Používáme cookies. Více informací zde. OK

Příliš hodné dítě, nechá se bít, neumí zakřičet

peetrunka
7. bře 2017
Ahoj maminky, mám doma 6-ti letou slečnu.Hodnou, chytrou, šikovnou....sen každé maminky.o)) Ještě chodí do školky, nicméně dala jsem příspěvěk sem prot. už je přeci jen starší.
Holčička je až příliš hodná, není tak společenská, neumí si získat děti....neví jak na to, ačkoliv v rodinném okruru s tím nemá problém. Je jedináček. Posledních pár týdnů řešíme ve školce, že ji jedna holčička co den "plácne" někdy i 3x za sebou. Není to při hře, ba naopak ony se spolu ani nebaví, prot. se té naší když ji neplácá tk se jí posmívá (paroduje její jméno apod.).
Naše holčička je hodně po manželovi, miluje děti a hraje si normálně, rozhodně není autista nebo něco podobného (věřím.o) ale ráda si i hraje sama, vždycky to tak měla. prostě občas má chvilku kdy chce být sama, řekne si odejde a hraje si a pak zase přijde mezi ostatní.o) Kdo z nás někdy nechce být sám.o)
Ale i p. učitelka mi řekla, že ona je ten typ, že je taková hodná, klidná, že si ji přesně i ty agresivnější vyhlédnou.
Navíc je to maminčin mazlíček, pořád se mucká, a potřebuje ujištění že ji milujeme.....
A teď otázka, rozhodně to nechci přejít jko nějakou dětskou šarvátku a rozhodně nechci aby se naučila "snášet" že ji někdo plácne!! Co dál? Máte někdo zkušenosti, prosím? Děkuji
nafuka
7. bře 2017
Mám taky holčičku, je ještě malá, ale co tu píšeš mě děsí.Myslím že by to měly řešit učitelky ve školce.Určitě to nenechávat jen tak.Máš jistě úžasnou, skvělou holčičku.Nebo promluvit s rodiči.Asi je ta druhá nějaká zamindrákovaná.Nechápu kde se to v těch děckách bere, výchova, povaha.Nechápu.Držím ti pěsti, ať to zvládnete.
sarihy
7. bře 2017
No já bych v prvé řadě toto řešila s učitelkou - tohle ta holčička nesmí dělat...takže bych si odchytla v šatně její rodiče probrala to s nimi, protože tohle prostě není normální. Nenechala bych to být, rozhodně ne.
S dcerou radí hodně mluvit a vysvětlovat, že nemusí s každým kamarádit, ale je potřeba vědět, že některé chování už je přes čáru, takže se musí ohradit, a pokud to nepřestane, musí vyhledat pomoc dospělého - především paní učitelky. A hlavně že budeš ráda, když ti taková trápení a situace bude říkat, protože jen tak jí pomůžeš.
Moje starší je introvert, zažívá ve škole to, že s ní moc nechce nikdo kamarádit, nic fyzického, ale stačí to k tomu, aby byla smutná a měla bolest na duši - mluvíme o tom, snažíme se pomoct, hodně komunikuji s učitelkou a vychovatelkou, ale stále je to ještě v mezích, prostě ne každý má miliony kamarádů. Fyzické ubližování bych ale řešila okamžitě.
barchen
7. bře 2017
@peetrunka
Jsou děti, které si vystačí samotné. Já byla taková, nevyhovoval mi obrovský kolektiv, ráda jsem se bavila od dětství sama nebo max. s někým podobným mne i ve školce, např. jsem hodně četla, i o prázdninách a často se vyhrála sama. To víte, že takový typ rád přitahuje ty typy, které můžou šikanovat, plácat, ponižovat a dělat si legraci třeba z jména, oblečení, vlasů nebo fyz. stavby těla. Setkala jsem se s tím, nevadilo mi to, ignorovala jsem to. Samozřejmě pokud by to přerostlo ve fyz. napadení, tak to bych si asi nedala (měla jsem bratra a prát jsem se uměla). Nevyrostl ze mě žádný exot, naopak jsem hodně úspěšná ve svém povolání, protože raději pracuji sama (nejsem moc závislá na takové té "týmové" práci, kde se hodně lidí schová a předstírá práci) a tím pádem mám svoje výsledky, které jsou doceněné. Nedávno se mi takhle stěžoval kolega, že má 5ti letého kluka, který je na tom jako Vaše holčička, a že má strach, jestli nebude samotář. Tak jsem mu vysvětlila, jak jsem na tom byla a jestli mu připadám jako samotář a podivín. Právě naopak, dokážu lidi odhadnout hned od počátku.
Můžete to zkusit řešit ve školce, ale učitelky s tím moc nezmůžou, pokud tato holčička nemá doma autoritu, která by ji vysvětlila, že plácat jiné děti se nemůže, že utahovat si z jiných je špatné, atd... Maximálně to bude dělat potají... Někdy mi připadá, že někteří rodiče nechají svoje děti jaksi "poplácat" jiné děti jenom proto, aby se cítili jako silní a tím se ujišťovali, že to jejich dítě nebude to, které bude šikanované.
Co Vám řekla dcerka, vadí jí to, že si hraje sama? Nebo chtěla by kamarády ale neví jak tam zapadnout? Musíte vědět, co vyhovuje jí samotné..
lenka27
7. bře 2017
rozhodně o tom promluv s učitelkami, ty nejpřesněji ví jaké děti jsou a jak na ně, tak si s němi o tom v klidu promluv než půjdeš za rodiči, protože oni bohužel u těch situací nebyli
evik19
7. bře 2017
@peetrunka Myslím, že to, co popisuješ, musí být pro dceru strašně nepříjemné a ubíjející. V každém dětském kolektivu se ale najde jedinec, jako je tvoje dcerka a pak taky takoví, jako je holčička, která jí ubližuje. Pokud holčička nemá nějakou poruchu chování (např ADHD), tak se s tím určitě dá něco dělat. Zkuste si o tom promluvit s paní učitelkou, aby si takového chování více všímala a více ho odsuzovala. Je pravda, že holčičky jsou v tomhle často takové zákeřnější, protože říkají věci, které ubližují, ale zároveň jim po formální stránce není co vytknout, jestli mi rozumíte, co tím chci říct. Paní učitelka s tím musí nějakým způsobem pracovat a mělo by se to časem lepšit, ale je to běh na dlouhou trať. Já jsem měla podobnou holčičku v první třídě a byl to vážně boj.
Ve třetí třídě jsem pak měla kluka, který se takhle zákeřně posmíval ostatním, byl to chytrý a hodně nadaný kluk, o to víc mě tímhle štval. Několikrát jsem mu promlouvala do duše po dobrém a pak jsem ho jednou musela prostě postaru seřvat, že až skoro brečel, a od té doby je klid. Ten den jsem z toho teda měla hodně špatné svědomí, že jsem to přehnala, ale je fakt, že byl od té doby jak vyměněný, jakoby mu to došlo teprve když jsem fakt zvýšila hlas a dala jsem jasně najevo, že takhle tedy v žádném případě ne a že už netoleruji žádné výmluvy.
Můj syn byl v podobné situaci jako vaše dcera - ve třech letech hned po nástupu do školky. Nechtěla jsem ho učit, aby se bránil násilím, ale naučili jsme ho hodně hlasitě křičet, to agresora dost často účinně zastraší a odežene, navíc to přivolá autority 🙂. To je možná to nejefektnější, co pro sebe může dcerka udělat, pokud je ta druhá holčička rozený agresor (případně má agresivní chování naučené z domova - nemá třeba staršího bratra?), tak asi nemá moc smysl se s ní zkoušet spřátelit.
jatecka
8. bře 2017
@barchen tak tahle věta - "Někdy mi připadá, že někteří rodiče nechají svoje děti jaksi "poplácat" jiné děti jenom proto, aby se cítili jako silní a tím se ujišťovali, že to jejich dítě nebude to, které bude šikanované" to je přesné, lépe bych to nenapsala, stejně tak souhlasím se samostatností, sama jsem si hrála raději bez velkého kolektivu a dodnes se moc na okolí nespoléhám, v práci je to výhodou, stejně tak v mnoha dalších věcech.

Jinak k tomu plácnutí. Není to tak dlouho co moji 7mi letou neteř zbil 5ti letý kluk (předtím to bylo občasné plácnutí) a jeho matka sdělila, že z něj nechce mít ňoumu. Pro někoho možná drsné, ale ségra při další takové šarvátce toho chlapce chytila a normálně ho praštila (jeho matka to neviděla a chlapec moc neumí mluvit), od té doby má neteř klid a kluk se jí vyhýbá.
peetrunka
autor
21. bře 2017
@jatecka
@evik19
@lenka27
@barchen Holky moc dekuji Vsem za odpovedi.Snazime se to nejak stabilizovat.Jednou ji dcerka uderila tak ze ji to vratila (chodi na karate),tak ji manzel musel umirnit ...nicmene draha "kamaradka ze skolky" to nezopakovala.Ale bude to asi opravdu dano jeji osobnosti- den na to ji shodila 3leta holcicka z houpacky a ona se nechala a snazila se ji to poiticky vysvetlit,coz samozrejmne nepadlo u 3lete na urodnou pudu.o)) Dost se divim prot.nase dcerka ma 124cm a 23kg neni drobitko a fyzicku ma podle me dobrou.o)Kdyby se jednou rozmachla zbila by 3deti najednou a uz by si nikdo nedovolil....ale nema to v povaze a ani nechceme aby pak JI neoznacili za agresora.o( Ale vcera prisla zase s tim ze se poprala ale ze O.bouchal do H.a H.prohraval a ona ho ma rada tak mu musela pomoct...tak nevim kam tohle speje.o)Jako myslenka dobra ale nevim neviiim .o))Ted studuju chytre knihy o sikane a psychologii deti .o)Ale prijmam jakekoliv rady...
peetrunka
autor
21. bře 2017
@nafuka Taky nechapu kde se to v nich bere .o( Od mala jsem ji ucila se ze detem neublizuje ze jsou si vsichni rovni,zr kdyz je nekdo mnladsi musi milu vsechno pujcit a automaticky ma prednost ze kdyz byla mala taky jsem ji branila...ted premyslim ze jsen ji mozna branila moc a nenechala ji bojovat samu za sebe...ne fyzicky ale slovy ciny.....ted je v tom ztracena a to je pro ni matouci podle me. Vseobwcne je spis klidnejsi nema rada kdyz zvysime hlas apod.Dneska jsme kuprikladu na hristi a tam "tmavsi spoluobcane,deti" nadavali dvoum malym vietnamkam holcickam.Vyhodily je z houpacek a zahodily jim aktovky tak jsem si stoupla a rikam A DOST! Chlapec ztuhnul stahnul se.Manzel rika:Mam si zavazat tkanicky?.o)Jako dneska je to tezky...jak ji ted vysvetlit ze jsou lide kteri jsou "rizikovejsi" nez jiny? Sama se v tom placam a to jsem.dospela.o)
barchen
25. bře 2017
@peetrunka
Já bych jí nechala ať se brání slovy nebo i činy a to, že brání ostatní, které má ráda, taky není špatné., pokud se nepere co týden. Samozřejmě prát se za každou cenu asi ne, ale nemyslím si, že to bude Váš případ. Pak ale o každém incidentu bych si s ní promluvila, ne rázně ale tak nějako kamarádsky, vytáhnout z ní, co se stalo a proč se to stalo, proč a jako zareagovala a jestli si myslí, že to bylo správné. Prostě i kdyby se nic nestalo, tak se s ní bavit o každém dnu ve školce, časem ve škole a zjistit, jak na tom je a co za lidi - děti, má kolem sebe. Nekárala bych jí, nevytýkala bych jí něco, co by nepřekročilo jakýsi Vámi vymezený rámec. Na některé věci musí přijít sama, jsou lidi i děti, kterým stačí říct jednou a víc si nedovolí překročit jisté hranice, jsou lidi i děti, které budou to samé zkoušet pořád dokola. S tím se bude setkávat i v dospělosti. Jestli je podle Vás v pořádku, že se zastane slabších, tak proč ne. Ale taky to nemůže být pořád. Možná jí i pomalu vysvětlovat, že jak píšete, určité skupiny jsou "rizikovější" a není to vždy dané jenom barvou pleti, že jsme lidé různí a takoví budeme vždy. Vysvětlit, že její věci jsou její a nemusí je vždy dávat nebo půjčovat ostatním, že některé věci si nemůžeme nechat líbit ale také že ani ubližovat ostatním není vždy to správné. No není to snadné ani mezi námi dospělými 🙂
koordinatorka_odboje
25. bře 2017
Z teto diskuze si odnasim, ze musim dite zapsat do nejakeho bojoveho sportu...a sebe taky😊
Nedavno to resila kamaradka, sla za ucitelkou a nic, za rodici a nic, tak si pockala na toho kluka a pohrozila mu, ze mu to razantne a nazorne vrati, kdyz ji bude bit dite. Pomohlo az to. U nas ve skole ucitele take nad sikanou zavirali schvalne oci a nemam iluze, ze by to v dnesni dobe bylo jinak.
astyna
26. bře 2017
ahoj,moje sestra byla stejná - maminčim mazel, ze školy utíkala, až musel zakročit můj otec. Ve škole měla průměrný prospěch, sice byla v klidu, ale špatně si vzpomínala, co má vlastně doma dělat za úkoly, neuměla pořádně číst a vlastně dnes by byla označena asi za dyslektika. No je to asi 46 let zpět a tenkrát měl ještě kantor slovo.

Nicméně, ségra si i přes svou neprůbojnost našla hodně kamarádek, které má dodnes, v práci se svou povahou trošku zápasí, ale jinak si myslím, že je spokojená. Ne každé dítě musí být tahnoun na branku, vůdce smečky apod.
barchen
27. bře 2017
@koordinatorka_odboje
Ne všude. Moje máma ve své školce (ředitelka a učitelka) šikanu nestrpí (řeší to s dětmi i rodiči pokud se něco vyskytne) a to jsou doslova i "multikulturně" obohacený kolektiv. Mají pravidla, stejné pro všechny, prvky montessori ale "volná výchova" by si tam místo nenašla.
rybamrazena
27. bře 2017
@peetrunka Není hodná, jen má nízké sebevědomí (stejně jako ty, co moc křičí). Nevím, jestli se vám podaří u takto malého dítěte najít důvod, ale mohla to být nějaká prkotina, která ji strašně ponížila - mnohdy to dospělým ani nesepne...
peetrunka
autor
28. bře 2017
@rybamrazena Jojo uz to vsechno okolo studuju .....a dost ji ted pozoruju,a vazne ma nizke sebevwdomi.Je to tim ze je to nase prvni dite,ve vsem ji omlouvame se vsim ji pomahame...po prazdninach jde do skoly a ve sve podstate jw na nas porad az neumerne zavisla...a je fakt ze ted se uz kolikrat sama slysim jak rikam veci ktery i pro me kolikrat by byly dost neprijemny je slyset.o(Tak ted chvalime,podporujeme,vedeme k samostatnosti...a vypada to ze je to na dobre ceste,ale pro ni jako typ osobnosti to bude dlouha cesta....nicmene v SO byla na prvnich zavodech v karate a ziskala bronzovou medaili a uplne ozila.Najednou pobihala po cele hale nas si nehlidala,chlubila se s ni,seznamovala se sama,dovadela....a to podotykam se od nas mnohdy na krok nehne.o)Vubec jsme ji nepoznavali s muzem ..ale byla stastna .o)
tabedla
5. kvě 2017
@sarihy Dobry den.Tez jsem introvert.Bohuzel s tim nemam potize jen v detstvi,bohuzel i ted.Jsem takova,ze reknu co si myslim,casto si stojim i za svym nazorem,nebo si jen chci vec udelat podle sebe.Jsem rada ibcas sama a bohuzel ani moc kontaktni.Ve skolce jsem co si pamatuju doted mela desny potize kvuli detem typu posmevacstvi atd.Ve skole sice nejaky ten rok vypadalo,ze ok,ale pozdeji to zacelo znovu.Nu v praci to same az do te doby nez jsem se dostala do party vetsima kluku a tri holek.V zenskem kolektivu jsem se nikdy moc nechytala.Mam spis par kamaradek a velke party tez moc nevyhledavam......Jen chci rict,te vim co holcicky zazivaji a,ze s nimi moc citim.Moje mala vypada,ze bude stejna je sice spolecenska,ale zjistuje,ze bohuzel ne vsechny deti jsou dobre.Mynule kdyz jsem prisla do skolky byla uknourana,hladila me a rikala mi maminka hodna...Tak jsem si rikala,ze se ji tam asi neco stalo.No nikdo mi nicnechce rict,moje mala jeste nemluvi.Mluvi jen par slov tak 60-80.A pri koupely nu sram.na zadech a dve tecky.Napadlo mi,ze ji nekdo necim placnul a kousnul.Mala rika,deti,kluk.A kdyz jsem si povidala s kamaradkou a aniz bych ji neco rikala,tak mi povedela,ze holka mela sram pres zada a dve tecky jako by ji nekdo kous a necim pretahl.A kdyz se ptala maly,tak rekla jo kluk.A zopakovala ji to i tri dny na to.Nu desny uplne mi probjehl v hlave muj otisk cele pusy od jednoho kluka na ruce.No spatna jsem nakonec byla ja,jelikoz jsem sla a oplatila mu to.Jenze kluk byl u ucitelky oblibenejsi.A mala bohuzel vse jak po me,tak po tatovy vse vraci.Nadruhou stranu ma dny,kdy se nevim proc nevyspi a necha si zase vsechno libit.Nu.Chjo.Je to slozite,mynule mi tam diky tomu vubec nechtela jit.
tabedla
5. kvě 2017
Jo jeste jsem chtela dodat,jako kousala mi taky asi mesic.Nez jsem ji vysvetlila a naucila,ze se nekouse.Jenze do te doby to nedelala a zacela az pote co ji jeden klucik pokousal v rodinnem centru.Odnaucila,poucila,naucila.Pak pride do skolky a tam si nektere deti kousou jak chteji a ucitelky bud nic nevi nebo to dokonce taji.Proste nereknou.
phelen
5. kvě 2017
Take to muze znamenat "chci si s tebou hrat",ta holcicka muze davat najevo zvlastnim zpusobem zajem o Vasi dcerku.
evulilinek
7. kvě 2017
S mím synem jsme řešili šikanu ve druhé třídě radikálně. Sebeobranou... Napadali ho o 3 roky starší kluci. Učitelé s tím nic nezmohli ale pár chvatů z JUDA... To zabralo..... Je potřeba šikanu utnout v počátku než to dítě úplně zničí. Prostě si nenechat nic líbit.

Sem začni psát odpověď...

Odešli