Používáme cookies. Více informací zde. OK

Přecitlivělé dítě?

VýchovaRodičovstvíDůvěra v pláč dítěteVýchova dětíVývoj dítěteMateřská dovolená
ilema
8. říj 2019

Ahoj všem ve spolek, začínám si myslet, že se na mateřské začínám nudit 😁 zakládám asi třetí téma za posledních 14 dní... Až porodim, tak mě to přejde 🙂
Tentokrát ovšem řeším můj dnešní ranní úlet, kdy mi ruply nervy s mojí dcerou, nezastávám používání fyzických trestů, takže se snažím spíše po dobrém a pak jsem samozřejmě někdy vyhrožovačka nášupem na zadek a taky mi slušně umí rupnout nervy. Zřejmě prostě nezvládám povahu mojí dcery. Je z mého pohledu totálně přecitlivělá. Všechno ji rozhodí, kvůli všemu ječí, brečí, kňourá... A když říkám kvůli všemu, myslím to vážně. Dokáže se rozbrečet kvůli tomu, že má ráno studenou autosedačku v autě. A brečí dalších deset minut. Tomu ovšem předchází doma scéna s ponozkama, který ji nejdou obléct, i přestože stále dokola vysvětluji, že to přece může říct v klidu, že ji pomůžu, hned na to nemůže najít papuče a tak vystrihne další scénu, nejde ji rozepnout zip na bundě další scéna, nejde ji vytáhnout kapuce z bundy... a můžu pokračovat do nekonečna, vždycky najde důvod, proč řvát. Je to strašně umorne a já nevím, co s ní. Vysvětlování nezabírá a dneska už mi ruply nervy a seřvala jsem ji, hrdá na sebe rozhodně nejsem a je mi to teď líto, byla jsem na ni hodně protivná, jenomže nevím co s ní. Brečela, že ji to mrzí a zřejmě si s ní uzila i paní učitelka, protože šla poslední do třídy s brekem. Takže kandidovat na matku roku rozhodně nemůžu a ještě budu za tyranku ve škole. Hrozně ráda bych zustala v klidu, ale někdy to prostě nedám. Není den, kdy by desetkrát neřvala, já vím, že pro ni to je třeba důležité, ale vůbec neumí pracovat s emocemi. Kolikrát jsou to takový ptákoviny, že už to nedám. Máte pro mě radu, abych se nezbláznila? Přečetla jsem x návodů, rad, tolikrát jsme spolu v klidu mluvily, že ví, že ji přece pomůžu, když něco nejde, že nemusí hned brečet, snažím se těm situacím předcházet a stejně nic nezabírá...

anakolut
8. říj 2019

@ilema mám to doma podobné. Taky jsem toho hodně načetla, ale jak píšeš, když už je to podesáté za den, tak se taky neudrzim a rvu jak saň.

baris
8. říj 2019

@ilema nepotěším. Moje starší dcera má přes 11 let a je to pořád stejné. Ráno měla hysterák, že jí nejde dát správně tílko do kalhotek a je tam pruh 😅. Ponožky a boty 😂😂😂😂. 4x se vyuzuje, urovná, mezitím je vzteká a při 5tém pokusu vyletím já.

Jinak jí mám pořád za zadkem. Je to na silné nervy. Ale je to moje dcera, vyměnit jí prý už nejde 😁😁😁😆😆. Jinak je šikovná, chytrá, ale mega citlivka.

anakolut
8. říj 2019

@baris Dceři je 8 a pořád taky stejné. Chytrá, šikovná, ale ty emoce...

konidana
8. říj 2019

@baris
@anakolut tak to jsem ráda, že nemám doma hysterku jediná, ale musím teda říct, že poslední rok už docela dobrý - , ale zase plynule vplula do puberty 😅

@ilema to školkový období bylo fakt výživný 🙄 Já zpruzelá z dětí , z toho že sem s nima furt sama doma... ranní odchody do zařízení a do práce 😖 ... pomohlo až když děti trochu vyrostli a já se trochu hodila do klidu a nebyla furt taky tak vystreslá (no po kom to ty děti maj, že? a o to víc mne to točí, že 😉 😅)
Když se nemůžu udržet pomohlo odejít do sousední místnosti a tam si zařvu, vybrečim se, ... a pak se vracím k dítěti , že takhle tedy ne, že na to nemám nervy, že mi musí pomoct, jinak že to už nedávám...

meeduza
8. říj 2019

Holky to je jako muj maly. Je mu dva a pul a je to des. Zkousi si sundat ponozku, kdyz se mu to do 3 vterin nepodari, tak zacne natahovat, po 5 vterinach uz strasne rve. Jdu mu napriklad obout boty, hulaka, ze to musi udelat tata. Pak si jde nekolikrat sednout na zidlicku, dokud si nesedne presne podle svych predstav ... kdyz se mu to nedari, tak je z toho strasna scena. Vcera u podobne scenky, kdy se maly uz valel po zemi manzel prohlasil, ze rozhodne nechce druhe dite, ze je Pavlik naprosto mimo, ze miminko se mu nebude podrizovat. A taky prohlasil neco o tom, ze je maly nemocny - tim myslel na hlavu. No, jsem rada, ze takovy neni jenom nas pavlik, ale co s tim, to nevim. Vysvetluju, ptam se... ale nakonec to vetsinou konci tak, ze manzel boucha dverma a odchazi na zahradu a ja pavlika servu, nebo obcas i dostane 😢

svntvt
8. říj 2019

Děvčata hlasim se do klubu 😂 mam doma to same. Rev je prakticky furt, je netrpeliva, u niceho nevydrzi, kdyz ji neco nejde, vzda to cca za 2 sekundy s revem nebo vztekanim. Presne jak pise zakladatelka, porad dokola opakuju Nebrec, rekni, pomuzu ti.... Nekdy.... zduraznuji ze NEKDY (1 případ z 15) uz ale vidim vysledky 😂 zacne rvat, podiva se na me, uvidi muj vrazedny pohled 😂 zastavi a rekne Maminko, prosim, atd... To jsem vzdycky nejšťastnější, kdyz to udela 😂 jinak je to rev, stezovani, fnukani nonstop... Snazim se ji nesrovnavat s ostatními detmi, pac vetsinou mam v okoli asi zazracne hodne deti 😂 ale díky tomu, ze jsem uz videla i par podobnych kousku 😂 jako je nase mala (a nekdy i horsi) a ctu i zde, ze neni jedina, rikam si, nema smysl ji srovnávat s klidnymi vyrovnanými trpelivymi detmi 😂 proste takova neni. Je to narocne dite se vsim vsudy. Cekame ted druhe a nedelam si iluze o tom, jaky masakr nas ceka 😂😂😂 a radu nemam 😂😂😂😂😂

svntvt
8. říj 2019

Jo a nejlepší je pak poslouchat ty ostatni matky jak rikaji "Predstav si ze existuji matky ktere diteti i daji na zadek...nebo treba mu vyhrozuji necim co stejne ani nemuzou splnit...nebo mu rikaji ze zlobi-dite prece nezlobi,dite se přirozeně chova!" ... To pak soupu potichu nohama, pac ja uz vyzkousela vsechno vychovne zakazane ovoce co existuje, ackoliv jsem od zacatku rikala, ze JA rozhodne takova nebudu 😂 kdyz se holky bavi o vychove a hrozne maji potrebu se vyjadrovat k vychove jinych, tak ja vzdycky rikam, ja se vyjadrovat nebudu, nemyslim si, ze je moje vychova nejlepsi, ba naopak jsem přesvědčená o tom, ze je nejhorší 😂😂😂 ale delam co muzu no... Vic nevim...

luckylee
8. říj 2019

Jedine co me pri cteni tohoto prispevku napadlo je...jak muzes uplne chtit po diteti aby ovladalo sve emoce kdyz to neumis sama? Ne ze nezvladas jeji emoce ale nezvladas ani svoje.A tam bych zacala.
Ja to uplne chapu ze to je protivne a neprijemne ale proste to tak potrebuje.
Deti ty emoce citi mnohonasobne vic.Predstav si kdyz se ti neco strasne nedari a nejradsi bys to roztriskala a nadavala jak spacek...a pak si predstav ze tohle to dite treba citi i u te blbe ponozky ktera ji nejde navlict.😄
Tobe taky bouchnou nervy a nejde ti pak se ovladnout...potom to nemuzes uplne chtit po ni.
Kdyz ti je na hovno-ocenis spis kdyz k tobe prijde nekdo blizky a zacne ti vysvetlovat jak to muzes delat lip a nebo kdyz projevi pochopeni a necha te si tim projit?

A prosim vynechme ironicke reci o supermatkach a podobne.Taky obcas bouchnu a kricim.Taky mam doma citlive dite ale v naproste vetsine je to vsechno mem pristupu a mych emocich.Takze neber to jako snaha o radu ci moralizovani ale spis jen jiny pohled na vec.☺

babanci
8. říj 2019

Koukla jsem se na Tvůj profil, kolik je Tvojí dceři let. Asi jsi to v příspěvku nepsala. No, šest let. Tak klídek. To je asi úplně normální. Zkus pořád dokola vysvětlovat a až to už opravdu nepůjde a budeš chtít zakřičet, počítej si do desíti. Ono, když vyšumíš, tak si stejně nepomůžeš. Já už jsem vycvičená, po třech dětech a třech vnučkách se na mě dá už dříví štípat. 😀

kata267
8. říj 2019

@ilema nevim jestli je precitlivela ale ja mam doma taky malou "nervacku" 3,5r. Ale ona teda nefnuka ona vylozene rve a zuri a me uz to taky nebavi a kolikrat bouchnu, mam toho dost protoze do toho resim jeste I druhou dvouletacku...rano se nechce prevlict z pyzama, pak nechce tyto kalhoty, pak ne tohle tricko, pak si s sebou musi vzit ven panenku, pak auto a jeste to a tamto atd atd.ja nevim co jeste a me to totalne vytaci.....radu bohuzel nemam zkousela jsem vsechno mozne ale kdyz zacne tak.proste musim pockat az zas prestane

kata267
8. říj 2019

Ale trochu me desi ty roky co tu udavate...to.jako neprestane nikdy? Ja furt doufala ze treba za rok to bude lepsi ale jak tu ctu 11let tak me jima hruza 🙈😀

babanci
8. říj 2019

@kata267 My máme přesně tu samou - duben 2016. Zrovna včera se vítala s kamarádem ze školky a on jí neúmyslně povalil. Podle záchvatu to vypadalo, že je konec světa. Říkala sem jí, tak se nezblázni, vždyť se zas tak moc nestalo. 😀 Večer mě polila džusem a tu mojí větu mi zopakovala. 😀

kata267
8. říj 2019

@babanci tak na jare 2016 byly urcite nejaky erupce 😂 s tim povalenim to.uplne vidim jakej zachvat by to byl u nas 😀

drakenn
8. říj 2019

@luckylee díky, díky. Naprosto souhlasím

babanci
8. říj 2019

@kata267 Měla být ve znamení Berana, tak to jsem se křižovala, přetáhla to o pár dní do Býka. Taky rohaté a je fakt masakr. 😀 Jsem ale babička a ty jsou většinou přeci jen takové shovívavější. Tak já hodně diskutuju, zatímco moje dcera za zády naznačuje, že jí uškrtí. 🙂

babanci
8. říj 2019

Včera jí jeden chlapeček sebral suché listí, co si sbírala a dávala o kočárku. No to bylo něco. Stále jsem opakovala, že je kolem listí spousta a můžeme nasbírat jiné, ale ...tyhle jsou prostě její!!

ninive211
8. říj 2019

@baris
@anakolut Holky, nedeste me, mame doma taky přecitlivělou, vzteklou princeznu(cerstve 5 let). A porad doufam, ze nekdy se to snad musi zlomit. Na druhou stranu me tesi, ze nejsme sami, ze neni "nenormalní" a pravdepodobne nepotrebuje "odbornika", jak se vyjadrila moje mamka po prozite dovolene s ni, kdy s tema scenama byla fakt na ostudu. Holt máme doma "material", jaky mame, hodně je to v povaze a my se s tim jen musime naucit "pracovat",. Ale reknu vam, někdy je sakra těžký...

babanci
8. říj 2019

@ninive211 Odborníka doporučovala i moje máti po jedné společné dovolené na mojí dceru, Tvrdila, že tohle stvoření nemůže v mojí péči vyrůst /rozuměj, jsem moc mírná a hodně jí toleruju/. Přesto vyrostla, je jí 23 let a studuje práva. Vypadá a chová se standartně, zdá se normální. 🙂

atisa
Autor odpověď smazal
Zobraz
cherris
9. říj 2019

Doporučuji podívat se na respektující přístupy k dětem. Aha rodičovství a podobně. To že dítěti projevíte pochopení neznamená podpoření nežádoucího chování. A pomáhá to úžasně, dítě to brzo začne dělat taky.
Nemám velkou trpělivost a někdy je fakt den blbec, kdy to nezvládnu a na děti řvu, malý za mnou pak dojde, pohladí mě a řekne, že to bude dobrý... A je po vzteku

ilema
autor
9. říj 2019

@cherris já už jsem upřímně vyzkoušela kde co a kde jaký přístup, nespočetněkrat jsem se k ní v tom jejím zachvatu posadila a klidně na ni mluvila, že ji pomůžu, pohladila ji, že chápu, že se na tu ponožku nazlobila a že to zkusíme spolu, hmmm, tak nic, záchvat pokračuje, ještě si to začala vybijet na mně a křičet ještě víc, že si to udělá sama. Už se mi všechny ty směry výchovy pletou dohromady, ale když se fakt držíte a týdny zkoušíte vydržet a je to pořád stejné, tak je to fakt k zbláznení. Já mám ty nervy taky jenom jedny, vím, že to není správné, když mi rupnou taky, ale někdy to prostě nejde vydržet...

zelenaesmolda
9. říj 2019

@ilema
tak v afektu nic nevyresis,je treba pockat az to prejde

baris
9. říj 2019

@ninive211 ano, bohužel se to nemění. Dneska ráno opět scéna při oblékání 🙂

@cherris @luckylee tohle funguje u celkem "normálních dětí". Já mám doma extrém. Kdo nezažil, nepochopí. Starší dcera je extrémně citlivá. Má to od malička, od 11 měsíci si přes 3 roky způsobovala sama zácpu, má tiky, při velké změně (např. ranní družina) přestane jíst - respektive nemůže nic spolknout a já min. 3 měsíce mixuji jídlo, abych něco do ní dostala .... A do toho mám s ní několikrát za den excesy s úkoly, oblékáním ..., kdy se do 5s rozčílí, pak se okamžitě rozbrečí. Čím je starší, tím jsem já více tolerantnější (otupělejší) a nevylítávám jak čertík z krabičky. Vždy jí nechám alespoň trochu uklidnit, pak jí obejmu a vysvětluji a vysvětluji. Ale občas mám i den blbec, kdy mě bolí hlava, není mi dobře ... tak prostě vyletím.

Mladší dcera je naopak těžký flegmatik a sluníčko (stejná výchova, přístup). Ale má těžkou vývojovou dysfázii, takže mám u ní o "zábavu" postaráno. Proto jsem jasně řekla, že třetí dítě ani omylem. 😎😎😎

Jediné co pomáhá je předcházet těmto situacím. Např. vím, že dcera nesnese štrapmle se švem u prstů. Nedá to. Takže má legíny.

baraskaska
9. říj 2019

Mam doma kopii tve dcerky. Rve a rve a rve. Knoura u vseho, ja rikam ze ji rozbreci i uprdnuti.
Stale ji vysvetluju, ze kdyz neco potrebuje nebo ji neco nejde staci to rict a počká t, ze nejsem superman abych do vteriny splnila co chce. No nic nepomaha. A pockej kdyz bude k sobe mit sourrozence to ke teprva masakr takovadle povaha. 👍🏻

zelenaesmolda
9. říj 2019

@baris
tak ty svy u prstu nesnasim taky :D

cherris
9. říj 2019

@ilema v první řadě se nezlobte na sebe, nevyčítejte si rozčilení, trpělivost je omezená komodita. Zdá se, že sama potřebujete odpočinek a víc pochopení od okolí. Nejspíš dostáváte jen spoustu dobrých rad, je to tak? Máte komu si říct o pomoc?

verinikki
9. říj 2019

Naprosto chápu o čem mluvíte, máme doma skoro pětiletou podobnou emočně náročnou holčičku (dvouletá druhá zvládá emoce lépe☹
Je to prostě o přecitlivělé povaze a nevyzrálosti, u nás se to projevuje už od miminka - pomáhá jen ustavičná práce a podpora, dokola a do nekonečna s velice chabým postupem vpřed. Pro matku neskutečně vyčerpávající a demotivující, prostě svatá trpělivost....a jak píše paní přede mnou, je to opravdu omezená komodita a vyčítat si jedno ujetí na dvacet zvládnutých situací je k ničemu.
Dcerka to paradoxně někdy sama směřuje ke konfliktu, pak jak se vypláče a dostane tím ze sebe asi všechny ty nahromaděné emoce, tak je pak úplně v pohodě.
K radám těm, co to nezažily a mají doma běžné dítě, které má emoční zásek třeba třikrát za den...to o čem mluvím je neustálý problematický postoj ke všemu dvacetkrát za den - od oblékání, přes jakoukoliv změnu, že nedostane co chce - hned, tragický postoj ke ...nikdy už to nebude, nikdy tam nepojedu, atd., na jednu stranu obrovská sebestřednost a na druhou jakýsi pocit ublíženosti.
Prostě je taková, na druhou stranu akční, šikovná, společenská od malička, taková do světa...což je dle mého vykoupeno tím nestálým vlastním jádrem.
Jinak laskavý, respektující a chápavý přístup se nevyčte z knih...buď je přirozený nebo není, ale troufám si říci, že u maminky náročného dítěte najisto léty dřiny vypracovaný🙂
Co nám osobně pomáhá moc, je doma nucený odpočinek po obědě,nespí poo už od dvou a půl ale potřebuje to, když usne, je to půlka úspěchu, problémy jsou hned řešitelnější.
PS: příspěvek o jedenácti letech a pubertě mi tedy trochu nahání hrůzu🙂

anakolut
9. říj 2019

@verinikki naprostý souhlas.

ninive211
9. říj 2019

@verinikki Ano, sebestrednost, sobeckost, pocut, ze vse musi byt HNED...to je i u nas. Uz to mela odmalinka, ale vic jak je bezne a rikali jsme si, ze ona teda toho sourozence potrebuje jako sul. Aby z ni nevyrostl totalne rozcapeny sobecky fracek, stejne nekdy to jeji frackovite chovani a odsekavani, to je tedy sila, muze byt holka jen rada, ze vyrusta v obdobi 21.stoleti, byt to pred 40-50lety, tak je nejspis bita jak nezraly zito rakoskou (a ze pritom dnesni babicky samy priznavaji, ze ta hrozba rakosky k vetsi poslusnosti teda nejak stejne nevedla)

kassandra1
9. říj 2019

@ilema Když jsem to četla, myslela jsem si, že je holčička v období vzoru, ale koukám, že už je jí 6 let.... Jak se chová, když u ní nejsi? Ve škole, s kamarádkami, na kroužku nebo u prarodičů je taky fňukna a hysterka?

Sem začni psát odpověď...

Odešli

Nenašla jsi odpověď na svou otázku?Zeptej se ve fóru