Zamilovaná (?) do jiného, jak se s tím vyrovnat?

anonymnick
4. kvě 2013

Dobrý den,

zakládám si nový nick z důvodu anonymity. Ráda bych se s Váma, holky a maminky, poradila.
Jsem 4 roky vdaná, máme krásného zdravého ročního chlapečka. Manžel je skvělý tatínek i partner, nemůžu si na nic stěžovat. Stará se o nás ukázkově, nic nám nechybí, v sexu problémy nemáme. Nic takového jsem neplánovala ale zakoukala jsem se do jednoho známého. Nevím, jestli je to takové to "zblbnutí" nebo opravdová láska, to snad asi teď ani nejde poznat. Nevím ani, jestli on taky něco cítí nebo ne. Někdy mi přijde že po mě taky pokukuje ale jindy si říkám, že si to jenom namlouvám. No každopádně to není důležité. Chtěla bych se zeptat, jak byste se s tím vyrovnaly. Svého muže opravdu moc miluji, hodně jsme toho spolu prožili a doufám, že hodně ještě prožijeme, ale.... pořád si "toho druhého" nemůžu vyhnat z hlavy. Děkuji Vám za reakce 🙂

lrg
5. kvě 2013

Nechápu proč se Vám to zdá tak nepravděpodobné, jste šťastné ženy, že vás nic takového nepotkalo 🙂 Manžela může milovat, ale přesto se může zakoukat jinde, obzvlášť když žije delší čas v nějaké rutinně a nemá možnost ji změnit, což na mateřské fakt nejde 🙂 Neříká, že toho druhého miluje a chce si ho vzít, jen že ji přitahuje. Přec jen s dlouhodobým partnerem to už motýlci v břiše nejsou, tak není tak nenormální, že si v hlavě vytvoří představu nějakého divokého románku 🙂
Rada jediná, vydržet to. Jako když se přestává kouřit nebo drží dieta, žádná zázračná pilulka na hříšné myšlenky ještě není 🙂

crawler
5. kvě 2013

@anonymnick já si myslím, že velmi dobrá rada je, jak píše @novynka - znovu se zamilovat do svého muže - každý dlouhodobý vztah se stane rutinou, ale je důležité proti tomu bojovat, aby pak nedocházelo právě k tomuhle...Až bys ztratila svého muže, tak bys zjistila, jak moc ti chybí to a to, co už třeba ted ani nevnímáš, aleto už by bylo pozdě. Takže by asi bylo fajn, nechat manžela s kamarády o samotě - prostě pánská jízda u které ty nebudeš a se svým mužem dělejte to, co jste dělali, když jste spolu chodili - kino, večeře, procházky, atd atd...připomenout si, co všechno pěkné jste spolu prožili 😉 a já bych se teda vyhla tomu hřešit v myšlenkách - snaž se - abys neměla zbytečné chutě na něco, co by se stát nemělo - zbytečně se tím trýzníš, ne? zkus spíš v myšlenkách hřešit se svým mužem na nějaký nový způsob 🙂

llluckaaa
5. kvě 2013

@anonymnick Ahoj, mně to taky nepřijde nijak divný a nemusí se to týkat jen puberťaček. Dokud poblouznění zůstane v myšlenkách, tak dobrý. A neznáš jeho ženu? Kdyby ti vyprávěla, čím ji doma vytočil, jak musí po bytě sbírat jeho smradlavé ponožky a jak jí s ničím nepomáhá, tak by tě ta zamilovanost třeba rychle přešla 😉

bonavoxa
5. kvě 2013

Tak já se dostala do podobné, ale přesto jiné situace. Jsem 8 let vdaná, vdávala jsem se ve 22 plná naděje..ale postupem času jsem zjistila, že jsme s manželem povahově úplne jiní..on je zarytý pesimista, život s ním byl jako před smrtí..ani mimi nepřicházelo a já upadala do hluboké deprese. On si niceho nevšimnul a byl spokojený...Nehledala jsem nikoho, vlastně jsem chlapa nechtela..nechtěla jsem nic. začala jsem ze zoufalství být trochu do větru. Večírky do rána a samý flirt, abych se cítila aspoň trochu hezká. Až najednou přišel on...koukal na mě nesměle modrýma očima, když jsme se políbili..chyběla jenom romantická hudba jako ve filmu...oba dva jsme se tomu moc bránili, ale nakonec jsme spolu dva roky a máme miminko. S ním nemám čas být smutná, nudit se. Není ideální, ale i přes to všechno jsem paradoxně šťastná, že jsem se tak rozhodla. Manžel je z toho hotový, najednou mu došlo, že se asi něco děje. Mám to ještě divočinu.
Ale u mě to bylo s tím rozdílem, že nešlo jen o nějakou zamilovanost a byla jsem celkově nešťastná. Kdybych byla šťastná a jen se mi někdo tak platonicky líbil, žádné radikální kroky bych nepodnikala... 🙂

anonymnick
autor
5. kvě 2013

@bonavoxa
@llluckaaa
@crawler
@lrg
děkuji za odpovědi, dost mi pomáhá když od vás slyším, že to nic zas tak strašného není.

llluckaaa
5. kvě 2013

@anonymnick Nemáš zač, však to taky nic strašného není 😉 Řekla bych, že to je takový únik z reality, jako když sleduješ romantické filmy 🙂 Můžeš se dívat, ale pak se vrať vždycky zpátky na zem, uvědom si, že máš manžela, kterého miluješ (a on miluje tebe), se kterým chceš být a kterému nechceš ublížit a zničit to, co jste si spolu vybudovali 🙂
Už se mi to taky stalo 😅 Ale pořád jsem věděla, že mám doma to, co chci, a nikdy mě žádný chlap nepřiměje k tomu, abych to zahodila a zničila.
Na tohle docela pomáhají příběhy některých kamarádek, které se takto nechali oblouznit, opustily manžela, začaly si s novým chlapem a po pár letech zjistily, že to byla hrozná chyba a litují toho.

bolekat
5. kvě 2013

@leniiis helemese.. opet narazim na tvuj takt a vybrane chovani 😀

blahova_andrea
5. kvě 2013

@anonymnick tak potom to byl nějaký hodně podobný nick. rozhodně se nechci hádat ani nikoho obviňovat neprávem, když si nejsem jistá. máš pravdu v tom, že se koník hodně změnil. bohužel. můžou za to faky, díky kterým už jsou maminky ostražité.

andulka86
6. kvě 2013

@anonymnick mně tedy docela zaráží ty posměšky na adresu Tvé osoby a ta nepřátelská atmosféra, naštěstí pouze některých uživatelek, které by se měly stydět za své příspěvky. Absolutně nechápu jak si někdo může dovolit zesměšňovat "starosti" někoho druhého. I když se jedná pouze o problémy méně závažného charakteru, tak nechápu, proč by jsi se nemohla podělit o své pocity a svěřit se s nimi. Tahle diskuze nemá nikterak závadové téma.( Chápu, když se tu některé uživatelky před časem obávaly např. návštěvy pedofila na fóru, tak to ano, tam bych byla obezřetná) Zesměšňování a nedůvěru jsi si opravdu nezasloužila.
Budeš se divit, ale i já miluji nadevše svého manžela a vím, že by si ode mně nezasloužil žádný podraz a nehodlám mu ho dělat, ale před časem jsme se přistěhovali a taky si všímám chemie, která probíhá přes plot mezi mnou a naším novým sousedem, i když vím, že to zůstane pouze u úsměvů, měla jsem nějaký čas o důvod více se upravovat na zahradu 🙂
Myslím, že lehký flirt ( úsměv, pochvala oblečení, nebo vkusný svojsmysl ) je kořením života a pakliže to nepřeroste v průšvih, který po svém odhalení naruší důvěru ve vašem vztahu, tak ničemu neuškodí. Třeba tvůj manžel zajiskří jednou týdně v trafice, kam si chodí pro noviny s prodavačkou a i to je zcela v pořádku, normální a běžné. Netrap se tím, brzy se Ti pán okouká nebo udělá něco ( gesto, nějakou reakci na něco ), čím se Ti třeba "zoškliví" a Ty ho přestaneš adorovat 🙂

anonymnick
autor
6. kvě 2013

@andulka86 To je moc pěkný a povzbuzující příspěvek 🙂 Děkuji 🙂 jak už tady více holek psalo že to není nic zase tak zvláštního, docela mě to uklidnilo a začala jsem to brát i trošku jinak. Že se ve většině témat schýlí k hádce nebo nepřátelské atmosféře jsem si už zvykla ale že hned prvních pár příspěvků budou takové jsem opravdu nečekala. Naštěstí je tady více těch kladných než těch záporných reakcí 🙂

kajalka
6. kvě 2013

@anonymnick Pokud máš hezké fungující manželství, není důvod, abyses tím trápila. Když teda zůstane jen u mravenčení a házení očkem. Na téma "představuji si při milování jiného muže" už toho sexuologové a psychologové napsali kvanta s jediným závěrem. Je to přirozený a normální.
Ve svý práci se setkávám kolikrát tělo na tělo s jinýma chlapama a kolikrát ke mně docházej i celý měsíce (prosím neděs se, jsem rehábka) a taky tam občas proběhnou mravenci. Proběhly i pozvání na kafe atd, ale jsem šťastně vdaná a nemám důvod někam s někým vlastně cizím chodit. A muž, když se zeptá, jestli se mi někdo z mých pacientů líbí, dozví se, že i líbí, ale že on ze všech nejvíc. A já to samý vím o některých z jeho kolegyň. Má vkus 😀

slunimoje
29. čer 2013

Ahoj tak pod novou přezdívkou, bych taky přidala svou trochou.
V únoru jsem přišla na údajně pouze SMS vztah mého muže a jeho kolegyně z práce, to že to pro něj nic neznamenalo nevěřím, SMS tipu Lásko, miláčku, pusinku jsou o něčem ne o psaní. Máme dvě malé děti a není to jednoduché, taky se pohádáme, ale tohle mě změnilo. Psal si s ní několik měsíců, pak jsme se dohodli na nějakých pravidlech a řekli si že to uzavřeme. Do měsíce přišla povodeň, zatopila nám dům a šup opět si psali, tentokrát prý jen pár dní. Muži nevěřím bolí mě to a jsem ublížená, ale jsem ženská a tak jsem začala myslet na sebe, chodit ven, kupovat si oblečení a psala si na FB s přáteli. Jeden z nich mi opravdu pomáhal, bylo mi dobře psali jsme si o ničem a o všem. Nic neslibovali nic po sobě nechtěli, bylo to skvělé. Až do doby, kdy mi napsal že se napil a musí mi napsat pravdu, že se zamiloval. Druhý den jsem se dozvěděla, že asi hodinu po tom co mi tohle napsal mu žena oznámila, že budou mít miminko. Totálně mě to vykolejilo, ptala jsem se proč a už mu nepsala. Napsal on, že by jsme se mohli sejít na kafe promluvit si, neviděla jsem na tom nic zlého, myslela jsem, že řekne že se opil a ať na to zapomenu. Jenže přivezl kytku, značkovou čokoládu a já pořád doufala, že na omluvu, jenže po kávě když mě vezl domů, řek že je to pravda a že neví co s tím. Nejsem blázen ničit další rodinu a ještě ohrozit miminko a tak jsem vystoupila a už ho nevyhledávala. Našel si mě sám, pracuje s manželem v práci a tak si zjistil můj telefon, bylo mi krásně, psal mi jak můj muž už dlouho ne a i když jsem to nechtěla zamilovala jsem se, zřejmě (je to moc čerstvé). Ještě párkrát jsme se sešli nic nebylo, ale bylo nám spolu dobře. Ujasnili jsme si, že víme co děláme a proč a že to není abych se pomstila manželovi a dohodli jsme se že prostě nebudeme nic řešit, půjdeme do kina, na oběd a budeme si povídat. Je to asi 40 hodin co mi psal naposledy, ve stylu nezlob se nemůžu, žárlím na tebe a záleží mi víc na tobě než na mě. Jsem asi blázen ale taky mi na něm záleží a musím na něj pořád myslet. Manžel se svou chybu napravit nesnaží, promeškal i naše výročí i mé narozeniny a najednou tu byl někdo pro koho jsem byla já a myslel na mě. Nezničím mu rodinu i když vím, že úletů měl několik, strašně bych chtěla věřit, že já byla jiná. Vlastně byla já s ním do postele neskočila, ale že jsem pro něj byla alespoň chvíli důležitá.
No tak jsem si ulevila v hlavě mám zmatek a co s tím zatím nevím

leniiis
29. čer 2013

@slunimoje V tvým případě to trochu chápu, ty nemáš doma zázemí, ale prostě někoho kdo o tebe nejeví zájem a tak. To je logický, že když se objevil někdo pro koho něco znamenáš, že se ti to líbí 🙂 No držím palce, at vás příběh dopadne co nejlíp pro tebe 🙂

loafeer
29. čer 2013

Taky nevím, co je na problému autorky diskuze tak nenormálního. U oltáře slíbila přece věrnost, ne slepotu 😀 ....Mně se to třeba stane taky, že se mi někdo líbí, ráda ho vidím, i to může zajiskřit, pak na něj třeba myslím. No a co. Důležité je, abys věděla, ke komu patříš, kde jsou tvé hranice. A myslím, že fantazie by měla být jediné místo, kde si ho pustíš k tělu:o)....A pokud je to takové platonické a jen z tvojí strany, myslím, že je to neškodné a přejde to.....

slunimoje
29. čer 2013

@leniiis
@loafeer
No už mě odstřihl, dneska jsme si měli večer chatovat, ale asi z toho už nic nebude, byla mezi náma teda ještě pusa k narozeninám a držení za ruku u kafe, ale to jsem pořád nebrala nějak závazně, jen jako kamarádi. Jenže mám pocit, že jemu šlo o to mě dostat. Jeho zprávy typu: Nemůžu dál nezlob se, žárlím na tebe a jsi pro mě důležitější než já sám. Jsem brala s nadsázkou, ale stejně se mě to dotklo a já prostě chtěla být chvilku zase TA, ta pro kterou se točí svět a existuje to hezké. Na jednu stranu bych mu měla být asi vděčná, kdo ví co by bylo dál a jak by to vše dopadlo 😅

loafeer
29. čer 2013

@slunimoje...tak u tebe je to zas neco trochu jiného....v životě se může stát uplně cokoli, je jednoduche nekohou odsoudit a rikat mu, co by mel a nemel....vubec ti tu situaci nezavidim:o(

slunimoje
30. čer 2013

@loafeer může se stát cokoli a já jen balancuji. Myslela jsem, že se manžel bude po tom všem, alespoň trochu snažit, ale nic, dokonce měl tu drzost přijít za mnou abych mu poradila, co má dělat, že neví. Najednou je tu někdo kdo mi během dne 10x napíše: Copak provádíš? a já vím, že ho to opravdu zajímá. Jsem z toho všeho zmatená, asi budu muset od všeho a všech na den utéct a urovnat si myšlenky a pocity 🙂

elastiq
1. črc 2013

Já bych řekla, že je to jen takové pobláznění a je to možná i přirozené..ale pokud máš doma vše ok tak si vždycky řekni, jaké by to bylo, kdyby jsi s manželem nebyla, jak by jsi to zvládala a jestli by jsi to tak chtěla..ono by tě to mělo trochu nasměrovat..taky se mi stalo, že se mi líbil přítel od známé a tak jsem si ho vysnívala, ale jen tak..a po půl roce jsem se tomu zasmála..

zacora
17. říj 2015

http://psychoanalyza.com/jak-funguje-laska/
Tady mate napsano ze lze jednoho cloveka milovat a do jineho byt zamilovany..

alasta
20. říj 2015

Myslím, že ta zamilovanost je pouze tvoje reakce na váš vztah. Nejspíš už z něj vyprchalo to jiskření, spontánnost, ... A najednou je tu někdo, kdo ti řekne jak ti to sluší, kdo tě pochválí za něco.... To zahřeje a pohladí dušičku. A pokud je to navíc pěkný chlap fantazie si již něco přidá. Myslím, že tě to bude držet dokud tvůj muž neudělá něco, čím ti připomene že je lepší a úžasnější než kolega, nebo naopak kolega neudělá něco, čím si ho zošklivíš.

mika251
21. říj 2015

Zamilovanosť a najmä platonická zamilovanosť nie je nič neobvyklého, či dokonca zlého. Je to prirodzené. Zamilovanosť je do veľkej miery záležitosťou hormónov, či chéme. Mne napríklad stačí, že muž dobre vonia a rozbúši sa mi srdce - mám si kvoli tomu zapchávať nos? 🙂 Je podstatné, aby sa žena (či muž) na situáciu pozreli racionálne a uvedomili si, že to, že sa mi pri pohľade na iného muža rozbúcha srdce ešte neznamená, že svojho súčasného partnera už nemilujem, alebo že to doma neklape. Ono táto chemická "zamilovanosť" je záležitosť pomerne krátkodobá a ruku na srdce - komu občas nechýba to vzrušenie z kradmých pohľadov, prvej pusy, vzájomného poznávania sa? Je jasné, že manžel, ktorého poznám ako vlastné boty, ktorý občas prdí a občas smrdí, ponožky necháva v kúpelni na zemi a nedokáže pochopiť, že keď dojde toaletný papier, tak ruličku má vyhodiť do koša, sa tomu krásnemu neznámemu novému kolegovi nemože rovnať.
Našťastie - a vďaka Bohu za to, zamilovať sa znovu do vlastného muža nie je vobec ťažké. Nikdy nie je na škodu si uvedomiť, akého mám doma šikovného pracanta, ktorý uvarí večeru, či umyje riad, namontuje poličky, a nechá ma odpočívať vo vani, keď som mala ťažký deň. Sme spolu osem rokov, a pri jeho láskavom pohľade, z ktorého priam srší, ako ma zbožňuje, mám stále motýle v bruchu. A na rozdiel od toho krásne voňajúceho nového kolegu som si istá, že ma miluje, aj keď som bordelár, čo umýva nádobí až keď preteká z drezu, čo má záchvaty perfekcionizmu, ktoré by každého doviedli do blázinca, ktorá všade necháva sponky do vlasov a keď sa jej nechce, tak proste nevarí. Už len kvoli tomu, že ma miluje taká aká som, sa do svojho muža rada zamilujem každé ráno znovu a znovu - a fantázie ostávajú fantáziami.