Zlý vzťah s rodičmi. Poraďte ako ho zlepšiť

juuuj aniska tak to je silna kava ☹ ☹ ☹
je uplne pochopitelne ze by si chcela mat s rodicmi normalny vztah ale zda sa ze sa snazis iba ty 😒
vela rodicov si mysli ze su neomylni ale toto co pises ty uz hranici s psychickym tyranim 😢
a spravanie k tvojmu manzelovi? no comment ☹ hrozneeeee 😒
a ty nemas inych surodencov?

aniska,,, ty si jedinacik? je to fakt hrozne co si popisala, a neviem si to nazivo predstavit.
ale urcite viem,,, ze o zlepsenie vasho vztahu by som sa neusilovala.
ked si nevedia uvedomit,, co maju a stratia, holt - za to nestoja.
bude ti urcite luto - predsa, su to len rodicia, ale uz mas svoju rodinku, a malemu bude lepsie bez starych rodicov nez ich spoznat aki su 😔

tak já mám problém s otcem a jeho novou ženou, Ondrovi je něco přes 1,5 roku a viděli ho snad 5x a to bydlíme od sebe necelý kilometr 😝
na jednu stranu je mi to líto, ale vola ze sebe dělat nebudu a dříví na sobě štípat taky nenechám 😠
moje situace asi není tak hrozná jako ta tvoje a to s nimi raději nekomunikuji, pže mě to hraní a přetvařování opravdu nebaví, tak nač si tím ničit život 😉
s otcem jsem se viděla naposledy na podzim a můžu říct, že od té doby je mi líp a ničím se netrápím, jsem ráda, že jsem si konečně nenechala s.rát na hlavu a řekla jsem svůj názor 🙂
já být v tvé situaci, tak dám od nich ruce pryč 😝

s otcem se nebavim uz 4 roky a zatim nehodlam ustoupit...to by musel prijit on, a on je presne ten typ, jak pise Gedren, egoista. takze vim, ze neprijde. Ani neni o co stat, neni to dobry clovek.

Aniska, prepáč, ale napíšem Ti prvé, čo ma napadlo, keď som dočítala Tvoju žiadosť: "Aniska, moja, a Tebe nestačilo? Prečo sa s nimi chceš vlastne ešte stretávať?" 😕

A teraz vážne. Mám podobných svokrovcov. Po niekoľkých rokoch samozrejme zbytočnej snahy o vychádzanie s nimi, sme to aj s manželom zabalili a nie sme s nimi už pár rokov v kontakte. Lebo keď sa s niekým nedá vychádzať, tak sa nedá.

Manžel má brata a ja som mala celé roky pocit, že možno bola chyba vo mne, keď jeho manželka dokáže so svokrovcami vychádzať a ja nie. Myslela som si to až do minulého mesiaca, keď ma dotyčná vyhľadala a na pokraji psychického zrútenia porozprávala, čo všetko jej svokrovci robia... Nezmenili sa a vyzerá to tak, že aj ich druhý syn s nevestou to zabalia a prestanú sa s nimi stýkať...tak ako to roky pred tým urobili všetci /rozumej úplne všetci/ kamaráti mojich svokrovcov.

Je to ťažké a bolestivé priznať si, že človek nemôže vychádzať s vlastnou rodinou, ale vieš, čo ešte môžeš urobiť pre Vaše dobré vzťahy? Neutekať k podnájomníčkam a nechať sa zmlátiť? Nechať partnera donekonečna urážať rodičmi? Rozísť sa s partnerom a počúvať od rodičov "my sme Ti to hovorili"? Myslím, že si už urobila pre dobré vzťahy dosť. Je na čase sa v záujme zachovania vlastného zdravia a duševného kľudu dieťaťa /toho dieťaťa, čo kukalo na dedka ako ide maminku zmlátiť/ to zabaliť, oplakať a začať žiť pokojný život bez nich.

Nedá sa dobre vychádzať s niekým kto o to nestojí. Naozaj sa to nedá.

A to, že Tvojho partnera neprijmú do rodiny... Do akej rodiny? Do tej, kde otec behá za dospelou dcérou, aby jej dal po hube? Toto nie je rodina, do ktorej by mala väčšina ľudí chuť byť prijatá... 😕

Ty máš tú pravú rodinu, dobrého, starostlivého partnera a dieťatko, Vy ste teraz rodina. A omnoho lepšia ako Tvoji rodičia. 😅

aniska,........................mám podobný problém s rodiči,ale už jsem se zařekla,že to řešit nebudu.Nemám na to už nervy,abych se před nimi pořád ponižovalaa přetvařovala se.Stejně jsem poslední dobou měla pocit,že čím víc jsem se snažila,tím hůř se k nám chovali. ☹
Už jsem se smířila s tím,že Adam nebude mít pokrevní ani babičku a ani dědečka.
Před nedávnem jsem onemocněla,měla jsem nastoupit do nemocnice na operace,doma jsem měla 20.měsíční dítě,manžela,který se o něj nikdy nestaral,aby ho koupal krmil a byl s ním celé dny.A mojí drahou matku zajímalo jen to,co mám za problémy,kde a kdo mě bude operovat,ale aby se nabídla,že by přijela Adámka pohlídat a postarat se o něj(všude možně si stěžuje,jak si vnoučka neužije,když bydlí 120 km daleko),to ne.
Když jsem pak ležela v nemocnici,tak se akorát zajímala o to,jak tomůj manžel zvládá.Prostě jim jde jen o senzace,aby měli doma o čem drbat.
Z toho důvodu sem veřejně nic nepíšu,protože si mě tu vypátrali přes kolegu z práce,který jim tisknul na papír všechno,co jsem tu psala. 😅

A souhlasím s příspěvkem Gedren.
Vystihla to úplně do detailů. 😎

Ahoj, pred tým sme sa pokúsili niekoľkokrát dohodnúť na pravidlách stretávania sa, ale oni len sľúbili a nedodržali a klamali do očí, že dodržali, nemalo to cenu... Posledný kontakt bola smska od nás, kde sme napísali posledný pokus o normálne vzťahy. Vynadali nám za ňu a bol definitívny koniec. My sme zrušili vzťahy úplne, na nič nereagujeme /ani na odkazy, že umierajú - zvláštne, stále sú živí 😀 /, neodpovedáme na smsky, neblahoželáme, jednoducho absolútne nič z našej strany. Keď ich stretneme na ulici, nevidíme ich, nereagujeme na ich slová, odchádzame bez slova preč. Manžel sa rozhodol ich zdraviť na ulici, ale nezdraví, ich zazeranie ho od zdravenia odradilo.

Vedia, prečo sme s nimi skončili, nezmenili to a bol koniec.

gedren, já osobně nejsem v žádném kontaktu, ani písemném, ani telefonickém a na návštěvy už vůbec nechodíme 😝 ...svátky a narozeniny jsou passé 😝
a jak jsem přerušila styky...v návalu vzteku jsem otci do telefonu řekla, že když jsem ho neviděla tak dlouhou dobu, tak ho nemusim vidět klidně i 10 let 😔

ale je fakt, že často přemýšlím, co by bylo, kdybych je potkala...jestli je mám vůbec pozdravit nebo dělat, že je neznám 😒

Gedren,.................u nás to spěje taky ke konci s těmi vztahy.Naši mají přijet(chtěli sem sem nacpat na týden,abych je obskakovala,když jsem byla po operaci a měla jsem nařízený klid.režim,tak jsem mámě napsala,že jestli trvají na návštěvě,tak ať si vyberou termín okolo Ádových narozek)za 14 dní,takže si myslím,že už to bude poslední formální styk. 😀
S donucením a se sebezapřením už posílám jen papírové gratulace k narozeninám,svátkům,Vánocům(když jsem se měla vdávat,tak mi mamka na tvrdo řekla,že ať zapomenu,že se budou slavit Vánoce na střídačku a ať si je laskavě slavím tam,kam jsem se odstěhovala 😀 ,aniž bych o to sama projevila zájem 😅 ),protože jsme byli vždy zkritizováni za každý dárek,co jsme komukoliv z rodiny koupili(hlavou rodiny je totiž moje sestra,která je Mgr. a tudíž si všichni myslí,že sežrala celou modrost světa a rozhoduje tam o všem 😅 ),takže nemělo smysl si zbytečně lámat hlavu s tím,co komu koupíme. 😒
Ikdyž to zní docela smutně,jsou to pro mě už cizí lidi,z kterých mám týden předem osypky,když mají přijet jen na jeden den. 😅
Mamka už se mnou mnohokrát ukončovala vztahy a kdykoliv jsem na to s radostí přistoupila a šla se pakovat,že pojedeme domů,začala lítat po baráku a každého přesvědčovala,že mi nic takového neřekla. 😀

skusim v skratke tiez opisat nas porod... wild horses - mali sme to dost podobne 🙂

Takze - rano v sobotu pred 5 mi zacali kontrakcie, o 3 poobede sme dosli do porodneho domu, to uz boli po 5 minutach. Midwife bola fajn, chcela nas poslat domov, lebo som podla nej bola prilis v pohode na to, aby som rodila 😀 ale ostali sme tam, dostali sme peknu porodnu salu s balonom, vanou zachodom, roznymi pomockami (pisem to preto, lebo na Slovensku by toto bol tazky nadstandard), pustili sme si hudbu, tancovala som brusne tance, predychavala kontrakcie, midwife nam uvarila caj (mala som specialny na kojenie este z domu) a priebezne nam nosila novy a toasty a lekvar 😀 potom mi napustila vanu, vliezla som si do nej a bola to prijemna ulava (kontrakcie som mala strasne bolestive - pomahalo mi ich predychavat a pri vydychu robit hlboky zvuk "vuuuuu". A este mi velmi pomahalo, ze ma manzel stale masiroval - mali sme to nacvicene z predporodneho kurzu, takze vedel presne, co ma robit, bol uzasny.). Ozaj, jest neodporucam - ja som si len hryzla z mueslitycinky a hned som sa z toho povracala. 😖 Ale pila som stale a vela. Potom, ked som tie bolesti uz nevedela vydrzat, poprosila som midwife, ci uz mozem ist do bazena a ona, ze este asi nie som dost otvorena, ale skontrolovala ma a zistila, ze uz som na 6 cm, tak hura do bazena 😀 no a tam to bolelo este viac, neskor mi ponukla ten entonox, tak som ho skusila a bolo to super 😀 som z toho bola uplne sfetovana 😀 no hej a mala som fakt ten orgasmic birth, takze je to pravda, da sa to. (midwife bola dost prekvapena z toho, ako rychlo sa otvaram a ako dobre predychavam kontrakcie, mala som zo seba velmi dobry pocit, som jej vysvetlila, ze robim jogu 😉 ) Potom akurat nastal problem, ze babatko akosi nechcelo ist von, kedze bolo asi take obrovske. Medzitym sa vymenili midwife a to bolo super, lebo ta druha midwife bola uplne uzasna a uz sme ju poznali - ona ma prijimala. Najprv ma len pozorovala, radila mi, co mam robit a ked to neslo, vyhlasila, ze ideme z bazena von, tak sme sli na stolicku, tam sa mi podarilo nieco vytlacit, ale babatko to nebolo 😅 (midwife ma velmi pochvalila a slo sa dalej), potom sme sli na postel a tlacila som v polosede, jednu nohu som mala zapretu do manzela a druhu do midwife. No a takto som tlacila asi 3 hodiny, lebo Zoranko asi cely cas spinkal 😀 . Myslela som si, ze umriem, ze ho nevytlacim, ze budem musiet mat cisarsky, nastrih, zvon a neviem co este, no a nakoniec sa nam to podarilo 😀 bol to ten najkrajsi pocit na svete, ked som pocitila, ze uz konecne ide von a potom, ked som ho uvidela - bol nadherny, najkrajsi na svete 😀 . Manzel si musel sadnut, lebo toho bolo nanho trochu moc (videl viac ako ja 😀 . Hned mi Zoranka polozili na brusko a prikryli nasim cervenym uterakom a tak sme tam nejaku dobu ostali a tesili sme sa. Potom mi pomohli prejst na stolicku, kde som vytlacila placentu (bez syntocinonu), midwife ju skontrolovala, ukazala nam ju (Zoranka medzitym drzal dojaty ocko). Potom som presla na postel, midwife ma skontrolovala, mala som male natrhnutie, ktore zasila (dala mi entonox a umrtvovaciu injekciu - vobec to nebolelo a bolo to hned). Potom mi prilozili Zoranka na prsia, ale cuckat sa mu nechcelo, tak sme sa len tak vytesovali. Potom som zaspala.
Idem kojit - dokoncim neskor 😉

jezis to je dlhe 😲 😲 😲

Hele koukněte na téma Moje matka je horší než tchýně - tam je totéž a příběhy dalších holek i způsoby, jak jsme to řešily a vyřešily.
Jsem také oběť své matky a úspěšně se s ní nestýkám 8 let. Je to jediný způsob, jak s ní žít na jednom světě.
Snažit se kamarádit s psychopatem absolutně nejde, vztahy nejde nijak vylepšit Jako děti jsme to musely přežít a vydržet, dnes už se s nimi můžeme v míru rozejít - fyzicky i vnitřně. Jediné, co má smysl a je důležité je chránit si svou rodinu a udělat si zázemí v ní.

kubaka, ale mne nejde o to tvarit sa ze nijakych rodicov nemam. to je sice ucinne, ale ja som ich ignorovala uz rok. krv nie je voda.chcem najst cestu. mozno ze fakt neexistuje a skoncim pri rieseni neozyvat,ignorovat. a mozno existuje, a to by bola skoda, koli detom, to musis uznat.
keby to boli pedofilovia, a deti by ohrozovali fyzicky, tak nepoviem, ale chybou nasich je ich extremna sebestrednost- nic viac. a tou chorobou trpi vela ludi, takze maly sa s tym aspon stretne dopredu-nieco ako ockovanie? ;) moj muz sa s niecim takym este nestretol takto blizko, a teraz je z toho mimo, a nevie co na to... mne to do zivota dalo vela. maleho s nimi sameho nenecham, tak sa niet coho bat

aniska, mrkni "k nám" do moje matka je horší než tchýně. Moje máti je taky případ sám pro sebe, ale nejtragičtější na tom je že to myslí nejlíp jak může, ale je to asi takhle: "já to myslím nejlíp jak můžu, vím co je pro ně nejlepší, tak to tak prostě BUDE," a pak se hrozně diví když mám jinej názor a chci své dítě vést a vychovávat sama.

Aniska, nie je sa coho bat?!!!!!!!! Prosim ta, citas sa vobec?! Psychopat ta ide mlatit, lebo sa mu prave chce, ty mas na rukach svoje dieta a napises, ze sa nie je coho bat? Ani parom volov by ma nikto nedonutil este raz vstupit do podobnej domacnosti alebo prehovorit s jednym so svojich rodicov. Taketo individia sa dokladne zbavili svojich rodicovskych prav a povinnost a boli by pre mna cudzi ludia. Bodka. Na co cakas - az naziapu na tvojho syna, ze je z hovna? Rozkosne. Fakt mas materinsky pud a chces chranit svoje dieta!!!! Ja svoje dieta ucim, ze je doma milovane a chranene a ze kym sa bude dat, budeme ho my, rodicia, chranit (aj pred choromyselnymi pribuznymi). Ty sa chystas ucit dieta, ze ho v zivote budu topit a urazat aj najblizsi.... A este si odovodnujes, ako je to fajn.... Hladas cestu k ludom, ktori nemaju zaujem o teba, tvoje dieta, tvojho muza a ty im vytrvalo lezies vies kam a mas pri tom tie najlepsie umysly. Lenze uz klasik hovori, ze cesta do pekla je dlazdena dobrymi umyslami. A prave po tej sa uberas. Na ukor zivota svojho, manzelovho a vasho dietata v prospech ludi pre ktorych si menej nez spina na topankach.

Anisko, Ty máš trocha pokrivené vnímanie. Dlho si žila /narozdiel od Tvojho manžela/ v rodine, kde sa diali divné veci, ktoré si Ty vnímala ako takmer normálne a zvykla si si na ne. Tvoj manžel a mnohé z nás sme v takých rodinách nevyrastali a tak nám nepripadá normálne, poučné pre budúcnosť a hodnotné ťahať deti tam, kde je napádaná ich matka.

V Tebe stále neumrela tá iskierka nádeje, že sa Vaše vzťahy zlepšia a budeš mať s rodičmi lepšie vzťahy. A kým nevyčerpáš všetky prostriedky a každú možnosť, tak to nevzdáš, lebo budeš mať pocit, že ešte si neurobila pre to všetko.

Čo by mali Tvoji rodičia urobiť, aby si snahu stretávať sa s nimi, zabalila? Sexuálne zneužiť Tvoje dieťa? Lebo tak mi to vyplýva z Tvojich slov: nie sú pedofili, tak by malo byť pre dieťa hodnotné sa s nimi stretávať a prípadne sa poučiť. Som zvedavá, čo sa poučíš Ty, až sa Ti bude dieťa pocikávať po návšteve dedka s babkou a bude mať zlé sny o tom, že mamičku idú zbiť... Lebo k tomuto smeruješ. Si myslíš, že Tvoje dieťa na Tvojich rukách necítilo Tvoju úzkosť, keď si utekala pred otcom? Že tú úzkosť neprežívalo s Tebou? Toto naozaj pre svoje dieťa chceš?

aniska, ja si tiez myslim, ze pre tvoje dieta su tvoji rodicia nebezpecni. kontakt tvojej rodiny s tymito ludmi ma velmi vela negativ a len malo pozitiv, resp. ziadne pozitivum. tvoja uvaha, ze nech dieta vidi, aki su niektori ludia podla mna nie je v poriadku.

Usla som s malym za dievcatami, ktorym prenajimali moju izbu(otec ma mlatil alebo minimalne urazal a nadaval za hocaku blbost -ovela vacsiu ako s tou prackou, trebars ma zfackoval, ze sa divne divam a tak-

aniska - ja neviem (naschval som sem skopirovala tvoje slova)Teba otec fackoval za hocaku blbost,bola si dieta a nevedela sa branit a ty myslis,ze budes non stop strazit svoje deti,ked budete u nich na navsteve aby nahodou dedko nezbil svoje vnucata len preto,ze sa na nho inac pozreli??? 😕 😒 Toto je pre mna silna kava ☹

aniska, rozumim Ti, taky nemam dobry vztah se svymi rodici, ale myslim, ze tak zle, to u nas jeste neni. Naposledy me sice matka taky pohlavkovala pred malym, protoze jsem na ni zacala byt sprosta, kdyz me zacala urazet a presvedcovat, jak delam veci spatne (veci, o kterych nemuze vedet, kdyz spolu nezijeme a komunikujeme a vidame se dost zridka).
kveta ma asi pravdu, ze ackoliv jsme diky nasim rodicum nemely statsne detstvi, jsme na takove chovani bohuzel zvykle a nepripada nam to nenormalni, jako vetsine "normalni" populace. Proto mame tendenci je obhajovat, zvlast kdyz nekdo radi se s nimi prestat stykat (mne to tedy radi jen tady na internetu, moje matka totiz na ostatni pusobi jako velmi mila osoba-pretvarka sama) Naucily jsme se s tim zit.
Ja neradim ulne prerusit kontakty, sama bych to nedokazala, ackoliv z moji aktivity se nestykame, ani moc neodpovidam na sms. A taky myslim, ze to muze i to dite neco naucit, poznat takove lidi, pokud se ale nebudou vidat moc casto!! Mne to nahodou dalo do zivota taky mnoho, jsem vdecna za spoustu veci, ktere pro me doma nebyly samozrejmosti a zjistila jsem, ze zivot je vlastne krasny (kdyz jsou rodice daleko) 😀 Clovek si vazi vic peknych chvil, inu vsechno zle je k necemu dobre...
Urcite pojd k nam do tematu: Moje matka je horsi nez tchyne, tam je toho vice 😉

gedren, co je to to AP, prosim?

gedren anisko - ten text je vynikajícíi. zvlášť závěr:

Jak se člověk může ubránit manipulaci?Jedním ze způsobu je použití jíž zmíněné kontramanipulace,k tomu abyste neodnášeli z sebou pocit víny,ale musí vám přestat záležet na tom,co si tyto destruktivní osobnosti o vás myslí (snažit se jim zalíbit je nesmyslné:nemají totiž rádi nikoho kromě sebe).

totéž platí i o rodičích. to přiznání si tohoto faktu je obrovsky těžké a bolestivé, ale na druhou stranu jž nejsme děti a nejsme na jejich lásce a přijetí závislí. Proto se s nimi můžeme rozejít. Nenamlouvej si, že to bude jinak. Časem tak můžeš přijít o toho báječného chlapa a o skvělou rodinu, kterou máš.
To, jak se chovala k vám - to je trestný čin týrání svěřené osoby, za to by šli oba dnes do vězení - se bude chovat i k tvým dětem. Tvůj mateřský pud bránit své mládě by měl převážit nad pocitem, že se musím stýkat s rodiči - láska není povinnost a stýkat se s někým taky NE..

A navíc - psychický teror je stejně zlý jako fyzický. Oba nechávají následky.