Ze dne na den řekl: Končím. Zažily jste něco podobného?
Ahoj holky, zajímají mě vaše zkušenosti a názory, protože já sama už tomu nerozumím. S manželem jsme spolu 9 let, máme 2,5 letou holčičku a náš vztah byl vždy skvělý. První velké trhliny nastaly po narození malé, kdy jsme hlavně ze začátku byli oba hodně nervózní, nevyspalí a často nevěděli, kudy kam. V poslední době jsme se občas pohádali - většinou to začalo kvůli hlouposti. Z pár vět se ale najednou stalo spoustu hodin křiku, slovního útočení, odcházení a zase vracení se. Vždy jsme to ale dokázali ustát, odpočinuli jsme si z hádek a pak zase fungovali v pohodě dál. Po poslední hádce řekl manžel, že končí. Od té doby mi tvrdí, že vztah se mnou už nechce. Zatímco já brečím, on je ledově klidný. Jako rodina fungujeme - chodíme na procházky, povídáme si, žertujeme s malou; jakmile ale dojde na nás dva, je to divné. Manžel se opět spojil s kamarády, které dlouho neviděl a zdá se, že se ze dne na den rozhodl vyrazit jinou cestou. Je to vůbec možné - v jedné chvíli říkat "miluji tě" a v druhé "už tě nechci"? Zažily jste něco podobného? Jak to dopadlo? Jak a díky čemu jste to zvládly?
ahoj mám podobný problém manžel mi řekl, že už se mnou nechce mít žádný vztah a že mně již nemiluje, brečím, prosím, ale nic nepomáhá je ledově klidný a nechce ustoupit, máme dvě dospívající dcery a jsme spolu skoro 18 let. Tvrdí, že mu na mně záleží a že mně má rád, ale nemiluje mně. Prý je všechno moje vina, že náš vztah již není. Prý jsem mu v našem vztahu dávala najevo málo lásky, ovšem on ji neviděl Nevím jak dál a co dělat. Stále ho totíž miluji a to tak moc, že se to slovem nedá vyjádřit. Nevím, jak dál.
@jezuras Tohle je pro tebe určitě moc těžké a netvrdím, že dál nebude, ale nepros ho, stejně to nepomůže. Vlastní zkušenost. Jinak já jsem sama už pět let, po rozchodu s manželem jsem si našla přítele a všechno vypadalo bájeně, ale on mi udělal to samé jako manžel a našel si někoho jiného. Myslela jsem, že to nepřežiju a nezvládnu a hele jsem tu spokojená a šťastná, i když bez chlapa 🙂.
@jezuras je mi to moc lito..i ja to mam za sebou..bylo to nepredstavitelne,to ze nebudeme spolu,ze miluje a je s jinou,ze budu sama...jsou to tri mesice a ja se ted citim velmi spokojena a snad i stastna,i kdyz jsem sama..udelala jsem tlustou caru,kdyz nechce,tak nechce,jeho chyba,prosby bohuzel nepomuzou,nech ho jit,jen tak mu das najevo svou hrdost a je to jedina sance,ze se treba vrati... vim presne,co prozivas a jak se citis,ceka te ted velmi tezke obdobi,neda se nic poradit,tohle je neco,co si musis odzit,bohuzel.. Ale ty to zvladnes!Myslim na tebe!
@jezuras uplne te chapu, jako bych to psala ja pred tremi mesici..ja jsem sveho muze taky moc milovala,nechtela jsem ho ztratit,prosila jsem,premlouvala,bylo to k nicemu..holky mi tu psaly,podporovaly,rikaly at ho necham jit,ze to nema smysl a dneska uz vim,ze mely pravdu,ze to tak bylo lepsi,po tom vsem,co se stalo a co mi rekl by to uz nikdy nebylo stejne.. A ackoliv jsem neverila,ze to bez nej zvladnu a ze to preboli,tak jsem to zvladla a uz to neboli tolik,hodne diky podpore lidi okolo me a holek odsud. Preju ti,aby to dopadlo co nejlepe pro tebe,aby ses co nejmene trapila!Hodne sily!
@codal Moc děkuji za podporu, snad to zvládnu. Situace je o to horší, protože mi manžel tvrdí, že mě má rád a záleží mu na mě, ale nemiluje mě a nechce v našem vztahu pokračovat a to nikdy. Chce mít lepší život než mněl. Vždy, když mi něco v našem vztahu vyčítal, tak jsem se snažila změnit, neviděl to nebo to nechtěl vidět a teď to prostě ukončil. Nevím, co budu dělat, ale vím, že ho miluji. Děkuji všem.
@jezuras hodne podobne jako u me,manzel rikal to same,asi maj nejakou prirucku..u nas v tom navic byla jina kopretina.. Nemuzes ho drzet,nemuzes ted vlastne delat nic nez cekat,jestli se probere.Ja cekala mesic a pak jsem za nim udelala tlustou caru..sanci mel,nevyuzil,neprobral se,takze smula.. Promysli,jestli ti stoji za to byt s chlapem,ktery s tebou takhle zachazi po tolika spolecnych letech,po tom cos mu dala krasne zdrave deti a po tom,co ses o nej starala a milovala ho...on o neco duleziteho prichazi,jen si to neuvedomuje.Prijde o rodinu a bude litovat!Snadno se to pise,ja vim,neni to jednoduche a jeste dlouho to bude bolet,ceka te tezke obdobi,ale prejde to,driv nebo pozdeji se zase postavis na nohy a budes stastna stejne jako ja a ostatni holky,co to maji za sebou!
@codal Děkuji moc za podporu, ale jak píšete, musím si toto protrpět sama, manžela ovšem velmi miluji a chtěla jsem našemu vztahu dát šanci, on je však ledově klidný a tvrdí, že jsem mu ublížila a již se mnou nechce nic mít a není cesta k návratu, to moc bolí ani slovem nepopíšu jak, nemohu se na nic soustředit v práci ani doma, nic mě nebaví. Děkuji.
@jezuras je to slaboch,ktery se svou vinu snazi hodit na tebe,jen aby si to sam pred sebou ospravedlnil.Ano,vzdycky je chyba na obou stranach,ale je strasne snadny rict,ublizila jsi mi,odchazim... Je to zbabely,takhle se chlap k problemum nestavi! Ja mela doma to same,je to jak pres kopirak..chapu,ze ho milujes,ale nezaslouzi si to!
Ahoj holky, když si čtu příspěvek, kterým jsem tuto diskuzi otevírala, mám pocit, že mezitím uběhlo snad padesát let 🙂. Dobrá zpráva je, že už tolik nepláču, žiju dál a tak často se nedívám na svět přes černé brýle. Negativní je, že manžel si stále trvá na svém názoru. Já už to ale beru tak, jak to je a uvidíme, co se stane v budoucnu. Není to tak dlouho, co se odstěhoval do podnájmu. A já? Zvykám si, jsem tu pro naši holčičku a snažím se tu být i sama pro sebe. Ještě pořád jsou ale chvíle, kdy si uvědomím realitu se všemi jejími odstíny a uvědomím si, jak moc mi občas manžel chybí. Děkuji moc za vaši podporu, protože jste mi pomohli přenést se přes zatím ty nejtěžší chvíle v mém životě.
@codal @mrnous81 @mufinka26 @jakoubka
mě je tak líto že jsem tu nenašla moc šťastných konců, my máme před sebou ještě dovolenou, pak budu řešit odstěhování a partnerskou poradu. Stále tomu nemužu uvěřit, popírám si to. Není v tom nikdo 3. to vím jistě. Prostě jen prý není šťastný a chce to zkusit sám ☹ Jinak se chová jako by nic, když přijde domu obejme mě, dává mí pusinky ale už je zdrženlivější atd... Nevím, nerozumím tomu, prý mě má hrozně rád ale... Třeba bude stačit nějaký čas na oddych... třeba... sakra 😢 😢 😢
@danfal taky si říkám, ale měli jsme po svatě rok a půl období bahna ☹ teď má zdravotní potíže... Takže to prý podle něj od svatby šlo z kopce... no ano, bylo to sakra těžké, pro mne také, ale já neztratila vůli bojovat, vzdát to... Když vím že za to že to jde z kopce nemůže náš vztah ale ty problémy ☹ Já ho miluji, věřila jsem že to bude na věky a stále tajně doufám.. 😢 on prý taky si myslel že to bude navěky. Nerozumím tomu ☹ Rozhodně chci bojovat. Ale má to smysl? Když je na mě zlej a hnusnej jak mi ubližuje tím co říká, v podstatě by mě měly některé řeči urážet.. ale já cítím jen bolest a lásku 😢 😢 a čím víc se tak cítím, tak mám pocit že jemu je to jedno... dokonce se i těší na tu naši domluvenou odluku... Já v podstatě také, ale moc se bojím... On se prý bojí kvuli mě hlavně, jak to zvládnu atd... ☹ smutný.. To přeci nemůže být pravda, 2 roky po svatbě... ☹ a to jsme se nebrali neuváženě ☹
@kristyn.g To, co prožíváš je úplně normální a měly to tak všechny holky, co je opustil partner. V člověku se mísí zloba, strach, jak to bude dál, ostuda, která bude, jestli nezůstanu sama, atd.... Věřím, že svého muže máš ráda a třeba se to ještě všechno změní. Období bahna je dobré označení, začnu ho používat 🙂
@danfal tak aspoň něčem jsem prospěla 🙂 přesně... jak píšeš... Ještě před pár týdny jsem říkala kamarádce že ho miluji tak strašně strašně moc, a pak nastane tohle... ☹ snažím se věřit že vše co se mi děje je pro můj prospěch, zatím vše co mě ranilo a co se mi stalo (že toho je dlouhý seznam) bylo nakonec v můj prospěch... Přečetla jsem si knihu čtyři dohody a snažím se. Ale to nejhorší, jestli tahle noční můra dojde tam kam "slibuje", ještě přijde 😢
@kristyn.g Ahoj, v mnoha věcech tak podobné, přesto trochu jiné. Píšeš, že vás čeká ještě společná dovolená a poradna - také společná? Pokud ano, máte ještě šanci. Můj muž tohle všechno totiž odmítl a odmítá. Nechce společnou dovolenou ani jít coby manželé do poradny. Jinak to ale bylo na začátku úplně stejné jako u tebe - on ledově klidný, já na sesypání, on to vzdal a já chtěla bojovat. Teď jsem ve stavu, kdy jsem si uvědomila, že když budu příliš myslet na minulost a pořád dokola se ptát, kde jsem udělala chybu, tak se složím. Vím, že je to těžké, ale jediná rada je - nemyslet na vás jako pár, ale teď jen sama na sebe. Díky tomu, že nemáte dítě, máš možnost, až se odstěhuje, ho vůbec nevidět, užít si léto, svoji proměnu i svoje smutnění. Je to ale hrozný, viď. Také jsem se nevdávala ze dne na den i dítě jsme plánovali a najednou tohle... Nejsi v tom sama. Já i spoustu holek tady tě chápe víc, než si kdo umí představit 😵
@safrana jsi moc hodná, děkuji za podporu. Když on mi stále dává naděje ☹ pak zas opakuje jak mi nechce ublížit atd... u nás je to tak že se budu muset stěhovat já (z jeho bytu) ☹ stále doufám a mám naději. Dnes jsem mu zajela dát do práce hroznové víno a vodu - pracuje jako tramvaják, dělala jsem jako on, že se nic neděje a on se choval, jako by nic, jako by vše bylo v pořádku ☹ Jenže to on dělá, řekne nebreč, ještě se nerozvádíme, a pak začne být nevrlej a obviňovat mě z kde čeho a že si za to můžu sama atd.... ☹ To s tou poradnou a dovolenou máš pravdu, že je tu šance na záchranu možná... Ale bojím se, říkám si že kdyby udělal ten radikální řez asi by to bolelo ještě intenzivněji, ale taky bych se možná dokázala rychleji dát dohromady ☹ Naštěstí mam kolem sebe spoustu podpory, hlavně v práci, mám skvělé kolegy a šéfa, v práci je mi lépe, ale jak se blíží konec pracovní doby je mi hůř a hůř ☹
Holky,preju vam hodne sil. Musim rict,ze vy nejste na vine,ze on odešel. To on opustil rodinu,tak se prestante obviňovat,trochu hrdosti. Ted to sice bolí,ale věřte,ten pravy se najde a vy budete stastne a on bude litovat. Nedavno se stalo něco takového moji nej kamaradce. Ze je manzel nespokojeny,ze ho uz nemiluje,nechápe..bla,bla..jen očištění a házení viny na druheho a přitom si nasel jinou. Kdyz chlap opustí rodinu,vzdy je v tom jina. Kamaradka je na Acatku,musi zvládnout dve děti,skolu,skolky,praci..ale ja vim,ze to zvladne. A uz rika,ze je ji bez manzela lepe. Zacina zit jinak,ale zit.. Mě se stalo něco podobného,ale mela jsem štěstí,že v tom nebyly děti. Ted mam super manzela, dcerusku.. Holky drzim palce a hlavne budte samy sebou😉
@kristyn.g Ahojky, nechci ti brát iluze, ale myslím si že nejlepší by bylo, abys od něj odešla, protože si tě nezaslouží. Zneužívá toho, že ty ho miluješ víc než on tebe. Chlapi jsou zbabělci neumí říct věci na rovinu, třeba v pokračování vztahu nevidí smysl a neustále uhýbá a nejde s pravdou ven, aby tě neranil. Nemáte ještě děti, tak můžeš si dovolit říct si : chci opravdu takový vztah? chci se neustále třást, jestli se mnou chce být, chci mít blbé pocity když se z práce vracím domů?? to je přece špatně.... Jedině mě napadá, ukázat mu , že jsi samostatná, sebevědomá, inteligentní, pěkná holka, která se nebojí vybojovat si své místo ve vztahu, nebýt jen ta "závislá" , mít svou hodnotu... pak si možná uvědomí, o co by mohl přijít, takhle mu to přijde jako samozřejmé. Úplně bych se vykašlala na takové věci, jako nosit mu něco do práce, právě naopak 🙂 vyrazit někam s kamarádkama (nebo nejlíp s kamarády 😀 koupit si něco hezkého na sebe, udělat na sobě nějakou změnu, věnovat se svým koníčkům atd.
Tak jsem opět zde, více zdrcená. Manžel si stále stojí za rozhodnutím , které udělal, nemiluje mě a jinak to ani být prý nemůže. Také si začal volat s nějakouo kamarádkou, jak říká on, já tomu, že je jenom kamarádka ovšem moc nevěřím, dokonce mi řekl, že je mu s ní lépe než se mnou, směje se a se mnou řešil stále samé běžné věci, již několikrát jsem se mu omluvila, že jsem se v našem vztahu nechovala přesně podle něho, ale jsem přece jenom člověk, neomlouvám sama sebe, vina je na každém z nás. Stále ho ovšem miluji a doufám, je to přece skoro 18 let, co budeme spolu. Nejlepší léta jsou již pryč a jsem opravdu hodně zdrcená. Má mě rád, ale nemiluje mě, co bude až odejde, to asi nezvládnu, Zatím zůstává a já se jen trápím v noci nespím, nejím, brečím. Mám tendenci k žárlivosti. Nevím, jak tuhle situaci ustojím. 🙂
@jezuras to je pro tebe i pro ostatní...
holky, vím, že to bolí jako svina, že má člověk až tendenci sáhnout si na život, máte dojem, jak mohl, jak to mohl udělat, říct, jak se může takhle chovat...
sama jsem si prošla tím samým...nejprve veliká láska a dospělo to tak, že jsem se každí ráno probouzela a celý den myslela na to, abych něco neudělala špatně, abychom se nepohádali apod...pak řekl konec, brečela jsem, nějak jsme spolu ještě zůstali....ale bylo to divné....on měl jakoby navrch a já se pořád bála....až jsem se jednoho dne probudila a řekla dost, pohádali jsem se, on řekl, že to nemá smysl a já prostě řekla taky si myslím...bolelo to jako svina, byl srpen, začal nám akorát naše společná dovolená....on věděl, že to mám u našich těžké, že k nim nebudu chtít jít, navíc jsme pracovala jen na půl uvazek a delala VS....šla jem se vyspat, ráno jel nakoupit a než přijel, měla jsem zbaleno....řekla jsem jen tak já jedu....a on v klidu vybaloval nákup....ai čekal, že se vrátím sama, prý si dokonce vypnul i tel, volala mě jeho mamka, která mě nikdy dřív nevolala, že se mu nemůže dovolat....po 14ti dnech...
byla jsem u našich, na začátku přežívala, pak už to bylo lepší, asi za tři týdny poslal sms, odpovedela jsem pozdeji a odmítavě, chtěl mi pomoc...pak další týden klid, asi ho to překvapilo, pak začala škola a potřebovala jsme věci do školy, napsala jsem mu, že se stavím, byla jsem tam, když byl v práci....a pak jsem jela do práce a brzy ráno se tam zastavila pro pracovní oblečení - uniformu....měla jsem jen dvě a to ještě pujčený....on spal, já že nechci rušit, ale že si jen vezmu věci, at klidne spí...vstal, udelal kávu i mě, i když jsme nechtěla....nejprve se snažil být nad věcí, já jsem byla uplně na pohodu, nedolejzala jsem, byla jsem odmeřenější, ale ne naštvaná...a nakonec me šel vyprovodit k verande a když videl, že fakt odcházím, popadl mě a políbil a začal jak mu strašně chybím...moc....a tak jsme se vrátila....
asi za 4 mes jsem otehotnela....do svatby se nehrnul...pak jsme porodila, chteli jsme druhé, otehotnela jsem znova a najednou chtel svatbu....tlačil, včera bylo pozde....a naštval me s určitou veci, tak jsme ji proste 6týdnů před termínem zrušila...prostě že končím, odcházím...nebyla v tom nevěra, ale lhal a me to našvalo....řekla jem, jak muže chtít jít do kostela před Boha...a nemít to vyřešené....vyváděl týden, takhle nepříčetného jsem ho nikdy neviděla...že mě nechá dát na pychiatrii, zamknul kufry apod...pak se po týdnu domlouvání kdy byl na mě hodný a občas zase vyjel, když viděl, že si stojím za svým, uklidnil a když videl, že jsme si sehnala do týdne podnájem, začal se se mnou bavit a poslouchat proč mi to vadí a že to prostě nezkousnu.....tak jsem zůstala, svatba samozřejmě nebyla, narodilo se nám druhé mimi a nakonec jsme se vzali letos a pohoda tuk tuk tuk....
nekdy mě naštve, ale jinak ho miluju....
proč to ale vše píšu.Holky, co by jste měly za život, když se nemůžete chovat normálně, spontálně....
zapomente na to, že vy děláte chyby....ono je děláte, ale dělá je i on...děláme je všichni....a je to normální...
zapomente na to, že když se budete doprošovat, že se k vám vratí...na to zapomente....a pokud to udělá, budete se pořád bát, kdy s tím vyrukuje....bude mít navrch a bude vám to dávat znát....jakmile ho odprosíte, je to začátek konce, kdy budete neštastný....
bud s vámi bude chtít být proto, jaká jste a nebo at jde....ano bude to bolet, ale přebolí to a vy si najdete nekoho, s kým spokojený budete....to mi věřte...
a když odejdete se vztyčenou hlavou, nemyslím delat naschvály, ale ok, nechceš, já taky vidím, že nám to nefunguje....nikde není napsano, že mu nebudete chybet a nepřijde on....a když nepřijde, bude nekdo jiný...nebojte
@evinda12345 Už ho zpátky nechci..po ní už ne... ale je pravda, že by se mi ulevilo, kdyby se chtěl vrátit..moc bych si přála, aby mu ublížila a on si uvědomil, že za to nikdy nestála a že udělal chybu.. pomohlo by mi to..
Ale nemyslím si, že se to kdy stane... on je teď šťastný a to mě hodně bolí, protože se sama utápím v bolesti... miluju ho a nenávidím současně..taky nevím s kým jsem to x let žila..ale neymslím si, že byl takový celou dobu..změnil se... zklamal mě, je teď zblbej a dělá věci, které bych do něj nikdy neřekla.. doufám, že je to jen tou "zamilovaností" a že až ten opar pomine, stane se z něj zas ten fér chlap, kterého jsem si vzala... a já si ho třeba zase jednou začnu vážit a budu s ním schopná normálně vycházet...