Tchýně se přetvařuje a nejedná se mnou na rovinu
Zdravím všechny dámy, které mi mohou poradit v mé rodinné situaci.
Manželovi rodiče bydlí 20 km od nás. Jezdíme za nimi 1-2 krát do měsíce. Můj problém spočívá v tom, že každou takovou návštěvu musím pak dva dny rozdýchávat 🙂 Problémem je, jak už to tak bývá, tchýně. Z důvodu toho jak se chová a jedná, k ní začínám chovat silnou antipatii. Tchýně se totiž neustále přetvařuje a nejedná se mnou narovinu, a proto vůbec nevím, jak s ní mám komunikovat. Například se na něco zeptá, já ji normálně odpovím, ona se zatváří, odejde a pak za zády manželovi řekne, že se jí to dotklo. Příklad: Zeptá se: "Co máme koupit miminku?" Já: "S manželem jsme si udělali seznam věcí, tak pak se dohodneme, co kdo koupí." Tchýně řekne, že ok, odchází a manžel mi doma říká: "Mamku to naštvalo, že jsi jí vlastně dala najevo, že nemají nic mimo seznam kupovat a oni si taky chtějí užít vnouče, takže s brekem odešla si zakouřit." Já nestačím zírat... Proč mi nic neřekne? Nemám šanci to pak vysvětlit. Nebo teď čerstvě, byli jsme u nich, manžel slavil narozeniny, měl přijít švagr, ale psal, že zvrací a má průjem. Později si to rozmyslel a že tedy dojde. Já na to říkám: "Jestli přijde, tak my budeme muset odejít, střevní chřipku ve svém stavu nechci riskovat." Ona na to, že dobře, že mu napíše, ať teda přijde později. Pro mě věc uzavřena. Kolem 17h se zvedáme, že odejdeme a manžel mi v autě říká, že mamka mu v kuchyni naštvaně říkala, že jsme měli na bráchu počkat, že mu chtěl popřát a my takhle odejdeme. Já opět zírám. Proč mi to neřekne ona sama do očí v momentě kdy je to aktuální? Našly bychom určitě řešení, jako třeba že pokud na tom trvá, tak já počkám v autě, bráchové si popřejí a pak až odjedeme. Ale jak se mám v ní s takovou vyznat, když se vlastně neustále přetvařuje? Já nejsem zvyklá s lidmi nejednat na rovinu a vždy říkám svůj názor, případně se ohradím, pokud se mi něco nelíbí... Takových situací je víc, kdy se ex post dozvídám co a proč se jí nelíbilo, ale přede mnou je v pohodě, případně se pouze zatváří kysele - závisí to na míře její špatné nálady. S manželem jsem se o tom bavila několikrát, ale jako syn je mezi dvěma mlýnskými kameny, takže chápu, že si to nechce ani na jedné straně rozhádat. Radí mi, že mamka prostě taková je, že ji takovou musíme brát a já to nemám řešit. Bohužel jsem momentálně ve fázi, kdy to ještě neřešit nedokážu a spíš se děsím, co bude, až přijde to zmíněné vnouče. Děkuji za rady, postřehy a vlastní zkušenost.
@anushka111 Ano, mate pravdu. Je to nasimi rozdilnymi povahami, takze musim zacit predevsim u sebe.
@bunny123 Tak budu držet palce, ať to u vás dobře dopadne.Je mi jasné, že to snadné asi nebude, ale z toho co píšete mi přijde jako vcelku "tvárný" materiál, kolikrát slýchám tak hrozné věci o tchýních, že tohle je ještě fajn. Má tchýně má taky mouchy ( a taky občas řekne co si myslí "za mými zády"), celkově však vidím, že je to moc hodný člověk, který miluje nejen svého syna, ale i vnučku a ke mně se chová pěkně, nebo alepsoň slušně. Je fakt, že tomu asi pomohl čas, s tchýní jsme zjistily, že máme vlastně jen jednu oblast ve které to vidíme rozdílně - vedení domácnosti a úklid 😀 obě jsme si ale prožili nepěkné vztahy v původních rodinách a tak se přes to dokážeme přenést a vážit si toho ostatního co je na té druhé dobré. Přeji ať se to s tchýní jen lepší a vy máte klid na svou brzy očekávanou novou rodinku 😉
Vaší situaci přesně rozumím, protože jsem podobnou prožil mezi mou ženou a matkou (no primárně mou sestrou). Rozhodně máte pravdu, že je lepší otevřeně mluvit o tom, jak se člověk cítí. Ale je spousta lidí, co to nejen nedokáže, ale i se tomu vyhýbá u jiných. A nezměníte je. Pokud nebudou chtít. Jediné, co s tím můžete ( a s ohledem na těhotenství a taky na Váš vztah byste i měla) udělat, je - vyřešit si tento problém a své pocity z takových situací uvnitř sebe. Pokud by Vám to nešlo, můžete se obrátit na mne, zabývám se emočními terapiemi.
@sykorkova
Musím říct, že jsem tento názor "utlouct dobrem" sdílela do té doby, než jsem více poznala svojí nynější tchýni. Nejen, že na ni slušné chování neplatilo, naopak si ke mně dovolovala víc a víc. Předhazovala mi svoje názory ohledně výchovy děti takovým stylem, že ona ví všechno nejlíp, všude byla 3x a nezajímal jí jiný názor. Já jí s úsměvem na rtech vždy odpověděla, že si cením jejích rad, ale že se řídím hlavně radami pediatra, nebo svým citem. Ona byla časem tak nesnesitelná, že na každé návštěvě bylo dusno a já si nedokázala představit, jak se můžu v budoucnu dohodnout s někým, kdo není schopen vést smysluplnou diskuzi. Na poslední návštěvě výměna názorů vygradovala, manžel stál na mojí straně, řekl jí, že pokud se její chování nezmění a bude nás neustále hloupými poznámkami napadat, tak se s ní přestaneme stýkat. Nepomohlo ani to. Raději odepsala svého vlastního syna a nemá o nás zájem. Nestýkáme se.
@purplecrow Chápu. Důležité je, že vám to nerozbilo rodinu a že držíte spolu. Možná by to tak nedopadlo, kdybys zvolila jiný způsob jednání s tchyní. Takhle se dokonale odkopala sama 🙂 . Věřím, že jednou přijde čas, kdy jí začnete chybět. Jenže si nejsem jistá, jestli se ty vztahy dají po tom všem urovnat. Držím palce ať to ustojíte.
@purplecrow
Ne, nerozumíme si, nejde o způsob chování, ale Vaše cítění. A o to jde, protože na Vašem cítění záleží nejen Vaše zdraví, ale hlavně zdraví plodu a taky převažující pocity pro další život. Dítě tyto pocity prožívá a učí se je. (O tom by se dalo dlouho psát a odkázat i na různé zdroje). Vaše pocity jsou Vaše odpovědnost. Adekvátněji budete reagovat, pokud se budete cítit v pohodě. Možná to ve výsledku dopadne podobně (nekomunikace), ale Vaše cítění bude jiné, nebudete si to sem tam vědomě/nevědomě přehrávat. "Nebude to vzpomínka pohřbená za živa". Pokud jde o větu z dalšího příspěvku: "Jenže si nejsem jistá, jestli se ty vztahy po tom všem dají urovnat." Dají. Když chtějí obě strany a když si skutečně odpustí (většinou si na odpuštění jen hrajeme). Vše toto mám i z vlastní zkušenosti, postavil jsem se za manželku a asi 3 roky jsme s mojí matkou a sestrou nekomunikovali. Možná je i tohle jedna z věcí (i když ne jediná), která mi pomohla se dostat k EFTu.
@pluba Ano, pochopila jsem, ze dokazu zmenit jen sebe, ne druhe. Taky by to ode mne bylo sobecke a netolerantni. Obcas me jen mrzi, ze vnimam, ze ustupky musim delat pouze ja, zatimco ostatni si jedou svuj bezohledny model 🙂 Osobni promluva s tchyni, jak mi tady vetsina s dobrym umyslem navrhuje, urcite neprobehne. Jak znam tchyni, nastvalo by ji to uplne nejvic a uz by s ni rec nebyla vubec. Jak spravne rikate, spousta lidi to nedokaze, ona to hlavne nedokaze unest. Moc dekuji za muzsky pohled na vec 🙂
@pluba Mate naprostou pravdu s temi negativnimi pocity a jejich dopadem na organizmus a plod. Otazkou je, jak se jich vyvarovat, i kdyz si skodlivost uvedomuji, ale emoce jsou silnejsi nez rozum :( Zatim se obracim k vazne hudbe nebo technice ASMR, aby mozek "vypnul". Ale urcite si neco zkusim nastudovat na netu.
@bunny123 Ve skutečnosti je to ještě komplikovanější. Ve skutečnosti je to hra na očekávání, ve které se nikdo necítí dobře. Tchýně si (z různých důvodů, ale nejčastěji od rodičů) zvykla na "pravdu" pořád na mě někdo útočí. Vy (odpusťte) zrovna tak. Vy (s největší pravděpodobností na rozdíl od tchýně) si uvědomujete spoustu věcí (co píšete výše). Tchýně si Vás "otestovala", jestli tu hru (bolestivou pro všechny) s ní budete hrát. Ve skutečnosti ji ráda hraje, protože (i přes bolest) jí potvrzuje její "pravdu", že na ni všichni útočí. Vy jste na tu hru byla připravena a splnila očekávání. Pokud se vaše "připravenost" hrát tu hru změní (ale opravdu změni, mluvím o tom, že nonverbálně málokoho oklameme), možná změní způsob komunikace i ona.
Nechci unavovat dlouhými "vlákny", navrhuji Vám sázku, že za 2 hodiny skype "sezení" (zdarma - oproti běžné nabídce max. hodinu zdarma), pokud budete dobře spolupracovat (tj. uvědomovat si své pocity, vzpomínky ... a nebudete "fixlovat" abych prohrál - bylo by to i ve Vašem zájmu, abych vyhrál), Vás výrazně nebo úplně zbavím emocí, které z těchto situací zažíváte. Když prohraju, napíšu na tomto vláknu, že jsem to nedokázal. Pokud vyhraju, napíšete tu, že se mi to povedlo 😀 Co Vy na to?
@bunny123 hele a proc proste tchyni narovinu nereknes jak to citis... ona jak uz vsichni asi vime tchyne sou jako by z jine doby a asi rozmluvu narovinu neznaji.. treba ji prekvapis tim ze ji reknes co si myslis postavis kafe na stul a reknes co a jak beres ty... treba otevrena domluva by pomohla..
ha ted tu ctu ze si myslis ze osobni promluva by ji nastvala jeste vic.... mozna to tchyni takhle bavi a vyhovuje.. tezko rict... mozna z toho nedelat az tak moc vvelkyho velblouda.. pac kdyz se budes zlobit ty a rikat manzelovi ze tohle a tamto.. pac podle nej to maminka asi mysli dobre.. tak aby nebyli jeste zbytecne hadky u vas doma... mas navrch.. takze se nad tim povnes.. je fakt ze bych taky nechtela strevni chripajznu takze je fajn.. a ze to tchyne nechape.. booze tak poprejete jindy ne..
@bunny123
My to máme nějak podobně...s tím rozdílem, že s ní rovnou bydlíme. Je to peklo. Zpočátku vypadala jako komunikativní tvor, ale upravilo se to do té podoby, že ona i já, když se něco děje, apelujeme na muže...možná z toho pocitu, že on to podá lépe. Moje tchyně je trošku nemocná, co se týče pořádku..a to s malým dítětem je někdy až nemožná věc. Muž samo mezi mlýnskými kameny...občas už vrčí, že se máme pozabíjet bez něj. Trochu alibismus....taky mi přijde, že já musím všechno chápat a přizpůsobovat se. Ani by mě nenapadlo o ní néjak špatně přemýšlet, až do té doby, co jsme náhodou za dveřmi (hledala jsem na chodbě ve skříni malé věci) zaslechla, jak po něm ječí, že to a tamto neděláme dobře..že ji špatné oblíkáme, často koupeme, nechodíme každý den ven, že nosím velké výstřihy,že jsme bordeláři a prasata.no prostě cílená propaganda. Od té doby si dávám velice pozor. Já vím, že to maminky špatně snášejí..a že si vždycky představují kdovíkoho....Nevěřím jí, vím že je falešná. Do očí mi nic neřekne...a před ostatníma dokáže mluvit o matce své vnučky velice neurvale. Může být ješté hůř...
@pluba
ten příspěvek zřejmě patřil jinam, ale i tak chápu, co říkáte 😉
Ahoj, tak když to tady tak čtu, přijde mi, jako když mi mluvíte z duše, jako když bydlím s vámi 🙂, je mi trochu útěchou, že je nás takových víc, že to netrápí jen mě 🙂, holky přeju nám všem pevné nervy a nesmíme si to asi tak brát, jinak se zblázníme 🙂
@sykorkova
Jde o to, že tchýně mého muže nevychovávala. Byla velice mladá, syna rovnou přehodila svým rodičům a doháněla své ztracené mládí na diskotékách. Muž k ní bohužel nemá žádný pozitivní vztah. Ale i tak se snažil, hlavně kvůli babičce udržet rodinnou pohodu. O to jsem se snažila od počátku i já. Neustále jsem konverzaci směřovala i na jiné koleje, abychom nevyvolávali spory, ale nedařilo se. Tchýně má bohužel vnitřní problém a s tím jí nikdo nepomůžeme. Já se snažím s lidmi vycházet, najít společnou řeč. Ale nenechám na sobě dříví štípat - když je snaha marná, neplýtvám energií a jdu zkrátka dál. Když ještě uvedu, že tchýně natruc celé situaci donutila svojí náctiletou dceru otěhotnět (zní to komicky, ale je to tak), nedostudovat ani střední školu, aby si pořídila jiné vnouče, tak tomu jen těžko sama věřím.
@purplecrow Myslím, že jsme si v jednání s druhými dost podobné. Mám to stejně - horká témata neotvírám, vlastně ani s nejbližšími, protože existují postoje, kde se rozcházíme. Jsem schopná respektovat druhé, ale očekávám totéž od nich. Jsem vstřícná a schopná pomoct, když je potřeba. Ale pokud to nikam nevede, snažím se vzájemné setkávání snížit na minimum, pokud je to v rodině a pokud ne, tak klidně zpřetrhám vazby úplně.
Moje první tchyně byla podobná, tedy z doslechu. Oba syny dávala často na hlídání k mamce a pak, když dospěli, kompenzuje si svůj dlouhodobě neutěšený manželský vztah (chyba ovšem na její straně) silnou vazbou na ně a chová se k nim jako k dětem. Vnoučata jí paradoxně zas tak moc nezajímají, jsou jen nástrojem jak se se syny často vídat, přičemž můj bývalý byl víc v kurzu. Bylo mi to dost líto a pořád jsem se snažila to urovnat, ale byl to boj s větrnými mlýny. A teď už mi to připadá tak vzdálené.....jsem ráda, že to mám za sebou, vedle sebe chlapa, který je úžasný manžel a táta, přestože je mladší než já, a svojí současné tchyni tchyně neříkám, pro mě to už navždy zůstane označení hanlivé 🙂)
@sykorkova
Také mám druhou tchýni 😎 Každopádně na první nikdy nezapomenu, měla jsem ji moc ráda, na návštěvy jsem se těšila. Proto jsem zřejmě nabyla dojmu, že se snesu s každým 😀 Často jsem byla i kamarádkami obviňována, že jsem zamezila styku mého syna s babičkou. Měla jsem z toho skutečně výčitky, ale já moji nynější tchýni zkrátka nepovažuji za babičku. Ani matkou ji nemůžu nazvat, podle toho, co svým dětem způsobuje. Rozmazlené děcko v těle 50-ti leté ženy, tak bych ji nazvala. A jak už jsem řekla - ona nemá nejmenší zájem.
@bunny123 Taky bych řekla že z tebe dělá před synem debila a citově vydírá,manipuluje. Poradím ti jediné,neříkat už radši nic,ať si myslí co chce,beztak to bude dělat dál,takový ženský se už nezmění. Mám tchýni stejnou,akorát rozdíl v tom že ona si ještě vymýšlí a vypráví lži po známých a my vypadáme jako debilové,naštěstí už je daleko a nejezdí k nám. To je prostě člověk kterýmu nebude nikdy nic dost dobrý a cokoliv uděláš nebo řekneš,vždycky bude špatně,bohužel to hraje na přítele přes city no,je to mrcha,fakt si dej na ní většího bacha,je dost možný že tohle nedělá jen před chlapem,ale je dost možný že i jinde.
Ahoj to je jak u nas,tchyne me za zady pomlouva a do oči nerekne nic
Premyslim, cim to je, ze tchyne je takovy fenomen, ze se o tom toci i filmy 🙂 Je opici laska k synum to co zpusobuje nevrazivost k jejich partnerkam? Mam pocit, ze vic si nerozumi zeny s tchyni nez muzi. Manzel se mi sveril, ze si zadna z jeho byvalych pritelkyn s matkou nerozumela, takze asi neni vada na mem prijimaci 🙂
@pluba Dobrý den, opravdu by mě zajímalo, zda byste si poradil i se mnou. S mými emocemi, které nevyléčili ani dva psychologové.
Problém vznikl kvůli tchyni. Vůbec mě nerespektovala, chovala se ke mně opovrženě a sázela na mé nízké sebevědomí, pocity méněcennosti, neumění dát najevo názor. Kvůli ní cítím každý den velmi silné negativní emoce, nenávist, antipatii... Na děložním čípku mám špatný nález, nedaří se nám otěhotnět, tloustnu a to vše dávám za vinu "jí".
Dával jste nabídku 2h skypu jedné uživatelce na této stránce. Mohla by platit i na mě? Nevěřím, že by mi mohlo něco pomoct, ale ráda bych se toho zbavila, tak bych vyzkoušela vše.
@bunny123 My jsme ve fázi, kdy je prostě škoda, že to s tchyní nefunguje, jak má, ale taky víme, že je to její boj a prostě když bude nejhůř, obejdeme se bez ní. Vím, že o mě říká strašné věci, které mě moc bolely, aspoň v danou chvíli... Např. jsem líná, proto používám jednorázové pleny, dvakrát jsem potratila, protože jsem hubená... to bolelo hodně. Ale do očí se neodváží. Proto už to mezi námi nikdy nebude úplně dobré, ale jak jsem řekla, její volba.
@pluba Tak rychlou reakci jsem nečekala. Aspoň jedna pozitivní zpráva při zamračeném dnešku. 🙂 Na skypu jsem nebyla spoustu let. Na přezdívku bych si už nevzpoměla. Budu si muset vytvořit nový účet. Čas bych mohla mít okolo té půl deváté. Také záleží na unavenosti dcery.
Budete moc hodný. Snad Vás nezklamu. Připadám si jako ztracený případ.
O EFT mi výpravěla babička. Má knihu a pomáhá jí při občasných bolestech zad, kloubů, hlavy. Netušila jsem, že může léčit i psychiku.
@anushka111 mě přijde taky neupřímná, jednání za zády a řekla bych, že to hraničí s citovým vydíráním u syna 😕 takové jednání se mi taky nelíbí @bunny123, moje tchýně je kapitola sama pro sebe 😝 , přeji pevné nervy a jestli máš odvahu, promluv si s ní dokud je čas. 😉