V manželství věčné hádky, stres a zoufalství
.. Sice zažíváme i svetlé chvilky, kdy se můžem láskou "sežrat" ale větčina našich dnů je, v hádkách křiku a z mé strany už propadám zoufalství. Tak takhle dopadlo moje manželství .... 😖
Chtěla bych najít pár spřízněných duší, kteří mi aspon někdy zvednou náladu, a já se nebudu muset zoufat, co kde dělám špatně. Už jsme s toho vážně otrávená.
Snaha si o tom promluvit doma, končí fiaskem. Připadám si už jako tělo bez duše, které denně funguje už jen jako robot.
@ivajaro Mmch ta "devatenáctiletá coura", která si s tvým mužem psala, může být normální slečna.Ona totiž netušila, že tvůj chlap je zadaný a otec, když se jí zapomněl svěřit a vydával se za svobodného, tudíž chyba je na straně tvého partnera, ne na její.A možná i na tobě, když si necháš s...t na hlavu.
Ale chápu, že je jednodušší nadávat svobodné holce, která se domnívala, že si píše se svobodným chlapem než si přiznat, co máš doma za dáreček.
Takže konec dámy.. už mi došla síla jít dál.
Když z bolesti jsem slzy ronila, tak na svět naše dcera poprvé vkročila. Když poprvé jsem kvůli tobě plakala,tak ANO jsem ti říkala. Ted už pláču po třetí, a bez tvého obětí. Ted ti říkám tiché s pánem Bohem, a tiše mizím za rohem. Díru v srdci jsi mi udělal, a já proklínám tě v duchu dál. Ublížil jsi mi tak strašně moc, že ani není tak nejčernější noc. V naději ted usínám, že budu mít sílu jít i dál. Nechci vlídná slova, chci jen den a sílů mít, kdy zprávnou nohou vykročím a naději se chytnu. Však i já si najdu cíl, který povede mě dál i bez trápení a bolesti kterou ty jsi mi dal.... 😔
@majka1niky žádný dítě, žádný litování.. rozvádím se s ním odcházím od něj!
@laurital
@laurital strašně to bolí, trápí mě to .. někdy si říkám že to přejde a půjde dál.. ale říkám to pokaždé když přejde ta největší zlost ....
On se mnou manipuluje, hraje mi na city a ví že já na tohle sílu nemám.
Sice nemám kam s malou odejít, ale budu se rvát jen abych mohla od něj pryč!
@ivajaro Ivi, řeknu ti to možná hrozně krutě, ale upřímně, ok?
Já bych od něj neodešla ani tak kvůli té nevěře, i když pominu za jakých okolností, ale z toho důvodu, že ti neustále dává nové naděje a sliby, tím tě jako mámu, která chce pro malou to nejlepší drží v šachu.A pak tě zklame a ty se propadáš do hlubších a hlubších depresí.Sama už jsi odhalila jeho manipulativní sklony.
ahoj, nejsi v tom sama i já se s mužem posledního pul roku čím dál víc trápím, myslim že mě už nemiluje....čekáme druhé dítě od ted za 2 měsíce a musím říct že poslednícho pul roku je pro mě slzavé údolí. on je moc hodnej trpělivej a první dceru miluje ALE rád se občas napije a když pak večer přijde je prostě nepříjemnej na mě jako bych to byla já kdo se tahal po nocích a přitáhl nad ránem, řiká my ošklivý věci a taky už mě 2x vyhodil, ale jsem jak bumerang a hned sem zpět, jen se mi nikdy neomluvil. řiká že ho podvádim přitom vim že on myslí jen na to jak obtáhnout jednu naši kamarádku taky zadanou ale bezdětnou furt ji nosí dárečky a myslí si že nic nevim dává ji i erotický pomůcky :( myslim že spolu nespali na to je moc čestnej a neumí vůbec lhát ale stejně mě to bolí, řiká že jsem špatná, že mu neumím dát to co chce, že jsem koule u jeho nohy co ho táhne ke dnu....taky už nejsem žádná štíhlá laň ale docela slušná koule....snažim se ho rozmazlovat jsem na něj milá nechávám ho dělat co chce on je taky hodnej nemužu říct že by byl vyloženě hrubej pokud nepřijde z hospody kde byl s NÍ a jejím přítelem, kterej je trouba a nic nevidí což nechápu, já s nima nechodim nikam a všechno vim, navíc to vlastně ani nepořel když sem uhodila, tak jednou za měsíc se servem jako koně kvuli tomu že i řiká hnusný věci a já si to prostě nenechám líbit a on se mi vysmívá tak po něm skočim a no a pak se prostě poperem přičemž teda vyhraju jelikož mě nechce uhodit ale je to výhra po který se cítím daleko daleko hůř, já se tak snažim dělám co mu na očích vidim nosim mu dárky v posteli se snažim aby byl spokojenej a on s tejně vrká s tou krávou s vodovejma očima :( a mě ani nepozdraví navíc táta umírá na velice agresivní typ rakoviny máma na práškách a já mám z nich tlak že by mi ho mohl jakejkoliv kandidát na infarkt slepě závidět....nevim co dělat skoro chci umřít a mam strach z poporodní deprese protože vim že manžel mi asi oporou nebude, tatínek do té doby asi umře takže ani na mamku se nebude dát spolehnout.......
@ivajaro sice jsem nečetla všechno ale tohle fakt není ideální, obecně se dá říct, že tohle se stane, když lidé dospějí ke stereotypu a přestanou se snažit a formovat hezký vztah....pohodlnost a to všechno dohromady. Já bych zvažovala odchod, páč takovej vztah bych nechtěla, nesnaží se a je to všechno na tobě...proč mám dojem, že takových chlapů je fakt hodně, co si tak čtu a vidím kolem sebe jen žasnu. Prostě natvrdo říct, že takto teda ne a že ať se kouká vzpamatovat, chvilku bude dusno, dej tomu čas ale pak uvidíš jestli se něco změnilo a pokud se nic nezmění, tak bych odešla, neviděla bych pak rozdíl život s ním a bez něj. Manželství je fakt o komunikaci, pomoci, respektu a naslouchání...
tak jsem to dočetla, udělala si dobře! Držím ti pěsti, budu na tebe myslet, jsi fakt statečná🙂
@matu21 Uplne jakebych to psala ja. Jen bych este dodala ,že vecne chodi dom neskoro vecer a bud e v praci bo na saune bo na cviceni. Mne už praskli v nedelu nervy a rekla sem ,že koncím a chcu aby sme sli od seba.
@uztotakbude odpovidala jsi ivijaro na prvni strance