Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

7letá dcera žárlí na mladší sestru

kara95
28. črc 2017

Dobré dopoledne všem maminkám.
Dlouho jsem zde nebyla, tak nějak se ani nevyskytlo nic, co bych potřebovala řešit s dalšími maminkami, až teď.
Zkusím popsat nastalou situaci a budu doufat, že se zde najde někdo, kdo něco podobného zažil.
Donedávna jsem byla sama se dvěma dětmi. V 15 letech jsem porodila dceru Sandru, dnes je jí 7 let. Je velice šikovná, inteligentní, vynalézavá, škola jí baví a má dobrý vztah k ostatním dětem. S jejím otcem nejsem od jejich dvou let, avšak pravidelně se s ním stýká. V 21 letech jsem porodila dceru Elen, dnes 1 rok a tři měsíce. Elen pochází z letního úletu...Byla jsem prostě naivní, takže ta nemá tatínka vůbec. Nicméně obě dvě dcery mám moc ráda a poštěstilo se mi narazit na skvělého chlapa, kterého mladší dcera miluje a má ji za tatínka a starší ho má také ráda.
No a teď k problému. Samozřejmě že jsem čekala jakousi žárlivost od Sandry, v těhotenství jsem jí vysvětlovala že péče o miminko není snadná a že se mu budu muset hodně věnovat. Sandra byla z Elenky nadšená, byla z ní tzv. Velká ségra. Jenže po pár měsících se začala chovat nestandardně, až zvláštně, řekla bych. Uběhl rok a den u nás vypadá takto: Při ranní návštěvě toalety jsou na prkénku, dlaždičkách a ostatních věcech rozmazané exkrementy, u snídaně oběda i večeře mi dcera zvrací do jídla, dáví se jím, krade peníze, nemá žádnou úctu k dospělým, je drzá, vulgární, v restauraci krká, prdí, také při zvýšení hlasu si automaticky sedne/lehne a řve, jen řve, žádné slzy, prostě hysterický záchvat, neposlouchá a to tak, že po několika upozorněních jde a na truc zakázanou činnost stejně provede. Samozřejme že ubližuje Elen, hodí jí na zem tak, aby spadla na rok stolu, snaží se jí vyhodit z houpačky, podrazí jí nohy atd. Je toho spousta a spousta, problémů je denně s ní tolik, že nedokážu už vše vyjmenovat. Podotýkám že zásady slušného chování jsem jí vštipovala od mala, nikdy se takto nechovala. Jsem bezradná, tečou mi nervy, samo sebou pokaždé vybuchnu, křičím, je mi zle. Partner toto vnímá také, stojí za mnou. Prosím poraďte mi

izz76
28. črc 2017

@kara95 To se snad nedá nazvat zvláštním chováním,spíš nenormální chování. Pokud vám dcera není schopná vysvětli proč to dělá,vy ji nechápete,nerozumíte tomu,je nejvyší čas navštívit psychologa.

slimacikmia
28. črc 2017

Ahoj, môže to byť žiarlivosť, mohlo sa niečo stať v škole, medzi deťmi, alebo doma... Dôvodov môže byť strašne veľa. Keď sa jej opýtaš, prečo tú konkrétnu vec spravila, odpovie ti? Zákazy a príkazy často viac zhoršia ako pomôžu, najlepšia je dohoda (nápady môžeš čerpať napr. z knihy Respektovat a být respektován), zmeniť prístup komunikácie s dcérou. Návšteva psychológa tiež môže pomôcť vyriešiť situáciu.

kara95
autor
28. črc 2017

@slimacikmia samozřejmě je vždy dotazována proč danou věc udělala, buď mi vůbec neodpoví, no a nebo řekne že si to nepamatuje. Nepatuje si kde nechala tričko před pěti minutami, nepamatuje si zda dostala úkol atd....

slimacikmia
28. črc 2017

@kara95 a ja si nemyslím, že jej chovanie je nenormálne, proste len nevie, ako dať najavo to, čo chce, tak to skúša rôznymi, aj neštandardnými postupmi. Dieťa bohužiaľ nevie úplne vyjadriť čo cíti, preto človek, ktorý je na to študovaný (psychológ) môže dcéru pochopiť a pomôcť.

kara95
autor
28. črc 2017

@slimacikmia a nebo začne s již zmiňovaným hysterickým křikem

kara95
autor
28. črc 2017

@slimacikmia jinak s tím rozmazáváním exkrementů je to poměrně časté, to prostě není v pořádku

yelowangel
28. črc 2017

@kara95 Myslím že dcera je už dost stará na to aby povchopila že když se jí něco nelíbí nebo něco chce má to říct. Toto mě spíš přijde jako chování natruc, ono mluvit o tom že bude miminko a maminka se o něj bude muset hodně starat a pak to prožívat je velký rozdíl. Tato změna asi nenastala přes noc že? Podle mě je nejvyšší čas navštívit psychologa. Co ve škole? Taky nastaly problémy? Nebo tam je to jako dřív? Pokud tam se nic nezměnilo je to podle mě narozením sestřičky, ale jsou to jen dohady. Psycholog vám pomůže určit co jí konkrétně tak vadí, jak jí to líp vysvětlit, na co se víc zaměřit (víc se s ní mazlit, víc času věnovat jenom jí atd.) Určitě to zkuste, to co provádí je podle mě jenom obrana před něčím co nedokáže pojmenovat.

lv
28. črc 2017

Co nejdříve bych sehnala dětského psychologa, pomůže to úplně všem. Žárlivost na partnera?

kara95
autor
28. črc 2017

@yelowangel Ne, přes noc to určitě nebylo. Začalo to sem tam nějakým problémem, který jsem vždy přičítala k žárlivosti na mladší dceru. Ve škole jí učitelka moc chválí. Hezky čte, počítá, je aktivní, se spolužáky konflikty nemá. Paní učitelka ale na každé konzultaci vždy opakuje, že je neskutečně nepořádná, pořád někde něco zapomíná, všude jsou její hromádky a také je tam ta věc s tím že dělá blbou, kdy si nepamatuje, že žlutá taška s cvičkami je její no a nedávno když jela autobusem jí paní ředitelka našla na zastávce ve spodním prádle... Nepochopila jsem co to mělo být no a věčně někde ztratí tričko, mikinu atd....

kara95
autor
28. črc 2017

@lv S partnerem se jí snažíme věnovat, teď přes léto je to těžké, každý víkend je někde jinde a já jí teď mám po 14dnech konečně doma, dnes ale opět odjíždí za tátou. Chodíme s ní na hřiště, do cukrárny, včera jsme byli v aquaparku (samozřejmě že tam se to neobešlo bez dalších výstřelků) koupíme jí sem tam něco pro radost, partner jí učí lásce k zvířatům (chová papoušky) takže výlety do Zoo, hrady a tak.

kara95
autor
28. črc 2017

Zapomněla jsem napsat že s dcerami bydlím u mojí mámy, u Sandry moje matka hrozně zasahuje, nepodporuje mě, kolikrát mě shazuje. U Elenky si to už nedovolí. V září se stěhuji s dětmi do Říčan, budeme bydlet s partnerem a dětmi společně, tak jsem doufala, že by se to mohlo zlepšit, až na ní nebude působit tolik vlivů, situací a autorit.

habiba_ketta
28. črc 2017

Asi je chudinka fakt zmatená a snaží se vám to takhle dát najevo. Zkusila bych každý den hoďku dělat něco jenom s ní, jestli je to možné. Třeba malovat si, hrát si s panenkama a tak. Třeba by se to zlepšilo.

editah222
28. črc 2017

Nechci aby to vyznělo blbě, ale potíže s žárlivostí mají dost často i děti z úplných rodin, natož dítko, které se nachází v situaci tvoji dcery.
Cítí se odstrčená, maminka má nejdřív jen ji a pravděpodobně dost pomáhala i babička a dcera k ní má dobrý vztah. Najednou si pořídíš další dítě, k němu nového chlapa a od babičky ji odstěhuješ.
Vyhledala bych pomoc dětského psychologa.

annasmyckova
28. črc 2017

taky jsem pro řešení s odborníkem, může to být nějaká forma poruchy chování, a čím dřív to rozklíčujete, tím míň škod se napáchá do budoucna
https://www.babyonline.cz/vyvoj-ditete/specific...

kara95
autor
28. črc 2017

@editah222 Máte pravdu že ze začátku babička hodně pomáhala, největší pomoc ovšem bla od mých prarodičů, u kterých Sandra bydlela, abych mohla dokončit střední školu s maturitou. Moje máma po nějakém měsící nastoupila do práce a celá domácnost včetně měsíční holčičky byla v mých 15 letech na mě. Takže celý rok jsem se o ní starala sama, to jsem byla ještě s jejím tatínkem. Jenže pak začala bydlet u mojí babičky s dědou. Moje máma mi dceru nechtěla vozit v týdnu domů, zabraňovala nám v kontaktu, dnes sama vím a cítím že vztah k Sandře není jako matka s dcerou, spíš jako kdyby to byla moje sestra. Moje máma se nechová jako babička, nechala si Sandru tehdy svěřit do péče. Všude mávála papírem od soudu, jako že ona je vlastně matka a já ať držím hubu. Teď kolikrát Sandru i uhodí, protože se jí třeba nechce vtávat do školy. Dle mého názoru nechápe jaý je rozdíl mezi matkou a babičkou. V mých názorech mě nepodporuje, Sandru kolikrát i kryje, co já zakážu, ona povolí. Takže proto jsem se rozhodla od mojí matky odtěhovat, protože potřebuji aby mě nekdo podpořil a pevně stál za mými zády.

dokument
28. črc 2017

@kara95 resila bych to pouze odborne a co nejrychleji. A taky bych trosku byla ostrazita, jaky vztah maji s tvym novym partnerem, jemu bych nic nerikala, ze to sleduji. U odbornika bych vse uvedla, jak dlouho jste i s partnerem. Tam bych chodila jen ja a dite nebo dite samo, podle toho, co vam odbornik rekne.

kamila297
28. črc 2017

Tak to musí být vážně peklo... Souhlasím s @habiba_ketta - zkuste se jí věnovat víc, jenom jí, aby věděla, že vám stojí za váš čas a pozornost, třeba když ta menší odpoledne spí, vykašlete se na vaření, úklid a bavte se s ní, hrajte si s ní a časem určitě poznáte, co se děje. Od ní je to jasné volání o pomoc, tohle děti opravdu běžně nedělají. Myslím si, že psychologická poradna by měla být až na posledním místě. Ještě takové vzbouřené dítě tahat po ordinacích psychologa a nechat ho testovat, to už by byl poslední hřebík do její důvěry k vám. (když už, tak za lepší variantu bych považovala spíš nějakého kineziologa). Držím vám palce!

yelowangel
28. črc 2017

Ono i to že vidí jak se k tobě tvoje máma chová dělá svoje. Jak píše @habiba_ketta asi je hodně zmatená, jednak miminko, jednak asi k tobě nebude mít úplně respekt když vidí to chování, jednak nový partner...možná je toho na ni už fakt moc. To že zapomíná je v celku normální, taky jsem nechala tamhle bundu, tamhle čepici, tamhle rukavice, na střední jsem dokonce zapomněla stejnokroj do školy ve vlaku (na štěstí ho našli a nechali v úschovně cestou zpátky) takže to bych až tak neřešila - ono v podstatě je to tím je je kolem strašně moc podnětů, ve škole velký tlak a myslet na několik věcí najednou dělá problém i dospělým. Ale to že byla svlečená na zastávce je hodně divný. Nebylo to spíš jako hec před kamarádama? Nic jinýho mě prostě nenapadá...Ale to že je roztržitá má prostě v povaze a časem se s tím bude muset naučit pracovat a nemá to nic moc společnýho s chováním doma. Mě to přijde že prostě doma je problém, tak se tam prostě chová jak se chová. Určitě toho psychologa zkuste. Pokud je to opravdu tím že žárlí na sestřičku může to dopadnout hodně špatně, ty naschvály se mě vůbec nelíbí. Ona žárlivost je přirozená věc ale nechat padat dítě schválně na roh...no nevim no...možná spíš místo výbuchu vzteku (pro mě normální reakce) bych zkusila ne hned začít ječet ale říct jí proč to udělala, že ona by přece taky nechtěla aby tohle jí sestra provedla a že to přece musí strašně bolet. Pokud chce pomazlit, popovídat si nebo prostě získat pozornost že musí říct. A zase když si řekne neodbývat ji že teď ne ale ten čas si najít. Je to těžký zachovat se takhle ale třeba by to pomohlo. Je to už sedmiletý dítě, s tím už se dá nějak rozumně mluvit. Zkuste teřba ještě hru s panenkama nebo plyšákama, uvidíte jestli bude mít tendence jeden druhýmu "ubližovat", pokud jo zkusit se přímo zeptat co toho druhýho vede k tomu aby mu to provedl. Ono u těch dětí je to složitý, neumí úplně popsat co se v nich mele a tkato to jde kolikrát snáž. Držím pěsti aby se to brzy v klidu vyřešilo.

eldrag
28. črc 2017

@dokument upřímně, první co mě napadlo bylo, že strhava pozornost na sebe ne kvuli mladší ségře , ale kvuli něcěmu závažnějšímu (nechci tvrdit zneužívání nebo tak)
@kara95 chovani co popisuješ se mi zda jako volání o pomoc než jako vynucení pozornosti, chce být trestana víc než milovana ? (několik let jsem jezdila zajezdy s tyranými a zneužívanými detmi, jejich hlavní reakci bylo strhavani zloby na sebe. zloby ne pozornosti)

kara95
autor
28. črc 2017

@dokument S partnerem v podstatě už žiju. On to vidí sám, jak se dcera chová. S dcerou jsem o příteli mluvila, říkala že ho má ráda a že se jí líbí.

dokument
28. črc 2017

@kara95 laicky, mne pripada divne, ze to nestandardni chovani neprobiha jen doma. Kdyby to bylo jen doma, tak bych si treba myslela, ze na sebe chce upozornit, chce te jen pro sebe, ale kdyz ji nekdo nasel na zastavce ve spodnim pradle a ze ve skole si taky nepamatuje, jestli jeji taska je jeji, tak bych hned sla k odbornikovi. Co pisete o babicce, to mi prijde taky ale ne uplne v poradku. Ze bych treba hledala i tam, v tom jejich vztahu. Ale rozhodne bych sla k odbornikovi. Dokud je jeste mala. Hodne stesti, at se to zlepsi!

dokument
28. črc 2017

@kara95 to ano, ale i tak bych proverila. Jemu bych nic nerekla (o tom, ze premyslim o jejich vztahu, a pokud by odbornik resil jeji situaci za pritomnosti tve, jejiho otce nebo i toho partnera, to uz posoudi, to uz by si ho zavolal). Ja nevim, jsem neduveriva v takovych vecech, spis proveruji... Nemusi to mit vubec souvislost, ja vim. Ale proste by me to asi taky napadlo. Netusim co vsechno se v ni muze odehravat a proc.
@eldrag no me taky prave... (edit - myslela jsem, ze pises, ze jde o strhavani pozornosti kvuli sestre, nevim, zda jsi cetla - tak to me napadlo az posleze, prvne me napadlo co tebe... ale ja jsem fakt neduveriva)

kara95
autor
28. črc 2017

@eldrag Jaké projevy může mít zneužívané dítě? Moje máma si před cca osmy lety našla přítele. Dle mého názoru (už když jsem ho viděla poprvé mezi dveřmi) je to primitivní kokot (pardon). Dcera na něm docela visí, chodí za ním do pokoje, on po ní chce třeba přinést ubrousek když se řízně při holení, chodí k němu do postele, na dlouhé procházky a tak... On děti nemá, tenkrát o dítě přišel, jeho bývalá partnerka potratila (celkem tragicky, krvácela, křeče, nakonec se zbláznila, doteď bydlí u něho v bytě). Dceru navádí, přeci jen je to dítě, naivní, no a udělá co on řekne. Já nechci nikoho z ničeho obviňovat, nejsem specialista...

Jinak, já mám sem tam nějaký výbuch, kor když už toho za ten den udělá moc, prostě bouchnu, no a samozřejmě že jí uhodím. Mám pak výčitky, není mi z toho dobře a mám z toho špatný pocit. Sandra má proště hloupé nápady a prostě jí nedochází, co může způsobit. Hodně křičím, já už také volám o pomoc. Ale nebiju jí jen tak abych si ulevila, to opravdu ne!

kara95
autor
28. črc 2017

@dokument Mě tenkrát řekla, že prý si myslela, že vysoké kalhotky jsou jako kraťasy no a ten den ještě někde ztratila triko. Samozřejmě jak jsem byla mladá mamina, tak mě pravidelně kontrolovala sociálka, no a pak takovéhle nápady mojí dcery můžou mít katastrofální dopad. Já se pak bojím, kdy mi budou bušit na dveře a ptát se jak je možné, že holka neměla nic na sobě.

dokument
28. črc 2017

@kara95 vsechno pak reknete u toho odbornika (pokud pujdete, ja bych sla)

kara95
autor
28. črc 2017

@dokument Nejdřív si asi zajdu promluvit s lékařkou, má přecijen všude známé, prostě starý praktik 🙂 nedám na ní dopustit a nejakého psychologa si nechám od ní doporučit.

karlajasmine
28. črc 2017

Jeji chovani mi nepripada vubec normalni, urcite bych sla k psychologovi. Nerikam, ze musi mit nutne nejakou psychickou poruchu, ale spis nejaky nevyreseny problem.. rozmazavat exkrementy po zdi, zvracet do jidla, hystericky jecet a svlikat se na zastavce v 7 letech do spodniho pradla mi fakt nepripada ani trochu normalni :( Urcite co nejdriv zajdi k doktorce, at to muzes resit, a vsechno ji povez. Drzim palce.

karlajasmine
28. črc 2017

A uprimne me taky nejdriv napadlo nejaky tyrani ze strany nekoho z rodiny nebo skoly :-/

eldrag
28. črc 2017

@kara95 taky nejsem psycholog, podstoupili jsme jen nejaka skoleni jak si vylozit urcite chovani "těhle" dětí a jak správně reagovat. Nejsem proti výchovným plácnutí, facce, pohlavku (v ramci mezi je to vychovnější něž kde co). zkus pomoci odbornika najit kde je ten problem a jak pise @dokument zkus nachvili nevěřit nikomu, zneužívané děti bývaji častěji napadány tím kdo je nejvíc miluje.

roxolanka
28. črc 2017

Taky bych zasla za odbornikem. Me zase pripada, ze mozna jen konecne potrebuje stabilni zazemi a stabilni maminku. Z tech prizpevku mi prijde, ze se dost casto v rodine vsechno meni. Taky to bydleni s prarodici asi moc nepomaha, je tam moc autorit a ty by sis asi mela vic zacit vsimat, co tvoje dcera dela cely den. I prezto, ze ted mas male mimco, te potrebuje v tomhle veku dost i ona, takze bych si asi vic casu vyhradila jen na ni, jak uz tu holky psaly. Ale k tomu psychologovi urcite zajdete, prinejmensim poradi. Drzim palce, at se to zlepsi.