Tchýně zlatá, vlastní máma na ránu
Ahoj, podobné téma už tu bylo, ale zamklo se (poněkud se to tam zvrhlo...) ale přece jen si myslím že by něco podobného mělo existovat. Ne všechny tchýně jsou semetriky a ne všechny maminky jsou úžasné - a já jsem důkazem. Mám tchýni která je absolutně v pohodě, do ničeho se nemontuje, názor sice řekne ale nevnucuje, když jí řekneme že to tak neuděláme a proč, tak nanejvýš řekne "no jak myslíte" - ale nikterak jízlivě. už se i stalo že jsme jí pak přiznali že jsme to tak měli udělat jak říkala (příklad mě teď nenapadne) - a ona se jen usmála a řekla něco ve smyslu "no jo, no, zkušenosti jsou nepřenosný."
Proti tomu moje vlastní maminka? Už přece dítě vychovala, tak má patent na rozum. Vynáší rady bez toho aniž by o ně byla žádána, a běda běda když to neuděláme přesně podle ní. Že ty rady jsou milionkrát překonané? A to řekl KDO? Ona to přece s námi myslí nejlíp, navíc na to má vzdělání (úča z MŠ) tak je mou povinností ji bezezbytku poslechnout. Když jí řeknu "mami, mně bude dvaatřicet, nech mě nést zodpovědnost za své děti samotnou, tys už mámou byla a tuhle šanci jsi využila po svém" tak tím vyvolám reakci jak blázen, že ona pořád matkou je a bla bla bla.
Dospělo to tak daleko, že v lednu jsem s ní tři týdny nemluvila a to absolutně. Pak se to tak nějak obnovilo, ale už si sakra hlídám aby to opět nesklouzlo mimo nějak přijatelné hranice. Nikdy nebylo mým cílem jí absolutně odstřihnout od vnoučat, vždy mi šlo jen o to aby mě začala brát jako rovnocenného partnera ("ale s tím se smiř že tě tak nikdy brát nemůžu, pořád budeš moje malá holčička....") a to už si sakra hlídám. Jediný co se mi nepodařilo zvládnout je to, že mi na malýho šišlá, a není síla jí vysvětlit že šišlat na dítě který se učí mluvit je až nebezpečný - jak se má naučit správně mluvit když šlyší šišlimišli.... Navíc malej jí ani nerozumí, což je vtipný.... "Jožulko poď še nabumbinkať," pravila babička a malej se podíval na mě jako co že to po něm chce? a až když jsem mu to přeložila - běž se napít, Pepčo, tak šel 😀
Máte to někdo taky takhle nastavený, nebo jsem sama takovej exot? 🙂
Haničko, holka moje....s takovým tvorem je opravdu nejlíp se nebavit... a že maj na holku nárok? to sebrali kde? Vnoučata jsou za odměnu, ne "nároková"....
U tebe je to "ty Hano tak jsme si říkali," a moje maminka zase když mě do něčeho chce vmanévrovat a předem tuší že se to nesetká s úspěchem tak začne "tak ti mě tak napadlo...." ale už jsem se (ano, až v tom lednu) naučila říct "ne, protože...." a vysvětlit proč. A když pak začne vydírat (což začne v 9 případech z 10) tak jen klidně zopakovat "ne, a proč jsem ti vysvětlila. " Pak ještě vytáhne kalibr že by jí to udělalo radost, případně že bych to já měla snazší. A nejtěžší kalibr je "babička" (ta které je skoro 89 skoro nechodí a poslední dobou jí dost uletěly včely....) ale já pak jsem už jak zadrhnutá gramodeska, a pokud mě takhle masíruje na Facebooku, tak ji prostě vypnu... Mám ji danou v sólo seznamu, ideální...
Tobě posílám pohlazení a drž se.
Ahoj holky přidávám se k vám.Tchýně bezva, ale mamka nic moc.Od mala jsme žily se segrou a mamkou sami, respektive s mamčinýma rodičema, ale taky né pořád.Jak jsme byly malé tak nás vychovávali...Nikam jsme nechodily, můj první vážný vztah byl až v roce 2003 v prosinci, kdy jsem začla chodit s mým nynějším manželem(je to úžasný chlap, manžel a táta).No od začátku moje máti neměla mýho ted už manžela moc v lásce(je voják jako můj biologický otec, který mě nechtěl).Ani si netykají a to už jsme spolu od prosince 2003.Je učitelka a taky to tak vypadá, na svoje rodiče nadávala, že se jí pletli do života, ale dělá to samé, ted už vím, že ji nesmím vše říkat.Matěj je její první vnuk, já vím, že mi chce v dobrém poradit, ale když jsme tam byli koncem února, tak jsem si připadala opravdu jako špatná matka, slyšela jsem jen , jak je Maty malý, jak z koncentráku a že mu mám dát najezt...pak jsme spolu tři týdny nemluvily, respektive já jsme jim aspon psala, ale neodepisovali, až když jsem potřebovala vědět, jestli můžeme 21.3. přijet(moji i manželovi rodiče bydlí na severní moravě a my jsme z Brna)tak si se mnou psali ale nebylo to dobře podle nich, tak jsem nakonec já byla ta první, která zavolala,a le jen kvlůli tomu zda můžeme přijet(manžel se jel rozloučit, protože 24.3. odlítal do USA až do 14.8.)tak jsem samozřejmě byla já ta špatná, ale at prý klidně přijedeme, že jako sice na poslední chvíli ji o tom říkám, že myslela, že přijedu až na velikonoce, i když jsme jí říkali, že přijedeme když jsme tam byli v tom únoru, ale ona vždy musí mít pravdu.No a taky jsme se bavily o segře, jen mi řekla, že segra má vysoký tlak a že čekají na nějaké výsledky a že to má z babi, tak jsem jí řekla něco jako, že když se doma bojí něco říct, tak se urazila a řekla jen dobrou a položila, za chvíli volal tatka(můj nevlastní, ale od začátku ho beru jako tátu, protože svého otce neznám), že je tam napjatá atmosféra at nejezdíme a položil.Tak jsme si řekli, že pojedeme jen na dopoledne a to za mojí babi a ze slušnosti se samozřejmě manžel rozloučí i našima.Nakonec to dopadlo tak, že to vše bylo nedorozumění, já jsem to obrečela, jsem dost citlivá a neumím se mamce postavit a jsem vždcky já ta první, když se nebavíme.Jinak ted zas moje mamka řeší to , že přijedu autem a ne vlakem nebo busem.A to si myslela, že tam budu celou dobu co bude manžel pryč.Moc mě to mrzí, jaké to je, ale furt děláme něco špatně, to jsem zvědavá jak to ted bude vypadat ty návštěvy jak tam budu s malým jezdit sama.Manželova mamka když nám chtěla radit, tak jí manžel řekl co a jak a je klid, jenže moje mamka je jiná.Furt volala, kde co zjistila...
No myslím, že to stačí, i tak jsem se rozepsala...mějte se a dobrou
Hannah, ach jo, taky dobrý "stóry" - já do toho ledna byla taky vždycky ta která přilezla první i když máslo na hlavě neměla.... Ale podle ní měla vždycky, ona to přece vždycky myslela pro mě nejlíp...
V pubertě mi říkala že jsem ulhaná, a přitom nešlo o nic jinýho než to, že jsem věděla že když jí řeknu pravdu (a mohlo jít o sebevětší pitominu) tak bude oheň na střeše... Vždycky jsem jí říkala "ale mami já nejsem tvůj klon, nemusím přece všechno dělat absolutně stejně jak bys to dělala ty..." A na to ona vždy mlela svou - Porodila jsem cizince, kdybys byla moje tak uděláš/řekneš/....." a doplnit si můžeš cokoliv. Prostě jak z příručky pro manipulátory.Předpokládám že ty asi nemáš v plánu u ní být až do srpna 😉
hannah -
máš muže pryč, tak se obrň! Máš určitě dost nervů i tak, malé mimi, manža pryč ... Hlavně ji nic neříkej - o tom, že se třeba bojíš, jsi unavená, atd... Následovala by sáhodlouhá přednáška o tom, jak ti to říkala, atd. To bylo aspoň u nás. A to přítel jezdil pryč jen na týden. Ty máš výhodu v tom, že řídíš - můžeš se kdykoliv sebrat a odjet! Určitě máš nějaké kamarádky, za kterýma chodíš, ne? 😉 Bojuj! Protože třeba naše Kika je citlivá na jakýkoliv nepokoj a pak je plačtivější, vzteklejší, přitom je to jinak pohodové dítko. Proti babičce ji nenavádíme, nenadáváme, ale stejně prostě k ní jít nechce. Nevím co s tím. Já ji lámat nebudu. Ale máma po mně chce, abysme chodlily každý den - to odmítám. Není to moje povinnost, volá asi tak 5xdenně - přijdete? Jak spala...To je tím, že nemá svůj režim, atd. No, postupně se dozvídám věcí....Že třeba - když byl brácha malej a chtěla, aby se najedl, tak ho honila po dvoře s krajícem chleba, aby si kousl. Do roka nebo do dvou mě nekoupala - koupala mě jen babička! A já jsem byla děsně uřvaný dítě, měla mě plný zuby, atd... Za to Jiříček - jako brácha - mně nikdy zdrobněle neřekla.........
Naštěstí s bráchou máme dobrej vztah - sice byl ,,protlačovanej", ale nenechalo to na něm následky. 😀 Bohužel, i on se vymkl - takže jsme nevděční a chceme ji zabít
Takže Hannah - máš krásný mimi, úžasnýho manžu - žij pro ně, návštěvy omez na nezbytné - já to teď taky tak budu dělat, ono stejně - až ti prcek povyroste, tak budeš trpět značnou sklerozou - budeš vypouštět odepisování na agresivní dopisy, nebo sms - já to teď taky dělám 😎
Hančo, jéžišmarja, jako bych četla o tý mý matce... Taky vyžadovala každodenní "raporty" jak tomu říkala - jak spinkal, papal, kakal... Definitivně utnout jsem to dokázala až v tom lednu... Holky hodně sil, rozsekněte to jinak vám hrábne.....
cus holky jen vam chci dat jednu pratelskou radu, davejte si pozor co tu sdelujete aby se vam nestalo co me, ze na me nekdo z kobyly zacal donaset moji mati a ona si to pak tady na netu vsechno cetla a to jste mely pak videt to divadlo.... 😅
Ahoj všem...
já mám teda opačný problém... ale žasnu, že život dokáže deptat i vlastní matka.. 😒
Mufi, to je docela drný tohle teda..bych dala asi tý bonzačce do držky!!! 😠 já si takhle jednou ulevila na netu o tchýni a taky se to doneslo k někomu komu nemělo.. 😅 😠
wolfi: ja ani nevim kdo to byl, nebo jestli me tu matinka nasla sama, kazdopadne jsem pak musela zmenit nick a uz jsem od te doby nikdy neprispivala do diskuze, kde by se mi to mohlo vymstit... 😒
hm, škoda, že nevíš jak to vzniklo. Ale přijde mi od Tvý matky trochu nedomyšlený, že to na Tebe vybalila a tím se vlastně přiznala k tomu, že Tě šmíruje.. asi by mi trvalo hodně dlouho tohle nějak zkousnout...
jinak koukám, že mimčo čekáš každou chvilku, tak přeju at to jde rychle.. 😉
Mufi, popravdě, ať si klidně počte, mně to je fakt už šumák. Nic co to píšu není vymyšlený, naopak, píšu tak 10¨% toho co se stane, protože už jsem si v tomhle vypěstovala hroší kůži.... Ale věřím že to je docela hukot když najednou ti vysype to co sis tu psala ve snaze si ulevit.
Já jsem taky zvyklá - když mi otvírala a četla moje!!! dopisy, tak už mě asi nic nemůže víc překvapit. Kamarádka, když mi psala z Anglie, tak začínala dopis - ahoj Hani a dobrý den, paní...... 😅 😅
Naštěstí pak měla možnost netu, tak jsme si psaly přes maily, tak odpadl ten šílený pocit, jestli to zas četla a jestli se ten dopis vůbec ke mně dostane.. No a o ničení mých věcí a vyhnání mě z domova - to je trošku jiná kapitola a i teď, jak to píšu, tak se mi děsně zvedá tlak 😠
Hani - "já jsem tvoje matka a mám právo vědět kdo ti co píše? " Známe.....
No a když řeknu, že je v současné době asi tři týdny na PN? Polituje mě aspoň trochu některá? 😀 😀 😀 😀
Hani no potěš koště, chuděro, na PN má čas vymejšlet kraviny....
pepi - ale co, já mám zase zrovna den, kdy si říkám, že mě nic nerozhází, ale až se malá vyspí, tak tam jdem, tak doufám, že mi to vydrží i potom...
Víš, nebo víte, já si pořád říkám, že fakt je třeba chyba na mý straně - že si hned všechno moc beru, hlavně jsem háklá na malou - ve třech měsících mi ji chtěla cpát dortem! Jednou jsem ji tam nechala, že je najedená (kojení se nezdařilo), šla jsem do obchodu - byla doba chřipek, nechtěla jsem ji brát s sebou... No, přijdu a máma jí cpe flaškou, protože děsně honila dudel!! Podotýkám, že jedla před 45minutama.. Chuděrka - poblinkala se až za ušima. Od té doby se nikdy nenapila, dokud neměla hlad.... A já ji tam od té doby nenechávám - příkrmy nejlépe od třech měsíců, pořád ji něco cpala, no, mý nervy. Jsem krkavčí matka, když ji nedopřeju, chudince.
Holky, jak to máte se sladkostma? Dáváte? Nedáváte? A pokud nedáváte jako my, respektuje to okolí? My to doma i kvůli malý vůbec nejíme, na návštěvě taky nedáváme, nosíme jí něco vlastního, před ní to ani nikdo nejí... Protože i trpí na prdíky, tak máme strach, taky hlavní důvod - aby nebyla tlusťoučké dítko jako já. Nechci, aby si tím musela projít...... Tchánovci se snaží, akorát naši a občas prababičky (i když ty kupodivu snad ani tolik ne) to bojkotují... Ať si dá..
tak to my sladký od roku zhruba dáváme, ale nepřeháníme to - nedělá mi problém něco upéct, takže přesně vím co jí, s cukrem to většinou nepřeháním (naopak proti receptům většinou ubírám), občas dostane Kinder čokoládu (jednu, ne celou desetidekovku) nebo Bebe dobré ráno, prostě aby byl na sladký zvyklej ale nemělo to punc zakázanýho ovoce. Pepča není tlustej, je tak akorát - ale maminka tuhle ustaraně pravila že je pohublej... Prostě nemá faldy, ale já jsem za to ráda. Je tak akorát, 88cm a 13,5kg. Neměla jsem odvahu se jí zeptat kolik by podle ní měl vážit, 20 kg?
Jinak - "dávej mu krupičnou kaši aby ti v noci spal" - tohle moudro zaznělo poprvé v jeho 6 měsících.
Ahojky holky, přidám se taky...
S mojí mámou to občas nebylo lehké, ale nikdy jsem ji nedokázala poslat od háje, jako třeba moje dvě segry. Ale vycházely jsme spolu dobře...jenže pak to přišlo
Loni v červnu jsme rodičům oznámili, že čekáme miminko. Všichni se moc těšili a zda prý bude svatba. Prvně jsme se brát nechtěli, ale nakonec jsme se sami domluvili, že svatbu uděláme "s bříškem". Začali jsme tedy shánět a pak to přišlo. V srpnu mi zemřel tragicky táta ☹ ☹ máme se zhroutila a byla na práškách, ale vztahy byly v pořádku. Po pohřbu jsme začali řešit, zda svatbu zrušit nebo udělat jen nějakou malou. Tak nakonec, že bude malá svatba...
Lidí i s námi bylo 23, všechno jsme si zařizovali sami a mamku jsem tedy nechala, že když chce, tak ať nechá udělat cukroví a rozdá výslužky. My totiž nic takového dělat nechtěli...chtěli jsme jen dva dorty a pár zákusků a to bylo vše...jenže máma to rozjela. Ve čtvrtek před svatbou jsme tam přijeli, že si odvezeme pár zákusků a všechno to viděli...krabic a krabic, ale nic jsme neříkali.
Máma mě do sklepa poslala pro krabici s dortem, řekla mi, kde je a já jej nemohla najít. Vyjela po mně, že jsem neschopná a šla pro něj sama. Samozřejmně byl úplně někde jinde než mi řekla...rozplakala jsem se, vzali jsme co jsme potřebovali a jeli, jelikož jsme měli ještě zařizování...
V den svatby jsme se chystali s manžou u nás v bytě a všichni dorazili k nám. Máma prohodila pár slov a to bylo vše....Svatba byla krásná a všechno probíhalo, tak jak jsme chtěli. Skončili jsme kolem 7 večer, mám a na mě vyjela a odjeli...
Po svatbě se 3 týdny neozvala...zavolala až poté co s námi chtěla mluvit ohledně dědictví po tátovi ☹ já jsem 14 dní po svatbě skončila v nemocnici, jelikož jsem měla problémy, malému se chtělo již na svět, i když měl ještě 3 měsíce čas. Vůbec se neozvala, ani sms nenapsala. Mrzelo mě to, ale nevnucovala jsem se. Nic jsme ji neudělali.
Na začátku prosince jsme tam jeli na zabíjačku. Vůbec se nezeptala, jak se cítím apod. nic ji nezajímalo...a s mým manželem nemluví do teď. Před vánoci jsem skončila opět v nemocnici, opět nezavolala, nepřišla...nic. Začala volat až když se mi po novém roce blížil termín porodu, to volala každý týden aby se dozvěděla jak jsem dopadla na kontorle, zda už nepůjdeme rodit.
A od té doby, co se malej narodil, tak volá každou chvíli a vyptává se kdy přijedeme. Stále se zajímá jen o malého, manžela naprosto ignoruje a na mě mluví, jen když chce vědět co malej. Nevíme, co jsme jí udělali, co se stalo...
Kdyby se takto chovala ke všem, tak bychom pochopili, že ji tak vzala ta tátova smrt, ale bohužel to tak není. Chová se tak jen ke mně a k mému manželovi ☹ Moc mě to mrzí, především kvůli manželovi. Ze začátku jsme se kvůli tomu dost často hádali, ale už to raději neřešíme. Vím, že i jej to hrozně mrzí, ale co s tím, nevíme
😒
Oproti tomu tchýně je super a musím říct, že jí mám ráda 🙂
Janule, taky hezký... Aspoň že ty tchýně máme dobrý, co....
Janulev,víš,proč je máti taková jen na Vás dva?Je to vlastně taková zvrácená pocta! Ty jsi s ní vždycky vycházela v dobrým,narozdíl od sester.A ona to ví! Ví,že Ty jí nikdy nebudeš nic vyčítat,že jí to nikdy nevrátíš ve zlým.Máš její důvěru-a to není málo!(ale ona o tom nekalkuluje,jen to cítí-nedělá to úmyslně a nejspíš si ani neuvědomuje,jak moc Ti to ubližuje)
Víš,je teď hrozně zraněná,zemřel jí manžel.Vy už jste velký a nepotřebujete jí tolik.(nebo jí to aspoň nedáváte najevo-ty a sestry)A ona si připadá ztracená,opuštěná,nepotřebná,zbytečná...Od Tvojí mamky v tom nevidím nic jinýho,než OBROVSKÝ VOLÁNÍ O POMOC A O LÁSKU!!!
Nečekej,až zavolá ona.Zavolej Ty jí.Aby měla pocit,že Tys jí neodepsala tak,jako si připadá odepsaná ona sama.A nemluv jen o sobě,o malým,o manželovi.Ze všeho nejdřív jí řekni,že Ti chybí,že se Ti stýská a jak jí je a jestli nemůžete s malým přijet na kafe...(a pak teprve mluv o tom,co nového u vás...)
Prvních pár návštěv bude asi trochu křečovitejch,ale věř mi-zase se to urovná a budeš mít zase tu svoji skvělou mámu jako dřív... 😉
To moje máma,když jsem se jí ptala,jestli mi ohlídá nejmenší holku,kdybych musela kvůli hrozícímu předčasnýmu porodu do špitálu(a už tu jsem 😒 ),tak mi řekla,že není žádná důchodkyně s šátkem na hlavě,že je mladá a má život před sebou.Normálně se na nás vykašlala.Chová se jako by jí bylo 20.
A já mám doma krom nejmenší další 4 děti,který manža vozí do MŠ a ZŠ cestou do práce a pomáhá mi,jak může-s vařením,praním,úklidem,žehlením,s učením....Jenže už teď měl kvůli mně neplánovanou dovolenou(týden) a musel se na 3 měsíce odhlásit z pohotovostí a odpoledních,aby mi mohl pomáhat.V červenci mají propouštět,tak nemůže ještě víc riskovat dalším volnem.Tak mi přijela zatím hlídat aspoň na pár dní kamarádka.Až z druhýho konce republiky... 😠
Mamina, já s tebou docela souhlasím, něco na tom určitě je.
Janulev, zkus to, za to nic nedáš a třeba zase k sobě najdete cestu 😉
Mamina, vím, že ti to asi píše každý a každý se podivuje, ale ty budeš mít šest dětí? Páni, smekám klobouk a strašně moc tě (vás) obdivuju. A můžu ti říct, že ti to možná i závidim, vždycky jsem si přála mít velkou rodinu a ještě k tomu, pokud máš manžela, který tě v tom nenechá sám a pomáhá ti 😉
Lulii,ale já jsem ÚPLNĚ NORMÁLNÍ !! Není proč mě obdivovat.Taky občas vypěním,taky jsem unavená,taky bych šla někdy s manžou do kina nebo na prima večeři...Jen nám Pán Bůh nadělil trošku víc,než jinejm. 😉 Podle fotky jsi mladinká.Třeba ve 34 budeš mít dětí ještě víc,než já! 😀
Mamina, tak to už jaksi nestíhám 😀 😀 Je mi 26 😀
Věřím ti, že už toho máš kolikrát plný zuby, ale myslim, že ti to děti vynahradí jinak, ne 😉 A jasný, že jsi normální, ale už se to málo vidí 😎 A budete v tom pokračovat, nebo 6 už stačí? 😵
Tak PLÁNOVANÝ nebylo už ani čtvrtý! 😀 😀 😀
Říká se:Nikdy neříkej nikdy! 😉
A jedna známá mi říkala,že jediná její rozprava s tatínkem na téma sex,když přišla do puberty,byla:Nejlepší antikoncepce je paralen!..................... 😉 Mezi kolena! Držet a nepustit. 😀
Kámoška má holku přez HA,já a kámoška a teta po děcku přez Danu,kondom může prasknout......Žádná antikoncepce není na 100%. 😅
Tak to je svatá pravda a s tím paralenem taky, to jsem se fakt natlemila, ale je to pravdivý 😀 😀 😀 😀 😀 😀
Tak ti moc a moc přeju, ať jste všichni zdraví jak rybičky a hlavně ať ti děti dělají jen samou radost 😉
Jo,perlička! Byl tu manžel a volala mu moje drahá máti.Ptala se,jestli by jsme jejímu bráchovi nenechali auto na prodej náhradních dílů.Pak se zeptala na děti.A šmytec.Na mně si opět ani nevzdechla.Petr byl vztelkej,já už se jen směju... (Co mi taky zbývá jinýho,ne?) 😝 😀
Holky to je hrozný, vlastní mamči a takhle se chovají. Je mi vás líto, ale přesně mamina jak píšeš, co jinýho zbývá 😖
Třeba je ji blbý se tě ptát - třeba má strach, že máš nějaký komplikace a bojí se tě zeptat, aby ti neublížila?
No, fajn - aspoň se zeptá na děti.....
Máma se taky ptá akorát na malou, nikdy ne na mě.. I když mi bylo zle. Za to teď pořád poslouchám, jak je špatně jí.
Jo, s tím Paralenem to mi vykládala kolegyně o noční - když čekala synátora. Řvaly jsme smíchy, než přišel dr. a zeptal se, čemu se tak smějem, jestli nám náhodou nemá přidat práci... A bylo to... Když odešel, tak jsme začly třídit léky a byl tam....Paralen 😀 😀
Jinak mamino - ať ti to - teda vám všem - dobře dopadne... Teda, na ty jména - to musí bejt pamatovák - taky narozky, svátky, ufff 😉
Kdyby bylo podle mý mámy,nemám ani jedno.Jediný,co ji zajímá,jestli jsme už KONEČNĚ skončili,ev. jestli je to poslední...Pokaždý po mně chce,abych šla na potrat.Chová a oblíká se,jako by jí bylo 20.Za 15 let nevozila kočár.Mně nezve na rodinný sešlosti,pomlouvá mě,ani se nenamáhala mi říct,že se znovu vdala(ale brácha byl na svatbě jako čestnej host).Odmítla mi pohlídat tu nejmenší i na pár dní,co jsem ve špitále.Akorát Martina si jednu sezonu brala často k sobě,až jsem nadávala a řekla jí,že je to můj syn a ne její.A ona mi řekla,že novej manžel po ní chce dítě a ona další nechce,protože by to mohla bejt HOLKA!Tak mu strká našeho kluka,aby nemusela rodit.(to bylo před cca 10 lety,bylo jí málo přez 40).Já šla na první svatbu v šatech z meruńkový podšívkoviny bez jediný ozdoby,ale ona si na DRUHOU svatbu koupila v Itálii bílý krajkový šaty za 10 000,-...Když jsem čekala první,půl roku se mnou nemluvila,že NEMÁM PRÁVO z ní v 38 udělat babičku (bylo mi 19).Když jsem jí poprvé přinesla ukázat druhýho kluka řekla mi,že chtěla jenom syna,že kdyby se brácha narodil první,já bych vůbec nebyla.Atd.,atd.,atd.... 😒 😒 😒 😒 😒 😒
mamina 😲 😲 😲 😲 😲 😲
Ježiši já nemám slov. A jako proč tě tak nemá ráda? To už od dětství? Já to nechápu. Možná jsi to tu psala, ale co tvůj tatínek?
pepi...
jo, nesešly - já tu dlouho nebyla...
U nás je to tak, že když se pohádáme - to já moc neumím, tak s ní nějakou dobu nemluvím, ona pak zavolá kvůli kravině a dělá jako že nic.. Protože pochop - Hano, nám jde o holku, my se s ní taky máme právo pomazlit ! A hodně používá větu - Ty hele Hano, my jsme si s tátou říkali - tak za tu bych vraždila! 😠
No, moje matinka je něco jako ,,diktátor" v sukni, přesvědčená o tom, že pravdu má vždycky a za každé situace jenom ona. Např. brácha jel lyžovat do Švýcarska - bohužel u Baden - Badenu měli nehodu, chtěli se vrátit, ale dostali náhradní auto, tak pokračovali. No a ona, místo toho, co by byla ráda, že se jim nic nestalo, tak na něj strašně nadávala, že nikam neměli jet, slečnám, co s ním jeli dávala strašný, nepublikovatelný jména, nakonec prohlásila jako že dobře mu tak........ Že má sedět doma na zadku a nikudy nejezdit. V podstatě mu tu nehodu přála a teď mu zas vyčítá, že došlo na její slova..... Holky, pomoc - já mám období, kdy to nezvládám (protože i přítel jezdí pryč brzy ráno a vrací se pozdě večer).. Do srpna byl přes týden pryč... Pak jsem zase chvíli nad věcí - třeba když nás doktorka pochválí, že máme chytrou holčičku a je vidět, že se jí doma věnujem 🙂
Víš Pepi, nejhorší pro mě bylo . září, kdy měl ráno Jarda velmi vážnou nehodu, malá měla rýmu, já o něm přes dvě hodiny vůbec nic nevěděla, provolávala jsem to všechno na všechny strany. Jen řekl, že měl nehodu, auto je na odpis, že je tu doktor a musí končit..... No, prostě mu kluk nedal přednost, usnul a vyjel mu do silnice... Auta byly přes dvěstě metrů od sebe - viděla jsem i fotky. Jardu to odmrštilo, otočilo otočilo o 180stupňů a odsunulo přes protisměr do škarpy. Takže nám začínalo auto až přístrojovkou... No, nakonec jsem volala tchyni (dělá na záchrance), ta zjistila, že jeden z nich je na tom zle, ale že zatím neví, kterej... Takže nervy, slzy, bezmoc...Vyrazila se mi z toho lupenka. A proč to píšu? Protože mi máma řekla, že tam měl zůstat a byl by pokoj!