Lhaní dětem o Ježíškovi a Vánocích obecně
Ahoj všem,
zajímalo by mě, jak jste se vypořádaly s lhaním dětem o Ježíškovi a Vánocích obecně?
Na jednu stranu je sice svým způsobem hezké, když děti na Jěžíška věří a mají takový ten pocit něčeho výjimečného a zázračného (tedy alespoň do doby, než jim tuto iluzi nemilosrdně seber první spolužák), ale na druhou stranu se lhaním obecně nesouhlasím, děti nevyjímaje, a proto mi připadá hloupé dětem v této věci věšet bulíky na nos.
Dodnes si vzpomínám na zklamání, které jsem cítila, když jsem zjistila, že mi rodiče o Ježíškovi lhali a že to všechno byla jen velká fraška, a proto jsem rozhodnutá dětem v pro ně přijatelné formě vysvětlit, jak se všechny ty věci kolem Vánoc mají a to i s ohledem na to, že nejsme věřící. Zkrátka aby Vánoce vnímaly jako já, tzn. období, kdy se tak nějak všichni zastavíme, ohlédneme se za uplynulým rokem a uděláme si čas pro ty, kteří za to stojí, strávíme s nimi pár hezkých chvil a případně je potěšíme malou pozorností.
Cítíte nebo udělaly jste to některé podobně? Jak to přijaly děti, co na to říkalo okolí?
@leni78 náhodou my máme chápavé děti. loni jsme jim řekli, že ježíšek nepřinese tolik dárků, že se vše zdražuje a dětí přibývá a že by nezbylo na všechny a oni hned...no jasně...vždyť máme i my Míšánka a tak to nevadí, stačí jeden 😀 a nemyslím si, že by je zajímaly jen ty dárky. vánoce nejsou přeci jen o dárcích. děsně mě vytáčí tento přístup. prakticky to dětem vtloukáme my a pak se divíme, jak jsou konzumní. jeden dárek ještě ani neotevřou a už se sápou po druhém a nakonec nemají pořádně radost z ničeho a jde jen o množství a chlubení se před kamarády. tohle já prostě nechci! lemonelu naprosto chápu
@lemonela Promiň jeste k pohadkam. Strašidla a čarodějnice nejsou vymyšlené. Příběhy dětem stimulují pocit sebezáchovy, čarodějnice v sobě skrývá možnost únosu, strasidlo zas ostražitost ve tmě, která skrývá zločince, atd. Novodobé pohádky nejsou promyslene a některé jsou nebezpečné. ( pan tau - děti kamaradí se starým chlapem, který umí burinkou kouzlit ) Pohádky bych neodsuzovala, jsou prospěšné.
@leni78 Jak už bylo mockrát řečeno, každé dítě je jiné. Já jsem třeba byla na prvním pohřbu asi v 6 letech. Pamatuji si ho velmi živě a podrobně. Pamatuji si tu atmosféru i tu bolest, kterou jsem cítila.
Souhlasím, že dítě je samozřejmě nevinné a tak by na něj mělo být nahlíženo, ale sobecké by být nemělo, na to nemá právo, ani jako dítě.
@leni78 já myslím, že jde i o to kdo umřel. já třeba nebyla (naštěstí) nikdy na pohřbu někoho fakt blízkého a cenného a takže jako dítě si nevybavím asi nic a jako starší dítě jistý smutek daný i atmosférou a zima je klasika 😀
@blahova_andrea Ja osobně nevidím reakci tvého dítěte jako zdravou. Určitě se mnou nebudeš souhlasit, jsou to tvé děti a ty to vidíš jako známku dobre výchovy, ale ja bych je do starostí o zdražování jeste netahala.
@blahova_andrea Zima byla opravdu nehorázná 🙂
@blahova_andrea "vše se zdražuje a dětí přibývá" to je bomba 😀 Souhlasím, že to sápání se po dalších a dalších dárcích je odporné a můžeme za to my, dospělí, většinou rodiče, prarodiče.
Tak já si ani nepamatuju, kdy jsem zjistila, že vlastně Ježíšek není, ale pamatuju si to úžasné období před svátky, kdy naši nakupovali dárky, Ježíškovi jsme psali ještě jako dospělí. Od určité doby jsme se s bráchou bavili hledáním dárků😀 😀 bylo to "vzrůšo" Prostě bych chtěla, aby naše malá měla krásné vánoce plné kouzel a tajuplna🙂 Ale je to každého věc. Až se mě malá zeptá, tak jí nebudu lhát, ale tajuplno kolem vánoc jako lhaní neberu🙂 A vůbec, víte co? Já na Ježíška pořád věřím🙂
@leni78 to jak popisuješ pohádky zní sice hezky, ale myslím, že ne moc reálně. děti si pod čarodějnicí nepředstaví cizí paní, se kterou nemají jít od domu a strašidlo ve tmě? pro mě nepřípustné! dítě, které věří na strašidla je malé a nemá venku samo po tmě co dělat, aby se muselo bát zločinců. malé děti pak mají jen prostou hrůzu ze tmy a tu v nich tedy rozhodně pěstovat nechci. ano...jsem pohodlná a spořivá. nehodlám celé noci svítit a chodit s nimi pro každé pití nebo na záchod jen proto, že jsem je strašila tmou. zrovna tato pohádka tedy podle mě není pozitivní.
Nechme to být, kdo chce vychovávat děti s tím, že dárky nosí Ježíšek, ať je tak vychovává. Kdo si myslí, že dítě má právo být sobecké, ať ho v tom nechá. Kdo si myslí, že děti jsou schopny pochopit i vyšší hodnoty, nechť je k tomu vedou, od kdy uznají za vhodné.
Doufám, že všechny (všichni) vychováme hlavně slušné lidi, ať už k tomu použijeme jakýchkoli (normálních) metod.
@leni78 není to mé dítě, je to mé nevlastní dítě a ano, beru to jako jeho vyspělost. nevím proč by děti nemohly znát cenu peněz a mít v 10 letech jistý pojem o nějakém "reálném" životě. pak z nich rostou spratci, kteří chtějí všechno a hned a je jim jedno, že to pro rodiče není reálné. já byla vychovávaná stejně. podle mě je možné dětem servírovat pravdu, jen prostě přiměřeně věku. není nutné jim dělat svět růžový a pak nestíhat ty reakce až v pubertě zjistí, že je vše jinak.
@blahova_andrea 😀 Ja neříkám, že ma malé dite chodit ve tmě. Uz to asi neres, to uz nepochopis. 🙂
@leni78 máš pravdu, nechápu toho spoustu
@blahova_andrea Tak konzumno a přehršel dárků úplně nesnáším. Vidím to na dětech manželovy sestry, neváží si hraček a nic jim není dost. Teď slavil její syn 5 let, pořád každému vyjmenovával, kdo mu ještě nepopřál. Dostal toho hromadu a pak si stejně ukřivděně stěžoval, že toho má málo. A to manželova sestra říkala, že mu toho nakoupila za 4000 Kč, k tomu 2 babičky, 5 tetiček atd. a stejně mu to bylo málo. A nejlepší je, když se pak toho dítěte zeptáš, co je nejlepší dárek, tak většinou řekne ten nejmenší/nejlevnější.
Tohle já kritizuju už dlouho, manželovi rodiče kupují pořád něco vnoučatům, což sem já řekla, že si nepřeji a doufám, že to budou respektovat. Když přijedeme na návštěvu za manželovou sestrou, tak první otázka dětí je, co jim vezeme a když někdy řekneme, že nic, tak koukají dotčeně. Ale v tom je podporuje i jejich maminka, když chtějí kokino, tak je pošle za mnou, že jim určitě něco vezeme.
@blahova_andrea Jo tak ono šlo o toho nevlastniho syna.. Prosím te proc mu to říkáš, teď uz to chápu, snaží se zavděčit ze uz jednoho medvídka ma tak to chápe, ze vše je drahé...ježíš prostě mu kupte na co máte a hezky to zabalte ať se cítí dobře..ja nevim takové řečí kolem a o spratcich, proste mu ukažte ze ho máte rádi i kdyz bude dárek skromný..a za další, o vánocích víte celý rok, takze motat klukovi hlavu ze se zdrazovalo mi prijde od dospělého k dítěte mimo.
@blahova_andrea Myslím, že je důležité, aby děti chápaly hodnotu peněz. Nebudu to do nich cpát ve 3 letech, ale přiměřeně věku.
Já se třeba celý život kamarádila se sousedama a jejich zhruba stejně starýma dětima. Vždycky byli relativně bohatí (žádní milionáři ale nic jim nechybělo) a děti dostávaly skoro vše, co chtěly, zejména mladší dcera. A zajímavý bylo, když jsem s ní před pár lety seděla v hospodě, to jí bylo asi 25 let a říkala mi, že hodně svým rodičům vyčítá, že ji nenaučili znát hodnotu peněz, že pro ni bylo automatické, že všechno je a když dospěla, tak koukala, že není úplně nejlehčí si na vše vidělat a že to vůbec není automatické.
@lemonela Nečetla jsem, co odpovídali ostatní. Mně naši od malička říkali, že dárky nosí Ježíšek (a spadal tam klidně i Santa, jakože jedna z podob Ježíška ;) ), ale zároveň si dávají dárky i lidi mezi sebou. Prodej ozdob, stromečků a všech těch vánočních věcí naši vysvětlovali tím, že Ježíšek nosí stromeček jen těm, kdo na ně ho věří, ostatní si ho kupují - a tím i ušetří Ježíškovi práci. Doma se hodně kladl důraz na sváteční atmosféru, cukroví, zvyky... takže to samotné předávání dárků bylo jakoby mimochodem. Nikdo mi nemusel říkat, že Ježíšek neexistuje, vydedukovala jsem si to před nástupem do školy sama a žádné zklamání to pro mě nebylo. Dokud mé děti budou věřit, že existují pohádkové bytosti, nevidím důvod jim Ježíška odkrývat. Ale znám lidi, kteří to dělají a chápu to.
@leni78 Ano, záleží na standardu rodiny, ale aby mi dítě, které dostane asi 20 dárků, jen od rodičů za cca 4000 a za několik tisíc od ostatních řeklo (a to v 5 letech), že toho dostalo málo a že mu nepopřáli všichni dost, tak to mi přijde šílený. To dítě nevědělo, za kolik ty dárky byly, což ani není to hlavní, ale vůbec prostě nebylo vděčné za dárky a v druhé řadě vůbec nechápalo, že ty dárky něco stojí. Spíš mi šlo o to vyjádřit, že za ty peníze toho málo určitě nedostalo, ale stejně mu to bylo málo.
@lemonela Tak to je hezký. Taky to určitě nechci a nebudu stavět tak, že dárky jim Ježíšek (Mikuláš, děda Mráz...) přinese proto, že byly hodné. Na druhou stranu v mém pojetí do výchovy patří třeba i biblické příběhy, i když nejsem věřící ve formálním smyslu slova a nechci je tyto věci učit jako "pravdu", ale jako příběhy a později vysvětlit, jak jim lidé věří či nevěří... ale to jsem trochu odbočila 🙂
Naprosto si nepamatuji žádné zklamání z toho, když jsem zjistila, že Ježíšek není. Dokonce si ani nepamatuji, kdy jsem to zjistila. Jen si pamatuji tu krásnou atmosféru, když s námi byl táta v pokoji a na gramofonové desce hrály koledy a máma mezi tím potajmu dávala pod stromeček kopy dárků a stromeček rozsvítila a pak zazvonil zvoneček a my přiběhly a bylo otevřené okno, kterým Ježíšek rychle utekl a nám svítily oči při pohledu na ten voňavý, úžasný, svítící stromeček a fůra zabalených dárečků. Ten pocit jsem od malička už nikdy nezažila. Jako dospělá si Vánoce tolik neužívám. Proč to dětem brát? Ano, nejsem pro lhaní dětem. Nechci dítěti vykládat o tom, že děti nosí čáp a podobné nesmysly. Obzvláště takové nesmysly. Sexuální výchova už od malilinkata je podle mne naprosto nezbytná, tak proč se tomu vyhýbat za pomocí čápa a vrány apod. Ale Ježíšek? Ten nemá na vývoj dítěte žádný vliv.
@gellerka Tohle jsme taky zažili. Dívej kdo přijel, utíkej, zeptej se strejdy, co ti dovezli. Zůstali jsme stát jak opaření. My nedovezli nic, neplánovali jsme návštěvu, ale jeli jsme okolo a měli čas. Naprosto jsme to nechápali, manžel to totálně odsoudil! Ani se mu nedivím. A to bylo z jeho strany rodiny...
já jsem na ježíška věřila, žádné trauma ze zjištění toho, že není nemám a ani si nepamatuji kdy a jak jsem na to přišla 😀 A po dobu, kdy jsem slavila vánoce u našich (i běhěm studia na VŠ), tak jsme musely jít já, ségra i mamka do pokojíčku vyhlížet Ježíška a čekat, až taťka zazvoní na zvoneček. Měla jsem to ráda a i když jsem věděla, že dárky kupují naši, tak jsem se na to hrozně moc těšila.
holkám říkáme, že dárky nosí ježíšek (mají mu nakreslit věci, které chtějí) a pak jim pár dárků dá babička, dědeček, teta ... protože je mají rádi - vidí, že kupujeme dárky pro sestřenice.
Santu klause pojmenovaly samy, že je to Mikuláš 😀 Doufám, že tomu budou dlouho věřit. 😀
Holky millují kouzlo vánoc - rozsvícený stromeček je pro ně něco úžasného. Já zdobím stromeček už na začátku prosince 😀 , holky každé ráno po probuzení běží okamžitě ke stromečku a rozsvicují ho. Na štědrý den pouštíme koledy, sledujeme pohádky, po večeři pouštíme skořápky se svíčkou .... Pak jdeme do ložnice vyhlížet ježíška. Máme na noťasu nastavené zvonění - zvonečku - a až zazvoní, holky letí ke stromečku. Dárky tam dává manžel během doby, kdy si jdu s holkama po večeři umýt ruce 😎
A děti věří na pohádky - kouzla, princezny, čarodějnice, draky, mluvící poníky ... Je to dětství, plné fantazie, proč jim to brát????
A pořád dětem říkat - připomínat, že nejsou peníze ... 😖 Taky jich máme málo, holky ví, že nemůžou dostat vše co vidí, ale rozhodně jim to pořád nepřipomínám. Zachovejme jim dětství, nevinnost ... A né hned všechny nazávat spratky, když něco chtějí. Neříkám rozmazlit a koupit vše, ale všeho s mírou.
@blahova_andrea Taky jsme vždycky zdobili a zdobíme stromeček společně. Je to ohromná radost. Na spodní větve věší děti a na horní dospělí.
@lemonela Děti jsou hodně citlivé a hlavně mají své období tajemna, kdy se bojí opravdu všeho a velmi těžko se jim vysvětluje, že se bát nemají. Nám pomáhalo strašidla začarovat. Taky jsme začarovali duchy a vlky, než jsme vkročili do lesa, začarovávalo se večer, než se zhaslo a šlo se spinkat. A stačila opravdu primitivní formulka: čáry máry fuk a strašidla jsou fuk.
My máme doma taky variantu Ježíška. Ale zase nechceme děti moc balamutit, takže ho nijak nepopisujeme a mluvíme o něm spíš jako o něčem abstraktním než coby o osobě. Ježíškovi malujeme dopis a dáváme ho na balkón. O Štědrý den pak dárky přinese Ježíšek. Na dotazy v kolik přijde, jestli zazvoní, jak se dostane dovnitř, jak to všechno stihne říkáme, že nevíme. Na dotaz, jak vypadá, odpovídáme, že nevíme, že jsme ho nikdy neviděli. Prostě dárky jsou od Ježíška a takto o tom mluvíme, ikdyž za tím žádný konkrétní bytost není. Je to prostě takové tajemné kouzlo 😵
U nás doma taky nosil Ježíšek. Nepamatuji se, kdy jsem zjistila, jak to v reálu vypadá a ani se nepamatuji, že bych z toho měla trauma.
@leni78 - tak ono s tím zdražováním je to asi zbytečný říkat, ale u nás podobná finta taky zabrala, když si dcerka začala malovat hodně dárečků, tak jsem jí říkala, že má ježíšek plno dětí na obdarovávání a nemá tolik penízků, že nemůže přinést všechno všem...a díky bohu, že je malá taková "sociální", že to pochopila:o)))
@lemonela Tak já třeba souhlasím ve všem ostatním s tebou. U nás se třeba pojetí vánoc vůbec nelišilo od toho, co píšeš. Mamka nám každý rok říkala, že dárky nejsou to nejdůležitější (což ale podle mě pochopí děti až od určitého věku), ale ježíšek nám do toho krásně zapadl a stejně tak bych to chtěla já předat svým dětem. Rozhodně si myslím, že každý má právo to vlastním dětem podat tak, jak chce, nesnáším, když příbuzní a známí nutí svůj postoj ostatním (nebo dokonce něco takového úmyslně dětem prozradí), takže myslím, že i ty máš právo to svým dětem podat tak, jak uznáš za vhodné. Ale já bych jim prostě tajmeno vánoc alespoň v nějaké podobě do určitého věku nechala. Myslím, že ale stojí za zamyšlení i to, pokud ty svým dětem vysvětlíš, že ježíšek není, nějak rozumně jim podat i to, že to nemají "vyslepičit" ostatním dětem, protože ty zase mají právo na ježíška věřit.