Vystěhování měsíc před porodem a soužití s rodiči

kacerice1
6. kvě 2008

Ahoj, jsem tady dnes poprvé a potřebuju si trochu ulevit - třeba máte někdo podobnou zkušenost. Jsem v 35. týdnu těhotenství a právě kvúli založení rodiny jsme se před sedmi měsíci nastěhovali do většího bytu (přímý pronájem od majitele, bohužel bez nájemní smlouvy). Majitelka bytu si minulý týden všimla mého těhotenství a včera nám řekla, že se do konce měsíce musíme vystěhovat, protože nechce, aby v jejím bytě bydlelo malé dítě. Přitom před stěhováním jsme s ní možnost dětí probírali a ona nebyla proti, teď ale všechno popřela. Jelikož nemáme žádnou smlouvu, jsme proti ní úplně bezbranní. Protože potřebujeme situaci vyřešit velice rychle, je naší jedinou možností nastěhovat se k manželovým rodičům. Plánujeme jejich velký byt předělat a udělat z něj dva samostatné menší byty, přesto mám ale z takového soužití strach. Máte někdo zkušenosti se soužitím s rodiči? Podotýkám, že jsou fajn, nemáme spolu problémy, manžel rozhodně není žádný maminčin mazánek, přesto mě ta blízkost troch děsí. Jiné řešení ale momentálně z finančních ani časových důvodů nepříchází v úvahu.

prasiatko30
6. kvě 2008

ja byt tebou tak by som neinvestovala hned na zaciatku do prerabky bytu ktory nie je vas. skor by som tie peniaze ktore mate ussetrene odlozila a potom nieco poriesila. skor ak by sa to dalo a svokrovci suhlasia s mensim bytom predat ten ich velky a kupit dva male - samostatnejsie. ale kazdopadne by som pockala ako sa situacia vyvinie. 😉 vela stastia

rendex1
6. kvě 2008

Kacerice... ja souhlasim s prasiatkem, ale chapu vasi situaci nic jineho vam nezbyde.. ber to tak, ze ti pomuzou.. jsou to tri roky a pak se vratits do prace a budou dva platy a tudiz dalsi moznosti. to zvladnes, musime byt silny holky

lefika
6. kvě 2008

ja by som isla ku svokrovcom, len kym si nezozeniete dalsi podnajom, cize len na nevyhnutnu dobu.
to, ze s nimi momentlne nemate problemy, nic neznamena. ked budete byvat spolu, vyplavaju na povrch veci, ktore by ta teraz ani nenapadli. navyse budes mat malinke babo. nechcem strasit, ale ja som tiez mala "bezproblemovych" svokrovcov, a po kratkom spoluziti s nimi sa to skoncilo tak, ze sa uz dva roky nerozpravame...a to sme mali stastie, ze sme mali kam odist. keby sme do toho investovali a museli tam ostat, asi by som zosalela.
navyse, NIKDY neinvestuj do niecoho, co nie je tvoje, pokial to nemas poriadne zmluvne podchytene.
ak je problem v tom, ze uz chces byt definitivne "usadena", ked pride babo, toho sa neboj: ja som tiez lietala medzi tromi mestami aj s malou vlakom, vo vlastnom sme az od jej prvych narodenin a nelutujem. iste, bolo to tazke, ale nelutujem toho, ze sme cakali, kym budeme moct poziadat o hypoteku...konecne vo vlastnom 🙂

acornika
6. kvě 2008

kacerice, a ptali jste se právníka, pokuď vím, tak ona udělala chybu a pronajala Vám byt bez smlouvy, tím pádem na černo, takže pokud byste jí udali, měla by problémy. A nebo si sežente jiný podnájem, těch je a šetřete si na svůj byteček. S rodiči ikdyž s nimi vycházíš je soužití nic moc, je to jiná generace a kor když je dítě. Vím to z vlastní zkušenosti, též teď budeme na půl roku bydlet u rodičů než se přestěhujeme do svého. Rodiče jsou fain, pomůžou atd... ale také ti povídají do domácnosti, výchovy a není moc soukromý.

babalala
6. kvě 2008

Kacerice - pokud jsou rodiče fajn, nemáte spolu problémy a chceš, aby to tak zůstalo i nadále, radši zvažte nějakou jinou formu bydlení. Dva menší byty jsou sice lepší, než bydlení v jednom velikém, ale stejně to není bez úskalí. Mám osobní zkušenost a nic moc. Buď budete žít "společně" - budete mít vzájemně klíče a tudíž žádné soukromí, protože rodiče k vám dvacetkrát za den juknou, "jestli něco nepotřebujete", nebo klíče mít nebudete, a proto u vás ze stejného důvodu budou dvacetkrát za den zvonit. My jsme se to pokusili vyřešit domácím telefonem, a to zas babička volala co deset minut s pokyny - okamžitě přijďte sem, uvařila jsem vám polévku - hned přijď, potřebuju se poradit ohledně pletení - upekla jsem vám buchtu, stavte se pro ni atd.
Teď vám asi nic jiného nezbyde, než vzít zavděk nabízeným bydlením, ale až se situace ustálí, snažila bych se najít jiné řešení.
Tak ať to všechno dobře dopadne! 🙂

andelka
6. kvě 2008

kacerice: i my bydlíme s rodiči, resp. s mojí mamkou, sice zatím jen 8 měsíců, ale jde to. Samozřejmě to tak neplánujeme napořád, ale jen na určitou dobu (až dostuduju, musíme otázku bydlení vyřešit). Přesto si dokážu představit, že bydlet s rodiči jde, ale spíš s těmi manželčinými, přece jen dvě hospodyně z různých rodin je dost blbě. u manžela rodičů bydlí i jeho sestra s přítelem a 2 dětmi už víc jak 2 roky a je to v pohodě. Jinou možnost taky neměli z finančních důvodů.
Pokud vy ale máte nějaké finance, za rekonstrukci bytu, který není váš, bych je fakt nedávala. Pronájmů je hodně, určitě zas něco najdete, ale už bych se pořádně podívala na smlouvu. Přeju vám, aby se situace vyřešila k vaší spokojenosti a abyste pokud možno mohli být jako rodinka ve vlastním.

mamina
6. kvě 2008

Podle mého názoru:připrav se na to,že to určitě nebude bez menších problémů.Ale jestli jste vy i oni ochotní se dohodnout,tak to určitě na chvíli (a třeba i na pár let) půjde.Ono není až tak na škodu mít po ruce babičku na hlídání.. 😉 😀

kacerice1
autor
7. kvě 2008

Ahoj holky, díky moc za vaše názory. Ještě upřesním několik věcí: najít si nový pronájem bylo samozřejmě první řešení, které nás napadlo. Bohužel ale tento byt byl velmi levný a proto pro nás možný, při dnešních tržních nájmech a faktu, že jsem před dvěma dny nastoupila na mateřskou je to pro nás momentálně finančně neúnosné - mohli bychom si dovolit maximálně garsonku (jelikož už máme u sebe pravidelně jedno dítě z manželova prvního manželství a brzy se narodí druhé, garsonka je šílená varianta). Takže jsme se včera rozhodli, že k rodičům opravdu půjdeme - výhledově na 2-3 roky, než půjdu zase do práce a poté to budeme řešit vlastním bydlením. Navíc máš, mamino, pravdu s hlídáním. Od podzima bych chtěla začít doktorské studium, takže se babička může velice hodit. Díky ale všm, už jsem se z toho trochu vzpamatovala, teď musím myslet hlavně na miminko.

krista
7. kvě 2008

Ahojky,
tak já jsem si s mámou taky rozumněla, zdědila jsem byt po svém otci, kde ale máma bydlí, bydleli jsme dříve v podnájmu, ale ona nás přemluvila abychom se nastěhovali společně do 3+1 ona má jeden pokojíček, říkala jsem jí že chceme brzo děti a nechceme bydlet jako cikáni a ona řekla že se odstěhuje ... uplynuly dva roky, už máme mimčo, předělali jsme tento byt kompletně, narvali jsme sem zhruba 300tis., jsem nešťastná jak já, tak můj manžel, s máti nic nehnulo, plánuje si tu bodoucnost, až min. měsíc se mi povedlo dokopat jí k přepisu, pořád to totiž odkládala ... je nepořádná, takže jsem tady jako těhotná lezla po čtyrech a uklízela všechno, teď se starám od mimčo a zároveň tady uklízím 4x týdně, protože nesnesu bordel ... je to strašný!!!! Na začátku jsme si rozumněli, ale teď jsem z toho na prášky, máma má ze mě služku, sama si neumyje ani lžičku, ani boty si neuklidí do botníku!!! A co zbyde nám, když se nechce stěhovat jak slíbila? Asi znova podnájem ... tentokrát dražší protože ceny šly na horu a suchá huba protože na tu rekonstrukci tady jsme si brali půjčku, takže to bude od výplaty k výplatě 😖

Kacerice doufám, že takhle nedopadneš 😒

krista
7. kvě 2008

A ještě chci říct, bacha na to aby ti nepovídali do výchovy dětí, mě se o to máma párkrát pokusila a to jsem s ní vyběhla 🙄 Záleží samozřejmě jaký máte vztah, moje máma všechno ví, všechno zažila, přitom mi sama v životě nikdy nic nevysvětlila a teď mi chce dávat rady, tak to je pozdě 😉

Nedávám jí ani malou na hlídání, protože ona je taková, že bych jí jednou dala a všude by vyprávěla jak mi pořád hlídá, tak to radši poprosim kamarádku 😉

kacerice1
autor
7. kvě 2008

Krista - jo, o výchovu dětí mám taky trochu strach, tchýně vychovala čtyři, takže určitě radami šetřit nebude a já mám na některé věci samozřejmě jiný názor. Na druhou stranu mi alespoň na začátku trochu pomůže, moje mamka bydlí 150 km od nás, takže přijede sotva na návštěvu. No, snažim se všechno vidět optimisticky, protože mi stejně nic jiného nezbývá, ale tuším, že všechno růžové nebude. Naštěstí se můžu dost spolehnout na manžela, že ten si do nočeho kecat nenachá a klidně odkáže rodiče do patřičných mezí.

krista
7. kvě 2008

Kacerice to já mámu taky posílám do patřičných mezí, ale pak se v ložnici z toho všeho rozbrečím jak mi to tady leze na palici a říkám si, jak jsem byla blbá, proč jsem jí věřila 😒 každej den tu klepe a chodí se dívat na malou, vím že jí to nemůžu zákázat, ale žádná babička nevidí vnouče každý den, včera jsem jí nemohla ani nakojit jak se musela honem podívat, co platný že malá řvala hlady 😀

Ale věřim a přeju ti aby to u vás bylo daleko lepší!!! 🙂

U nás je problém, že já máti nedokážu říct, odstěhuj se, to nechci vidět, všude by mě pomluvila jak chudinku maminku vyhánim, přitom to byla dohoda 😖 a nemůžu se právě dívat na to jak ničí tou svou nepořádností to co jsme tady vybudovali 😒 Ale vy byste měli dvě samostatné bytové jednotky jestli jsem to dobře pochopila?

krista
7. kvě 2008

Nejhorší bylo, že jsem měla rizikový těhotenství a měla jsem radši zůstat v práci, protože tam by byly nervy menší 😝

kacerice1
autor
7. kvě 2008

Krista - a jak je malá stará? Jste asi v dost patový situaci, sebrat se a odejít je škoda, navíc dnešní ceny jsou fakt astronomický a vystěhovat vlastní matku je taky dost drsný - budu vám držet pěsti, aby ji to napadlo samotnou.
My bychom měli mít jen společnou chodbu a z ní dveře do dvou samostatných bytů, tak pořád doufám, že se nám to podaří udržet oddělené, ale mám obavu přesně z takového toho pojď si dát se mnou kafe, pojď na buchtu atd.

lefika
7. kvě 2008

kacerice, byvali sme presne tak ako popisujes: spolocna chodba, bohuzial k nam viedli presklene dvere, takze svokor si robil presny prehlad mojich cinnosti. navyse mal vedla nas dielnu, kde travil vacsinu dna a odpocuval nase rozhovory. svokra sa mi rehotala, ze beham okolo tych dveri rychlo do kupelne v uteraku, obaja k nam vtrhavali zasadne bez klopania, vacsinou s nejakou total blbostou, az kym ma nedohnali k tomu, ze som sa tam zacala zamykat, aby mi z nich nesvihlo. s maliu som chodila na cely den von, aby som mala klud, esteze bolo leto, kojila som pravidelne na lukach, v parkoch a tak...
dufam, ze u vas to dopadne lepsie. asi najlepsie by bolo sa aspon pokusit urcit jasne pravidla na zaciatok, kedy mozu prist a tak...lebo moja svokra si myslela, ze ked ma na nasej strane vnucku, ze ma pravo tam kedykolvek vtrhnut, lebo "ona ju chce vidiet". a na strazenie sa velmi nespoliehaj: mne nikdy s nicim nepomohli od porodu, skor presne naopak, podrazali mi nohy ako sa dalo 😠

kacerice1
autor
7. kvě 2008

lefika - uf, vidím, že zážitky mohou být opravdu pestré. Asi máš pravdu, že by stálo za to ujasnit hned na začátku nějaká pravidla. Zní to sice jak na táboře, ale zřejmě to jinak nejde. Mně teď asi nejvíc straší představa, že těsně před porodem a v den porodu budu v prostředí, kde nejsem zvyklá, navíc do té doby nebudeme mít asi dodělanou koupelnu, takže v okamžiku, kdy budu potřebovat maximální soukromí, se budu cítit jak někde na návštěvě. A jak jste to vřešili vy? Odstěhovali jste se?

miksa
7. kvě 2008

my bydlíme ve 3+1 s babičkou je velice hodná, ale již nikdy bych takovou hloupost neudělala není jak být sami každou chvíli jsou mezi námi nějaké střety a hádky je to velký věkový rozdíl a ona to chce tak a my jinak nikdy bych už z nikým nebydlela těším se až budeme konečně sami pokud se toho někdy dočkáme, už bych ani neuvažoval o nějakém společném soužití ani s rodiči ani z nikým jiným

lefika
7. kvě 2008

kacerice, ked mala dcerka pol roka, definitivne som utiekla k nasim, kym si nenajdeme vlastne byvanie. manzel ostal, lebo by to mal 100km do prace 😒 ale bolo to hrozne obdobie: videli sme sa len cez vikendy, a to som akurat pocuvala, ako ma cez stihli jeho rodicia poohovarat. u nasich sme mali jednu izbu, ale viac sukromia, ako pri svokrovcoch celom byte. navyse mama mi narozdiel od svokry aj pomohla s malou, bola pysna, ze moze kocikovat svoju jedinu vnucku.
inak, my sme sice kupelnu mali, ale nemali sme kuchynu, nastastie sme ju ani nezacali robit: tych par strastiplnych mesiacov som to nejak prezila s dvojplatnickou. kedze kurenie nebolo tiez a prikurovali sme konvektormi a este aj svokrova dielna bola na nas prud, skoro sme potom zinfarktovali z uctu za elektrinu 😕

krista
7. kvě 2008

Kacerice malý budou zítra dva měsíce 🙂 Často jí trápí prdíky, takže hodně pláče a to máma taky slyší a dostala mě když mi jednou přišla zdělit do kuchyně že malá brečí 😠 přitom s ní byl v ložnici manžel, to jsem nevydržela a seřvala jí, že brečí, je to dítě a že už toho mám dost 😅 No práskla dveřma dřív než jsem to stačila dopovědět 😝

Lefika ano "ona jí chce vidět" to je přesný 😠

Jinak jste mi taky připomněli porod, chtěla jsem být v den porodu sama doma, abych nemusela být s ní, aby prostě nevěděla že rodim, jinak by se začla okamžitě chovat jako že rodí ona 😀 No to se mi nepovedlo 😖 Ale naštěstí jsem se chovala tak tiše že si toho nevšimla, ale pak když jsme jí poslali SMSku že se malá narodila (😝) tak hned říkala, že si všimla že tam nemám boty, tak vidíte jak prostě šmíruje 😀

Miksa jsem stejného názoru, do společného bydlení - s nikým i se sebelepšími přáteli nikdy!!!

lefika
7. kvě 2008

krista s tymi botami 😀 😀 😀 presne toto robil moj svokor. ked som povedala, ze som nikde nebola, tak hned: neklam, videl som, ze tam nemas topanky 😠 takisto kontroloval obsah chladnicky a potom mojej mame zaloval, ze ako sa to stravujem.
a svokra? ked som ju aj pustila za malou, tak ju nechala lezat v postielke a vyuzila prilezitost mi prehrabavat veci, citat papire na stole, kontrolovat ako mam ozehlene...no proste psychiatria ☹

amj
7. kvě 2008

kacerice1 - mám podobnou zkušenost, kdž jsem oznámila že jsem těhotná, přímý majitel mi neprodloužil smlouvu, ve 33tt jsem našla jiné bydlení, než sjme se stihli přestěhovat, já v 33tt rodila. po 2měs jsem se vrátila z porodnice, a přijeli k nám hned policajti, že neoprávněně užíváme cizí byt. Až následně jsem zjistila že baba zfalšovala smlouvu, a tu co jsem podepsala nechala pouze poslední stránku a vyměnila přední, tím pádem jsme již 8 dní neměli bydlení. Zaplatila jsem ji před stěhováním 20 tis, doted mi je dluží, a já s miminkem který mělo 2 kg opět hledala bydlení.
Některý lidi jsou bezcitný bestie!!! už bydlíme v pohodě, ale ty začátky!držím palce, když to předěláte na 2 byty, bude to určo super, a s narozením mimča to bude ještě mnohem lepší. Na druhou stranu ti tchýně aspon trochu snad pomůže... teda doufám.. drž se!

krista
7. kvě 2008

Lefika to je fakt příšerný 😒 ☹ No já jsem si jistá, že máti má taky zkontrolovaný naše doklady, výpisy z účtů apod. 🙄

Amj to snad neni možný jako jsou lidi hajzlové 😠 ☹

amj
7. kvě 2008

krista - jojo, řeší to PČR a moje právnička, bohužel je to prý nenapadnutelný. Já mam z práce z pc vyjetou tu původní smlouvu, jenže ona to vyměnila, tak je to tvrzení proti tvrzení... no hnus
jjj, s tou lustrací dokladů, výpisů atd... klasika, se neubráníš, to ti projedou i když přijdou jen na návštěvu 😀 já je čekám ted - teda ne ted -jako letos, znám se s nima pouze po telefonu, tak uvidim, ale myslim,že si to taky vypiju! ještě že jim nebudu rozumět, francouzsky umim pár slovíček,a tim jejich rodným jazykem susu - umím jen nadávat a to dost škaredě 😀 😀 😀

lenadka
7. kvě 2008

krista, je smutne ze mate s mamou takyto vztah, ani si to neviem predstavit 😝 chovate sa k sebe ako cudzie 🙄

kacerice1
autor
7. kvě 2008

amj - to je hrozný, některý lidi jsou fakt bezcitný bestie. Jsi šikulka, že jsi to všechno zvládla. Ta naše domácí nám klidně lže do očí, že nám od začátku říkala děti NE, což je úplná blbost, už tehdy jsme plánovali rodinu a nebyli bychom tak šílení, abychom šli někam, kde nechtějí děti. Máme špatnou zkušenost už z předchozího pronájmu, to se sice netýkalo dětí, ale byl to byt samá plíseň a majitel nás pořád ujišťoval, že to vlastně nic není (zplesnivělo nám úplně všechno včetně bot, mých kabelek, nádobí, ...) a že to odstraňovat nebude. Takže jako jediné definitivní řešení vidím vlastní byt - ale jak jsem psala, to půjde až po mateřské.
Vidím, že spousta z vás si užila hrozný věci - šmírování, přehrabávvání věcí.... Nezbývá mi než doufat, že nás to mine, jinak bych se mohla rovnou zblaznit. ☹

amj
7. kvě 2008

kacerice - jasně ona paní domácí asi blbě vidi, dyt už musíš být jak koule v tomhle tednu - to není urážka na tvůj stav, ale na její oči 😀
jj, samá plísen znám, odsavuješ, dezinfikuješ a je to tam furt! a furt! a majitel to má zpravidla na háku.
my taky plánujem až po mý mateřský, bydlíme v pronájmu, tak to jdou prachy do háje.
já mam mamku která mi nic nelustruje! Děkuju za to!! ale zas mam zvědavou kamarádku, kterou když požádám at mi pohlídá dítě, tak mi projede uplně všechno vč. spodního prádla jsem na to přišla po minulým hlídání. tak už od ní hlídat nechci. soukromý je soukromý, když ji to budu chtit ukázat, tak ji to přece ukážu
kacerice drž se, hlavně se neztresuj, bud v pohodě, ono to nějak dopadne!!! 😀 😀

kacerice1
autor
7. kvě 2008

amj - jo, paní domácí je asi slepá, scházela jsem se s ní kvůli nájmu každý měsíc a všimla si až minulý týden... Nemá smysl se s ní zabývat, je to neuvěřitelně arogantní ženská.
Ty brďo a domovní prohlídky od kamarádky, to bych fakt nečekala. No, asi to dlouho kamarádka nebude...
Díky za podporu, už jsem se z toho docela vzpamatovala, ne že bych byla zrovna nadšená, ale fakt se stávají i horší věci. Aspoň že manžel mě teď drží, zasloužil by pochvalu 🙂 .
Ty máš, amj, manžela/přítele cizince? Jakým jazykem mluví vaše malá? Střídá oba? Promiň, jsem zvědavá, zajímá mě to spíš z profesních důvodů 🙂

amj
7. kvě 2008

kacerice - já česky, on francouzsky, tak mluvime i na Jo. takže se mnou mluvi normálně česky. kdo by ji taky jinak rozuměl. já umim fran. jen pár slovíček co jsem pochytila, on mě učit nechce, tak já po tajnu doma studuju,ale je to naprd. něco se naučíš, ale není moc čas. no a pak umim susu - to je jejich národní jazyk, ale jen nadávat, dost hustě. je to výborný třeba v metru když potřebuju 🙂
jj, manželovi veeeelkou pochvalu! takovejch je dneska málo 🙂
kamarádka - no ještě že si kamarádky můžeš vybrat. občas je něj. potřeba když si potřebuješ urgentně něco zařídit, bez dítěte... babičku mám v nedohlednu. teda obě, moje mamina ještě pracuje a bude ještě asi milion let, než se dožije důchodu ☹

krista
7. kvě 2008

Amj tak hodně štěstí ať to vyhrajete ten spor!!! 😉

Lenadka to se nedá nic dělat, nenastěhovala jsem se, abych po pořád uklízela cizí binec a poslouchala jeho bezpředmětné rady 😉

tlapicka
7. kvě 2008

kac, ja bych v tom nevidela zadny problem.... Kdyz to nebude fungovat, tak odejit muzete vzdycky ne? U nas to bude docela podobne. Manzelovi rodice prestavuji domek, takze az dostavi a my se vratimedo cech, tak budeme stavet a nez postavime, tak budeme s detmi bydlet v domku (1. patro) s babi a dedou (prizemi) pomuzeme jim vybavit horni byt misto abysme bydleli v podnajmu, kde ty penize mizi v cerne dire... takhle aspon zustanou doma.Myslime si, ze je to tak pro vsecky lepsi a kdyz nebude, tak to budeme resit operativne... (v koutku duse se trochu bojim, aby se nenarusili nase dobre vztahy, ale to ukaze vsecko cas...) a odejit muzeme vzdycky, ne?