten baráček. Nebo vyplatit manžovo bráchu, matka pak přepíše barák na mého manžu a pak holt když se jí něco nebude líbit,tak má smůlu. Ale nechce se mi tu být už z principu. Ona mi ubližuje celou dobu co se s manžou známe. Manža jí nemá rád,ví,že je bezcitná a prostě jí nemusí. Ale dokud sem tak často nejezdil její druhý syn s rodinou,tak se to ještě dalo zvládnout. Ale od té doby co sem oni jezdí,tak jsme prostě špatný. Mě osobně to mrzí, manža tvrdí,ať se tím nestresuju,že se oni stejně nezmění a že se utrápím,jestli to nebudu vypouštět z hlavy.No já to prostě nedokážu, nedokážu vypustit to co mi řeknou,prostě to v makovici pořád omýlám dokola a dokola. Jsem prdlá.
Já vím,že jediné řešení je odstěhovat se,ale chce to ty penízky.

elidule
5. dub 2010

My chceme taky baráček,toho snu se nevzdáme 🙂 jsme zatím v podnájmu,po mateřský bych chtěla nastoupit zpátky do práce,něco musíme ještě splatit z předchozího bydlení ☹ ale pak do toho půjdeme znovu 🙂

evena
5. dub 2010

markee a nedá se jim nějak vyhýbat? Nebo se prostě pohádat a nebavit se, nebalo by to lepší? Beru to podle sebe, moje tchýně je urýpaná a někdy dost zlomyslná baba a když sem se s ní odmítla několik měsíců bavit tak mi najednou bylo strašně fajn, jen sem jí občas vídávala na zahradě a míjeli sme se, ale fakt to byla strašná úleva, bez těch jejich řečí sem na tom byla psychicky fakt dobře. Možná by ti to pomohlo taky, sama máš svýho trápení dost a ne si takto přidělávat ještě takové problémy ... Asi ti je to taky líto že se tak chovají k tobě, proto to tak moc v sobě řešíš a přemíláš si to furt dokola a dokola co? Já to taky dělala, to bylo vždycky rozhovorů s tchýní v duchu co bych jí jako odpověděla a jak bych se měla bránit ... Známé mojí mámi se stalo že skončila na psychiatrii kvůli vztahu s tchýní ... hlavně to řeš a nenech si tak srát na hlavu, ozvi se když mají takové debilní řeči !! Prostě tě nemají rády, na tom se už nic moc nezmění, ale ozvi se !! Pak budou vědět že se umíš i bránit a jejich nemístné kecy třeba ustanou nebo se aspoň zmírní 😵

markee
5. dub 2010

Elidule,to je fajn,že se snu nevzdáte. Já se ho taky nevzdávám,mám ho takový ten bod, v který doufám a proto sem se ještě nezbláznila.
No já se kam vrátit nemám ☹ Z minulého zaměstnání mě vyrazili,pže jsem otěhotněla. Ani ve snu mě nenapadlo si mimčo nechat vzít. To fakt ne,krom toho po tom co zjistili na genetice v září, bych si to vyčítala. Teď nemůžu práci sehnat. Od září jsem sháněla tak lážo plážo,pže jsem doufali,že další pokus už vyjde. Hm,no prostě jsem 14dní opět po revizi. Takže nové hledání a teď už větší,pže prostě si chci dát oddych-určo půl roku. Tak snad se něco naskytne,ale moc nedoufám,pže tady u nás jsou čekačky i na uklízečku a i na prodavačku v marketech.

evena
5. dub 2010

markee a ptala sem jestli se změnili když se narodí dítě, tak u nás trochu ano, od té doby co se bráním ví že kdyby udělala něco špatnýho tak holku prostě neuvidí 🙂

markee
5. dub 2010

Evena,ono se občas pohádáme a to dost drsně,pže prostě nadávám jak dlaždič. Neumím jí urazit,tak aby jí to došlo až později a já přitom měla dobrý pocit,že jsem jí slušně poslala do prdýlky.
Na švagrovou už zlá jsem. Jí odsekávám a říkám co si myslí. Lepší by bylo,kdyby právě barák, ve kterém bydlíme nebyl psaný na -tchýni,manžu a šváru. Prostě jsme tu lapený,ale kdysi švára říkal,že by tu nikdy nebyl,nikdy nebydlel a teď sem jezdí s rodinkou jak na chalupu a vegetí tu a je tu občas dost dusno. Vyhýbat se tchýni nejde,pže máme schodiště uprostřed baráku a jdeme přes její patro,když jdeme ven. Švagrovci si zas myslí,když už přijedou,tak že prostě si holky-moje a jejich musí pořád spolu hrát-což je blbost,pže moje holka chodí do školky a má ráda všechny děti a nepotřebuje si jen a jen hrát s jejich malou-to oni taky nechápou. Nevím jsou jak tupý. Ale ono je to na dlouhé povídání a vysvětlování. Prostě nám vadí a hrozně moc. Moje kamarádky tvrdí,že švagrová je bůůůů na entou a nechápou,že si tak věří-opravdu věří,že je nejkrásnější a nejdokonalejší a když už se jí něco stane,tak ona je na tom nejhůř ze všech lidí na světě a tak. Prostě je to mrcha.

markee
5. dub 2010

Eveno, no to je hezký,že se to trošku změnilo. U nás jak kdy. Ona tchýně ví,že jí holku dávat hlídat nebudu,štve jí to,ale nesnaží se změnit. Já to nechápu.
Zrovna včera jsem byla s malou na procházce a přinesla si domů takový veliký klacek, nechali jsme ho ležet před vraty.
Dnes šla tchýně s košem a já zrovna vyhlížela koledníky,tak jsem viděla jak se na ten klacek tváří-za ty roky poznám co si myslí už je z jejího pohledu. No, mě to tak vždy mrzí,že vše okolo je důležitější než její děti nebo vnoučata. Blbej klacek jí dokáže naštvat. Přitom ta holka ho pak sama odnese tatínkovi do kotelny,šikulka naše. Ale jsou to žabo-myší války,já vím,ale občas to člověku pěkně leze na mozek.

elidule
5. dub 2010

Jo to je vončo - člověk má nějaký cíl,je celkem jedno,kdy přesně to bude,ale máš se na co těšit a taky kvůli dceři se nesmíš odrovnat,ale kde brát pořád optimismus a energii,že?
Já jsem takovej blb,že jsem situaci s tchýní nechala vyhrotit (neumím se moc ozývat a slova mě napadají až pozdě),než jsem se ozvala,ale potom jsem i křičela,jsem dostala záchvat a jak psala evena,tak potom se mi tak ulevilo,protože jsem věděla,že na pár měsíců je klid,úplně mě ignorovala a mě bylo tááák fajn,jenže po nějaký době jí to vždycky přejde 😖 a já bych ráda se jí zbavila nadobro a na vždycky po nějaký hádce nebo konfliktu.Dneska zrovna se mě ptal manžel,kdy tam pojedeme,říkám na rovinu,že tam nechci,zatím je v klidu,ale jsem zvědavá,kdy mu dojde trpělivost 🙄 naposled jsme tam byli na návštěvě o Vánocích a klidně bych další návštěvu,když už by to muselo být,odložila na další Vánoce 😅
Uvidíš,že práce přijde 😉 musííí 🙂

markee
5. dub 2010

Elidule,tak to jsem na tom stejně s tím ozýváním. Prostě taky pozdě si říkám co bych jí odpověděla a tak. Já ve stresových situacích nepřemýšlím,křičím,nadávám,klepu se a jsem zticha-prostě pokaždý něco jiného,ale většinou prostě to řeším blbě.
Mrzí mě pak,že švagrová přijede,seřve jí mezi dveřma,pak na sebe štěkaj po celou dobu pobytu,plus si lezou i do zadku vzájemně-a to je dobrý. Ale sotva co já si otevřu pusu,tak jsem špatná. nechápu to a mrzí mě to.

elidule
5. dub 2010

jsem si vybavila s tím vyhýbáním - když jsme koupili domek,tak než jsme si ho trošku zabydlili a než jsem se odstěhovala od našich,tak jsme tam jezdili s mužem na víkendy,hrozně jsem se těšila vždycky na pátek,jeli jsme nakoupit a hurá do našeho domečku a když už asi po desátý jsme dorazili na místo a na zahradě seděl tchán a vypadal tak důležitě a jako by mu to tam patřilo,tak mi povolili nervy a jako nějaká hysterka jsem se rozbrečela a seděla v autě,dokud neodešel,od té doby tam už nesedíval 😅 mám známou,který ani nevadí,když k ní přijede na návštěvu tchýně a začne jí doma uklízet,ale mě to tak vadilo už jen to,že tam sedí,já se na to těšila celý týden a když jsme dorazili k "nám domů",tak tam dřepí on a třeba si dělá ohýnek!!!!

elidule
5. dub 2010

no já si pak říkám: tos měla říct a ne koukat jak vejr 😠 já jsem většinou v šoku,tak doslova jen "čumím" před třemi lety asi jsem vybouchla posla jsem tchýni do háje a vyhodila ze zahrady,byla opilá a hnusná,manžel mi pak vyprávěl,že jsem se celá klepala křičela na ní,ať už nám dá pokoj,pak jsem už jenom brečela říkal, já si to normálně nepamatuju,ale co,ona se z toho vyspala a bylo jí to fuk a jen já z toho byla špatná.

markee
5. dub 2010

Eli,tak to jsem takhle zažívala taky. A určo ještě zažiju-klepatůru a křik a pak si z toho moc nebudu pamatovat. Prostě šok. Já nevim,že je tak baví ztrpčovat ostatním život ☹

markee
5. dub 2010

Já jdu spát,jsem nějaká zničená.
Tak dobrou noc.

elidule
5. dub 2010

Dobrou,bude líp.

dagina
6. dub 2010

Ahojky holky,
Markee, jak jsi se ptala, jestli je možné, aby se tchyně změnila po nějaké události..., u nás to po narození malé bylo dost drsný..., mě osobně pomohlo se s tchánovcem nestýkat, tedy jen minimálně, komunikace vlastně žádná není, moc se nebavíme, bo není o čem. Nic s ní neřeším, odpovím jen co musím.Ale jsem už fakt v pohodě, a že jsem byla hodně na dně... . Také jsem byla párkrát na kineziologii, určitě ta také pomohla...
Neříkám že to je úplně ideální řešení, ale fakt jsme se s manžou snažili, ale zpětná vazba tam nebyla.., takže jsem to vzdala, manža stále doufá, že to bude OK.
Holky ale řeknu vám... bydlet s tchánovcema..., máte velký obdiv. 🙂

brumdinka
6. dub 2010

ahojte, tak u nás tchýně dala pokoj až potom co neměla čas se do nás cpát 😀 - tedy od té doby co hlídá neustále švagrovu malou, která se sem může pomalu nastěhovat 😅

jinak holky nesmíte se bát jí poslat někam a hodně daleko, prostě jasně dát hranice a dodržovat je a určitě ne se tim trápit a celej den přemílat furt dokola - vždyt´se z toho zcvoknete 😀

pepibubu
6. dub 2010

Dagi - ano, pochopilas to přesně. Nechat to být, ať si políběj pr..l... ale to je to nejtěžší co jde udělat... ale taky to jediné fungující.... Já se o tohle snažila vůči vlastní matce, ne snad s úmyslem jí úplně odříznout (zatím, ale má podmínku s výstrahou a JEŠTĚ JEDNOU udělá něco jako v tom lednu a má smůlu nadobro a se*u na to že Jožínek, Jožulka a Jožule je její žlato a jedinej zdroj radosti) a povedlo se mi to teprv letos v lednu, kdy pochopila - teda zatím to vypadá že pochopila - že "budu se přehnaně vměšovat rovná se nebudu vědět nic a budu odříznutá" Ale obávám se že u vás tahle mezifáze asi nenastane, a věř že já byla opravdu odhodlaná to vydržet a fakt se jí neozvat. A vím že pro mě a mou rodinu, která mi MUSÍ BÝT NADEVŠE, to bylo to jediné správné a možné řešení. Holt už netvoří celek s nima, ale s tebou a malou, a jestli to nechápou tak jsou fakt blbý, to je prostě přrozenej běh života. Možná by stálo za to jim připomenout, že i oni kdysi "opustili" rodiče a vytvořili rodinu spolu se svým dítětem - tvým manželem... Ale zvažte, zda to nejsou "perly sviním" a zda by to mělo efekt, jinak se tím netrapte a se*te na ně.

brumdinka
6. dub 2010

dagi - není co hodno obdivu 😀 já s tchánovcema bydlim přes 10 let, taky bych radši vlastní baráček nebo byt, ale nejsou na to peníze, možná časem, takhle je aspon půlka baráku manželovo, jeho bratr je vyplacenej, všechny budíky máme na sebe a bohatě stačí že se furt dohadujou kvůli uhlí nebo opravách na baráku a občas to má i výhody, když někdy pohlídají (sice jen na chvíli, ale i to pomůže)

to že my sme ti nejhorší a švagr s rodinkou nejlepší, přičemž nebýt mojeho muže, tak jim spadne barák na hlavu; to že už občas začínaj dělat rozdíly i mezi dětma atpod.atd. těch věcí je spousta mě nechává naprosto klidnou, já se s tim dávno smířila, že jiný nebudou a k životu je vážně nepotřebuju - na druhou stranu mám je svym způsobem i ráda, bavim se s nima většinou jen čistě o provozních záležitostech nebo o počasí 😀 a abych jim nekřivdila občas se s nima dá mluvit i normálně 🙂

ale prostě jsou jasně daný hranice a když je překročej, tak se velmi rychle změnim v saň 😠 😀

já jen dost dobře nechápu jak si s nima takhle ničíte zdraví prostě na ně jak píše pepibubu serte to jak se chovaji je jejich problém - né váš 😉

elidule
6. dub 2010

ahoj ženy 🙂 no máte asi pravdu nooo 😀 jenže já se třeba pořád zaobírám vysvětlováním toho,proč dělají to co dělají a proč říkají to co říkají - pitomec no 🙄 ale zkusím to taky,pojedem k nim na návštěvu,ať má muž klid v duši,že jsme splnili společenskou povinnost 🙂 a zkusím ty jejich bláboly ignorovat,jsem zvědavá,jak mi to půjde,dokážou vždycky něčím překvapit 😀 na minulý návštěvě (teď po delší době se tomu směju) mi ukazoval tchán něco na foťáku a já pořád nedokázala rozeznat,co mi to ukazuje,taková červená skvrna to byla a nakonec mi vysvětlila tchýně,že byla na nějakým zákroku a vyřezávali jí kus kůže nebo co,tak doma dala pryč ten fáč nebo čím to měla obvázaný a tchán si to vyfotil a každej den po tom si to fotil dál,jak se to hojí - no mě by to nenapadlo 😲 hlavně nechápu,proč to musí pak ukazovat,tchýně si pak vehementně sundavala triko,že mi to musí ukázat naživo,ale to zakročil manžel,že fakt všechno vidět nemusíme 😀 no bléééé

brumdinka
6. dub 2010

elid - tak to je dobrý, to víš musí ukázat pořádnýho nežida 😀 😀 😀

pepibubu
6. dub 2010

brumdi, on k tomu každej dospěje, že to jinak nejde, jen ta cesta k tomu poznání je občas velmi dlouhá a pokaždé velmi bolestná. U mě to bylo tím horší že šlo o vlastní mámu, která vždy deklamovala že je ta jediná co to se mnou vždy myslí jen a jen dobře, nejlíp jak může (a jaksi mimochodem tím pádem předpokládala že LOGICKY budu vše dělat do puntíku tak jak ona rozhodne - vždyť to se mnou přece myslí nejlíp jak může a jediná na světě že) Já dlouho pěnila jen potichu, ale prostě v tom lednu dokápla poslední kapka, ta pověstná...

A od tý doby je mi dobře a nemám problém ji poslat do háje. A ona, protože si toho je sakra dobře vědomá, tak se drží zpátky.