Výchova a strasti s nevlastními dětmi

auenka68
23. únor 2013

Jaké máte zkušenosti?

aneta0707
23. únor 2013

no nevim co cekas, ze ti kdo napise 🙂 hlavne co chces slyset? vychovavat se nedaji na to maji mamu a vetsinou bejvaj zpracovany. a strasti to jsou 😀 nejvic pomaha, kdyz to dite neberes jako cizi, ale jako svoje. chovam se k nemu stejne jako k maly a sou spokojeny vsichni 😉

ivca2409
23. únor 2013

někdy je to v pohodě, jindy je to peklo.... prostě jaký je den a asi i konstalace hvězd 😀
Já asi můžu mluvit o štěstí obě děti mě mají rády... kéž bych dokázala to samé ☹ někdy na ně prostě nemám náladu a nedokážu se přetvařovat ☹ sice se za to nesnáším, protože oni dva nemůžou za to, že jsou na světě, ale prostě si nemůžu pomoct.... chtěla bych je brát jako svoje, ale nejde to ☹ a počítám, že až se narodí NAŠE, tak to bude ještě horší ☹

aneta0707
24. únor 2013

@ivca2409 nahodou nemusi to tak byt 🙂 ja mam naopak pocit, ze se to s malou zlepsilo. je z ni uplne hotovej a hraje si s ni 🙂 predtim delal dost naschvaly a bordel a ted, kdyz vidi, ze mala taky musi uklizet, tak ten bordel nenechava a dokonce mi pomaha varit, to ho bavi. ale je fakt, ze je mu uz 13 a ma trosku rozum. v 10-ti byl na zabiti

anatanka
24. únor 2013

@aneta0707 Jak se prave rika, ze male deti - male starosti, tak si myslim, resp. z vlastni zkusenosti vim, ze s nevlastnimi detmi to plati naopak. Takze jde spis o to vydrzet a az jim bude treba tech 13, tak uz to bude ok. Ja dostala s nevl. detma dost zabrat, fakt jsem z toho byla kolikrat uz na slozeni, zvlast kdyz se pak jeste narodilo nase spolecne dite, ktere jako mimino bylo hodne narocne a ubrecene. Musim rict, ze jsem fakt rada, ze uz to je za mnou.

blahova_andrea
24. únor 2013

tak nějak částečně souhlasím se všema holkama. je to krásný i těžký. je fakt, že některé věci jsou horší, když se narodilo miminko, ale nemyslím, že je to nevlastníma dětma, jen prostě musím pozornost rozdělit mezi více človíčků, na všechno není vždycky čas, když si zrovna vzpomenou. ale vzájemně se mají moc rádi, s malým od začátku pomáhali, drželi lahvičku, hledali dudlík, odnášeli plínky apod. i když už prcek běhá za nima a "rvou" se o hračky, tak se na sebe stále těší a s naší pomocí se spolu vždy nějak dohodnou. je asi taky rozdíl jestli má někdo nevlastní i vlastní děti doma stále a nebo jen o víkendech jako my. já bych je třeba brala někdy raději i na stálo. protože my máme doma nastavený nějaký režim, povinnosti, pravidla a ti starší to z domu vůbec neznají. pak mi narušují výchovu toho nejmladšího, celý víkend je tu jeden velký chaos, z kterého se pak zase dva dny vzpamatováváme a dáváme vše dokupy. sebíček i sofinka jsou docela zlatíčka, máme se od mala a rychle si na mě zvykli a já i moje rodina na ně taky, ale je fakt, že než se o víkendu trošku srovnají u nás, tak je zase vezeme pryč ☹ takže věčný marný boj, stále dokola...jako větrné mlýny 😀
ale fakt by mě zajímalo, co zakladatelka čekala při založení diskuse. jestli si budeme radit, jak na rarášky vyzrát, jak sladit vlastní s nevlastními nebo si jen vzájemně postěžujeme, jak to máme vlastní "vinou" těžké? 😀

pet.s
27. dub 2013

tak u nás už se o výchově mluvit nedá...Franta má dceru 41, syna 40, dceru 24 a dceru 22. Všichni v pohodě, až na tu 22. Zmetek jeden. Tatínek si ji porodil sám a celý život ji protěžuje na úkor těch ostatních. Dcerunka je naprosto nevychovaná.Dříve když tatínek nedal peníze, tak dělala scény, vyhrožovala, sekala kolem sebe. Udělala to zásadně vždy před výplatním termínem a tatínek pak honem běžel, aby si berušku udobřil a něco ji strčil. Jenže se změnila situace, narodila se nám malá, přišli jsme o polovinu svých příjmů. Máme to jen tak tak. Od té doby, když řekneme nemáme, tak je to jak z hororu. Já to ustojím, ale tatínek nikoliv. Druhý den dceruška napíše sorry a tatínek křepčí jako kdyby udělala doktorát. Ted se vše přiostřilo. Dcerunka ukecala tatínka(mně to bylo pouze oznámeno), že se k nám nastěhuje. Je to šílené. Denní hádky. Několikrát jsme zaslechla, jak mluví o mě s otcem. Mluví o mě s pohrdáním. Nerespektuje autority, v žádné práci nevydrží, je líná jak veš(pochopíte někdo, že vydrží ve 22 letech ležet v posteli dva dny? Buď si tam kreslí a nebo čumí na filmy. Já jsem nastolila pravidla, tatínek je změnil. Jenže ty pravdila platí jak pro moje velké děti, tak pro ni. A jak já mám pak hučet do svých když ona nic nemusí. Prý proč by pomáhala, když chodí do práce. Já pracuji celou mateřskou z domova a nikdo mi neřekl, že nemusím doma uklízet. Ba naopak. Muž je starší, tak mi na spoutsy věcí řekne, že je nezvládne a já je musím dělat sama. Mám tři děti, živím rodinu, táhnu domácnost, respektuji, že je chlap o dost starší než já.Opět jsou situace tak dvakrát do týdne, kdy slečna chce po tátovi peníze(pozorňuji, že táta je důchodce a já na mateřský(sice máme k tomu ještě nějaké příjmy z podnikání,ale díky krzi nic moc.) a táta nemá, tak dělá scény, štěká na něj, a to já nevydržím(je mi z toho nablití) a vystartuju a pohádáme se s ní. Když to neudělám, tak ten trouba udělá, to co ona chce,aby byl klid. Dokonce žadonil,abych si šla půjčit od mých rodičů(oba starobní důchodci), aby jsme ji dali peníze. Bohužel to nemá konec, protože už jsem ji sehnala několik podnájmů a nabízela, že ji ho zaplatím a ona se nehne. Bodejť tady má bez koruny plný talíř, vypráno a tatínka se šrajtoflí za zadkem. Když to zakážu, tak on ji dává jídlo a peníze za mými zády. (a to zase mě je trapné a nedůstojné) Příklad za vše. Táta bral důchod(má si z něj zaplatit svoje poplatky za byt a ještě mu zbyde kapesné.., já jela na hory s malou a oni ten důchod za víkend projeli, bez toho, aby cokoliv zaplatili.Téměř 12000.Takže to ted budu muset vzít z peněz za faktury a vůbec nevím, za co budeme žít.-(((( Hádáme se kvůli tomu už i my dva,. Já jsme bezmocná a o to víc vyvádím a on je dotčenej a uraženej. Chybu u dcerunky neuzná, vždy to otočí na mě nebo moje děti..(jako normální puboši občas zapomenou něc udělat,le já je držím docela zkrátka a taky když vidí jak se chová ona, tak jsou o to milješí a víc pomáhají, protože vidí jak se trápím)Dcera se mě tuhle patala jestli bych ji nepřidala na nájem, kdyby se odstěhovala. Řekla jsme ji, že bihužel, pokud se chtějí stěhovat, tak si na to musí vydělat. Řekla hm a jely jsme v pohodě dál. Holky jak z tohohle ven? Mám stavy, kdy mám chut ji zaplatit ubytovnu, věci ji tam odstěhovat, vyměnit zámky, ale to papínek nedovolí. Bohužel se bojím, že se asi kvůli tomu rozejdeme. Nejsme odanní,ale máme spolu malou holčičku a ta to odnese nejvíc.-(((Už ted je ukřičená a ufňukaná,seč to dříve byl klidasek, protože slyší akorát hádky.

fiona23
12. říj 2013

@pet.s Zavčas se zbal a utíkej pryč.Bude to čím dál horší. Taková rozmazlená holka,která manipuluje s otcem ti dokáže zničit život. Jiné řešení není. Dokáže vždy zmanipulovat otce a bude po jejím.Ty a tvé dítě budete vždy až na druhém ne-li posledním místě. Takoví otcové slaboši jsou. Není to ojedinělý případ. Hledej řešení mimo tyto lidi.Uvidíš,budoucnost ti to potvrdí. Lépe sama ,časem v pohodě než se otravovat s takovými osobami. Rozmazlený 22-letý fagan nedostane rozum.Bude na otci parazytovat dokud ho nezničí.On to ale nepochopí,láska k ní mu uzaslepuje oči.Věř mi. Až odejdeš,možná za tebou přijde a konečně třeba sám. Nenič si život s nimi ,rychle utíká a nevrací se. Nedělej si opravdu zbytečné iluze,že se samo něco v současném stavu změní.Nikdy se to nestává-ani zázrak.Držím ti palce,abys sebrala síly a rozhodla se k ráznému ukončení sebezničujícího života.I tvé dítě bude mít lepší pohodu a klidnější život.Čas ti to dokáže.Nedej se. 🙂

pet.s
15. říj 2013

@fiona23 odstěhovala se minulý měsíc...málem jsme to neustáli vztahově...odstěhovala jsem se...od té doby, co je pryč tak pohodička džes.-)))

fiona23
16. říj 2013

Jsem ráda,že to tak dopadlo.Nikdy ale není vyhráno.Může se vrátit a vše začne znovu.Bojuj,nenechej se.Mysli při tom na své dítě a taky na sebe. Měj se hezky a buď šťastná. 🙂