Lhaní dětem o Ježíškovi a Vánocích obecně

@jarunkaxyz1 My ty Vánoce vůbec máme takové jiné, spíš prožíváme celý ten adventní čas, nejen ten jeden den, takže zázraky v podobě náhlého objevení stromečku se nekonají...
No ty to máš mnohem těžší, protože děti jsou velmi vnímavé a často si spojí informace, které bychom vůbec neočekávali...
Tak nevím, zahodit televizi, nepouštět do školky, nebo vlastně nikam? 🙂

Ahoj... Vždyť to přeci není lhaní... 🙂 Copak ty nečteš dětem pohádky? Tvoje děti si nemyslí, že kdesi uprostřed lesa stojí perníková chaloupka a v horách a lesích žijí draci? To je ta krása dětství přeci, fantazie, pohádky, báje...a Ježíšek není nic jiného...pohádka, která má kdesi v základech podtext v pravdě. Já když si představím Vánoce, tak je to hlavně vůně, teplo a hřejivé barvy, radost, troška napětí a smích... A věřím tomu, že ať děti jednou zjistí, že Ježíšek dárky nenosí ..nahradí ten pocit zas něco jiného...např. těšení se na to, až mamka s taťkou najdou pod stromečkem vlastnoručně namalovaný obrázek 😉
O tohle bych děti opravdu neobírala.

Tak nějak nemám na podobné "filozofické" úvahy čas, ale když se rychle zamyslím, tak se mi nijak nepříčí myšlenka říkat dětem, že dárky nosí resp. existuje Ježíšek. K dětství patří jakési tajemno, fantazie a něco nadpřirozeného a nechci o to ochudit své děti.
Já byla s realitou (není Ježíšek, není Mikuláš) konfrontována babičkou v pěti letech 😅 a dodnes cítím, že to bylo zbytečně brzo 😉 . A nemám pocit, že by to před tím bylo o lhaní. Záleží asi i na tom, jak to pak dospělí dětem podají, kde se dárky berou.

Hlavně děti nejsou hloupé a vánoční svátky určitě neberou pouze jako komerční záležitost. Vnímají, že jsou Vánoce něčím výjimečné, a proto se na ně tolik těší. Kdo by měl to srdce jim to upírat?! 😝

Nevím jestli máte děti nebo ne, ale já nikdy nezapomenu na rozzářené očí dcery a myslím to doslova, když poprvé spatřila stromeček a pod ním dárky a na to těšení, když je teď o trochu větší a na to doufání jestli dostane od Ježíška to o co si napsala nebo ne. Jsem moc ráda, že ještě na Ježíška věří. A taky si nedovedu představit reakce ostatních dětí třeba ve školce, když všechny ostatní budou na Ježíška věřit a ty Vaše jim budou tvrdit, že je to nesmysl. Jsem ráda, že v našem okolí všechny děti na Ježíška věří a nekazí těm mým jedno z kouzla Vánoc!

@lemonela - tak jako až s tím přijde ze školky nebo od kamarádů, nedá se nic dělat....klidně jí řekni, že budeme na Ježíška dál hrát kvůli radosti brášky a nemyslím si, že mě bude po zbytek života obviňovat, že jsem jí s Ježíškem lhala (to by se jí myslím i všichni kolem i nekolem vysmáli) ....ale proč jim to kazit takhle brzo...k dětství to prostě patří

Jezisek neni? 😲

@kathy.skal skvěle napsané🙂

Nechci se s nikým hádat, ani nikoho obracet na víru pravou... Vidím, že většina z Vás si myslím, že story o Ježíškovi by se měla dětem dopřát.
Menšině, která zná a poradila alternativní přístupy, na které jsem se původně ptala, děkuji za názory.

Tak v tomhle musím souhlasit s @chroustinka. Když jsem byla dítě, tak jsem na vánocích milovala to tajemno a kouzlo a nejvíc si je užívala právě v době, kdy jsem na ježíška věřila. A nikdy jsem našim nevyčítala, že mi lhali. Ani by mě to nenapadlo. Byla jsem jim vděčná, že mi takové vánoce vytvořili. Na druhou stranu moje sestřenice se dozvěděla, že ježíšek není až někdy v 8-9 letech (to mně osobně přijde docela pozdě) a právě hodně řešila, že jí rodiče lhali a nechtěla se s tím smířit. Nedokázala pochopit, že to není lež, ale vytvření kouzla pro děti. Na druhou stranu tohle naštvání na rodiče jí vydrželo asi 2 týdny a myslím, že to stálo za ty roky krásných vánoc (s daným "kouzlem", ne že by pak už vánoce nebyly hezké). A je to jediný člověk u kterého jsem kdy viděla, že by to považoval za lhaní a fakt byl naštvaný. Když se potom její mladší brácha dozvěděl, že někdo kupuje dárky sám a jeho rodičům to přišlo ještě moc brzo, tak řekli, že kdo chce, může ostatním nakoupit dárky a přidat to k těm ježíškovým. Takhle jsem mu to ještě nějakou dobu říkali a žádné trauma neměl a přišlo mi to fajn.
Já třeba i když jsem už věděla, že ježíšek nenosí dárky, tak jsem stejně ještě hodně let před vánoci psala a kreslila seznam dárku, co bych si od něj přála (vyloženě jsem to adresovala ježíškovi) a připínala mu papír na balkon, i když jsem věděla, že si ho tam vezmou rodiče. Prostě to byla krásná tradice, která k vánocům patřila a dokreslovala jejich kouzlo.
Já osobně chci přesně takové vánoce vytvořit svým dětem, upřímně doufám, že to bude trvat dost let, než se mě poprvé zeptají, jak to je. Je mi jasný, že teď se to lehce mluví, ale každé dítě je jiné a je třeba tomu situaci přizpůsobit. Myslím ale, že když už jde dítě do školy, tak už by mohlo vědět, jak se věci mají, aby se to právě nedozvědělo nějak od kamarádů/učitelů. Ale že bych mu to násilně sama nějak řekla, to zase ne, takže tohle budu muset domyslet. Asi záleží, v kolika letech se mě dítě zeptá. Když mu bude 6 let, tak mu vysvětlím, jak se věci mají (a bude k tomu patřit i to, že pro malé děti vytváří kouzlo rodiče, aby pochopilo, že nejde o lhaní), když se mě zeptá ve 3 letech (snad ne), tak se pokusím to nějak zaonačit - třeba v tom smyslu, jak tu psala @smecka, že na to prostě dohlíží, ale dárky tam dáme my a že kdyby chtěl taky někomu něco pod stromeček přidat, že může.

@lemonela ono mozna vetsina proste reaguje na" jak jste se vypořádaly s lhaním dětem ...." protoze to proste nebereme jako lhani ale jak uz tu vice mamin uvedlo jen jako pohadku obecne.

Já si zase nedovedu představit, kdyby se mě malý zeptal od koho dárečky jsou, že bych odpovídala. Od maminky a tatínka z Tesca ..např. ta radost z ježíška teda u mne byla větší než pak následné zklamání z toho, že neexistuje a za to jsem rodičům byla vděčná, že mi takto "lhali" 🙂

@lemonela Me to mrzelo, ze ježíšek neni, ale trauma jsem z toho neměla. Nakonec porad jeste verim, ze ježíšek prijde, je to kouzelný okamžik, kdyz zazvoní zvonecek a voní prskavky. V jedné zásadní věci vidim štědrý večer jinak, nez ty 🙂. Nesnáším o vánocích skromne dárky, tedy skromné dárky ano, ale jen jako doplněk.. U nás je tradice opravdu štědrého večera. Dárky jsou nadherne zabalené, je jich hodně a jsou stedré. Chapu, ze je to všude jinak, ale u nás je ta hojnost součástí štědrého večera 🙂

Já si myslím, že na tom říkat dětem, že dárečky nosí Ježíšek není nic špatného. Myslím, že mají dost času na to zjistit, že místo Ježíška je u nás jen Klaus a že místo času lásky a pohody je v ČR častěji Nečas.
Na tom, že se čtou pohádky se nic špatného také nevidí, tak i proto asi většina z nás s láskou vzpomíná na časy nicnevedění- na krásné dětství 🙂

já se přidávám na tvou stranu. já s ježíškem vnitřně velmi bojuji. v podstatě jsem stejného názoru jako ty, ale nesetkávám se s pochopením. nevlastnímu synovi bude 11 a stále na ježíška věří, což tedy nechápu 😀 ale budiž. o to těžší je řešit vánoce, když svému dítěti cpát ježíška nechci a nevlastní a všichni okolo nemluví o ničem jiném. jsem pro to, aby měla každá rodina nějaké ty tradice a jedno, jestli budete zdobit stromeček, krmit zvířátka, péct cukroví, pouštět lodičky ze skořápek nebo cokoliv jiného...vánoce to pro vás jsou z těch důvodů, které si sami jako rodina určíte. syn loni neměl ještě z těchto věcí rozum a tak jsem to neřešila a "klasické" vánoce nevlastním dětem udělala, ale letos už tedy nevím kudy kam ☹ ano...věřící mají ježíška, nevěřící ne a proto si dávají dárky vzájmně...to je jistý základ, ale je toho tolik...stále hledám nějakou střední cestu, která by mi vyhovovala a nenadělala moc paseku malému v hlavince. ale já jsem vůbec případ. podobný problém mám i s dýněmi a haloweenem 😀

@lemonela my třeba stromeček vždycky zdobili s rodiči. až od nevlastních dětí jsem zjistila, že někde je to i tak, že stromeček prostě přinese a nazdobí tajně ježíšek a dá pod něj ty dárky. no nevím...my raději zdobili společně, protože jsme si toho společného času jinak tolik neužili. děti měli vánoc a stromečků spoustu a někde ho přinesl ježíšek a někde ho zdobili sami a očividně s tím neměli žádný problém.

@blahova_andrea Ahoj, souhlasím, že najít nějaký rozumný komprosim je velmi těžké, neboť pochopení nebo alespoň tolerance se prostě jen tak nedočkáš...
Ale hlavu vzhůru, já jsem také "případ". Haloween a dýně zatím úspěšně prostě ignoruju, na druhou stranu mám zase tendenci realisticky vysvětlovat např. smrt člověk (či zvířete) a početí/příchod dítětě na svět, což také není zcela běžné... 😉

@lemonela Já třeba nejsem z věřící rodiny - resp. prababička byla praktikující katolička a tak nějak mě uvedla do základů, ale s rodiči jsme nikdy nechodili do kostela apod. A přesto u nás dával dárky Ježíšek a já jsem to milovala. A milovala jsem to i potom, co už jsem věděla, že dárky jsou ve skutečnosti od rodičů, babiček a spol. - celou tu tajemnou atmosféru okolo. Sama si nepamatuju přesnou dobu, kdy jsem se dozvěděla o Ježíškovi "pravdu" a tak nevím, jak jsem na to reagovala, ani nevím, zda mi to někdo řekl, nebo mi to došlo tak nějak postupně samotné. Ale rozhodně si ani nepamatuju na to, že bych z toho měla nějaké trauma nebo že by pro mě rodiče ztratili důvěryhodnost.

S našimi dětmi to děláme podobně. Dárky nosí Ježíšek, ten taky rozsvítí stromeček, který jsme předtím přes den všichni společně nastrojili. A až se jednou dozvědí, že si dáváme dárky my lidi navzájem, věřím, že to vezmou stejně v klidu. Nechtěla bych je připravit o toto kouzlo vánoc, které jsem jako dítě měla moc ráda a nemyslím si sama za sebe, že je na tom něco špatného. Taky dětem u každé pohádky nevysvětluju - ale víš, kouzelníci a zlaté rybičky a mluvící zvířátka a trpaslíci ve skutečosti žádné nejsou, to je jenom jako... K dětství to podle mě prostě patří, nepovažuju to za lhaní, i když možná to lhaní je.

@lemonela já jsem také pro přiměřenou formu pravdy 😉 mě třeba nevadí, že děti ve školce dlabou dýně...prostě je to jistá sezonní činnost, jako třeba zvířátka z kaštanů, ale spíš mi vadí, jak se nám čím dál více vnucuje ten svátek jako takový a jeho americká forma. kdyby to skončilo tím dlabáním, tak bych s tím problém neměla. co se týká vánoc, tak moje rodina je vcelku chápavá, takže budou ctít pravidla a vánoce jaké nastavím já. ale přítelova rodina je velmi věřící, před jídlem se modlí, chodí do kostela, vánoce s ježíškem jsou pro ně posvátné a těm tedy svůj postoj rozhodně nevysvětlím 😀

@lemonela Ale jinak za pravdivé (přiměřené věku) objasnění věcí jako smrt, početí, narození a tak podobně hlasuju všema deseti. Nošení dětí čápem apod. u nás nepraktikujeme. Hele teď jsi mě tím docela dostala. V čem je rozdíl proti těm vánocům?
...
Za sebe si odpovídám - asi tradice a zvyk. Zkrátka u nás doma se to dělalo nějak, mně se to líbilo, tak to dělám dětem taky tak. Věřím, že kdyby naši pojali vánoce tak, že si dáváme dárky vzájemně, dělala bych to dnes asi zase po nich. Něco jako přebírání osvědčeného modelu 🙂

@lemonela ahoj, já jsem taky nechtěla" ježíškovat", měla jsem připravený plán, že budeme říkat, že se obdarováváme o Vánocích sebe navzájem,ale ve školce jim zase říkají, že dárky nosí Ježíšek, tak jsme u toho zůstali, nechtěla jsem dělat synovi v hlavě zmatek. On je ale chytrej, takže myslím, že to prokoukne brzo.
Jinak ho konfrontujeme s pravdou už od plenek, o pohádkách ví, že jsou to jen pohádky a žádná strašidla a ježibaby nejsou, čerta, Mikuláše atd. nevedeme ( strašení dětí čertem přímo nesnáším) o kouzlech ví, že jsou jen kouzla a o zvířátkách v zoo, že jim je lépe v přírodě, povídáme si o mase, jak přišlo na náš stůl( vhodnou fornou pro děti samozřejmě) atd.....
Si pamatuju, jak jsem se mámy ptala, jakto, že má dárky Ježíšek už od léta schovaný ve skříni... 😀
Ještě mám schovaný deník, kam jsem si napsala, jak jsou ti dospělí hnusní, že mi lhali, že Ježíšek nenosí dárky a KSČ není nejlepší 😀 Shodou náhod jsem se to dozvěděla ve stejném týdnu 😀

@lemonela Jen ti chci napsat, že rozumím, proč to řešíš, protože jsi popsala v podstatě můj zážitek z dětství. Dodnes si pamatuju, jak jsem byla ve škole za blbce, když jsem všem tvrdila, že ježíšek má kdesi obrovský sklad, ze kterého nám ty dárky nosí. 😀 Ale nepoužila bych slova jako lhaní nebo fraška, dnes se tomu s rodiči zasmějeme, když na to vzpomínáme. Jak to budu řešit u vlastního dítěte ještě nevím, ale snad najdu přijatelný kompromis přiměřeně věku, určitě nechci táhnout ježíška "co to dá" a nechci, aby se dítě dozvědělo o neexistenci ježíška od někoho jiného.

Já bych to rekla asi tak, ze jsem pro každou srandu, která přinese celé rodině něco pozitivního. Žádná příležitost neni promrhana. Užíváme si svátek, narozeniny, vánoce, velikonoce, valentyna, novy rok, letní dovolenou u moře, vsechno jsou to pěkné opakující se slavnosti soudržnosti rodiny. Zamysleme se nad tím, v čem vsem dětem lzeme. Vzdyt dětem je to úplně jedno. Deti zboznuji vymyšlené příběhy, fantasy žerou jedním dechem. Harry Potter, pan prstenu, a pohádky mrazik, popelka. Zivot je o fantazii a splnenych pranich. Zboznuju film láska nebeska. Na vánoce dokonalost. Teď jsem se tak zamyslela nad tím úvodním prispevku o lhaní o ježíšku a najednou mi to prijde takové skostnatele, ztuhle, poza. Ono je to jedno, neodsuzovala bych to, ze nereknete dětem, ze dárky nosí ježíšek, ale rodice, nic se nezmění. Ale proč vlastně ? Dulezite je, jak to prožívá rodina, pak to neni žádné lhaní. Ja třeba říkám dětem o čertovi a milulasovi, ale nestrasim s nimi a nikdy bych nepripustila, aby mým dětem někdo říkal, ze jestli zlobily odnese je čert, natož, aby hrůzné masky překročily práh domova, kde je bezpečí. Pro ty deti je to neuvěřitelný šok, kdyz rodiče, ktere je maji chranit pred vsim zlým, je najednou pod pohrůžkou odnesenim do pekla nutí zpívat písničku. Pro deti, ktere na stopro věří, ze je to čert, je to naprostý šílenství. Takže za me pozitivně jo, negativně ne.

Nechci brát svým dětem krásný pocit z Vánoc, jsou pro mě tradicí, spojitostí s našimi předky a chvílí k zastavení, přehodnocení priorit a pocitu sounáležitosti s mou rodinou, mám je moc ráda a osobně mi voní víc než Velikonoce, ale to je jen můj pohled...
Takže povídání o Ježíškovi neberu jako lhaní... Své děti jsem na tvrdou srážku s realitou nachystala vysvětlením, že těm, kdo na Ježíška věří, Ježíšek dárky přinese, ti, co na něj nevěří, si dárky pod stromeček musí koupit sami... Obě od malička pomáhají Ježíškovi a máme od nich každý rok nějaké drobnosti pod stromkem, ale o Ježíškovi mluvíme, píšeme mu dopisy a těšíme se na něj... Pro nás existuje a k našim Vánocům patří... (protože kdyby vrcholem celého vesmíru měl být jen člověk, to by byl pořádnej průšvih, ale to je na jinou debatu 😉 ...).

@romcovaklarka Jasně, to je normální, že lidé přebírají zvyky ze svých rodin. I já to tak v řadě případů mám, ale na některé věci mám prostě trochu jiný názor a snažím se najít třeba trochu jinou cestu.
S těmi Vánocemi jsem to myslela prostě tak, že bych chtěla, aby děti pochopily, že Vánoce neslavíme proto, že když byly celý rok hodné, dostanou dárky, o které si napsaly Ježíškovi, ale proto, že je to období roku, kdy si děláme čas na lidi, o které stojíme, které máme rádi. A že ty dárky jsou spíš navíc. Nechci je o nic okrádat, ani jim kazit dětství, jen jim ukázat trochu jiný pohled. Chci je učit, že to život není jen o materiálních hodnotách.
Stejně to mám třeba s chozením na hřbitov - zapalovat svíčky a nosit květiny by podle mého názoru mělo být pro děti přirozené. Měly by vědět, že tam chodíme proto, že nám zemřel někdo blízký a když mu zapálíme na hrobě svíčku, vzpomeneme si na něho. Měly by vědět, že smrt je součástí života, i když je to někdy bolestivé a smutné. Z tohoto důvodu nechápu některé rodiče, ktěří nevezmou děti na pohřeb blízkého člena rodiny, protože je to pro děti údajně depresivní...
A tak já to mám, zkrátka v tomhle se prostě dost odlišuju, no.

@lemonela Ale ty děti opravdu zajímají hlavně ty dárky od ježíška. 🙂🙂 Je to prirozene, tak to bylo, je a bude. Děti jsou své. To, co se jim snazis předat, pochopí az na prahu dospělosti. 🙂

@kocicinka Jasně, o tom to právě mělo být, jak se k tomu postavit, když třeba máš na věc nějaký názor, ale ve školce říká učitelka něco jiného. Nechtěla jsem se tady osočovat, kdo komu krade dětství.
Jinak souhlasím s tím přístupem, že děti ví, že pohádky jsou prostě pohádky, že strašidla a ježibaby ve skutečnosti neexistují. Uplakané a vystrašené dítě, které nemůže usnout, protože se bojí, že mu ublíží ta ježibaba z pohádky, o které neví, že je jen pohádkou, je pro mě trochu noční můrou...

@arrowka 🙂 Lhaní a fraška to je. Ale o slovíčkaření tady nejde, chtěla jsem se bavit o podstatě věci jako takové.
PS: Také jsem byla za blbce.

@lemonela Ohledně pohřbu, můj syn mi řekl, ze na pohřbu byla hrozná zima, nic jinýho si nevybavi. A to mu bylo 8. Myslím, ze se s dětmi bavis jako s dospělými. Zkus jim nechat jejich nevinnost, dětskou sobeckost, neboj, kdyz budete mít jako rodina dobre morální základy, vše přijde samo s věkem. 🙂

@leni78 Toho se také trochu bojím, že od nich prostě očekávám příliš, ale to už jsem říkala. Měla to být diskuze, ne dogmatické přesvědčování jeden druhého o tom, co je správné. To je celé.