Ze dne na den řekl: Končím. Zažily jste něco podobného?
Ahoj holky, zajímají mě vaše zkušenosti a názory, protože já sama už tomu nerozumím. S manželem jsme spolu 9 let, máme 2,5 letou holčičku a náš vztah byl vždy skvělý. První velké trhliny nastaly po narození malé, kdy jsme hlavně ze začátku byli oba hodně nervózní, nevyspalí a často nevěděli, kudy kam. V poslední době jsme se občas pohádali - většinou to začalo kvůli hlouposti. Z pár vět se ale najednou stalo spoustu hodin křiku, slovního útočení, odcházení a zase vracení se. Vždy jsme to ale dokázali ustát, odpočinuli jsme si z hádek a pak zase fungovali v pohodě dál. Po poslední hádce řekl manžel, že končí. Od té doby mi tvrdí, že vztah se mnou už nechce. Zatímco já brečím, on je ledově klidný. Jako rodina fungujeme - chodíme na procházky, povídáme si, žertujeme s malou; jakmile ale dojde na nás dva, je to divné. Manžel se opět spojil s kamarády, které dlouho neviděl a zdá se, že se ze dne na den rozhodl vyrazit jinou cestou. Je to vůbec možné - v jedné chvíli říkat "miluji tě" a v druhé "už tě nechci"? Zažily jste něco podobného? Jak to dopadlo? Jak a díky čemu jste to zvládly?
@ivetuzka Rozhodne tady nechci nikoho soudit, ale stejně si myslím, ze je lepší mít čisté svědomí a pokud s manželem opravdu nechci byt, tak se s nim cestne rozejít a az potom si hledat někoho dalšího. Scházet se s někým x měsíců za jeho zády a potom se divit, ze o mne nebojuje mi přijde skoro az absurdní. Třeba jen taky nebyl šťastný a vlastně se mu ulevilo...
@wisttit Přesně to samé bych napsala i já..
Problémy ve vztahu se mají řešit tam, kde vznikly a to je doma a ne vytloukat klín klínem.Mám pocit, že mi doma něco chybí?Proč bych si sedla a promluvila s manželem nebo snad dokonce 😉 hledala společně s mužem řešení, když stačí najít si jiného a problém vyřešen.Co na tom, že z toho druhého dělám v.ola, hlavní je, že dotyčná má zase motýlky v břiše.To si opravdu myslíte, že chlap, který zjistil, že mu manželka půl roku zahýbá a má ještě trochu sebeúcty a hrdosti, o ni bude bojovat?Já bych to tedy v takové situaci neudělala ani s Klapzubovou jedenáctkou na krku.A ne kvůli nevěře, to se konečně může stát každému, ale čistě kvůli tomu, že mi půl roku lhal a neměl ke mě dostatek úcty a ohledů, aby ze mě půl roku nedělal slepici.
Půlroční vztah totiž není náhodný úlet, ale systematické a plánované podvádění a oblbování partnera.
Dostala se ke mě zpráva (možná je to jen fáma, zatím je to nepotvrzené, spíš takové doměnky), že manžel možná čeká mimčo s onou vdanou přítelkyní...docela mě to zaskočilo... co ještě budu muset překousnout...:-/
@jezuras Jojo, já vím, taky si sem tam s někým píšu... zvedá to sebevědomí, ale občas je to hodně riskantní, tak pozor🙂... no vidíš, jak to na manžela zabralo, je to ješitnej chlap, jak jinak...a nebuď smutná, ono to ne vždy dopadne, taky jsem se parkrát spálila, naposledy dost nedávno, ale ono to jednou příjde a bude to skvělé🙂...
@codal Ahoj holky, tak se mi to pěkně komplikuje. S manželem jsme se milovali, řekl, že mě miluje, ale neví co dál. Ví, také že miluje hrozně také tu druhou. Dnes je rozvedli a má i volný barák, řekla jsem mu, že musí odejít za ní. Fakt se trápí, a já ho tak strašně miluji a on miluji i mě, ale nějak jinak. Jsem úplně blbá, ale bylo to fakt super. Tak takové komplikace bych nečekala, on byl ale úžasný. Tak jsem zvědavá, jak to dopadne. Paaa držte se.
@jezuras hlavně, že to bereš takhle a příliš tě to nekopolo zpátky... ale naděje si neděje, pro chlapi je sex bohužel vážně jen sex... to že ti řekl, že tě miluje, mohl být jen manévr...
Já jsem potkala kluka, o kterým jsem si říkala, že by to možná mohlo být ono, bylo mi s ním moc hezky... pracuje u mě ve městě, ale původem je z daleka... potkali jsme se na badoo a asi 14 dní si psali...od začátku jsem věděla, že teď řeší svůj vztah, jeho slečně je 38 a je o 11 let starší, chce miminko a on zatím ne, navíc ona už jedno dítě má, zřejmě se teď rozhodují, jestli spolu zůstat a tu rodinu založit a nebo jít od válu, protože jí už tlučou biologické hodiny, což v jejím věku je zcela pochopitelné, na druhou stranu v jeho věku chápu, že se na to třeba ještě tak úplně necítí... jsou spolu 3,5 roku... původně jsme se sešli jen na pokec, on v okolí nikoho nezná, tak jsme si řekli, že zajdeme na kafe a probereme to osobně... nějak to mezi náma přeskočilo...padla jen pusa, nic jsem s ním neměla ( nechci té slečně ublížit, už takhle to možná bylo přes čáru, když jsme se políbili)... měli jsme tři schůzky, kino, večeře, víno, procházka... včera se začal tulit už příliš, tak jsem mu řekla, že s ním spát nebudu, dokud se nerozhodne, co vlastně chce, že nechci dělat jen bokovku, zamotat se zase do trojúhelníku a hlavně jí nechci ubližovat, ačkoliv ji neznám...řekl mi, že to chápe, ale že je to všechno hrozně složitý, že neví, co má dělat (chudáček:()... myslím si, že mu šlo bohužel jen o to mít společnost na všední dny a na víkendy se vracet domů... jsem zklamaná, nějak jsem si naivně myslela, že se mu vážně líbim (psal mi tak krásné zprávy)... ale jsou to všechno jen manévry, aby dosáhli svého...
@jezuras Já ti opravdu nechci jakkoliv ublížit, vím, že to takto napsané zní ode mě tvrdě, ale píšu to tak, jak bych to řekla kamarádce.
Myslím si, že jsi strašně fajn ženská, která by se pro rodinu rozdala a tvůj muž toho i nyní tak trochu zneužívá.Jsi zraněná a zranitelná, chtěla bys rodinu pro dcery zachovat a mně přijde, že tvé dobroty a citové provázanosti s rodinou využívá.
Hlavně se od něj nenechej natlačit do kouta.
Bude líp, věř mi 😉 , stačí přečíst si tvé první a poslední komentáře a vidím, že jsi udělala obrovský krok kupředu.
@laurital, @codal, @wiattit, holky moje zlaté máte pravdu, já se musím hodně držet, ale do kouta se zahnat již nenechám, stále ho miluji a teď snad ještě víc, je to nyní vše tak intenzivní, jen se musím hodně snažit,abyc se udržela. Vím ale co chci. Chci žít spokojený život naplněný láskou a aby holky byly spokojené, ten rodinný krb udržet akdyž ne, tak se uvidí, co bude dál. všem moc děkuji a držím palečky i vám, aby bylo vše OK. 🙂
@codal @laurital , codal nemyslím si, že by se to opětovně rozjelo, alle tvrdí mi, že mě také miluje a neví co dál. S tou druhou mu je dobře, ale trochu jinak. Je pravda, toho jsem si všimla, že je hodně přešlej, ale myslím si, že to asi stejě nepovede ke zdárnému konci, uvidíme. Já jsem si začala psát s jedním chlapem na seznamce a bylo mi dobře, věděla jsem, že to ale nemá naději, psali jsme si i trochu dráždivě, no když to manžel zjistil, dodnes nevím jak, tak jako když do něj střelí, tvrdí však, že nežárlí, nevím co si myslet. O víkendu jezdí za ní. Ví, že se bude muset rozhodnout, ale jak, to je zatím ve hvězdách. Když to zjistil, profil jsem na seznamce smazala. Opravdu zatím nevím co bude, vím ale, že mám aspoň malinkatou šanci a protože ho miluji chci ji využít. Uvidíme, jak to bude dál, napíši, Děkuji všem jste zlatíčka. Codal tobě držím palečky a posílám štěstí. 🙂
@jezuras Jezurášku, víš, já mu moc nevěřím.
Myslím si, že byste mohli vztah obnovit,ale musí se snažit oba dva a ne jen jeden.U tebe cítím, že mu tu šanci moc chceš dát a jsi schopná mu to nikdy nevyčítat, ale u něj nic takového nevidím.Pokud by to myslel upřímně a chtěl dát šanci vám, své rodině, přerušil by s ní veškeré styky a snažil se o znovuporozumění s tebou, vždyť máte za sebou kus života a dvě fajn holčiny.
Chápu, že se bojíš dát mu ultimátum, ale obávám se, že to jinak nepůjde.Jemu to možná takto vyhovuje a tebe to udržuje v jakési naději, že bude lépe.Ale dlouhodobě se takto žít nedá, to by tebe i holky ničilo.Život se nedá hrát na dvě strany a někdy je třeba udělat radikální řez.Třeba by mu pak došlo, kdo je pro něj ta pravá a komu na něm záleží.
@jezuras tvůj manžel si u tebe akorát nechává zadní vrátka, kdyby to u té druhé z nějakého důvodu nevyšlo. Kdyby to bylo jinak, tak k ní vůbec nejezdí. Děláš mu doma akorát matraci a služku, co se o něj v týdnu postará, uvaří a vypere a o víkendu ho se vší parádou pošle užívat si k milence... Promiň, je to asi tvrdé, ale ty máš klapky na očích.
Tak sem docetla jednim dechem vase pribehy.... jezuras, ty jsi nepoucitelna...zni to tvrde, ale za hodne veci si muzes sama. Nechavas se vyuzivat, zneuzivat, jeste se s nim vyspis, a manzelovi se to naramne libi a hodi. Proc by toho ale nevyuzil, kdyz mu tak nahravas....musi se citit naramne. Tolerantni bejvalka, co mu ve vsem vyhovi, i v sexu, a milenka rozvedena. Jen tak dal. A taky nechapu, jak ho po tom vsem muzes milovat. Nekdy mam pocit, ze ti je 17, kdyz tvoje prispevky ctu. Preju ti, at to brzy vyresis a uz ho konecne vyhodis!!!!
@jezuras Ahoj Jezuras, docela dlouho jsem četla tvůj příběh a všimla jsem si, že jsi často psala o dětech. Připomnělo mi to situaci u nás doma, když mi bylo patnáct a táta dělal mámě něco podobného jako tvůj manžel tobě. Neměl tedy milenku, ale také mámě řekl, že ji nemiluje, že není šťastný, že potřebuje volnost... začal "utíkat z domova", neříkal, kde je a kdy přijde a podobně. Máma je taky moc hodná ženská, což jí někdy (asi podobně jako tobě) škodí, takže reagovala podobně jako ty - nejdřív byla strašně smutná a zlomená, pak mu ve všem ustupovala, prostě nebyla schopná se na něj vykašlat. Nedávno mi řekla, že jim v manželské poradně říkali, že děti v mém tehdejším věku rozvody špatně nesou a že se mají snažit to dát dohromady kvůli mně. Protože si ještě úplně živě pamatuju svůj "dětský" pohled na věc, můžu to napsat i sem - je to blbost, všechny ty řeči o udržení manželství kvůli dětem, starosti o to, aby děti měly oba rodiče. Jasně že jsou děti smutné (i já jsem byla, strašně), že se rodiče rozcházejí. A pochopitelně chtějí, aby bylo všechno jako dřív. Ale já jsem hlavně chtěla, aby máma byla šťastná (a koneckonců i táta). Ničilo mě dívat se na to, jak se od něj nemůže oprostit, jak nedokáže začít nový život, a strašně jsem si přála, aby našla sílu nakopnout ho a ideálně si najít někoho, kdo ji bude mít doopravdy rád. Jinak naši se nakonec rozvedli, ale mají pořád takový nijaký vztah, vlastně pořád tak trochu žijí spolu a táta má vysněný "svůj život", máma bohužel ne. A současný stav mě trápí mnohem víc než skutečnost, že jim nevyšlo manželství. Takže podle svojí zkušenosti soudím, že i s ohledem na děti bys měla najít sílu udělat tlustou čáru a začít znovu, bez manžela.
Ja nevim, ale mi prijde, ze deti jsou v tomhle pripade jen takova vymluva na to, aby ho jezuras nevyhazovala. Holky jsou 17 a 14 let, takze zadny mimina a musi prece pochopit, ze tatinek dela z maminky hadr na podlahu, a to se proste nedela. Navic prece jezuras psala, ze holka byla nemocna a ani ji neohlidal. Tak se chce o deti postarat nebo ne?? Porad se chlap jen vymlouva a jezuras mu to zere. Tomu bych normalne po vikendu s milenkou postavila kufr pred barak a nazdar. Nekompromisne. At si jde, kam chce....
Ono je hrozně lehké soudit, kdo nezažije, nepochopí...a i když to má někdo za sebou, tak to není stejné...každý to prožíváme jinak...někdo je dostatečně silný a oklepe se brzo, někomu to trvá déle, to ale neznamená, že někdo méněcenný, zbabělý nebo nedospělý... rozchod je jednou z nejnáročnějších situací v životě a je těžké se s ním vyrovnat a začít znovu, chápu ty co chtějí bojovat, chápu i ty, co odcházejí, je to hrozně individuální, každá situace je jiná, i když se zdají být tolik podobné...dokud nenosím tvé boty, nemůžu vědět, jak moc tě tlačí a to že tlačí tebe neznamená, že budou tlačit mě... a o tom to je... a láska je hrozně ošemetná a snadno se dá v takovém případě zaměnit se zvykem a hlavně se za ní schovává strach z neznámého... strach ze samoty...je to pochopitelné a myslím, že tohle máme všechny společné..všechny máme strach z budoucnosti bez manžela... ale věřím, že i přes to všechno jsme schopné se odrazit a jít dál..někdo to vybojuje, manžalství zachrání, někdo ne, někdo najde nového partnera, založí novou rodinu, je to opět o tom, že každá jsme jiná a naše příběhy se liší a díky tomu i budoucnost každé z nás bude jiná, ale pevně věřím, že ať už bude jakákoliv, tak bude šťastná... hodně sil všem:-*!
@jezuras Držím palce, aby mu došlo že u Tebe a u holek je mu nejlíp!!!!!!!!Ale počítej radši i s druhou variantou.....
@codal máš pravdu, že každý rozchod je těžký, to nic ale nemění na tom, že @jezuras neustále zmiňuje své dcery jako důvod, proč není svoji situaci schopná řešit... kdyby napsala, že nechce, nemá na to, bolí ji to, má pocit, že pro ni je lepší řešení zatím zůstat, tak jí to nikdo nevymlouvá... nebo možná vymlouvá, ale pochopí... ale ona pořád píše že to dělá "kvůli dcerám" a to je to, co je na celé situaci špatně... hází to všechno na někoho jiného a popravdě já bych nechtěla být dcerou, kvůli které matka snáší ze strany otce takové chování ☹ Naopak myslím, že tím dcerám zadělavá na dost solidní problém do budoucna :-/
@nnell vím, že to myslíš dobře, ale myslím si, že ač se nám tady jezuras svěřila, tak jí vůbec neznáme. Neznáme její motivy ani důvody, neznáme, jak velká její bolest. Možná je to schovávání se za dcery, možná to tak opravdu je, možná má o ně opravdu strach. jsou velké, ale o to je to možná horší. Děti v pubertě prožívají rozvod nejhůře. Každopádně na tom vůbec nezáleží, jaké má důvody. Prostě zůstává, možná ze spousty důvodů a jedním z nich jsou dcery, druhým z nich strach, prostě to tak vidí a musí to tak udělat. V tuhle chvíli nelze říct, co je dobře a co špatně, ona dělá to, co umí v dané situaci a dělá to nejlépe jak dokáže. Jestli se vymlouvá? Možná jo, na to přece nesejde.. každá z nás si hledá důvody, jak si obhájit, že i přes to všechno, že nás manžel tolik zranil, ublížil, ponížil, opustil, podvedl, nedokážeme prásknout dveřmi a odejít nebo ho vyhodit.Možná se stydíme za ztracenou hrdost.Prostě to nejde, i když by to bylo nejlepší řešení...ona jednou příjde na to, že to bude nejlepší, ale musí k tomu dozrát sama, musí příjít ten správný čas..pak si uvědomí, že to tak je dobře a bude dost silná na to, to udělat. Do té doby potřebuje podporu, radu a někoho, kdo jí vyslechne... i když jí budeme stokrát říkat, co má udělat a proč, tak teď je to bezpředmětné, na tohle musí každý přijít sám, pak to bude mít teprve ten správný efekt... takže jí dejme čas, nabídněme podporu, sílu, radu, ale s porozuměním a bez kritiky🙂...
@jezuras Ahoj. Přiznám se, že jsem nečetla úplně každý příspěvek, ale většinu ano. Pokud dovolíš, přihodím svůj názor. Procházím zrovna také špatným obdobím, ale u nás už není cesty zpět, takže v tomhle to mám "lepší". Můj názor je, že Tě manžel opravdu využívá (promiň, ale chci být upřímná). Vím, že to strašlivě bolí a vím, že moc chceš vše zachránit. Ale ono to nikdy nebude jako dřív. A to je to hlavní. Vyřešit si otázku, jestli miluješ jeho nebo toho muže, jakým byl předtím. Protože ten muž předtím už neexistuje.
Chápu, že jsi moc zmatená a vlastně nevíš, jak se k tomu postavit. Nevyznáš se v sobě. @codal má pravdu, neznáme tě, neznáme vaši minulost, rodiny, zvyky apod. Proto si myslím, že by ve tvém případě bylo dobré, kdyby jsi navštívila odborníka. On bude nezaujatý, objektivní. Rozebere tvou psychiku a možná ti pomůže najít samu sebe. Pak budeš vědět, kdo jsi, co chceš a jaký vztah tě učiní šťastnou. Pak budeš moci řešit vztah a manželem. Zkus to. Kvůli sobě a dětem.
Každopádně Ti držím palce, aby Tvé trápení skončilo co nejdříve.
@codal já se přece nepřu 😉 Jen si myslím, že by aspoň před těmi dcerami neměla uvádět je, jako důvod, že zůstává přítomná téhle celé nechutné situaci... Nic víc. Naprosto souhlasím s tím, co navrhuje @espada a to řešit celou věc s odborníkem. Já chápu, v jak šílené situaci @jezuras je, jen se obávám, aby do budoucna celé tohle neodnesly nejvíc právě její dcery, ať už se manžel rozhodne zůstat nebo odejít :-/
@luciebx Znám typ muže, který nebojuje. Možná se vnitřně trápí, prožívá spoustu emocí a miluje nade vše, ale nikdy nahlas neřekne: "Já to chci jinak! Pojď, začneme to řešit. Uděláme změny, budeme bojovat." Přijímá to, co mu předložíš ty. Často na tom má podíl to, na co byl zvyklý z vlastní rodiny, určitou roli tam hraje i mužská pohodlnost, která se snoubí s vnitřní nedůvěrou v sebe sama a ve svoji sílu. Moje odpověď na tvoji otázku tedy je: "Ano, bohužel si občas vybereme muže, kteří zboří ideu všech pohádek a romantických filmů, které nás přesvědčovaly, že muž se jednoho dne vzchopí a vyrazí do boje." Takže záleží pouze na tobě zeptat se sama sebe, proč jsi udělala to, co jsi udělala a s kým chceš opravdu být. Myslím, že nemá smysl tady nad kýmkoli vynášet soudy - tohle není lehké téma a v případě rozchodů/rozvodů/rozpadů rodiny ve výsledku často nikdo není vítěz ani poražený.