Může mi soud nařídit, abych se o dítě staral?

Tak to máš pravdu, no uvidíme čeho se ještě dočkáme, ale jak říkám, třebas u mě, jako u OSVČ, dovoluji si tvrdit, če výživné se bude počítat z čístého, tedy zdaněného příjmu.. a tudíš, kličke zde vidím značné.
Ty taky ? Či jaký máš na to názor ?

Otázka je, kolik otec vydělává. Pokud domu nosí 20 000Kč, a vypočítáme z toho 20% tak to máme 1/5 z platu, což jsou 4 000 Kč.

Já osobně jsem pro tabulku, tzn. že kolik dítěti je, tolik ať "otec" platí. Bez jiného hlediska ovšem.
Takto po staru, se zohleďnuje i obchodování na burze ☹

Budu muset všechny akcie prodat a peníze dát strejdovi na účet, abych tímto způsobem trochu zchudl.

andelka:
tak to jsme zažily to stejné.. můj otec byl nejdřív léta v zahraničí, pak přijel do čech, ke dni soudního stání zrušil několik živnostenských oprávnění a také převedl nějaké nemovitosti a movité věci na jinou osobu, prostě aby vypadalo, že nic nemá. soud to ale naštěstí prohlédl a přiklepnul mu, co měl. ale otec se odvolal! tak to bylo zase nanovo. naštěstí i krajský soud viděl, že jsem v právu. ale byly to tahanice... těch sest tisíc mi platí od roku 2005 myslím... do té doby neplatil ze zahraničí ani korunu. posílala jeho matka, moje babička, pětistovku ze svýho starobního důchodu. já ho nenávidím, že to není ani možné. doted dělá drahoty s placením a už jsem na něj dvakrát podávala exekuci, když jinak to nejde...

deellepe:
hele pokud to chceš nějakým způsobem "očůrat" tak si uvědom, že v případě schválení této novely, se bude tvůj příjem prozkoumávat pravděpodobně každých pět let a bude ta výše stupnovat s věkem dítěte s ohledem na tvoje aktuální příjmy atd.. takže když ty akcie převedeš na někoho jinýho nebo co já vím, tak to tak necháš, dokud dítě nebude dospělé? nebo si je potom převedeš zase zpátky na sebe a takto to budeš dělat každých pár let? u soudu na to přijdou, neboj, nejsou blbí...

amorcila: Nemáme i stejného otce? On to udělal taky tak a pak mě ještě vydědil, že prej jsem se o něj nestarala 😠 Akorát mojemu soudkyně svého času zobala z ruky, jaké potvrzení o příjmu přinesl, to mu vzala, nic neověřovali, prostě habaďůra jak Brno. Když byl mimo tak taky neplatil nic a za něj platila babička, bo se na to už nemohla dívat.
Já ho taky dřív nenáviděla, pak mi ho bylo líto, protože jaký život takový člověk mohl mít? K čemu mu to bylo? dneska už je po smrti a já jsem oficiálně polosirota. No to si jako fakt pomohl. Mohl se se mnou vídat, mohl mít radost z mých úspěchů, z maturity, promoce, svatby...jeho smůla.

To převáděl asi moc pozdě ... já toho moc nemám, teda mám jen příjem, i když nevím jak to bude, neboť podnikám od ledna tohoto roku, a to dítě se narodí okolo prosince asi, a přiznání se podává v do března následujícího roku, tedy březen 2011. 😎
Nechci aby mě dítě nenávidělo. Je zde hodně faktorů. Otázkou je, co matka namluví dítěti. Co její přítel na to atd. Si myslím ať již dříve nebo později se provalí, že biologický otec někdě běhá po světě.

deellepe:
a když teda dáš svůj majetek a peněžní prostředky někomu jinému, tak máš důvěru, že tě nějak nevyšplouchne a nenechá si to nakonec všechno pro sebe? já ti nevím.. ale neměl bys být neopatrný... nakonec přijdeš na buben a nebude to kvůli dítěti ale kvůli tvý blbosti a doplatíš na to, že se budeš vyhýbat svým povinnostem.. 😉 hele ale každé vyživované dítě ti snižuje daňový základ (co se týká daní z příjmů fyzických osob).. takže něco ušetříš neboj..

amorcilla - co se týče akcií, není problém aby si třebas účet otevřel strýc, a obchodoval na jeho účet. Daňového poradce bych mu zaplatil. Aby s tím neměl moc oplétačky. Ještě musím řádně toto promyslet.
Ze statistiky vím, že 1. rok dítětě stojí 80-100 000.

andelka:
tak můj otec ještě žije, jedno dítě si udělal za oceánem a vykašlal se na něj tak jak na mě a jedno dítě teď čeká a mělo by se mu narodit během tohoto měsíce... ani jednoho nevlastního sourozence neznám, všichni máme jinou matku. každopádně ani o jednoho se nestará, jsem zvědavá, jak dlouho mu vydrží péče o to malé co čeká s o tolik mladší a debilní přítelkyní... 😒 mluví ze mě vztek... 🙄

andelka - naprosto tě chápu. Díváš se na to z tvého pohledu.
Nevím, třebas mě dítě vyhledá pomocí Pošty pro tebe 😲

deellepe:
promysli si to dobře, ať už ti soud určí jakoukoliv částku, tak ji prosím tě plať. protože kdyby ses potom placení vyhýbal, tak exekuce se ti ještě hodně hodně prodraží a jak řekla andelka: když budeš platit řádně a včas, tak proti tobě to dítě nikdy nic nebude mít.. a můžeš se modlit třeba za to, aby ten přítel tý tvý ex přijal dítě za své a nemusel bys pak platit absolutně nic.... ale takovou radost ti asi expritelkyne neudela co...

Njn není to jednoduchý na tom světě. Já jsem se svým otcem též neměl moc dobrý vztah. Byl to voják z povolání. Byl mě. Psychicky týral. Možná, že i proto mám takový odmítavý postoj. Když umíral na rakovinu, tak mi nepřímo řekl, že jsem k ničemu, pač když jsem s ním mluvil, tak jsem byl vždy zakřiknutý. Koukal jsem na něho vždy jako ňouma.
Od té doby co umřel, jsem takový průbojnější, tvrdší, komunikativnější, proto aj jsem se dal na to podnikání (asi)

amorcilla - to by neudělala 😉
Ať je tohle vše za mnou.. ještě přemýšlím jak to vysvětli své nynější přítelkyni 🙂

ježiš.. Bil mě, nee byl mě 🙂

deelepe: Víš co, mně mamka o otci v dětství neřekla skoro nic, sem tam jsem něco zaslechla, když se bavila s kamarádkama, ona nechtěla abych si o něm myslela něco špatného, držela mě od toho dál - ale pak stačilo najít papíry od soudu, nebo v 18 letech jsem musela o zvýšení výživného žádat sama, potom otci každý rok posílat potvrzení o studiu, hlásit změny, to jsme spolu už do kontaktu přijít museli (2x jsme se potkali u soudu).
Ani můj se nějak zvlášť nestaral o žádné svoje dítě a naše maminky si setkání s ním pěkně odnesly - podvádět, okrádat a nestarat se, to mu šlo.

No, možná ano, jednou. Děti jsou zvědavé na své rodiče. Pokud teda nemají takové zkušenosti jako třeba já. Já bych ho fakt nehledala.

andelka - ano ano, jsou různé příběhy.

andelka:
tak to moje mamka mi o něm vyprávěla dost často a nadávala na něj jak blázen... ale tím že byl za oceánem jsem si říkala, že to přece není všechno pravda, že je třeba hodnej a chtěla jsem za ním... no ale poznala jsem, že mamka měla ve všem pravdu.. je to hnusnej hajzl. 😠

Pokud se budeš chovat férově, tak to dítě (které opravdu nemůže za to, že se narodí a v jaké situaci) to pochopí, až bude větší nebo dospělé a kdybyste oba měli zájem, můžete se pak spolu znát jako dospělí lidi. Nebudeš pro něj otec v tom pravém slova smyslu, ale nebude se cítit poškozené, zrazené, budeš pro něj charakterní chlap, který plní své sliby a bez řečí dostává svým závazkům - bude si tě vážit. A to je mnohem lepší pocit, pro tebe i pro něj, než aby si myslelo, že je jeho otec zmetek, který se zdejchnul hned jak mohl, nezajímal se o něj, snažil se vykroutit ze zodpovědnosti a bez skrupulí ho odkopnul.

amorcilla: Já teda za ním nechtěla, ale přemýšlela jsem, jaký asi je, co dělá, jestli bych ho poznala, kdybychom se někde potkali a doufala jsem, že ho třeba jednou, až budu dospělá poznám a že ze mně bude mít radost...no a houby z toho. Tak proto doufám, že tohle deelepeho dítě nezažije, nikomu to nepřeju.

Ale jinak dobrá debata, líbí se mi to takto 🙂

Víš co, já to beru, někdy se život tak semele, že je člověk postavený před něco, co si nepřál. Můj bývalý si našel po mně slečnu, chvíli s ní chodil, ona mu tvrdila, že děti mít nemůže a za pár měsíců mu sdělila sladké tajemství. Nebylo mu ještě ani 22. Nebyla to osudová láska na celý život, nebyli spolu dlouho, nežili spolu, na dítě se cítil strašně mladý ALE postavil se k tomu čelem a za to si ho budu nadosmrti strašně vážit.

andelka - to je dobře, že si ho budeš vážit. Není situace jako situace. Někdo se k dané věci postaví tak, někdo se ovšem postaví onak. Naopak můžu s jistotou tvrdit to, že někteří lidé si mě budou vážit za to, že se zachovám tak, jak se zachovám.

deelep: Myslíš současnou přítelkyni? No já nevím, ženy bývají empatické, říkají si, co kdybych byla na tom místě já? Ale těžko říct, nevím jaká přesně tvoje situace je. Koukala jsem že jsi i na diskuzi Alimenty, chápu, že nechceš mít s dítětem a jeho matkou kromě placení nic společného, ale možná by bylo dobré uvažovat dopředu - že kdybys jednou třeba chtěl zájem projevit (člověk nikdy neví, krev není voda), tak abys mohl.

andelka - přítlkyně současná o tom neví nyní.
Ano, možná projevím zájem, a je možné, že ex mi to nedovolí, s tím jdu do toho též.
Alimenty, též je můj diskusní přízpěvek.

deelepe: jo, to se stává, že se ženské cuknou a styk s dítětem nedovolí nebo mu brání - ale většinou až je dítě starší, tak je zvědavé, už má svůj rozum, nenechá si něco jen tak nakukat. Tak by bylo fajn, abys měl taková ta zadní vrátka, pro ten případ. Prostě žádné špinavosti, férový přístup, vyplatí se to.

andelka - co se týče zadních vrátek, to se vztahuje k RL, že ?
Jaké jsou plusy a minusy, když budu zapsán v RL ?

No, pokud vím, tak když nebudeš zapsán v rodném listě, tak to bude jako by byl otec neznámý a tudíž žádná práva ani povinnosti. Možná by nebylo od věci domluvit se s jeho matkou, aby tě tam nepsala (pokud jí nejde hodně moc o ty alimenty), případně aby tam byl zapsán někdo jiný (pokud jsem pochopila, dítě bude mít náhradního tatínka). Některé ženy to tak radši udělají, že jméno otce neuvedou - většinou když ani nechtějí, aby věděl, že má dítě, aby jim nezasahoval do výchovy, aby si na dítě nečinil nárok, aby ho jednou nenapadlo, že ho chce do střídavé péče a pod. Ochuzují se tak o alimenty, ale někdy si myslí, že je to tak lepší.
Jinak bych to řešila asi tak, aby výše alimentů byly úměrné, aby tys nebyl sedrán z kůže, ale aby dítě dostalo na co má nárok a nebylo šizeno. Matka tě zajímat nemusí. Nedělala bych žádné problémy, aby třeba jednou byla možnost, že se s dítětem potkáte a nebude mezi vámi zlá krev ani výčitky.