Tchýně má problém s inkontinencí a alkoholem. Neřeší ho

kettynka1234
23. črc 2014

Jsem už zoufalá ☹ Bydlíme v jednom domě s tchýní a tchánem. Tchýně má 56 roků a holduje alkoholu a do toho má problémy s inkontinencí ( někdy se i pučůrá)
Pije každý den a nemíní to řešit. Pije od rumu, vína v pet lahvi nebo velkého pet piva. Celý den nedělá nic ( nevaří, neuklízí, .....) jen leží a nebo chodí k nám.
Bohužel má i problémy s inkontinencí, během dne se třeba i několikrát převléká. Tento problém řešit nechce, nechce jít k lékaři a nechce používat ani vložky. Kdyby seděla doma na prdeli a nelezla k nám, tak mi to je jedno, ale bohužel chodí k nám ( několikrát denně), sedne si do křesla či na gauč a sedí a čumí. Chodí za dětmi, ale když za nimi přijde, nevšímá si jich a třeba jen sedí nebo je okřikuje ( což nechápu) Včera přišla, sedla na gauč a po jejím odchodu zůstala po ní stopa na gauči. Pak přišla za půl hodiny zas a byla převléklá. Její návštěvy sice nejsou dlouhé, ale stačí.
Tchán už neví co s ní. Po dobrém to nejde a po zlém také ne.
Povídáme si o tom, hledáme nějaké řešení, ale ona na to kašle. Nepřipouští si to a když, tak řekne, že se pochcává. Ale tím to končí.
Tchán říkal, že i sedačka v autě jde cítit ☹ Je z toho nešťastný.
Jak toto řešit. Nechci být na ni hnusná, ale už nás to štve a vadí nám to. Máme po ní strach si sednout do vlastního gauče ☹

candat
24. črc 2014

@kettynka1234 Jestli tě pošle do řiti, tak ji pošli taky a hotovo.

tifanyt
24. črc 2014

@kettynka1234
Omlouvám se, jestli napíšu něco, co už tady bylo. Od včera jsem se nedostala a koukám kolik přibylo příspěvků.
Něco málo jsem prolétla očima a ještě mě napadá toto:
Co třeba nějaký známý lékař v rodině? Poprosit ho o návštěvu doma? O konzultaci. Pokud možno psychiatr/psycholog.
Opravdu je zřejmé, že urolog je sice zapotřebí, ale až na druhém místě. Nejdříve si tchýně musí udělat pořádek v hlavně.
Ale beru to jako i informaci nebo úkol pro vás-a to se pokusit, aby tchýně neupadala do depresí, alkoholových dýchánků apod.
Prostě jí dát trochu ten smysl. Já vím, že si možná řeknete, proč by jste bábě ještě nadbíhali a vymýšleli pro ní program apod. Ale myslím si, že jedno jde s druhým.

Asi bych se pokusila jí zaměstnat. Né nutně zaměstnaneckým poměrem. Ale co třeba práce na zahrádce - fyzická činnost pomáhá nejlépe.
Nebo sport - běh, jízda na kole, plavání (při tom se umyje 🙂 ) Ale společně. Prostě přijít a říct-maminko, pojďte s námi do bazénu, děti chtějí na kolo-projedete se s námi? Pojďte s námi do lesa, chceme s dětmi sportovat, tak si trochu zaběháme.
A chce to trpělivost. Co vím, tak na babičky i dědečky hodně platí vnoučata, takže bych jí nenápadně strkala tu myšlenku, že pro děti by mohla udělat tamto a tohleto.
A mohla by vzít děti do kina, do divadýlka, na nákupy...
Brát jí třeba i více mezi lidi, i když se za ní teď stydíte. Ona by se snad trošku vzpamatovala a chtěla sama se sebou něco dělat.

Prostě možná ten přístup úplně otočit. Nenaléhat, nenadávat, nezamykat. Ale naopak-pozvat dál, pozvat na výlet, pochválit účes, halenku, zapojit jí do rodinných aktivit, vzít jí ven, na sport, na výlet, nějaký zážitek. Trošku zvednout sebevědomí, ukázat jí, že to nekončí počůráváním a flaškou, že neumírá, ale naopak, že má znovu začít...

Co myslíte???

kettynka1234
autor
24. črc 2014

@tifanyt Na jednu stanu máš pravdu 🙂 jenže je to s ní těžké. Všichni kolem ní chodíme po špičkách, aby nedocházelo k nějakému konfliktu. A neměla důvod si něco dát.
Bohužel s nějakým programem je to těžké. Ona nedělá vůbec nic. Jen leží ( buď na lavičce venku nebo doma na gauči.)
O nic nemá zájem. Zachrádka i skalka je má a ani bych ji nedovolila se tam hrabat 🙂
Co se týče nějakému kontaktu s vnoučaty, nemám v ní důvěru. Nedokáže se postarat sama o sebe natož o mé děti. K nám když přijde, hepne si do křesla a okřikuje děti. Když jdu do kuchyně a dvojčata za mnou utečou, sedí a řve na ně pojďte sem!

A na druhou stranu se jí věnovat celý den ( když ji nevidím, je mi fajn 🙂 Jsu ráda, když k nám vůbec nejde, ale to jejen vyjímečně ☹ bohužel.
Její dcera má známého chirurga, ale i k němu nechce jít.

marton
24. črc 2014

@kettynka1234 ahoj,teda to je velký problém,který ti nezávídím a hlavně ti asi nikdo neporadí,Ono je jednoduché radit cizím,ale když je to v rodině,a ještě maminka manžela ☹ .Škoda,že tak nějak rezignoval její manžel.Proč by měů něco alkoholik řešil,když těm nejbližším to nevadí.Oni dva by to asi měli hlavně řešit.Co tě ale ˇ"obdivuji",že v tom žiješ.Já už bych byla pryč...já vím se m to píše 😒 .Tak přeji ať najdete rychlé řešení,bez odborné pomoci a opory tchána,ale asi těžko.Hezkou dovolenou 🙂 .

anushka111
25. črc 2014

Možná bude můj názor mimo mísu, ale tohle se stalo známé, vpodstatě to samé co píšeš a zjistilo se, že daná osoba měla Parkinsona. Prý ta rychlá změna psychiky u těchto onemocnění někoho přivede k alkoholu jako k uklidňováku. Mě i to jednání přijde takové vcelku typické, říkáš že dokáže být agresivní, nestará se o sebe,to natruc pomočování má u toho taky hodně lidí, věk by taky odpovídal ...
Pokud ji samotnou k doktorovi nedostanete, tak by se tam mohl jet aspoň tchán poradit o co by mohlo jít. Je mi jasné, že doktorka vařit z vody asi moc chtít nebude, ale pořád lepší něco než nic.
Jinak přeji pevné nervy 😉