Zlomila jsem si kotník, manžel to těžce nese..

katty6
2. čer 2010

Ahoj holky, nejak se dnes potrebuji vypovidat a jinou moznost nez to napsat tady v podstate ani nemam. Jsme s rodinou v cizine, kamosky tu jeste nemam.. 😒
Ted prochazim neprijemnym obdobim, pred par dny jsem si na vylete s rodinkou zlomila kustku v nartu a mam zasadrovanou nohu na ktero nemuzu stoupat ☹ Manzel je cely den v praci a ja jsem doma s rocnim deckem co zacne za chvilu chodit.. Je to prvni moje zlomenina a je to dost neprijemne, jsem odkazana na pomoc manzela, nemuzu se dostatecne starat o sve dite, sotva se pohybuji po byte o berlich (zvykam si) 😔
Kdyby jen to, tak toto sem nepisi a neresim. Ale co se to stalo tak mezi mnou a manzelem je odcizeni ☹ Zacalo to tedy jeho reakci na to co se se mnou stalo.
Od chvile co se to stalo byl bez nalady a zamraceny, odcizoval se.. Popisi vse podrobne aby to nebylo vytrzene z kontextu .
Byli jsme na prodlouzenem vikendu na vylete s kamarady co prijeli k nam na navstevu. Posledni den dovoleny, tesne pred odjezdem zase k nam domu jsem si blbe slapla na schudek, uklouzla a zlomila jsem si kustku v nartu. Tenkrat ale jsem si myslela ze je to jen vyvyrtnuty kotnik, nic vic.
Bolelo to moc, udelalo se mi nevolno a mela jsem zavrate, takze me manzel odnesl si sednout a jsme to ledovali pres hodinu (diky tomu vlastne se pozdrzel nas odjest z rekreace). Pak jsem uz nebyla schopna se postarat o naseho maleho a tak vse musel zaridit manzel (sbalit veci, prebalit maleho, odnosit vsechny veci do auta a jeste nakonec i me odnest do auta). No, od chvile co se mi to stalo manzel byl zamraceny, zamysleny, odtazity..
Ale delal vse potrebne. Pak nasledovala 4hodinova cesta domu. Vecer jsme tedy byli uz u nas doma a nohu jsem mela moc oteklou.. Kamaradi se balili na cestu do Cech, protoze druhy den uz se vraceli do CR. Proste bylo pylno..A ja jsem do toho rekla, ze je potreba jet se mnou do nemocnice, noha nevypadala dobre. MAnzel tedy me odvez, kamaradi zustali doma s malym. V nemocnici nam tedy rekli ze mam zlomeninu, dostala jsem sadru..Po ceste z nemocnice manzel se stavil v lekarne a koupil mi berle. Domu jsme se z nemocnice vratili pozde, manzel byl uz uplne "hotovy" totalne bez nalady, zamysleny, podrazdeny. Ovsem chapu, ze pro nej to nebyla prijemna situace, bylo take jasne ze sama se o maleho nepostaram.. bylo treba neco podniknout a nejak to resit.. tak jsem navrhla, ze by mohla k nam prijet jeho mama pomoci.. Na co on necekane ryhcle vypalil, ze to nepujde, protoze by nemohl chodit pak do hospody (jeho mamaodsuzuje hospody ,on proto nerad pred ni dela neco co se ji nazamlouva).
To me tedy prekvapilo.. Ale nic .to neni podstatne.. Nakonec jsme se ten den na skypu domluvili s babou ze prijede. Manzel tedy musel zaridit letenky.. Pro nej to byla take palka a dalsi starost.. Vse co citi a proziva bylo videt na jeho vyraze (otraveny, zniceny).. Nicmene to vse zaridil. To ocenuji, ale vadi mi to jak k tomu vsemu pristupoval a ze se vubec nezajimal o tom jak mi je, nestaral se vlstane o me pokud jsem ja o neco nepozadala (o maleho naopak se vzorne staral). Nevim, nemela jsem z nej dobry pocit, pripadala sjem si na obtiz a vycetla jsem z jeho chovani jen to ze mu zpusobuji dalsi starosti, zadny soucit a pochopeni jsem nepocitla :( To bych ani tak neresila dokud mi vecer nerekl, ze valstne za svoje zraneni si muzu sama, ze sem neopatrna, detinska, nezodpovedna apod..(vlastne proto se tak i chova ke mne). To mi rikaval i drive, ze sjem naivni a nekdy se chovam detinsky, ze to ho rozciluje a vadi. Ten vyrok me trochu zklamal a hodil do lehkeho smutku. A vecer si manzel sel spat do jineho pokoje sam, ja zustala s malym v loznici ☹
Druhy den vecer kdyz jsme po koupani prevlikali maleho do pizama na prebalovaku jsem skoro spadla, a abych se udrzela tak jsem se chytila toho brebalovaku ze jsem ho posunula dopredu svou vahou. Na to manzel hned neprijemnym tonem zareagoval "jeste mi tady spadni, tohle jeste chybelo".. Nepamatuji si presne ten vyraz ale neco v tom smyslu.. Toto se me uz dotklo...takova necitlivost vuci me a memu zraneni..
Rano si me ani nepozdravil kdyz sel do prace, jen kluka :( tvaril se vazne a jako cizi.. Na a v noci toho dne jsem si sla na toaletu a udelalo se mi nevolne, ztratila jsem na chvili vedomi a spadla na chodbe. Manzel vybehnul, odnesl me do loznice na nasi postel kde uz spal maly (obycejne maly spi ve sve postylce, porad kojim v noci. Jelikoz nemuzu stoupat na jednu nohu neumim si ho dat do postylky, tak jsem ho nechavala u sebe ). Kdyz manza uvidel ze maly spi v nasi posteli tak mi to vycetl a rekl at ho davam do postylky..(manza je nekdy az moc uzkostny a opatrny a mysli si, ze maly muze z postele spadnout). Zase ten neprijemny ton a to tesne po te co se mi udelalo spatne a jsem byla mimo, tocila se mi hlava..
Druhy den rano zase odesel do prace jako by byl cizi, s vyrazem otravenym. To uz me nastvalo a to byla posledni kapka. Vse jak se choval ke me doted po urazu jsem si pretpcila v hlave a bylo mi smutne. Pak v tomto smutku a hnevu jsem mu napsala na skype do prace vse co si teda o jeho chovani mYslim.Neco v tom smyslu ze je sobec, necitlivy apod. No a vecer kdyz on prisel z prace tak byl nastvany, nemluvil, a kdyz sjem se ho zeptala proc tedy nemluvi a ani nejde za nami do obyvaku rekl ze jsem mimo, ze ho porad jen kritizuji a ze si nevazim toho co mam apod.. Pohadali jsme se..
Utkvelo mi v hlave jen to ze rikal ze sjem mimo a ze mam neco delat se sebou, ze sjem vztahovacna a jen osocuji..
Ted jsem tak trochu na rozoacich, jestli treba nejsem opravdu mimo.. proto to pisi sem..
Pripada mi nespravedlive jeho chovani ke mne, navic kdyz jsem ted takova "bezmocna" a potrebuji peci a pomoc. Vubec jsem necekala ze takle zareaguje.. Nikdy se tak nechoval kdyz jsem mela zdravotni problemy. Navic zrovna ted uz dlouho jsme meli klidny a spokojeny obdobi. Spoustu problemu jsme prekonali ve vztahu, ovsem ne bez me ochoty, toleranci a snahy.. Ale prece. Nechapu takovou zmenu u nej, vadi mi to, mam i svou hrdost a je to neprijemne byt nekomu koho milujes a veris na obtiz, neprijemne kdyz je nekdo v okamzik me slabosti nepekny, kdyz milovany clovek neprojevuje vrelost a pochopeni..
Ovsem chapu, ze jsou to malichernosti, drobnost, ze hadky a nedorozumeni do vztahu parti..Jen mi bylo z toho dnes hodne smutno, potrebovala sjem se z toho vypovidat a hlavne vedet vas nazor, jestli treba neprehanim, jestli jsem opravdu precitlivela..
Dekuji za nazory

kubaka
21. črc 2010

@berenika39 i ty filuto jedna 😀 😝 (Ale chápu, že hledat jednu fotku ve složkách s digitálníma fotkama je jako jehla v kupce atd. Mám stejný problém. Než bych hledala, raději nafotím znovu. 😅 ) a mimochodem - máš ji doleva o 90°stupňů, ne doprava 😀 😀

berenika39
21. črc 2010

@kubaka
dobře. jdem do toho. když koukám na fotku , která je rovně, zaměřím se na bradu a otočím doprava. ty se zaměříš na čelo a otočíš doleva.
co je správně?
(pitvat vztah,řešit, zachraňovat, nebo zabalit sebe,kufry,děti a padat?)

filipal
22. črc 2010

@berenika ja ju vidim tiez dolava. to je ako psychotest s tou tanecnicou. toci sa doprava, alebo dolava?
tym sa zistuje dominancia lavej a pravej hemisfery. 😅
pekna je ta parabola pristupu ku vztahu.
Kubakin pripad sledujem uz dlhsie a z neho by som este neutekala.

kubaka
22. črc 2010

@berenika39
@filipal teď se holky přiznám, že jsem úplně mimo - fotky se otáčí podle směru hodinových ručiček a tanečnice taky -takže když ležíš s hlavou na "západ", tak jsi doleva. Když se tanečnice točí za pravou rukou, točí se doprava ...Kdyby ses teď otočila ještě jednou doleva, tak jsi hlavou dolů a padáš na filipal 😀
Ale myslím, že jsi nastínila spíš hlubokou filosofii, na kterou ještě nejsem dost probuzení 😀 😀 - neměla jsem kafe a od tří nespala, protože jsem včera měla vážný hovor s mužem a nastínila mu své záměry i důvody a co už nechci a co chci. Takže teď je řada na něm co udělá a jak si to přebere. Jdu snídat....

svoja
22. črc 2010

kub ja mela vcera taky hovor...muz naprosto nevi, o cem mluvim...ceka nas dlouha cesta 😀

berenika39
22. črc 2010

jasně. to já vím, že fotky se točí podle hodinek - i ta moje je otočená doleva, jak říkáte.
ale stačí trochu jiný pohled, přístup, snaha najít si v tom to svoje, přesvědčit okolí a - já tu fotku prostě otočila doprava. brada se šoupla z prostředka doprava, je to tak?
psala jsem to hlavně kvůli tomu, že je to zčásti věc pohledu, že to není exaktní, nebudu se hádat, kolik je tři a tři, ale o té fotce - když budu paličatá - bychom se trochu poštěkat mohly 😀 😀 😀 . stejně je to se vztahy, přijde mi úplně zbytečný se tu dohadovat o tom, jak by kdo vyřešil čí vztah - to prostě nejde.
sami aktéři sporů mají co dělat, aby našli řešení, maximálně je můžem podpořit podobnou zkušeností, ale radit - to si netroufám.

jo a jinak, dobré ránko, kafe je povinné, mějte hezký den, tobě kubako přeju pevné nervy a dočtu večer, mizíme k bazénové kamarádce na výlet na celý den. sladká mateřská 😎 😎 😎 😎

kubaka
22. črc 2010

@berenika39 jo jasně :brada se šoupla z prostředka doprava - máš pravdu, jsem totálně probuzená 😀 Už chápu tu parabolu s úhlem pohledu. Skvělý příklad. ... vždyť právě že nikdo nemůže vidět do něčího vztahu a vědět, jak by ho měl řešit. a co je dobře. Maximálně popsat to své.
@svoja - no vida, jak nás to pobídlo k diskusi s manželi. MM si pořád lehce myslí, že jsem jen hysterická, vydírám a vyhrožuju. Dalo mi práci mu snad dostatečně ukázat, že přestože u toho hovoru brečím, myslím všechno absolutně vážně. On je prý spokojený - /není to vidět/ Zbytek dne úžasně spolupracoval na přípravě auta na zítřejší cestu (tlak v pneu, myčka, benzín, vyluxovat)

- já musím obstarat domácnost, zalít zahradu a brzo ráno vyrážíme na Slovensko ke tchánům - 😒 aspoň že mají také bazén Budu až ve středu, tak se tu mějte.
🙂

katty6
autor
23. črc 2010

Vlastovko: tak ted vidim, ze zkusenost je fakt neprenosna a neda se vysvetlit tak aby to hned bylo vsem jasne 😉
Citim se tu obcas jak blazen co si jen vymysli problemy tam kde nejsou 😅 Priznam si dlouho jsem pochybovala jestli svuj problem mam vubec zverejnovat tak jak jsem to udelala (v malichernych podrobnostech), ono to totiz zni jako zhovadilost kdyz neni kontext.. Prave nektere skutecnosti (o kterych mnohe nevedi) dava tak trochu tomu vsemu smysl.. To, ze manza si rozhodl beze mne jet do ciziny a pritom bral jako samozrejmost ze jedu s nim me dost vzalo.. Jenze kdyz mas toho druheho rad a prejes mu to, tak se to pak vyviji jinak. Ovsem ze jsem se "nenchala" jen tak dotlacit tam kam nechci..Branila jsem se tomu a bylo to nakonec k nicemu, protoze kdyz odjel tak jsem zjistila ze jsem tehu a temer cele tehotenstvi jsem stravila sama v CR, zatimco on byl v cizine..Pochopila sjem po case, ze to nikam nevede, rodina ma byt pohromade (halvne ja to tak chci), navic jsem nikdy takhle necestovala a tak jsem se otevrela tyhle perspektive, od porodu uz jsme byli cela rodina v cizine... Ono by to vsechno slo, jsem tu celkem spokojena, ale jak pises, kdyz nemam tu kamaradky, pribuzne, nikoho a manza je porad v praci, ja s malym ditetem doma, tak se vice "upinam" k nemu, tedy vyzaduji od nej vice jeho pozornosti. On kdyz se vrati pozde unaveny z prace tak je rad kdyz v klidku muze sledovat televizi.. A uz roste napeti, pritom kazdy ma "svou" pravdu a nejde tu vubec o to kdo komu "se.e na hlavu" .. A toto je zacatek, pak se to jen stupnuje a roste jako snehova koule az nekdo nebo neco to zastavi..Snazim se ted rozmotat toto klubicko a prijit na to co jsme delali spatne, co muzeme udelat aby to bylo zase dobry, lepsi a co treba delat vubec nemusime.. Jenze chlapi maji pomaly vedeni, kolikrat jim nedochazi nic i kdyz uz je nutis se zamyslet..Oni by zili dale v mylnem pesvedceni ze vse je ok, oni jsou happy pritom jsou permanentne otraveni, nabruceni, "vycucany"..(alespon ten muj)..
Takze uz jsem ustoupila od toho ze budu neco silou s nim resit, vyjednavat apod.. Naposledy prave to bylo tak, ze mi rekl, ze on je ok a problem mam jen ja tak to mam resit s psychologem, a pokud chci spolecnou poradnu tak vyhovi mi, pujde tam se mnou ale to musim zaplatit "ze sveho" a ze ma na to jen jeden den 😠 Manze je pracovne vytizeny a i kdyz jsme ted byli v CR na "dovolene" tak furt pracoval, take zase mel se vracet zpet do ciziny. Navic je to velke umeni se domluvit na sezeni jen na jedinej konkretni den, obzvlast ted v dobe dovolenych). Zkratka, uplne me to vzalo dech. Takze jsem mu rekla at tedy se nedivi kdyz to ze odmita spolupracovat bude mit nejake neblahe nasledky na vztah, a ze tedy nevidim duvod proc byt s nim v cizine v problemovem vztahu kdyz muzu byt v CR, kde mam zazemi a kde budu ve vetsim klidu .. Bylo to pred nekolika dny, to jsme byli na dovolene v CR a tak jsem vazne uvazovala jestli se budu s nim do ciziny vracet..Jen jsem mu to oznamila a nechala ho vydusit az do posledniho dne. A ono to zabralo, par dnu jeho nejistoty prineslo ovoce, on se zmenil, byl najednou v pohode, vesely, pozorny proste takovy jak ho chci mit a jaky byt umi.. Takze na posledni chvili jsem balila kufry a ted jsme zase v Lotyssku. Muzu rici, ze to melo efekt a zatim se chlapec drzi 😉
A jeste k tomu intimnimu "problemu". Momentalne uz to pro nas neni takovy problem, presne jak pises...Pul roku po porodu jsem najednou ztratila na to chut (domnivam se ze prave kvuli tomu ze uz me prestalo bavit se ho porad doposovat aby se to resilo.Bylo to ponizujici, atk jsem ho nechala byt)..A vida, jemu se chut vratila.. Ted to mame obracene 😅 😝 Takze problem jakoby zustal ale me to uz netrapi. Ted on se doprosuje 😅 😕
Takze momentalne nam to klape 😉 a hlavni je, ze nozku uz mam zahojenou a funguji..

filipal
23. črc 2010

@katty6 vidim, ze tiez nemozes spat...

ono je to naozaj tak, ze ked uz rezignujeme a prestaneme problem riesit, vyriesi sa sam.
prestala si o sex tak strasne stat, tak zase TM zatuzil ta dobijat.
zda sa, ze je presne ten typ, ktory musi o vsetko bojovat. aj o zenu! len vtedy ma pre neho cenu.
je to vsak dost unavne, zit s takym clovekom.
Katty, co ma v tvojom prispevku zarazilo, je to, ze mas poradnu platit zo svojho.
akeho svojho? paneboze! vsak ste rodina, mate spolocne problemy! tym chce povedat, ze peniaze, ktore zarobi su jeho?
a aky mas ty prijem? ved ty sa staras o dieta a o rodinu? ty si sa predsa obetovala jeho kariere, praci, nasledovala si ho do zahranicia. to by som si s nim velmi rychlo vyjasnila. mas nielen moralne pravo na polovicu vasich spolocnych prijmov, ale aj zakonne.

brumdinka
23. črc 2010

normálně když řeknu, že už někam nepolezu tak tam nepolezu 😀 ale ted´udělám jednu vyjímku

katty - po tom tvém posledním příspěvku se mnohé vyjasnuje - pokud seš takhle furt zavřená a ještě v cizí zemi tak je jasný že ti to "leze" na mozek ------ to mě na mateřský lezlo taky a to sem v čr - prostě potřebuješ mezi lidi, potřebuješ i jiný kontakt než jen s manželem - prostě a jednoduše ti chybí kamarádky, známý atd....... nevím jak dalece si v Lotyšsku aklimatizovaná ale snažila bych se tam najít nějakou spřízněnou duši nebo nějaký koníček a hned ti bude líp a i ten vztah s mužem bude lepší - hodně štěstí 😉

meleri
23. črc 2010

Brumdinko,

to máš pravdu! Já žiju taky v zahraničí a mám stejnou zkušenost...chce to aspon jednu kamarádku a nějakou činnost....ale ono je to těžké když má malé dítě, protože kdo by jí ho hlídal....
ono je asi blbost se učit Lotyšštinu i když by mě celkem zajímalo co je to za jazyk, ale na takovém kurzu se člověk velmi rychle a snadno seznámí s jinými lidmi, kteří jsou na tom stejně nebo podobně....to je aspon moje zkušenost, takhle jsem našla skoro všechny moje kamarádky....možná by šel nějaký večerní kurz nebo jiná aktivita (nejlíp nějaký sport) a manžel by pohlídal....Katty by se pak vrátila veselá a bylo by jim třeba oběma líp.....hold cizina není žádný med... 😖 člověk se musí hodně bít...

katty6
autor
23. črc 2010

Filipal, tak co se tyce penez tak manza je ten typ cloveka pro ktereho moc znamenaji a to kolik si vydela je soucas i jeho sebevedomi..zkratka potrebuje byt zabezpeceny a proto byla i ta cizina, to jen kvuli penezum a ne cestovani.. A to ci si vydela pclive hlida, je to proste jeho tezce vydelany prachy na ktere si nenecha sahnout nikoho a kolikrat se omezuje i sam, porad penize hromadi a na dost vecech setri 😖 s Tim se snad narodil, zil v rodine kde k penezum se chovaji podobne, jen se setri a neutraceji..Kolikrat o tom vedeme vasnive debaty, protoze ja mam jiny pristup k penezum (jako vetsina zenskych 😅 ). Pro me nejsou cilem ale prostredkem a jsou pro to aby se utracely.. Takze mame kazdy svoje ucty a na spolecnych nakupech se domlouvame, resp. on hradi vetsinu uctu za domacnost, casto i dovoleny a ja zase "ze sveho" obleceni pro sebe, jidlo pro nas, hodne veci pro maleho (je jasne ze chodim nakupovat drobnosti ja se svou kreditkou)..Pak cela materska padne na tohle a neusetrim si nic..Zatim co on setri..V podstate me to az tolik nevadi az na drobna nedorozumeni kdy ja ho musim presvedcovat ze nejakou vec v domacnosti potrebujeme (od hrncu pres nove auto), obcas samozrejme si radeji vykaslu na dohadovani a koupim si to za "sve" pokud mam..Bylo to tak kdyz jsme spolu chodili a zustalo nam tak i po svatbe.. S tim jsem si ho brala, Takze to toleruji, obzvlast kdyz moc toho neprispivam (pred materskou jsem byla studentkou).
Co se tyce tve poznamky o tom ze je asi typ muzu ktere o vse musi bojovat tak to sedi.. ☹ 😝 Kolikrat je to pro me narocny, jsme fakt dost odlisni. Ja jsem temperamentni, emocionalni a vrela, on je studeny cumak a kdyz jsem prirozena, ve svem zivlu tak ho to moc "nerajtuje" ale kdyz se stahnu sklamanim tak najednou je aktivni a stoji o me.. Jenze vztah na tom dlouhodobe nemuze fungovat..Takze jsme ve fazi kdy jsem tak trochu rezignovala a uz nejsem tolik vrela a laskyplna k nemu (nejake zklamani porad petrvava). Vymenili jsme se rolemi, hacek je v tom ze rezervovanost vuci partnerovi neni mou prirozenosti 😒 Jsem zvedava jak se to nakonec vyvine..
Meleri: jazykovou barieru v Lotyssku nemam, jelikoz rustina je mym rodnym jazykem a tady se perfektne domluvim rusky a i anglicky, spise tedy rusky..Problem bude v tom ze moc ani nestiham aktivne vyhledavat kontakty, s ditetem to moc nejde, jsem z te materske dost vycerpana, uz pres rok se poradne nevyspim a ted jeste investovat hodne usili na seznameni.. na to fakt nemam.. Tady to neni uplne jednoduche, lidi jsou rezervovanejsi, odtazitejsi, opatrnejsi.. Takze cihat na nejakou maminku v parku neni nejlepsi reseni, chodila jsem jednu dobu i na fitnes pro maminky s detmi a tam take nic, holky jsou hodne rezervovane a ani ja nejsem moc ukecany typ..Ale nevzdavam to 😉

filipal
23. črc 2010

@katty6 och, take pary ako mate vy, poznam aj v svojom okoli. zena vrela, srdecna, emotivna a muz chladny....
je to samozrejme pre zenu v takomto vztahu omnoho tazsie. neda sa to velmi zmenit a je len otazka, kolko to vydrzis.

ten vztah k peniazom: mala som podobneho muza, toho svojho by som nazvala ako chronickeho lakomca - mali to v rodine! ( to sa snad dedi, ci nie!?) 😝 zivot s nim bolo jedno utrpenie! vydrzala som to 2 roky, tak ta viem pochopit...
tak ty hradis aj stravu z materskej? on ti nedava ziadne peniaze?
ides do rizika, ze ty si vsetky peniaze minies a keby si nahodou musela z vasho manzelstva odist, zostanes bez koruny... viem, ze takyto problem je velmi citlivy a strasne tazko sa riesi.

meleri
23. črc 2010

katty

aha no tak to bude asi stejné všude, že jsou lidi dost rezervovaní, teda já žiju ve Francii a oni i s tebou pokecají ale rozhodně to není jako že ti pak řeknou jestli se chceš ještě sejít prostě je to vždycky v rámci něčeho a pak nashledanou nebo sbohem....ale cizinci v cizině vždycky drží pokupě, tak jsem myslela jestli tam jsou třeba nějaké holky co jsou na tom jako ty......to ti věřím ta vyčerpanost, člověk ani nemá chut něco podnikat...
ale je dobré že se to mezi vámi začíná spravovat! moc moc moc ti přeju at to fakt vydrží!! 😵

meleri
23. črc 2010

ale je pravda že manželé se mají dělit o peníze, je i v zákoně, toto by ti manžel vyčítat neměl nebo přikazovat aby sis platila z mateřské! 😠 ach jo.... ☹ je to v manželském zákoníku v rodinném právu snad..my jsme si to četli než jsme se brali, co všechno mají manželé za povinnosti.. 🙂

katty6
autor
23. črc 2010

Meleri: souhlasim, jenze u nas to neni tak jednoznacne ze se nedeli o penize.. On plati temer vsechno, ja jsem vlastne skoro neprispivala, studovala sjem a to jsem si moc nevydelala a tak jsem byla rada ze si zaplatim mobil a nejake sve hadry apod. Ted po skonceni skoly sjem na materske a zase manzel vse tahne sam, ja jsem nakupovala jen jidlo a darky k Vanocum a narozeninam, hadriky po maleho, a to spise kvuli tomu ze nakupuji prevazne ja.. Ale co jsem si uvedomila ze temer nic z materske neusetrim a ze bych prece chtela nejake penizky mit jako zalohu tak jsem manzela ukecala at mi posila nejake penize na ucet alespon to pokryje poloviny vyloh na jidlo... Problem je spise v tom ze kdyz neco chci koupit do spolecne domacnosti tak ma sto duvodu proc je to zbytecnost apod.. 😠 Pokud by bylo vse podle nej tak bydli v poloprazdnem byte a porad ji na bananove krabici (nemel v byte dlouho jidelni stul).. Proste je mu lito svych vydelanych penez a setri i na sobe, radsi koupi levnejsi hadr ve vyprodeji a pak je schopen jednou kosili ci triko nosit nekolik let az do roztrhani 😒 protom vydelava nadprumerne, nesplaci zadnou hypoteku, ma byt v OV 😖 Je to proste psychologie, rodinne dedictvi ☹ Uz to neresim..

meleri
24. črc 2010

Katty,
na jednu stranu je dobře že je šetřivý, ale nevím jak to máte, snad to není tak hrozné? jen si myslím že vyčítat by ti to neměl. já výčitky tohoto druhu slyšela, ale od tchýně....takže to naštve....jasně, jsme doma a nic neděláme celý den sedíme na zadku... 😖 jo tak co se týče zařízení tak manžel je na tom stejně, on spíš rozhazuje a já se snažím ho držet na uzdě, ale skřín nebo stůl nechce nikdy koupit, to jsem ho musela k tomu dokopávat vždycky já...ale leccos jsme koupili i z druhé ruky v krásné stavu..škoda že nejsi ve Francii, zašly bysme třeba na kafčo....a žádné češky tam nejsou? tady teda ani ne. snad někde v Paříži je jich asi dost..🙂

kubaka
24. črc 2010

@katty6 proto jsem se ptala, kde v cizine jsi - dost veci se tim pak jevi jinak a maji jiny kontext - jak vidis z dalsich reakci 😉 😉 😉