Trable s nevlastními dětmi
Maminky, potřebovala bych poradit, nějaké vaše rady, zkušenosti. Přítel má syna a ten je poslední dobou čím dál nesnesitelnější ☹ Ze začátku jsem s ním měla hezký vztah, rozuměli jsme si, ale poslední dobou je to čím dál horší. Poslední dobou ignoruje, všechno se mu musí říkat 10x, je neukázněný, žije v domnění, že existuje jen on a vše se točí jen kolem něj. Už jsem úplně vysílená a vyčerpaná z toho neustálého: ,,dej, chci, hned, řekl jsem, ... Jsem pro něj nejhorší na světě jen proto, že jsem jediná, kdo po něm chce dodržovat nějaké hranice a aby byl hlavně soběstačný vzhledem k věku (5 let). To je špatně ho učit, co ho vlastní matka zřejmě neučí, když to neumí? Sám se obléct, sám si urovnat věci, sám si uklidit hračky, základní hygienu, jako umýt si ruce po záchodě... Neumí ani pořádně jíst, je u stolu neukázněný, všechno skypané po stole, ne-li po zemi a on se tomu jen směje a řekne ,,Haha, tak to utři." Snažím se a myslím, že mám dost trpělivost, ale nevím, jak toto půjde dál. Přítel se mě zastává, stojí za mnou, ale přece jen si ho chce i užít, když ho má 4 dny v měsíci. Pořád by jen něco dostával, je lakomý, neumí se dělit a absolutně nechápe že některé věci jako sladkosti jsou za odměnu (já jsem velký odpůrce dávat dítěti sladkosti, když si je prostě nezaslouží). Když se mu snažím něco hezky vysvětlit, proč se tak a onak dělá, třeba se vysmrkat, než se dá sprej do nosu tak si drze zacpe uši a ignoruje mě. Docela mě to mrzí ☹ Neřeknu kdybych po něm řvala, ale mluvím s ním slušně, zvýším hlas až když už opravdu musím říkat něco po desáté. Možná je to i mým stavem, ale docela se bojím, jak to bude probíhat, když budeme mít s přítelem společné dítě a bojím se mu to vůbec oznamovat. Nejradši bych příteli řekla, at s malým zůstává u svých rodičů, protože já na něj nemám ani náladu, jak se chová a přítel to vidí, že jsem nervozní. Upřímně, jeho syn je jediný důvod, proč bych se s ním někdy měla rozejít a to bych nerada, ale jestli to tak půjde dál... Poraďte mi prosím, jestli máte někdo zkušenosti, jak na takové děti, ale kupovat si je určitě nebudu... ☹
@mariti a jakou ty mas povinnost vůči dětem partnera?? Uvařit?? Promin,ale s tím nesouhlasim....ma je on nikoliv ty....on se ma postarat...a jestliže ty mu pomůže s OK, ale děti jedou za nim ne za tebou....kdyby se mu nedej Bože něco stalo, nepřijdou....jsou tam jen a jen kvůli němu...
@toga25 já ti rozumím, ale hlídat ho ma manžel a věnovat se mu...to ze nesplachne a neumyva si ruce ma taky řešit on....i rozlité piti....pokud u vas platí pravidla mate to nastavené a ma to nastavené i manžel, nechala bych ho at to řeší on...protožeddítě pak vidí tebe ze ty to chceš a ty jsi špatná atd....
Holky není to snadný a nezavidim vám to....držet se
Právě že si myslím, že pokud tatínek nepochopí, že ta výchova je na něm, ne na mě, tak to fungovat ani nikdy nemůže. Myslím, že žádný rozumný člověk by se nesmířil s myšlenkou, že tráví čas s dítětem, které se chová nevychovaně a bez respektu k ostatním lidem i věcem a nemohl do toho občas zasáhnout - slušně a klidně samozřejmě. 🙂 .. Naštěstí to přítel trochu pochopil a jak sem psala, trochu přitvrdil a k něčemu ho vede. Neříkám, že po něm má celý víkend řvát nebo ho má za víkend stihnout převychovat, to ani nejde, ale každý by si měl uvědomit, že je pořád rodič a ne kamarád.
Mě vytáčí, jak mě se přítel zeptá ,,neměl by už umět ve svých letech to a tamto?" nebo jeho rodiče ,,no musíme mamince říct, že tě má naučit to a tamto - třeba nejíst jako čuňátko a vysvětlit, že se nedělají blbiny" Jako proč to říkájí mě??!! Jak já mám vědět, co zvládá jeho syn v 5ti letech když je s matkou?! A jeho rodiče vždycky jen ,,kecají" co všechno mamince musí říct, ale skutek utek. Mám pocit, že se kolem ní chodí po špičkách, aby nááááhodou nebyla naštvaná, ale že to štve mě, je každému šumák. Strašně mi to vadí, protože mám pak pocit, že má v té rodině stále své důležité místo a já jsem tam navíc... A nechci se vnucovat někde, kde mě nerespektují a kde stále a pořád ,,smrdí" bývalka... ☹ ☹ ☹
Ano, nejsem povinna mu vařit a starat se, ale upřímně... Jsem ženská a i když to není moje dítě, tak mám potřebu se hezky postarat, aby mu nic nechybělo, ale jak vidím ten nevděk... Navíc rodiče přítele se tváří, jak by to pro mě měla být přece samozřejmost, uvařit, vyprat, postarat se... Nedělá mi to problém, dělala bych to i tak kdyby tam nebyl, takže uvařit jednu porci navíc nebo vyprat pár kousků prádla navíc pro mě není problém. A tím, že to udělám já, nechám malému dostatek času být sám s tatínkem. Ale jak říkám, tak jak respektuju já jeho jako součást partnerova života, tak to samé očekávám i od něj... Neříkám, že mě má milovat, ale respektovat, že s tatínkem prostě jsem a do jeho života patřím.
A strašně mě vytáčí, jak se jednou chce mazlit, skáče mi kolem krku a pak najednou se šklebí, je drzý, má dost neslušné poznámky... Jako buď at se chová tak nebo tak. Já nejsem cvičená opice a nebudu mu dělat kamarádku, jen když se mu to hodí, resp. nebudu tancovat jak on píská, jako to dělají všichni okolo...
Jednoduchý příklad: Ukliď si prosím tě ty hračky - NEUKLIDÍM - A kdo to bude uklízet? NEVÍM, TŘEBA DĚDA! - Ale ty sis s nima hrál, ne děda, tak by sis je měl uklidit ty... Na což dědeček odpoví - teta má ale pravdu... Proboha, to je sice hezké, ale co je mi to platné, když ho k tomu ,,nedokopou" oni. Jak sami říkáte, oni mu mají říct, že má udělat to či ono, ale já se prostě nemůžu jen tak dívat na to, jak má z každého p*r*d*e*l a všichni udělají, co on řekne. Šílím, jak to bude vypadat, až budeme mít malého ☹ Fakt to není jednoduché a to nejsem semetrika, co bere malému tatínka ☹
@toga25 Já Ti naprosto rozumím a chápu, že tě o štve a leze na nervy, ja sama nevím, jak bych to dala...
"Strašně mi to vadí, protože mám pak pocit, že má v té rodině stále své důležité místo " holka tak to ale je...a bude...
on je u táty doma a že tam jsi ty mu je jedno....a hlavně u táty doma je jako doma, on tam je prakticky doma uplně stejně jako ty...
že neumí věci, nedělá to co jiné děti v jeho věku a nemá návyky, jaký ty si myslíš, že by měl mít a že jsou správné, to si můžeš myslet ty, ale tohle musí fakt táta....od tebe je hezké, že vaříš, ale děláš to za tátu protože chceš, je to povinnost táty...a ne tvoje...
to jsou prostě komplikovaný vztahy, když jsou děti z jiných vztahů.....a s ex, ta vám do života bude zasahovat skrze dítě 20let....
to je potřeba si vše uvědomitt ještě než jdu do vztahu s někým, kdo díttě má...
srovnávat jako když přijde tchýně k tobě je nesmysl, protože to dátě tam je doma stejně jako jeho otec...ono nepřišlo an návštěvu...
Togi, já i rozumím, já bych se z toho posr....ale podle mě to takhle je a vychovávat a hlídat a starat se, byt je to u vás doma, tobě nezbývá nic než držet pusu...
i s těma hračkama, to si musí vyřešit táta a ne ty...a pokud on to za díte udelá, tak smůla.....
co chceš dělat, když tě neposlechne?? na zadek mu dát nemůžeš a navíc až bude starší, pošle tě klidně někam...
já bych ti ráda pomohla nebo ti dala za pravdu, i na mě by tohle bylo na prášky, ale právně a ani jinak ty za něho neneseš odpovědnost, ani za výchovu, ani v nemocnici tobě by informace nedali a ani ve škole ne....prostě sorry, můžeš být max teta co bydlí s jeho tatou....takhle tě vidí...a v závěru to tak je.
drž se a pevné nervy. a asi bych se snažila manželovi vysvětlovat a pak až bude druhé mimi připrav se na to, že manžel bude mít výčitky, že tohoto vidí mín, že s ním nežije a kdesi cosi.....bude ho omlouvat, protože on je chudák....
@toga25
Jenže bývalka v té rodině bude "smrdět" pořád a vždy tam bude mít určité místo.
Je to matka jejich společného dítěte.
Buď ráda.Aspoň vidíš,jak se s tebou bude zacházet,až budeš taky bývalka 😉
Nezlob se,ale pro kluka nejsi žádná jeho teta (jak jsi někde titulovala) - teta je otcova sestra, matčina sestra.Jsi naprosto cizí ženská,která k tomu dítěti nemá žádná práva,ale též žádné povinnosti.
Kluk nemá žádnou povinnost tě poslouchat a ty nemáš povinnost po něm uklízet,vařit mu,prát mu a už vůbec ho hlídat .Že tohle děláš,je jen tvůj problém.
Kluk ti může být vděčný,ale NEmusí (v 5ti letech je mu na 100% šumák,kdo mu pere a kdo vaří ,takže žádnej vděk nečekej 😉 ) .
Má k tobě chovat slušně,jako ke každému dospělému člověku,ale nic víc 😉 .
Zůstávat u rodičů by měl ten,komu nepatří byt.Pokud je napsaný na oba,pak je jen na dohodě,kdo a kdy se bude "klidit na hotel" .
Hrotíš to,jak kdyby ten tvůj měl přinejmenším střídavku a to máte kluka jen měsíc a pů v roce 😕 ..
@superkousky přesně....je v nelehké situaci, protože to dítě ji vytáčí tím, že neumí to a nedelá to a no...ale v závěru to není vůbec její věc...on je s tatou, u táty a je doma....a žádnou paní poslouchat nemusí....
časem z ní může mít hodnou tetu nebo prostě tetu, která je s tátou....ale když ji jen pozdraví a odpoví když se na něco zeptá a nebude komunikovat a klidne si neumyje ruce...ji po tom je tak max houby....a pokud to vadí tátovi tak to musí řešitt táta....
jenže co si budeme vykládat...táta ho má jednou za čas a vynahrazuje mu, že s ním není pořád....
podle mě to nejvíc vadí Togge....jaký je, že nedelá tohlle a neuklizí...
člověk si ale musí rozmyslet, když jde do vztahu s nekým, kdo díte popř deti má.....
a ex tam má svoje mallé místo, jelikož řeší dítě a dítě kdekoliv má domov táta má domov i dítě....a co řekne táta platí a co řekne MáMA platí....nikdo jiný....srovnávat to s paní učitelkou ve školce je nesmysl....
@toga25 a to si vezmi i jinak...máš chlapa, rozejdete se a najde si babu, se kterou se uplně míjíte názorama...a ona bude diktovat tvemu díteti, jak se má chovat, když je u nich...bude mu dávat nová pravidla, diktovat co se smí a nesmí....a pak mu řekne, že mu vaří....nebo by ho nuila každou sobotu vysávat, mýt okna a uklízet chodbu, špajzku...atd...pokaždé když by tam byl, protože ona je na to zvyklá....
to by se ti taky nelíbilo a řešila bys to s chlapem, že takhle ne....že ttoo je vaše dítě a ona do toho nemá co mluvit....
prostě bohužel, jsi fakt jen paní co žije s tátou....a on přijel domu a ještě za tátou....
že se mazlíte je krásný, ale to je od tebe hezký....ale neznamená to, že když se mazlíte že ho budeš vychovavat....od toho má rodiče...
drž se.
@tarra27
jjj přesně tak.
Moje děti taky nedostávají sladkosti za odměnu.Prostě je máme doma a berou si podle chuti (spíš neberou,protože jim to nikdo nezakazuje,tak nemají potřebu to tláskat najednou a ve velkém).
Syn se v 5ti taky sám moc nenajedl a byl neukázněný (no vlastně stále je).
Oblékala jsem ho ještě v 1.třídě.Uměl to,ale kdy viděl,že ho obléknu,tak proč by se snažil,že ?
Bylo mi to jedno,protože ruce mám stále obě a kluk z toho vyrostl.
Pokud by s tím měla @toga25 (jako nextka) problém,tak je to jen její problém,ale nemá žádné právo do toho kecat.
Ona může být ráda,že na ní EXka ještě nevlítla,protože já bych to udělala a vysvětlila bych jí,že pokud má potřebu vychovávat,tak ať si pořídí svoje dítko 😉 .
Že je chlapec lakomý,tak ať je...Je to mnohem lepší,než kdyby všechno rozdal (to dělal můj syn a já mu za to nadávala) .
Jako sorry,ale já pokud někomu něco nechci dát,tak mu to nedám a je mi šumák,že jsem za lakomce...Proč bych se měla dělit o něco,co je moje,když vlastně nechci ???
@toga25 taky ti přeji ať to ustojíte,ale to si budeš muset říkat : " Vychovávat musí rodiče a ne já cizí ženská „ ,pak to určitě půjde 🙂
@superkousky máš naprostou pravdu...já svým holkám taky ledacos dovolím, i jako malé jsme je nosila, první skoro do roka uspávala na sobě a pak pokládala...skladkosi jsou u nás uplně stejně a s oblíkáním ani nemluvě...a to občas řešíme i plenky, jelikož je mají obě, starší už si sama řekne, ale pkaždé taky ne, protože o rook mladší je má taky...a mě to nevadí, je mi puttna at si kdo chce co chce říká...ona sice přijde a jde na wc, v bazenu taky přiběhne že chce čůrat i kakat, ale doma pokaždé ještě ne...a mě to nevadí, pokaždé ji řeknu, že si musí říci včas, že je velká slečna už....ale nenadávám ji, nepeskuji a nenutím hodiny prosedet na nočníku...říkám vždy, že do první třídy s plenkama nepujde a nebo pujde kvůli mě že ji je dám já :D v egraci samozřejmě....svoje deti miluju, mají volnost, žádný pevný režim, přesně v sedm spát atd to u nás vůbec není...kolikrát byly unavený, šly spát v pet, o půl osmé vzhuru a klidne do 23h...ale nám tto nevadí....a měl by někdo říkat mým detem, že budou v sedm v posteli atd....to bych si taky vyříkala....a přesně, ats i vychovává svoje deti...navíc co má co kritizovat kdokoliv moje dítě....houby jim je potom....já nejsem navíc žádná tabulková maminka, coo jede podle příručky, že díte na dvou letech musí to, na třech to a na pěti to....a nedej Bože aby na moje díte nekdo křičel nebo ho plácl....to by mel co delat se mnou.....
to si každý musí rozmyslet, když jde do vztahu, kde už deti jsou z dřívejška....že o prostě komplikace jednak přinese, že s ex budou v kontaktu stále...prostě musí...řeší děti....a že prostě u nás doma bude i díte, kterému já do výchovy mluvit nebudu...nemůžu...
já tím neříkám, že je to snadné, já sama bych se z toho asi zbláznila....ale tak to je....
a pokud ted budou mít svoje mimi, není problém vysvettlit mu, že pepíček to má jinak, protože má jinou maminku....
a taky mu to ttatínek bude vynahrazovattt, bude mít výčitky....že jejich miminko je s ním pořád, ale pepíček ne....on je totiž chudák....ale v závěru to dítě za to taky nemůže...
a psychologicky je dokázaný, že díte toho využívá....co to je za argument, každé dítě i v uplné rodině ví jak na mámu i na tátu a zkouší to...ono si tuhle situaci nevybralo....ono to takhle nechtělo....a argument že se musí přizpůsobit....no nemusí, cizí paní nemusí vůbec poslouchat i kdyby delalo, že tam není, jen max odpovedelo....nebo pozdravilo.....vůbec k ní nemá nic a ono přijelo za tátou....k tátovi a je doma....
No, já se k tomu vyjádřím naposled a zdlouhavě, protože se tady opravdu začíná slovíčkařit a pomalu mi předhazovat věci, které nedělám... 🙂
Holky, pořád myslete na to, že je velký rozdíl, být ta maminka z úplné rodiny nebo i rozpadlé, která má dítě ve své péči a tudíž má svým způsobem výchovu ve svých rukou, a být ta ,,nevlastní". Mám totiž pocit, že mi tady píšete spíše právě vy, které v mé situaci nejste, tudíž nikdy nejste schopné ji pochopit...
ANO - dítě jde ZA tatínkem, dítě tady jde KVULI tatínka, ale nejde K tatínkovi, ale K NÁM a tohle prostě být jedno dítěti nemůže. A učit za každou cenu dítě, že všude je středem pozornosti a všechno se mu všude přizpůsobí, je podle mě velká chyba. Nepleťte si to s tím, že se dítěti věnuje dostatečná pozornost. To se tu jako mám v jeho přítomnosti chovat jako vzduch? Že tady prostě vůbec nejsem nebo tu jen tak poletuju?? A nebudu se z mého domova klidit o víkendu jen proto, že tady je on. Žijeme v jedné domácnosti, tak se musí přizpůsobit všichni její členové, ne jen někteří. A opravdu svému dítěti nebudu vysvětlovat, že brácha všechno může, protože má jinou maminku, ta s náma v tu chvíli nemá nic společného, nežije tady s náma a moje dítě to taky zajímat nemusí a určitě ani nebude... a pokud má mé dítě někdy pochopit, že když jsou pravidla, měly by být pro všechny, tak by je všichni měli dodržovat. Maximální úlevy, které nevlastní mít bude jsou ty, že se mu tatínek třeba bude intenzivněji o víkendu věnovat. Pokud bude moje dítě uklízet po sobě třeba talířek po jídle, bude to dělat i starší, ne že bych je využívala, ale povedu je k tomu, že rodiče nebo dospělí celkově nejsou sluhové, se kterými si je v poslední moderní době děti velmi pletou. (U nevlastního to samozřejmě platí tady, že já ani tatínek ani brácha nejsme sluhové, doma at si dělá, co mu dovolí maminka). Nemůžu nechat uklízet po sobě jen své dítě a po bráchovi to uklidíme my... Určitě by se mé dítě cítilo méněcenné a poníženě a to rozhodně nehodlám dopustit, protože sem to sama zažila!!! Ale to je na rodičích, jestli jim toto dovolí a pravda, každý má výchovu jinou a žádnou neodsuzuju. Jsou to vaše děti, jaké si to rodič udělá, takové to má, jak s dětma, tak v životě. Hlavně, jak to vyhovuje všem v rodině. A přítel ví, že pokud by se ke mě choval malý tak jak to dělá, odešla bych od něj, protože já sem taky třeba nepřišla s holým zadkem, v domě jsou věci i za mé peníze, takže si jich bude vážit. Já je od nikoho nedostala, ale musela si na ně vydělat, jako každý, takže si nenechám kopat do nábytku nebo lít pití po koberci, atd... 🙂
Myslím, že kdyby všichni ,,nevlastní rodiče" měli přístup k těm dětem, jaký radíte, tak je spousta rozvedených rodičů pořád svobodných, protože takové zacházení ze stran dětí by nezvládl nikdo a každý by si řekl, že tohle nemá zapotřebí. (samozřejmě pokud neměl to štěstí na hodného andílka). Já si dobře rozmyslela, do čeho jdu, ale věc se má tak... S přítelem jsme se našli. Já chci být šťastná s ním, on chce být šťastný se mnou, oba si vyhovujeme po všech stránkách, on chce, aby se mnou vycházel jeho syn a já s ním, abychom prostě vycházeli všichni dohromady. K tomu ale nestačí pouze 2, ale všichni 3. Myslím, že hodně chlapů, co mají děti, i když jen občas, potřebují vedle sebe najít někoho, kdo jim tak trochu i pomůže. Mnozí z nich nejsou přirozeně dokonalými rodiči jako maminky, které to mají intuitivně dané, i když jsou skvělí tátové a na to je třeba myslet. Kdybych chlapovi řekla, sory uvař si mu sám nejsem jeho matka, tak by mě s takovým přístupem za chvíli poslal někam. Sám chce, abychom trávili čas spolu všichni tři ne jen on s ním, takže myslím, že mám byť malilinké právo vyžadovat, aby se ke mě dítě chovalo v tomto případě slušně... Kdyby mě třeba jen tak koplo do nohy, tak si toho mám taky nevšímat? Nebo u toho tatínek nebude, to mám na syna žalovat?? To je dětinské dle mě, prostě mu to vysvětlím, že se to nedělá a proč a toto je právě to, že ho nevychovávám, ale vysvětluju prostě jen proč se to nedělá... I někde na ulici, představte si, že k vám přijde cizí dítě, kopne vás... Co uděláte? Necháte si to líbit nebo zajdete za jeho maminkou a něco jí řeknete? Ano může vás poslat do háje, ale upřímně bych si o této ,,mamince" myslela, že to v hlavě nemá v pořádku a má pěkně nevychované dítě, když mu dovolí toto... Je to extremní případ, ale abych to srovnala s tím, že jsem jen dle vás cizí ženská, pro to dítě na ulici taky...
Takže opravdu 🙂, i kdyby na mě maminka nevlastního syna vyjela, co si dovoluju po něm chtít říkat prosím, děkuji a ty věci v závorce popsané níže, tak bych ji poslala někam. Jiná věc je samozřejmě, kdybych po něm řvala celý víkend od rána do večera nebo ho nedejbože bila, na to právo nemám, to chápu. Vím že nemůžu vychovávat, ale osobně bych své dítě k tatínkovi a jeho přítelkyni posílala s tím, že má dítě poslouchat i tatínka i tetu! Už tak by byla situace komplikovaná, tak proč to dělat horší a naschvály si dělají jen nevyzrálí lidé s komplexy...
Neházejte pořád do jednoho pytle malé požadavky, které na dítě mám (prosím, děkuji, bavit se slušným tonem a nemít mě za služku, základní hygiena, abych nemusela pak vyhazovat všechno jídlo, na které dítě sáhne s neumytýma rukama, na kterých je bůhví co, když jde z toalety - což se může v tom věku stát každému dítěti nějaká ta nehoda). Hážete je do jednoho pytle s názvem VÝCHOVA a to je rozdíl. Já mu žádný režim nedávám, ráno ho nebudím, neříkám, kdy má jíst, i když se snažím, aby mělo jídlo pravidelně 5x denně, neříkám, co si má vzít na sebe, s čím si má hrát a jak (vyjma počítače, když je venku krásně, snažím se, abychom šli všichni ven se vyblbnout, ale na to má naštěstí přítel stejný názor),... chci jen těch výše zmíněných pár maličkostí a jinak si s tatínkem dělá, co chce a program řídí oni dva. A vůbec sem nepleťte, že se po dítěti řve nebo mu dává na zadek, to bych si nedovolila, na to má tatínka a to si uvědomuju.
Upřímně, jeho mamince není vůbec nic do toho, jaký my tady máme režim a co o víkendu děláme (stihneme toho za víkend víc, než ona za celé 2 týdny...). Já se jí do domácnosti taky nepletu a pokud jí tam její syn bude dělat brajgl a skákat po hlavě, je to její problém, ale tohle je moje (z pohledu ženy) domácnost a mě do ni zase nebude kafrat ,,cizí paní/ženská" 🙂 Když se jí to nelíbí, ať to zkusí říct tatínkovi, asi by nepochodila... Naopak by slízla spoustu výčitek, jak se k malému chová ona, ale to tu rozebírat nebudu, to je mezi nima... Dítěti nijak ubližováno není, naopak má se jako v bavlnce.
Vždycky je rozdíl, když má dítě v péči žena a dovede si domu partnera než naopak. Ta ženská je s tím dítětem pořád a je už na něco zvyklé a intuitivně se o dítě umí postarat. Chlap pomalu neví co s dítětem, co se týče těch zabezpečovacích věcí okolo dítěte. Jaké by vám bylo, kdyby jste měly nového přítele a ten vám chtěl udělat radost a uvařil třeba dobrou večeři? Ale pozor, naložil by jen sobě a vám? A vaše dítě se na to jen koukalo? Myslíte, že byste jen tak šly beze slova a úšklebku dítěti udělat jiné? myslím, že ne...Myslím, že by si to partner svým způsobem pěkně slízl...
A jedna maminka tady na začátku psala, že do vztahu s manželem dovedli oba i své děti a hned na začátku nastavili pravidla, které museli dodržovat všichni a řekl, že v domácnosti prostě velí ona. Takové paní taky budete říkat, že na to nemá právo?? Tohle se prostě neřídí tak, jak to chcete vy maminky ze svých domovů, ale jaké to chce mít ten tatínek, co to dítě má momentálně u sebe... Když řekne, že se nebudu podílet na ničem a nic dítěti nesmím říct, tak mu řeknu, že to respektuju a odejdu od něj, protože takhle žít nechci aby mi život řídilo ,,cizí dítě". Když řekne, že chce abych byla součástí a že chce, abych mu pomáhala, tak to respektuju a musíme hledat kompromisy. I on, i já, I DÍTĚ... Čas a život bývalých partnerů bývalky ani maminky řešit nemohou, už do něj nepatří. Můžou se maximálně radit jen o té výchově nebo financích na dítě... Mít společné dítě a život je velký rozdíl. Po rozchodu už maminky nemají tatínky omotané kolem prstu a už jim do života mluvit nemůžou... Mají právo na nový život, lepší, který jim s bývalou neklapal...
🙂 🙂 🙂
Děkuju za rady a popostrčení, že si o tom mám promluvit s přítelem. Docela to pomohlo, bylo to to, z čeho jsem měla strach. I když mi to nebylo příjemné, protože je z toho smutný. Mrzí ho to, protože sám ví, že by chtěl, aby se malý choval trochu jinak, ale uvědomuje si, že toto má bohužel v rukách hlavně jeho matka, že on ho toho moc nenaučí za ten víkend. Ale jsem ráda, že to chápe, takhle totiž podle mě funguje vztah, na kterém záleží oběma partnerům a kteří se snaží dělat kompromisy a hledat řešení 🙂 S dítětem nebo bez, můj chlap je úžasný a vybrala jsem si dobře!!! 😉 🙂
@toga25 ja jsem taky svuj nazor napsala, nedelam z tebe furii apod, ja ti i rozumim, sama bych to asi nedala...ale nesouhlasim s tebou ve vice vecech. Napsala jsem jen jak to mam ja a pokud by jsi byla spokojena s manzelem,neresis to tady...ale zase to je jen muj nazor. Neni to snadne. Tobe preji at se ti nestane to,aby ti cizi baba vychovavala tvoje dite a urcovala pravidla...ja bych se s cizi zenskou vubec nedebatovala o svych detech...ale mela by zasahovat do vychovy,to bych s ni byla raz dva hotova.
tak at se dari a miminko i ty jste vporadku,zdravi,spokojení
@toga25
Taky s tebou moc nesouhlasím.
Proč by se mělo jeho VLASTNÍ podřizovat dítě ??? Pokud nechce uklízet talíře,tak mu to má „nařídit“ otec a ne cizí ženská (třeba se postav na hlavu,ale tebe kluk poslouchat NEMUSÍ).
Pokud chceš dávat sladkosti za odměnu,tak to praktikuj na svém dítěti a ne na cizím (cizí nemusí tvé rozhodnutí ani v nejmenším respektovat 😉 ).
Vždyť ty nejdi ani člen rodiny (narozdíl od něj ) 😕 .
U rodičů by jsi měla zůstávat ty a ne on s klukem,bo jak jsem pochopila,tak barák je jeho a to že tam máš nějakou poličku,na tom nic nemění.
Mamince je hodně do toho,co o víkendu děláte a jaký praktikujete režim na jejich společném dítěti,protože ona je narozdíl od tebe zákonný zástupce toho kloučka.
Říct mi chlap v mém bytě,že mám s dětmi zůstávat u rodičů (že na ně nemá náladu),tak aby žádným odchodem nevyhrožoval - okamžitě by letěl i s kobercem.
a nechceš to vyřešit tím, že se prostě někam vypaříš, když má malej přijet? nebo jeho přítomnost jenom tolerovat, neopečovávat ho, prostě se mu věnovat asi jenom jako učitelka ve školce. prostě jenom to nejnutnější a nazdar bazar. děti nemám, tak to ber s rezervou, jen můj úhel pohledu.
Superkousky a tarra27, to snad ani nemuzete myslet vazne.
@duvi21 myslim naprosto vazne...zkus si predstavit, ze cizi zenska vychovava tvoje dite, rika co ma a nema umet, jak se chovat a diktuje podminky....navic ani pravne s ditetem nema vubec nic spolecneho...a taky kdyz si tatinek kazdy rok bude s nekym jinym, tak co rok to nova pravidla??? Potazmo co nova zena nova pravidla??
tak to promin, ale memu diteti zadna pani byt sebevic mila i hodna nebude rikat co smi a nesmi a vubec kdyz je u taty doma. Tecka. Vy si to holky pro me za me delejte jak chcete, je to vase vec ;) nechejte si cizi zenske vychovavat svoje potomky,ale pak se nedivte...
navic, vetsinou s timto nesouhlasi zeny, jejich partneri maji deti....ja netvrdim,ze je to snadne, ale tak to i podle zakona je.
mejte se pekne a kez toto nebudete muset resit.
Nedá mi neprispieť ku tejto téme. Ja (žiaľ?) musím súhlasiť s tarra27 a superkousky. Aj keď si myslím, že ide aj o okolnosti za akých, sa dostane nevlastné dieťa ku nevlastnej mame a naopak. Ak je to v prípade, že si otec nájde novú dámu a tú stávajúcu s deťmi opustí ("len tak") a otec má deti na starosť raz za 14 dní, nemá, podľa môjho názoru, nová mama právo zasahovať do výchovy ako takej. Samozrejme, ak by dochádzalo k nejakým extrémom (ako to niekto spomenul - kopnutie, schválne rozliatie nápoja alebo iné očividné násilnosti) nedá sa nereagovať a nezakázať, ale myslím, že práve toto by to mal riešiť otec a nie "teta". Ak správne chápem tarru a superkousky ide im o to, že on (otec) je ten za kým deti na tie dva dni idú, tak by hádam, dva dni mohol sledovať ako sa správajú a venovať sa im čo možno najviac. Spovedať svedomie, matke, že ich nevychovala, je dosť povrchné. Pre deti je rozchod rodičov veľkou psychickou záťažou, hlavne ak šlo pred tým o "funkčnú " rodinu a myslím, že sa dá pochopiť, že sa proti tomu búria a robia všetko pre to aby na seba upozornili. Je jednoduché hádzať vinu na matku, že deti nevychováva. Hlavne, že ich "vychováva" otec, ktorý ich nechal tak, a stačí mu kontakt dva krát za mesiac.
Samozrejme sú tu potom prípady, kedy rozchod manželstva bol "nevyhnutný" , žena sa naozaj o deti nestará v rámci výchovy riadne a deti to majú ešte ťažšie, ako sa vyznať vo svojich pocitoch a chovaní. Ale aj keď by to bolo takto, za dva dni to "nová mama" nemôže napraviť aj keby sa roztrhala. Iné je ak sú deti v striedavej starostlivosti a deti trávia v druhej domácnosti omnoho viac času. Tam potom je to už zložitejšie a verím, že dva týždne bojovať s nevlastnými deťmi, musí byť poriadne ťažké. Ale tam sa dá povedať, že otec má záujem o deti a chce sa naozaj podieľať na ich výchove. A potom existuje kopec ďalších okolností, ktoré majú vplyv, ako na deti v prvom rade, tak na postoje dospelých v takejto situácii.
Je to zložité a ak sa niekto ocitne situácii, že by mal vychovávať nevlastné deti, myslí to s nimi ozaj dobre, mohol by si prečítať aj nejakú knihu, ako na deti, ktoré prešli, alebo prechádzajú takouto životnou situáciou. Veď nastávajúce mamky čítajú ako sa pripraviť na dieťa, ako sa o neho starať hoc sa ešte nenarodilo, a čo bude jesť , keď konečne začne jesť 🙂 Prečo to nespraviť aj pre tie nevlastné, ak mi na nich naozaj záleží? Aspoň sa snažiť pochopiť, prečo sa správajú tak, ako sa správajú.
No je to napísané dosť stručne čo mám na srdci k tejto téme, dalo by sa o tom písať a hovoriť, ale v podstate je to všetko o pochopení toho druhého, komunikácii dospelých a ich vplyvu na deti. AK si nevedia nájsť slušnú cestu k sebe dvaja dospelý ľudia, ktorý spolu splodili deti, čo sa očakáva od detí, ktoré toto vidia? Ako sa môžu slušne správať tie?
Ale toto všetko je môj pohľad na vec, a ako bolo napísané v iných príspevkoch, pre dobro všetkých zúčastnených budem držať palce ako nevlastným maminám, tak aj deťom. 😉
@duvi21
Myslím to naprosto vážně a připojuji se k názoru @tarra27 .
Jen k jejímu příspěvku ještě dodám ... Ona @toga25 není právně spjatá s dítětem,ale ani s jeho otcem 😉 .
Je to prostě cizí ženská a to doslova .
Jestli by tobě bylo u fuk,že ti dítě vychovává a určuje mu pravidla cizí ženská,tak je to tvé rozhodnutí,ale já bych to nedopustila .
U nás : Moje dítě - moje pravidla.
U otce: Otce dítě - otce pravidla.
Pokud novou paní otravuje ,že nemůže určovat dítěti pravidla a vychovávat ho ,není nic jednoduššího,než přesídlit na tyto víkendy k rodičům (popř.na hotel) 😉 .
Ahojky @taga25 necetla jse celou diskusi,ale dle meho je pritele syn ve veku kdy tohle deti proste delaji..Pises,ze je lehke ti napsat,ze dokud nemas sve dite,tak to nepochopis,bohuzel je tomu tak.A to se dle meho tyka kazde zenske.Bohuzel je malej ve veku,kdy prichazi obdobi vzdoru.S pritelem jsi si zacala predpokladam,kdyz jsi vedela ze ma syna.Ted pises,ze pokud se s nim jednou rozejdes bude to vinou jeho ditete.Nezlob se na me,ale nemuzes svalovat vinu na petilete dite,ktere proslo takovym stresem,jako je rozchod jeho rodicu.Neumim si ani predstavit,co se musi tomu prckovi honit hlavou.Ac se dospeli snazi sebevic,aby rozchod probehl v klidu,pro to dite to je tak jako tak stresujici situace.
Ted jsem trosku procitala ,prispevky a musim rict,ze podle toho co tu ctu,je moje dite tedy rozmazlene a nevychovane:D a teda jsem za to rada,mam totiz doma dite ne robota.Ano nekdy krici,nekdy odmlouva,nekdy zlobi....nevim mozna bych se kvuli tomu mela rozejit s pritelem a nechat mu dceru,protoze na to nemam naladu.At se na me autorka nezlobi....spis mi prijde ze uz jaksi podvedomne vi,ze asz bude na svete jeji dite,tak ji tam nevlastni bude prekazet....a jen potrebuje svalit na nekoho vinu....v tomto pripade na upne normalni petilete dite....zeska pochopi az tehdy,kdyz si tim vsim projde od zacatku u sveho vlastniho ditete.je mi maleho lito,ne proto ze ho chces ucit myt si ruce,ne proto ze ho chces vychovavat,ale proto ze si nedokazes uvedomit,ze v jeho veku tohle proste delaji,zkouseji...testuji co muzou a co uz jim neprojde...pritele jsi si nasla vedela jsi o jeho synovi.co jsi cekala....ze deti v jeho veku nezlobi,tak pockej az budes mit sve.az te bude zlobit tve dite,taky budes chtit po priteli aby s nim byl jen u rodicu....protoze na nej nebudes mit naladu.....chjo je mi z tehle diskuse smuťno 😠
@misellll souhlas....navic kazda mama resp normalni milujici mama vi, ze to zkousi a i spoustu veci odpusti,prejde...ja to nekde uz psala, moje predstavy o tom, co bych svym detem nikdy nedovolila ani netolerovala se hodne rychle zmenily :D no Boze, neumylo si ruce...kdyby to udelalo jeji dite, rak takhle nevyvadi...jenze u svych jsme proste tolerantnejsi...ja vim,kdyby nekdo mel pujcene moje deti,to by bylo kritiky...ale je mi to nekde. A nekdy jsem taky unavena nebo rikam moje nervy mile deti moje nervy..ona to tazatelka i vyjadrila nekde v prispevku, ze dite i ex ma v rodine misto a ji to vadi...ale tal to proste je..i proto jsem psala ze to neni snadne ze nevim jak ja bych tp zvladla a i zo, zesi to musi clovek rozmyslet pokud do takoveho vztahu jde...
na me to dela dojem, ze i pani vadi jak se k tomu stavi manzel...a ne ze nevadi...kdyby mela jasno, neresi to tady...a pokud chlap brani svoje dite, je to vporadku....je to dite, situaci si nevybralo, nikdo se neptal na jeho nazor...a poslouchat cizi pani proste nemusi....
Ve vsch svych prispevcich pises je......ja ja ja......byvala me samozrejmne v te rodine porad misto....a bude ho mit minimalne do osmnacti let maleho.....s tim se hold smir....nemas to v hlave vubec srovnane.....mela jsi si najit chlapa bez ditete...nedivila bych se,kdyby to pritele zacalo jednou stvat a neposlal te k vode on.....porad pises nevychovane.....asi jsi jeste nevidela nevychovane dite.vzdyt nemas pomalu zadne zkusenosti....ze si nekomu obcas hlidala dite.to je prd....jen doufam,ze se jednou o tve diteti takhle nebude bavit jeho teta🙂
tarra27@ presne tak,prijde mi ze autorka nemela vubec predstavu do ceho jde....najednou ji to doslo a zacalo ji to vadit...a co je nejlehci-svede se vina na cizi dite.....je nevychovane....z me domacnosti:dcere je nemocna.....lezi v posteli a trikrat behem minuty mi vyleje piti....pritom se na me podiva,ale nerekne mi to.veset se kvuli tomu nebudu....je to dite petilete a neberu to jako nevychovanost...to ja zas mela prdestavy,jak krasne mi bude dcera spat...büch a ona furt rvala...kolik diskusi ja tady kvuli tomu zalozila....reálita jina 😀
@misellll presne. Neni to jednoduche...a to jeste az chlap bude se starsim a ona bude mit dojem, ze to jejich mimi jde stranou....na me to i dela dojem, ze to trochu resi uz ted...manzelovi rika o vychove a pravidlech...a tady hleda nekoho kdo ji jejichovani odkyvne a odsouhlasi....
tarra27@ mam na to uplne stejny nazor...dle meho ji jde taky o to aby ji to zde tady nekdo odsouhlasil....a mohla si rict,ze je to vporadku...uz ted kdyz pise o svem mimcu pise....nepreju si a nedopustim aby moje dite si pripadalo odstrcene atd.dle meho ji uz ted trapi,ze tatinek bude muset delit lasku dvakrat.....a bych to ani nekomentovala....ale,kdyz jsem si precetla vetu.....ze tatinkovi navrhla,aby byl s maly pokazde u rodicu,ze na to nema nervy.....tak jsem reagovat musela.....pokud tohle nekdo napise,jde videt,ze k tomu dite ocividne nema zadny vztah.napsala to,jako by se jednalo o psa ktereho maji trikrat do mesice hlidat a kterej jim pocurava rohozku a ji to uz nebavi...a pokud je pritel tatinek,jakej m byt,tak by ji to taky mel rict...ze je to jedho syn a ne pes na hlidani...zakladatelka furt resi sebe a sve nenarozene dite.nejlepe asi kdyby malej sedel v koute a ani nemukl....je kdyby slysela nasi barcu....jak krici...ale je to prodte dite....a maly dokonce bude pet ted v cervenci,takze vim o cem mluvim🙂 😀
@misellll ja ji nesoudim, sama v sobe vim, ze svoje deti bych nedala a navic ja i vim, ze bych to taky tezce nesla...sama uprimne nevim, jak bych zvladla jine dite nez svoje...bylo by mi ho lito ale taky by mi lezl na nervy, obcas rikam i svym detem moje nervy moje nervy ale pak se i zasmeju, omlouvam je...ten vztah je jiny...
to dite za to ale nemuze a nelze ho hodit mimo...bavic taky veskery majetek pokud budou mit za manzelstvi se bude delit potom i mezi pro ni nevlastni dite...
😀 😀 😀
Nepotřebuju, aby mi to tu někdo odkýval, tahle diskuze byla vytvořena hlavně pro nevlastní rodiče, kteří mají zkušenosti s nevlastníma dětma a mohly by mi dát nějaké rady, abych to právě ustála v době, kdy jsou děti v ,,období vzdoru" a zkouší. Protože tihle lidé ví, jak to je, jak se asi cítím a jak to není lehká situace. Nikdo mě nelituje, o to nestojím, ale poradí!! Nikdo z nich mi pořád nepřekrucoval moje věty k obrazu svému, jak se to hodí jim. Prostě mi jen poradily, jak to funguje u nich a samy řekly, že to potřebuje mít nějaká pravidla. A to do toho vztahu dovedly i své vlastní děti.
Tohle je směšné 🙂
Naopak to vidím u vás, ozve se jedna ,,ukřivděná" maminka, která nemá ponětí, jaké to je, a připojí se k ní další. Ale ve skutečnosti ani jedna nejste a nikdy jste nebyly v mé situaci, takže ji ani nemůžete nijak komentovat natož pochopit. Akorát se tady vyžíváte v tom, že podporujete navzájem svou myšlenku, jak byste zatočily s macechou a co všechno byste jí řekly... Co myslíte že byste nakonec ve finále zmohly? Nic, každý by vás měl za hysterky, co neskously, že si jejich bývalý našel novou ženskou a klape jim to (samozřejmě nemluvím o extrémech, kdy nevlastní matka dítě týrá apod.) 🙂 Na to si ale prosím založte vlastní diskuzi... Protože mě ten váš názor co byste dělaly s macechou zajímá asi natolik, jak vás to, že já se snažím vycházet s nevlastním dítětem a snažím se hledat kompromisy... Diskuze nemá název: ,,Mám trable s nevlastními dětmi! Co vy na to jejich matky?"
Tak jak já měla dle vás počítat s tím a tím když jsem do toho šla, tak i vy musíte počítat s tím, že když se rozcházíte s chlapama, je tu ta skutečnost, že není neschopný a najde si novou přítelkyni... A pardon, ale opravdu nemůžu tušit, jaké bude to dítě za rok, dva deset let apod. To netuší ani jejich vlastní rodiče, tak jak to mám asi tak vědět já?! Všechno je o kompromisech, aby to všude fungovalo, a ty kompromisy jsou právě nějaká ta pravidla. Řeším to teď už proto, že nechci, aby to nevlastnímu přišlo tak, že bum, mám bráchu a ted se najdenou všechno točí kolem něj a tatínek mě už nemá rád... Chtěla jsem aby předem věděl, že pro tatínka už nebude jen on jediný synáček, ale už bude mít děti dvě a každého bude milovat stejně! Nejde mi o to, že bude moje dítě v koutě, protože vím, že to tak prostě nebude. Syn přítele nikdy neměl úplnou rodinu!! Proč? Protože jeho drahá mu po porodu oznámila bez důvodu - sorry, já už tě nemiluju, tak vypadni... To dítě neví, co je úplná rodina takže nemá s čím porovnávat a ani nebyl u žádných hádek nebo rozporů, prostě se už do toho narodil!!! To, že mám chut říct příteli, aby šel k jeho rodičům na barák, tak sem psala potom jasně, že to byl prvotní návrh přítele, jen jsem to v úvodu napsala tak, že za chvíli mi asi nezůstane nic jiného když jsem už zoufalá...
Já jsem z rozpadlé rodiny, ale nepovažuju se za chudáčka. Mě chyběl hlavně pocit jistoty a bezpečí, ale to nemusí mít dneska dítě ani v úplné rodině. Časem jsem pochopila, že je lepší pro všechny, když žijou rodiče odděleně, než abych musela neustále poslouchat jejich pomluvy, nadávky, hádky a křik... A když si můj otec našel přítelkyni, ani mě nenapadlo chovat se neslušně, jinak bych si to slízla od otce. Prostě je to jeho nová přítelkyně, musím respektovat její místo v jeho životě, ale mě tím nijak neubližoval, já pro něj neztratila hodnotu jako jeho dítě. Nic mi nevynahrazoval, měla jsem pořád to, co do rozvodu. Důležitější než dary, hračky a přehnaná pozornost pro mě bylo to, že mi dají najevo, že za rozchod nemůžu já a že můžu chodit za každým z rodičů jak budu chtít! Bohužel sem nemohla! Moje matka mi to nikdy nedovolila! Protože mě nebrala už jako dítě, ale majetek a nástroj jakési pomsty a chovala se přesně tak jak vy! Nejradši by něco jen vyčítala a dávala každému najevo, že ONA je ta MATKA a ona má právo s každým jednat jak chce... Proto se o tu domácnost starám já, chci at s malým přítel tráví co nejvíc času! Je to ukázkový otec, který si to dítě vyřval na každé svátky, co to jen šlo!! Ano, někteří se snaží těch povinností zbavit, ale tohle není ten případ, tak neházejte všechny do jednoho pytle prosím...
Mám spíše pocit, že si nedokážete některé připustit ten fakt, že by si váš chlap našel někoho jiného a vy už ho nebudete jako ženská zajímat.
Prosím, laskavě když už si čtete moje příspěvky a snadno se vám kritizuje, čtěte je pořádně a ne že mi budete překrucovat moje věty a vkládat pomalu do úst co jsem neřekla!!
Rozmyslete se laskavě některé, jestli je teda rozdíl vlastní a nevlastní dítě, protože si hodněkrát protiřečíte! Protože jednou jsem něco povinna a podruhé ne?? Vyvedu vás z omylu, já se klidně můžu sebrat a odejít od přítele, protože nejsem povinna s ním zůstavat kvůli jeho dítěti, ale od svého bych neodešla! Rozdíl je v tom, že chování jeho dítěte snášet nemusím!!! Nejsem povinna!! Tak tu nepleťte to, že bych tak samo odešla od svého! A nepodávejte to tím stylem, že na vině bude chudáček dítě! S přítelem problém nemám, ale pokud bychom se prostě v tomhle neshodovali a měli na věc jiný názor, tak s ním nebudu a příčinou tudíž bude jeho dítě - to že máme každý jiný názor na to, jak by se dítě mělo chovat k lidem a věcem. ALe bude se to točit kolem něj! A že pořád píšu já já já???
1) jde o můj problém, tak je jasné že budu popisovat, s čím mám problém a za
2) jsem si ani nevšimla, jestli jste nezaregistrovaly, často píšu, že to chci řešit tak, aby nebylo ubližováno jeho dítěti a necítil se odstrčeně!!! Přitom jak píšete, že já můžu být u prd... dítěti, on může být stejně tak u prd... mě. Ale tak se k tomu prostě nestavím!!!
Kdybych nemohla a nemusela vůbec nic jak s oblibou tvrdíte, tak by to vypadalo asi tak:
Dítě nepozdravím, nebude nakoupeno (protože tatínek to nestíhá kvůli pracovní vytíženosti), nebude uvařeno (protože je tatínek antitalent na vaření), když upeču buchtu, řeknu mu, že on si vzít nemůže protože nejsem povinna mu péct, když se mě na něco zeptá, já mu neodpovím, když se bude chtít se mnou bavit, řeknu mu že já nechci, protože nejsem povinna se s ním bavit. Když se bude chtít mazlit, odstrčím ho od sebe, protože nejsem povinna ho respektovat a mít k němu jakékoliv city a když se bude chtít mazlit se svým malým bráchou, řeknu mu že nemůže, protože to je přece moje dítě!! Já budu matka, takže do toho můžu mluvit jen já! Otce taky nebudu respektovat, protože proč bych to dělala, když byste to nedělaly vy? že má novou přítelkyni a prostě chce, aby se na všem podílela? Takhle by to asi vypadalo, kdyby to bylo po vašem, aby jste milé maminky byly spokojené. Slovíčkařím? Překrucuju věty? Jaké to je vám?? Vy to totiž tady některé děláte celou dobu! Teď by to bylo chudák dítě!! Takže taky někdy prosím přemýšlejte, než něco plácnete a rychle v ukřivděnosti něco napíšete. Jak jsem psala, on nikdy rodinu pořádnou neměl, já mám snahu mu ukázat, že to prostě v životě jde, protože u maminky se toho asi tak brzo nedočká, když si domů vodí každé 2-3 měsíce nového strejdu...
A znova, přítel je na mé straně, je rád, že malého něco učím, je rád, že obstarávám chod domácnosti a jemu tak dávám dostatek prostoru se věnovat dítěti! Chlap mě nikdy neokřikl s tím: To nedělej, To je moje dítě, Ty do toho nemluv! Sám mi řekl, že je rád, když vidí, že malý není jen tajfun, co se prožene a je všechno podle něj. Je rád, když vidí, jak umí přijít, slušně pozdravit, umí říct prosím, děkuji, obléci se, uklidit si po sobě! A představte si, že přitom to dítě nemusí být robot! Sám malého okřikne, když se ke mě nechová hezky a je drzý. Když malý řekne jdeme k tobě domů, tak ho sám chlap opraví a řekne, že jdeme k nám, že teta tam bydlí taky!
Nemyslete si pořád, jak vy byste byly nenahraditelné a všechno se točilo pořád jak vy pískáte! JSTE nahraditelné! I já jsem nahraditelná!... Prostě asi neumíte připustit fakt, že by vaše dítě mohlo mít rádo novou přítelkyni svého táty a mohlo se tam cítit šťastně. O to ale přece jde ne? Aby bylo šťastné dítě...
Opravdu nejsem tupá naivka, co si myslí, že když budu mít vlastní dítě, tak chlap zapomene na své první a popř ho ještě vydědí! Takové ženské jsou totiž taky! Ale já beru jeho dítě se všema skutečnostma, jen mám těžší si k němu najít cestu než jeho vlastní rodiče, protože vím, že do všeho zasahovat nemůžu! celou dobu se snažím jen přijít na to, jak vycházet se všema v téhle situaci, nic víc, nic míň. A rady typu Nech ho žít a respektuj ho, nebo jdi na hotel!! To mě vytáčí asi tak, jako vás, že bych požádala chlapa aby zůstal s ním u rodičů, i když mi to sám navrhoval už několikrát... Jak sem psala, já jsem tu stejně doma, jako chlap, tak asi nebude to bydleníčko jen jeho ale právně nás obou!
A jen pro informaci, diskuzi jsem založila před asi 2 měsíci, za tu dobu jsem se držela rad, že by měly být nějaké pravidla a hranice, ale jít na to pomalými krůčky. Tak jsem šla, všichni tři jsme šli a došli k úspěchu, za což jsem ráda!!
Snad jsem se nikoho nedotkla ale pokud prostě nejste v mé situaci a neznáte ji, řekněte svůj názor, ale nerozebírejte ten problém dokola, protože ho rozebíráte akorát ze své strany (maminka s vlastním dítětem) a ne z té moji a ještě to všechno překroutíte, jak se to hodí vám... A mě opravdu nezajímá, co by dělaly matky, aby co nejvíc zatočily s novými přítelkyněmi, mě zajímá, jak mám vycházet a naučit se sžít s dítětem, které není moje a ke kterému nemám přirozenou vazbu a cestu, ale jak tomu co nejlépe ulehčit...
Nikdy jsem neřekla, že mi vadí, že je syn součástí jeho života!!! Mluvila jsem o bývalce! A bylo to myšleno jinak, je mi jasné že ji z jejich života neodpářu, ale když přijdete k tchánovcům a slyšíte jen o přítelově bývalce, taky to není příjemné a tudíž mi to leží v žaludku! tak fakt čtěte co se píše, ne co číst chcete...
Díky této diskuzi jsem v kontaktu s ,,nevlastníma" maminkama, které mají i své vlastní děti, a jsem ráda, že mi poradí, at už je jejich situace jakákoliv - každá to máme jinak, každé děti jsou jiné. Ale opravdu se nedá radit se tady, aniž by se tu neobjevila nějaká maminka, co by nám to nejradši vytmavila, takových znám spousty a popravdě by si ony samy měly sáhnout do svědomí... Neříkám, že jste to vy, vás neznám. Protože co vím z okolí, jsou to právě ty, které dělají problémy, když si jejich bývalý někoho najde. Najednou žárlí, snaží se to prostě rozbít. Ale ony by ho nechtěly zpátky... ony jen prostě nerozdýchaly, že on si našel někoho lepšího, s kým je šťastný a někoho, kdo by ho bral i s tím dítětem. Takže prosím neodsuzujte nevlastní matky za to, že se snaží s vašima dětma vycházet, hledejte kompromisy, protože čím víc pekla se bude dít, bude to ubližovat vašemu dítěti. Ne vám, ne otci, ne ,,maceše", ale dítěti... Nikomu z vás nepřeju v téhle situaci být a řešit to a ,,vyfasovat" takovou maminku, která myslí, že se může plést do všeho... Přítel si uvědomil, že do toho musí zasahovat on, ne tak já a od té doby to funguje moc dobře. Snad to vydrží 🙂
A mimochodem, syn přítele mi řekl už několikrát za ty dva měsíce, že by chtěl abych byla jeho maminka... Kdybych měla dle vás jen dítěti vyhovovat a nic nevysvětlovat, taky byste nebyly nadšené. S dovolením jsem mu vysvětlila, že ač ho mám moc ráda, maminku má jen jednu a ač nemám ráda jeho maminku, stála jsem na její straně a vysvětlila mu, že maminka by z toho byla moc smutná. A tohle mu nemá co vysvětlovat otec, na toto se zeptalo dítě mě, ne jeho a já nejsem nesvéprávná, aby za mě někdo něco řešil. Nebudu dítěti ukazovat, že tatínek mluví za tetu, protože ona nemá právo mu něco vysvětlovat... Nejsem muslimka,a bych nechávala za sebe mluvit přítele a neměla právo na názor
@mariti pravidla ano a i ti rozumím a netvrdim,ze je to lehké...nicméně jsi max teta a s výchovou te kdykoliv odpalkuje....právně na něho žádné právo nemáš...on ma mámu a tatu a platí co řekne máma a táta....a ne promin za ten výraz ale ne nějaká paní....a ty děti te takhle vidí....at chceš nebo ne....