• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Krutost u dětí. Setkali jste se s takovou situací?

11. dubna 2014 
Ahoj, ve stručnosti vás uvedu do problému: Žiju s přítelem a už více než rok vychovávám taky jeho dvě děti (6 a 7 let), které s námi žijí. Máme s dětmi celkem hezký vztah, přestože obě děti mají vlivem stresu kolem rozpadu původní rodiny řadu problémů v chování, navíc jsou lehce opožděné ve vývoji. Obě docházejí k terapeutovi, spolupracujeme se školní psycholožkou atd. Denně řešíme lhaní, podvádění, ale i nesamostatnost a regresívní chování. Není to jednoduché, ale zvládáme to.
To co se ale stalo dneska mě šokovalo! Děti si hrály na zahradě a Natálka (6) při tom shodila ze stromu ptačí hnízdo s holátky, které zadupala. S mrtvými ptáčky si pak hrála a měla z toho ohromnou legraci. Pak hnízdo i mrtvolky schovala v altánu. Stalo se to během pár minut co děti nikdo neviděl, teprve večer mi to na ní řekl bráška Toník (7). Přítel nebyl doma, takže jsem jí zatím jen "promluvila do duše" (Že zabíjení je to nejhorší co člověk může udělat, že jjak je asi teď té ptačí mamince, když jí zabila děti a že je mi těch zbytečně mrtvých zvířátek líto.) Natálce to ale očividně líto není, dokonce měla tendenci se ušklebovat, když jsem se ptala proč to udělala, řekla jen, že jí vadilo jak pípali. Poslala jsem je spát s tím, že to vyřeší ráno s tátou, ale jsem úplně konsternovaná. Vůbec nevím jak se s tím srovnat, co dělat, je mi do pláče...
Setkali jste se někdy s podobnou situací také?
12. dub 2011 ve 20:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
@viveca no tak to je teda mazec....nikdy jsem nic takového ani neslyšela, natož viděla.....a ještě k tomu u holčičky...to je fakt asi na odbornou pomoc...hodně sil vám přeji.....je mi samotné z toho úzko :frowning2:
12. dub 2011 ve 20:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@viveca ahoj,to je hrozný...,a bere nějaké léky?chodíte k psychiatrovi?
12. dub 2011 ve 21:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
@viveca ahoj , nedivím se, že ti je z toho hrozně....já sem se stíhle setkala v jednom zařízení, kde jsem pracovala, děti zde byly z rozpadlých rodin, trhaly všemu možnému nožičky a křídla a ubližvaly taky ptáčkům a kopali , měli jsem tam i jednu holčinu (13 let) co naváděla mladší děti (3.4 rojky) ,a by se napili Sava...atd...myslím, že enní potřeba torzpitvávat, je to rstě kruté...a nechutné...
MYslím, ež terapeut a školní psycholožka to dost nezvládaá, pokud má dítě takový sklony, je potřeba to řešit asi víc...a jak děti přijmuly Tebe? není v tom taky problém? Jak se jim věnuje otec? A co jejich povodní matka? Podle mýho se ta vaše holka na jednu starnu tak strašně trápí, něco ji hrozně deprimuje ...na druhou tsranu , enní to jen strhnutí pozornosti na sebe? Nechce, aby si vydupala to, aby se rodiče k sobě vrátili? Nebyla zneužívaná? neubližoval ji někdo?
nevím, tohle musí vyřešit asi velmi dobrý lékař...každopádně by mě zajímalo, jak se k tomu postaví přítel a jak ona na jeho domlouvání bude reagovat....držím ti palce, jseš maldoučká....některé holčiny řeší , co si vezmou na diskotéku a ty máš tedy daleko horší starosti...ak to zvládnětě, hodně sil
12. dub 2011 ve 21:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@viveca Nebo si možná ještě neuvědomuje, že je to živý tvor...Však kolik dětí v tomto věku schválně zašlápne brouka, šneka...zkusí do nějakého zvířete píchnout klackem, kopnout...Je to špatné, ale v 6 ti letech možná ještě zkouší a to, že je to živý tvor, kterého to bolí, ještě nemá nastavené..... :pensive:
................Udělala si dobře, žes to řešila v tu danou chvíli...ono řešit to druhý den s partnerem už je pozdě a nebude mít takovou účinnost....
12. dub 2011 ve 23:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Děkuju za reakce.
@hanickacb Nechodíme přímo k psychiatrovi, ale každý týden k terapeutovi, myslím že to vyjde přibližně nastejno. I když, jak vidno, asi se ta péče bude muset zintenzivnit...
@stazina Děti mne přijaly v pohodě, hlavně právě malá ke mně hodně přilnula. Občas to někde skřípne, ale chce to čas, musíme se sžít. Jsou u nás mimo jiné proto, že nechtěly být u své matky, u které se už před lety rozvinula hysterie, přítel to s ní vydržel několik let kvůli dětem, pak šli od sebe. Doteď se s ním o děti soudí, soud je ale -hlavně na přání dětí, které se jí bojí- před rokem předběžně svěřil nám. S přítelem - tedy s tatínkem - mají krásný vztah, nevidím tam jediný problém. Fakt je ten, že ty scény, co jako malé doma zažily a ty tahanice, co se vlečou doteď, je hodně poznamenaly a deprivace je tam u obou zcela určitě přítomná (a samozžejmě spousta dalších problémů). Tím je ale člověk nemůže donekonečna omlouvat, pak bychom mohli za pár let být hodně překvapení...
@kalo Tohle říkal přítel taky, když přijel, že z toho malá ještě nemá rozum. Nicméně zatím jsme se dohodli, že s ní ráno promluví. Kromě toho má malá do odvolání zákaz počítače, stop kupování hraček, ptáky půjde zahrabat na pole (aby jí došlo že jsou fakt mrtví) a z asi týden staré dohody, že jí koupíme kočičku, zatím taky nebude nic. Nevím jestli je to moc nebo málo trestů, ale víc v tuhle chvíli asi dělat nemůžeme - navíc je fakt, že řešit to s denním odstupem už nemá takový efekt.
13. dub 2011 ve 03:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@viveca Ahoj,já bych ji vzala k psychiatrovi.On je mezi psychiatrem a terapeutem psychologem dost rozdíl.Třeba by jí nasadil nějaké léky,já bych to takhle nenechala.
13. dub 2011 v 07:29  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Osobně si myslím, že z toho rozum už má, šestileté dítě.......Každopádně bych tuhle situaci, kterou si nedovedu ani představit, řešila s psychologem a to co nejdřív, našla bych, zavolala a zatím se popřípadně poradila...Hodně štěstí
13. dub 2011 v 07:39  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Souhlasím s tím, že by malá měla navštěvovat odbornou péči. Myslím, že psycholog je pro holčičku dostačující.
V tomto věku by již děti měly znát rozdíl mezi životem a smrtí. Nehrotila bych trest pro ní spoustou zákazů. Většinou se to mine účinkem. Hlavním zákazem by pro ní mělo být to, že nedostane slíbenou kočičku, pokud si neváží živých tvorů. Taky bych asi šla s ní pochovat ptáčky na pole a udělala bych z toho opravdu vážnou věc až ritual, aby pochopila vážnost situace. Šla bych až do extrému. Hezky se obléct, zavolat nějakému ochotnému příbuznému nebo kamarádce, aby se také zůčastnili(víc lidí ji přiměje se zastydět a možná pochopit důsledek svého jednání).Nezapomněla bych také na proslov atd. Je malinká, zřejmě ještě na pohřbu nebyla, nadruhou stranu jej určitě už mohla vidět v televizi.
Držím palce a hlavně přeji pevné nervy :slight_smile:)
13. dub 2011 v 08:07  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
@viveca nevím jaké máte přesně i jiné problémy s dětmi a podle toho bych reagovala. Nejdříve bych to probrala s dětskou lékařkou jestli máte dobrou (jako máme my) ona by měla děti znát a poradit zda je vhodnější dětský psycholog nebo psychiatr ap. Jinak podle tohoto konkrétního případu (i když se to zdá být hrozné) bych v tom neviděla žádné psych. stavy! Dítě v 6 letech a dle Tvých slov - opožděné a zřejmě i v sociální sféře si neuvědomovalo co vlastně udělalo a že je to stav nevratný nebo něčím zlý! Vždyť i dospělý člověk zabíjí pavouky, brouky, hubí komáry a o konzumování "kuřátka" ani nemluvě. Je na Tobě a příteli aby jste jim právě toho sociální cítění denně ukazovali a učili. Zřejmě děti prošli dost psychicky náročným obdobím a reaguj na něj podle nás neadekvátně. Kočičku bych naopak koupila aby začala o nějaké zvířátko pečovat (krmit jej, mazlit), aby si vytvořila vztah k zvířeti a poznala lásku právě k ní! Přeji dostatek sil, tpělivosti a hlavně lásky k těmto dětem.
13. dub 2011 v 08:35  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Rozhodně nesouhlasím s dalším psychickým nátlakem jako pořádání pohřbu ap. a tak celou situaci dál rozpitvávat a dennodenně to řešit. Včera jste to nějakým způsobem řešili a měli udělat jasný závěr a né opět je ztresovat!!!! U nás se vždy vše řešilo hned a večer kdy se šlo spát bylo jasno a žádné vyhrožování ap. Ano bude vhodné pokud si s ní promluví i otec, ale aby slyšel od ní jak bude situaci řešit, jak teď naloží s mrtvolkama. Toto rozpitvávání povede jen k další revoltě a bude si připadat velmí špatně a bude nadále pokračovat v dalších podobných věcech - protože ona je ta špatná!!!
13. dub 2011 v 08:43  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@viveca Ahoj , to je dobře,že mají s otcem hezký vztah a tebe dobře přijaly..jinka myslím, že zákazu není moc...možná , ež ta kočka ale není špatný nápad...měla by se o koho starat ....určitě bych to ale řekla dr. , poradila se a zeptala se na její názor...a to co nejdřív, zavolat, nebo tam dojít, vysvětlit jí situaci..ona se s tím třeba už setkala, řekne vám jak postupovat...rozhodně bych to ale neoddalovala...lepší, aby se to vyřešilo za tepla...myslím, že rozum z toho má a pokud by se to mělo nějak prohlubovat je lepší to podchytit..
velký pohřeb bych asi nedělala, al eto , ež je má sama odnést an pole, myslím není tak špatné..
takže dál držím palce, a určitě se ozvi , jak se to vývíjí....pa
13. dub 2011 v 10:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@hanickacb Teda já nevím, ale kdyby vás vaše dítě jednoho dne překvapilo tím, že zabije nějaké malé zvířátko, tak byste ho hned táhly k psychiatrovi a cpaly do něj prášky??? :astonished: :astonished: Já se nestačím divit...Utvořit si nějaké hodnoty je věcí dlouhodobé výchovy od rodičů!!! Jít příkladem, povídat o tom, dát dítěti zkušenost.

Sáhněte si i samy do hluboké paměti v dětství, jestli jste někdy nějakému malému zvířeti neublížily...Myslím, že tohle zkusí opravdu hodně dětí (zvláště bydlí-li někde na vesnici, hrají si u rybníka, v lese..kde s něčím živým setkají..)....Myslím, že pokud se to nebude opakovat, pak dobrý rodič zapůsobí mohem lépe než milion doktorů, kteří hoku ještě víc stresují - sama pak v sobě bude mít zmatek, že není normální, když kvůli tomu musí k doktorovi... :confounded: Můj názor.. :wink:
13. dub 2011 v 10:40  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@kalo Tak můj názor je že dítě v 6letech by tohle dělat nemělo.!Rozhodně bych to netrpěla a vzala ho k dr.Ps.já jsem určitě zviřata netyrala natož je zabijela.!mám sama malé děti a tohle by si nedovolili.
13. dub 2011 v 11:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
mňa tento "príbeh" vcelku šokoval, ale keď sa nad tým zamyslím, tak naozaj nemusí byť zlá preto, že raz pochybila. preto by som ju hneď k dr neťahala (ak by sa niečo podobné zopakovalo, to už určite áno, ale toto bolo prvý raz a možno jej nedošlo, čo vlastne spravila). myslím, že veľa detí dokáže byť krutých, dôležité je naučiť ich, že toto už nie, že prekročili medze. každopádne viveca máš to ťažké a nezávidím ti túto situáciu. súhlasím s holkami, že po čase by možno mačka bola riešením, ako malú naučiť dávať lásku a starať sa o živého tvora. držím palce, aby sa to už nikdy nezopakovalo!
13. dub 2011 ve 13:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
terapeut a školní psycholog je málo,rozhodně bych navštívila pedagogicko psychologickou poradnu,u nás je tady pro takové a podobné zařízení Help,i já chodím s mladší dcerou do poradny kvůli chování po odchodu otce,byla dokonce i na pobytovém zařízení,ale jde to velice pomalu-přece jen je starší a v pubertě,tak je tam trošku víc problémů jiného rázu,ale výsledky jsou
13. dub 2011 ve 13:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
@viveca zdravim....myslim, ze ten vas terapeut asi bude vedet co s tim, zna vas, zna deti....my tady tezko s necim poradime. kazdopadne situace je to tezka. je chvalyhodne, ze mate vsichni tak hezky vztah...ovsem, neubranim se otazce- nejsi prilis mlada na to, abys resila toto? vim, o cem mluvim. v 21 jsem zacala s manzelem byl zenaty a ma kluka z prvniho manzelstvi. rozhodne to bylo velmi krusne obdobi, ktere jsem si "zaslouzila" prozivat jinak....mas to dobre promyslene? neber to ve zlem....pevne nervy preju.
13. dub 2011 ve 13:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, mne to prijde taky krute, ale delala jsem roky vedouci na detskych taborech a bylo vcelku bezne, ze deti chytly mandelinky do krabicky a nechali je uhoret v taboraku, chlubily se, co doma uvazuji kocce na ocas a tak... tak bych to hned nepatologizovala. Samozrejme, delat se to nesmi. Trest bych zvolila rozumny, ne zas zakazat totalne vsechno. S tim, at holcicka mrtve ptacky pohrbi - to by melo byt jako napraveni viny. Taky se to tak snazim delat: napred nejak odcinit to, co ditko udelalo a potom teprv trest, je-li jeste treba. Urcite to nemusi znamenat, ze vychovavas masoveho vraha :wink:. Jo, a taky by bylo dobre zvolit jen 1 terapeuta ci psychologa, kdyztak s nim prober, jestli problemy deti zvladne nebo je chce odeslat jinam. Ale urcite deti nevod k nekolika specialistum, ono chvili trva nez se vytvori terapeuticky vztah... vodit je od jednoho k druhemu nema smysl. Neboj, urcite to neni nic hrozneho...i kdyz hysterie matky je mohla ruzne ovlivnit. Ale to casem prejde. Jsem psycholozka a vedla jsem obcasnou poradnu v materskem centru :wink:
13. dub 2011 ve 13:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Je fajn že se tu sešlo více různých názorů. U nás to nakonec s Natálkou skončilo tak, že si s ní ráno přítel promluvil, dostala zákaz počítače a kupování dárků a musí ty ptáky sama zahrabat. Téma kočky jsme nakonec nechali stranou. Ona totiž má ke zvířatům jinak vztah asi jako každá malá holčička - muchluje je, líbí se jí. Nevím, jestli tam třeba nehrálo roli to, jak malí ptáci vypadají, že nejsou úplně zrovna nejrásnější a nejroztomilejší a tudíž v ní nevznikla ta správná empatie pro ně. Což jí ale samozřejmě neomlouvá! Teď to vypadá, že se jí to trochu rozleželo, i když stejně jsem ráno neměla pocit, že by nějak zvlášť litovala... Co se odborné pomoci týče, zeptáme se příští týden u terapeuta, jak to na něj působí (i v kontextu toho co o malé ví) a necháme si poradit, jestli to ještě s někým probrat, nebo jako ojedinělý exces nechat být. Rozhodně se v tom ale už nepitváme, tím ránem to skončilo.
Co nás ale nepříjemně překvapilo a dost zklamalo je, že její brácha, který to na ní večer napráskal a ráno nás popoháněl k tomu ať jí potrestáme, se na tom podílel taky. A ještě nám lhal, že v tom prsty nemá a kdyby se sám neprozradil, tak se to nedozvíme, protože holka to na něj neřekla! Nicméně co se následků týče, dopadl úplně stejně jako Natálka..
@svoja Nejsi první, kdo se mě na tohle ptá. Je to tak, že na to možná nemám věk, nicméně mám ráda náročné úkoly:slight_smile: Ne, vážně. Moc si nerozumím s vrstevníky, přijde mi že jsem se už "vyblbnula" dost a tenhle způsob života mi vyhovuje. Navíc -ač se to třeba nezdá- tak i péče o děti se dá skloubit s prací, studiem a i na nějaký ten mejdan sem tam dojde:slight_smile: Takže mě těší tvá starost, ale zatím mi nepřijde, že bych dělala něco, co nechci.
13. dub 2011 v 16:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
A ještě jedna věc - to téma jsem schválně pojmenovala obecnějším názvem, protože si myslím že dětská krutost je dost výrazný fenomén a určitě nejsem jediná, kdo s ní má nějaké svérázné zkušenosti. Rozhodně tu nemusíme řešit jenom naše zabité ptáky.
13. dub 2011 v 16:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
@viveca ty jo , tak tím, ež v tom byl namočenej i brácha to skoro vypadá, jako, ež se jen tak vzájeně vyhecovali, že ty ptáky prostě zničí...jasně, nemusí v tom nic být a nemyslím,že je potřeba do vašich dětí rvát prásky, ale terapeutovi bych to teda řekla a zeptala se na názor...jak píšeš výše - zeptat se na názor ( když o vašich dětech už něco ví)
ale jistě je dorbé ,že se o tom už nebvavíte, je to vyřešené, je určišen trest ....
Tak držím palce, at už další problémy podobného či horšího ražení nemusíte řešit a děti se dosatnou po tom rozhodu rodičů do pohody..
Tobě džím palce, jsi mladá,a el jestli jsi pevně rozhodnutá, že to je chlap a děti pro Tebe..není co řešit.... :wink:
13. dub 2011 ve 21:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@viveca
hodne maminek tu mluvi o veku a vychove - zralosti v danem veku - holcicka si prozila sve a ty nevis jak ji nastavila socialni citeni matka (pocinaje ctenim pohadek a pribehu, z kterych se deti uci) urcite bych to nehrotila - mozna se poradila s terapeutem jak ji to vysvetlit. najit na tema nejaky pribeh - prave o zviratkach a smrti blizkeho a kocicku bych ji poridila. ono probudit v nekom empatii neni jednoduche. u nas pomahalo pri spatnostech zopakovat vlastnimi slovy po vysvetleni proc to bylo spatne. pohreb mozna ale spis to pojmout jako odpusteni pro ni. Ono hodne lidi schovava za usmev bolest a nepochopeni. pokud deti na sebe takhle strhavaji pozornost je to protoze je neco opravdu trapi, nebo se citi nemilovane a nejiste. jen si vezmi ze pokud ma histerickou matku, tak misto pochopeni a porozumneni, obejmuti urcite zazila rev, vycitky, tresty pro nic a pak mozna ve chvilce slabosti lisani s obvinenim, ze i kdyz zlobi mama ji ma stejne rada (ikdyz se jednalo o histerii matky). Hlidala jsem holcicku ktere se vlastni matka zrekla a poridila si novou rodinu, nova manzelka ji adoptovala a 4 letech se rozvedli - a otec ji nechal i s novym braskou u druhe manzelky. taky mela zmatek v hlave a v 6 letech to resila sexualnim podtextem.
no hodne sil, a davej ji urcite casto najevo, ze se na tebe muze vzdycky spolehnout a ze tohle je vztah mezi ji a tebou ktery nikdo nenarusi. cetla jsem ze masaze nozicek od nove maminky vecer pred spanim hodne utuzuji vztah duvery.
5. dub 2014 v 18:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Žádné dítko není zlé jen tak, vždy je něco v pozadí.. Podle mne má holčička v sobě potlačenou zlost. Dlouhodobý smutek či stres, se kterým se nepracuje, často přeroste v agresi. Myslím si, že empatický rodič či kamarád, někdo, komu může důvěřovat a kdykoliv se svěřit, je vždy více než pan psycholog - protože je to někdo cizí, kdo ji léčí - a tím jí dává najevo, že není v pořádku. Samozřejmě že ubližování zvířatům není dobré. Já to ale vnímám jako výkřik, jako ventil ze své bolesti. Když trpím já, ať trpí i někdo jiný - to si neříká vědomě, ale na nevědomé úrovni tohle nastavení prostě proběhne. Téměř všichni tyrani a agresoři byli sami týráni nebo sami zažívali něco zlého. Já bych se snažila pochopit, proč to udělala, co ji k tomu vedlo, ptala bych se jí na její pocity, nebo se je snažila odhadnout, protože je sama třeba ještě neumí pojmenovat. Doporučuji knihu od Naomi Aldort - Vychováváme děti a rosteme s nimi. Tahle paní pochopila a má s dětmi neuvěřitelné výsledky. Na netu jsou i stránky o ní.
5. dub 2014 v 18:46  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@viveca jak bych reagovala moc posoudit nedokazu, neumim si to predstavit :( ale prosim, tema kocicky nenechavejte stranou! At uz v tom byl umysl nebo zatim jen nezralost a nemela z toho rozum, preci ji nemuzete dat zive zvire! Ani ne tak za trest, jako kvuli tomu zvireti. Minimalne rok bych to tedy nechala stranou zcela bez debaty...
5. dub 2014 v 19:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
@jezecka souhlasim s vámi. Podle me je třeba pátrat po příčině chovani. Žádné dítě není zle nebo spatne,vždy ma nějaký důvod proč se chová jak se chová. A právě ve chvilich,kdy udělá něco 'špatného' potřebuje od rodiče ujištění o lásce a pochopení a ne trest nebo dokonce zostuzeni před ostatními lidmi,aby si uvědomilo,jak je špatne,jak tu někdo navrhoval v podobě pohřbu.
8. dub 2014 v 00:06  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@zickemartina
@jezecka
@teeerez
@jannka15
Tema je z roku 2011, kazdopadne by me zajimalo, jak to dopadlo :slight_smile:
Takze jestli @viveca napise, jak jsou na tom deti ted, tak budu rada..
11. dub 2014 ve 21:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
@evaviki nojo, horsi postreh :D
11. dub 2014 ve 21:59  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Tvůj příspěvek