Vnímání Vánoc s Ježíškem a bez Ježíška

mysicka_lb
26. pro 2015
Milé maminky, kdysi se tu objevila jedna diskuze na téma, zda dětem vůbec plést hlavu Ježíškem. 99 % reakcí bylo ve smyslu, že bez Ježíška by Vánoce ztratily své kouzlo a přestaly by být pravými Vánocemi. Zaujalo mě to, protože já sama mnohem raději vzpomínám na ty Vánoce, kdy už jsem na Ježíška nevěřila. Přestala jsem věřit až v deseti letech, takže mám dobré vzpomínky jak na Vánoce s Ježíškem, tak i na ty bez něj a můžu porovnávat.

Dokud k nám chodil Ježíšek, byly Vánoce v podstatě jen 24.12. večer. Štědrovečerní večeře, stromeček, koledy, dárky, pověry.... I když jsem si to neuvědomovala, mimoděk jsem asi vnímala ten stres, který rodiče s přípravou měli. Nemohla jsem celý den ani nic jíst, jak jsem měla stažený žaludek. A ty dárky.... Bývali jsme dárky doslova zahlceni, rodiče nám div nesnesli modré z nebe. Ale na Ježíška s nadpřirozenými schopnostmi to bylo pořád nějak "málo," kolikrát ten dopis, co jsme mu psali, tak úplně nepochopil a nebo neodhalil to, co jsme nenapsali a nenakreslili a jen si v duchu mysleli. Brácha (o tři roky mladší než já) na Vánoce pravidelně brečíval zklamáním - jednou nedostal autíčko, které si přál, ale velké auto na dálkové ovládání, podruhé nedostal žádné plyšové zvířátko, potřetí tašku, počtvrté se mu jeden z dárků rozbil.... Ano, bývaly to krásné Vánoce a milovala jsem je, ale nemůžu si pomoct, ty Vánoce, kdy už jsme si dárky dávali sami, pro mě měly větší kouzlo.

Když už k nám Ježíšek nechodil, začínaly Vánoce už se začátkem adventu. Sháněli a vyráběli jsme dárky pro rodiče a babičky a strašně jsme to prožívali. Vrcholným dárkem byl třeba kráječ na vajíčka, ale měli jsme tenkrát pocit, jako bychom dávali něco NEJ. Dělali jsme s nákupy šílené tajnosti, dárky schovávali, odváděli rodiče pod různými záminkami stranou od stánků na trzích, aby to bylo překvapení.... Celý 23. prosinec pak byl věnován velkému balení dárků u nějaké pohádky. I atmosféra na štědrý den se uvolnila a už nebylo potřeba tolik věcí dělat potají v době, kdy jsme spali. Vím, že jsem měla ty první Vánoce bez Ježíška velký strach, že už to nebude jako dřív, ale překvapivě to tak nebylo a před stromečkem s dárky se mi zatajil dech úplně stejně jako dřív.

Nechci tady diskutovat o tom, zda děti mají věřit na Ježíška, od toho je ta jiná diskuze. Chtěla bych ale, jestli byste mohly nějak porovnat, jaké byly Vánoce před tím velkým odhalením, že Ježíšek není, a po něm. Ať už vaše vlastní Vánoce, když jste byly děti, nebo Vánoce z pohledu dospělých a jejich dětí.
puutalo
26. pro 2015
U nás vše pomalu začínalo Mikulášem. Jakmile odešel a my to "přežily" (myšleno, že nás se sestrou neodnesli čerti do pekla), začínali jsme se pomalu těšit na narození Ježíška.
Jsme věřící a rodiče už před naším narozením přemýšleli, jak nám přiblíží to, jak se dárky pod stromečkem objevily. Takže nám nosily dárky a stromeček andělé, kteří nás celý rok ochraňují, ale i sledují, jestli jsme hodné. Ve škole jsme sice slýchaly, že dárky jsou od Ježíška, ale my věděly, že to přece miminko neunese, a tak je za pomoc andělů rád. To nám přišlo logické 😉
V několika nám blízkých rodinách naopak dětem už od malička říkají, že dárky si dávají, protože tím slaví Ježíškovo narození. Vždycky jeden dárek připraví i Ježíškovi. Jediné, v čem vidím nevýhodu, je když už už chtějí ostatním dětem ve školce říct, že dárky nosí rodiče a ne Ježíšek.
Mám na Vánoce z dětství moc hezké vzpomínky. Tradicí u nás byla večeře o několika chodech, která těšení na stromeček vystupňovala na maximum. Pro nás jako křesťany začínají Vánoce až narozením Ježíška a trvají ještě dlouho po 2. svátku vánočním. Díky tomu jsou pro nás stále stejně dlouhé a stále stejně magické.
pajiji
27. pro 2015
Za mě ježíšek ano,ale když např. dítě v první třídě přijde ze školy s tím,že slyšelo,že ježíšek není už bych řekla pravdu a nelámala ho.v 10 letech věřit na ježiška už by mi přišlo zbytečné a oblbující..Sama za sebe taky můžu říct,že když už jsem zhruba v té první třídě přestala věřit dostaly zas vánoce jiné kouzlo,určitě ne menší
elvira
27. pro 2015
No vidíš - a pro mě byly nejkrásnější vánoce, dokud jsem na Ježíška věřila - to těšení, to překvapení, když jsem ráno, na Štědrý den, našla v obýváku rozsvícený stromeček, ta nedočkavost na dárky...
Nikdy jsem nebyla ani já, ani sourozenci "mrkoty", které by řvaly, že nedostaly přesně to, co chtěly - rodiče prostě měli málo peněz, takže nám už předem vysvětlovali, že Ježíšek nemůže přinést všechno, co bychom chtěli - a takový přístup se mi potom hodil i v životě, jen připasovaný na jiné situace...
Samozřejmě, že v okamžiku, kdy mladý přijde ze školy - půjde po prázdninách do první třídy - tak nebudu z něj dělat hloupého. Ale pro mladší děti se mi to líbí - právě proto, že i já mám na ty vánoce do těch asi šesti let - nekrásnější vzpomínky.
Poslední dobou je hodně různých přístupů - jedu si podle sebe - stromeček od začátku prosince doma nechci, stejně tak nechci hned dítěti říkat, že dárky sháníme my, stromeček kupujeme a zdobíme my. Ale to je můj boj. 😉
ivular
27. pro 2015
@mysicka_lb Tak za mě bylo na Vánocích ohromující to nadpřirozeno v podobě Ježíška. Chápu co chceš říct, že to vzájemné obdorovávání přináší člověku vnitřní radost už po celý advent. Taky jsem ráda obdarovávala druhé už v dětství, ale upřímě řečeno, to kouzlo nadpřirozena pro mě tehdy bylo daleko silnější 😉
markyska88
27. pro 2015
Ahoj. Tak u nás doma se na ježíška nevěřilo nikdy. já si od malinka pamatuju na to, jak jsme s bráchou prohledávali před vánoci byt a tajně hledali dárky, které naši rodičové nakoupili 😃 tudíž nám bylo jasné, že to kupují oni a né ježíšek. a pak na základce už jsme s bráchou taky dárky našim sháněli a hlavně vyráběli 🙂
mika251
27. pro 2015
Ja si naopak myslim, ze caro Jeziska by si mali ludia udrziavat co najdlhie. Pretoze to, ze nosi darceky je vo svojej podstate len symboltoho, ze on sam je tym najvacsim darom, ktory dal Boh svetu,vlastneho syna, ktory sa stal clovekom, aby sme my mohli byt spaseni. Ako su deti starsie a su schopni vnimat otazku symboliky, tak je mozne im priblizit pozadie tohto zazraku a vysvetlit im, za darceky pod stromcekom prinasa Jezisko prostrednictvom rodicov, ale u neho samotneho je podstata obdarovavania, ze bez neho by ziadne Vianoce neboli,ani darceky. Na Jeziska by sa nemalo zabudat.
veraga
27. pro 2015
Já si víry na Ježíška moc neužila. Nám o jeho neexistenci řekly učitelky ve školce - pro mě nepochopitelné. Udělat to učitelka dnes mému dítěti, neznám se... Do té doby byly pro mě Ježíškovské Vánoce posvátné a nejkrásnější.
Své dítě určitě k víře na Ježíška povedu. Pamatuji si, jak mi jela fantazie na plné obrátky - co jsem se nauvažovala, jak Ježíšek vypadá, kudy k nám chodí, kde ty dárky shání, kde bydlí, atd.. Pro rozvoj dětské fantazie je tahle báchorka skvělá. Navíc těch konzumních Vánoc, které se točí kolem kupování dárků si člověk užije v životě dost.

Sem začni psát odpověď...

Odešli