Chtěli jste mít jen jedno dítě?
Zkusím co nejlépe naformulovat můj problém. Já sama jsem jedináček a vždy jsem věděla, že chci jen jedno dítě, měla jsem vše, naši se mi naprosto výborně věnovali, prostě super dětství, žádné strádání a i teď s nimi báječně vycházíme (i s manželem). Teď máme roční holčičku a já začínám v sobě řešit otázku zda nemít ještě jedno, jestli toho budu někdy litovat nebo ne. Nevím, co je to sourozenecká láska, zda je dobré mít sourozence. Manžel byl smířený s jedním a také neví, co nám může druhé dítě přinést. Prosím o vyjádření názorů, proč mít druhé dítě, může mít člověk rád obě děti stejně? Já mám ráda malou a mám strach, abych jí nezačala omezovat a odstrkovat druhým mimčem. Jen vím, že pokud druhé, tak teď, tj. v rozmezí dvou let od sebe. Díky moc za pomoc.
nikdy jsem jedno dítě nechtěla ...minimálně dvě 🙂 zatím mám jedináčka a doufám,až se najde ten pravý ..tak bude ta holčička 😵 a když néé,tak mám aspon Kubulku ..a budu čekat na vnoučata 😀
Já jsem ze 3.dětí-nejstarší.Brácha se narodil 11 dní před mým 1.rokem,takže jsme spolu vyrůstali jako dvojčata a nedali bez sebe ani ránu.Když mi zbývaly nec. 3 měsíce do 3.narozenin,narodila se nám sestra a od té doby jsme měli po "pohodě".Věčně jsme si s ní museli hrát,tahat jí s sebou kamkoliv jsme chodili s kamarády a ona pak po návratu žalovala rodičům,co a kde jsme ne/prováděli.Prostě byla tak naučaná od našich a aby se s ní nemuseli otravovat,věčně jsme jí měli na krku.Dokonce si pamatuji,že i ve svých cca 13.letech jsem byla svými rodiči nucena,abych si s ní hrála s panekami,ikdyž mi to dávno nic neříkalo 😅
Jedináčka jsem určitě nechtěla(toho mít,je opravdu jen o strach ☹ ),ale ty 2 děti jsou tak nějak ideál.Sice je to finančně,psychicky i fyzicky náročnější,ale zase se ty děti lépe vychovávají,když jednom dám za vzor toho druhého a naopak.Dělám vše proto,aby z nich byla nerozlučná dvojka,aby se měli rádi,protože až tu s manželem jednou nebudeme,budou rádi,když budou mít jeden druhého.Z výchovných chyb svých rodičů jsem dostatečně poučena,takže když se vyskytne podobná situace,kterou jsem zažila v dětství,vyskočí varovné červené světlo a vím,že tak to prostě dělat nesmím-tzn.,že např. nikdy staršímu synkovi nadávám za úkol,aby hlídal toho mladšího a zodpovídal za to,co v jeho přítomnosti udělá. 😉
Na 3.dítě bych se srdcem cítila tak za 2 roky,ale finančně bychom to už neutáhli.Možná ze začátku ano,ale pak už ne a nechci,aby ty zbývajíci 2 děti doplácely na to,že jsem pro ně vynutila dalšího sourozence ☹
Ahoj holky, tak já to mám tak, že mám dvouletého chlapečka. Ráda bych ještě jedno dítko, ale manžel nechce. jedno mu stačí. Je to i částečně kvůli pohodlnosti. malej už je celekm šikovný a už nás nepotřebuje u všeho jako asistenci. představa druhého s emnaželovi nelíbí. Navíc se ted vše zkomplikovalo ješt víc, a to manželovou nemocí. Díky zanedbané péči lékaře amá chronické onemocnění ledvin a hrozí mu t¨dylýza a transplantace, snad za hodně let ☹
Já jsme z toho strašně špatná. Jak z toh, že asi nikdy nebudu mí dvě děti a pak z jeho nemoci.
Ja som jedinacik, manzel je jedinacik. My mame jedinacika. A k tomu, ze ak ti zomru rodicia, budes sam a tak. Mne zomreli rodicia. Otec v 16 a mama v 18. A vychovali ma tak, ze som prezila a este som zvladla aj dve VS po ich smrti. A k surodeneckej laske, no....
mama bola zo 6 deti, otec z 8 deti. Po ich smrti mi ani jeden nemohol.....ani jeden.....a babka? Tu sme doopatrovali my a nase drahe tety dosli az na dedicske konanie.......
tak ja asi nepotesim, ale nie vzdy je surodenec opora v zivote alebo pomoc....je mi smutno ked to pisem, ale ja mam taketo skusenostiasi som prave urobila skaredu pesimisticku vsuvku..... ☹
My s přítelem jsme rozhodnutí pro 1 dítě.
On je ze dvou(má o 10 let staršího bratra, takže každý vyrůstal jako ,,jedináček,,), já mám o 5,5 let mladší sestru. Hrozně mě štvalo, že mi ji naši vždycky strčili na starost a já místo lezení na stromy s kamarádkou musela dávat bacha na ségru 😀
Sem tam jsme o druhém mluvili, ale situace nám nepřeje, prodávali jsme malý byt-neprodali, malé v únoru zjistili celiakii a cukrovku, to hlídání všeho je strašně náročné a skloubit to s péčí o miminko nebo už druhé dítě si ani nedovedu představit teda 😝 😢 jsme vycuclí jak citrony a dokud se malá o sebe nebude schopná ,,postarat,, sama, jako píchat inzulín, odhadnout množství inzulínu, zvážit si jídlo...je toho moc zkrátka ☹
mimo jiné, když přítelovi umírala maminka, jeho bratr tak akorát o víkendu přijel, dal nám 2 hodiny volno, a zase jel pryč 😒 neříkám, všude to tak není, ale může být, sourozenci nejsou zárukou spokojenosti 🤐
vždy jsem chtěla mít děti dvě a mám je. mít parťáka se mi jeví jako ta nejlepší investice pro dítě. bonusem je to, že si spolu vyhrají.
ja mam jedneho syna a velmi by som chcela este jedno, pripadne aj dve deticky, len nieje s kym 🙂 dufam ze raz bude, chcela by som pre syna surodenca
Tak já jsem si říkala, že se pořídím jedno a pak uvidíme. A teď vidíme...že chceme další! 😀
@jajka257 vím,že seourozenec není záruka toho, že si až budeme staří budou pomáhat a budou semít rádi. je to risk,ostatně jako všechno v životě. Sama mám o 8let starší sestru a moc si nepamatuju,že by jsme si nějakhrály či mě měla v lásce.Musela mě hlídat a to ji asi dost štvalo. Ale ted už je to jinak,už jsme obě vyrostly a snad se máme rády🙂 Myslím,že každý to má nastavené jinak,a tak to má být.
@sylvar tak to mě mrzí, že se to s malou tak zkomplikovalo ☹ Ale naštěstí dnes už ten život s cukrovkou je zase o něčem jiným.Akorát ted to máte asi hodně náročné.Třeba až malá odroste si pořídíte druhé 🙂
U nás je hlavní potíž v tom, že manžel má nemocné ledviny a dyalýze a transpalntaci se nevyhne.Jen to snad bude až za desítky let. Je to ted moc těžké,je to mladý člověk a moc se s tím nesrovnal.A chce si užít pohody dokud to jde. Druhé dítě by bylo pro něj znovu ten kolotoč než začne dítě trochu komunukovat a on na malé mimina moc není.nevím jak to u nás dopadne,ale snad do bře.
Když jsou sourozenci rozdílných povah, tak je ani společná krev nespojí. My jsme se sestrou 4 roky od sebe a co si pamatuju, tak sjem ji neměla ráda a žárlila jsem na ni. Celé dětství jsme se praly a řezaly. Dnes, v dospělosti se vidíme tak jednou za měsíc, někdy ani to ne.
Čekám první dítě a asi i poslední. Partner má již dva syny z předchozího manželství, 18 a 12 let, takže i tam je velký věkový rozdíl, natož s tim mým. Takže vlastně bude sám, jedináček ale zároveň bude mít již dospelé bratry.
@paja83 můj syn má knížku a v ní je citát: "to nejhezčí co dítěti můžete dát je sourozenec". Přecevzetí, že budu mít obě děti stejně ráda je nemožné - každé dítě je individualita a tak je potřeba k nim i přistupovat.
nerozmýšlaj a majte ešte jedno dieťa. Budú sa možno hašteriť a vy budete mať viac starostí ale budú mať jeden druhého. Ty si toho druhého nikdy nemala. Ja mám dvoch bratov - ináč boli stále hádky, ale nikdy by som ich nemenila. Ani dnes nemáme rovnaké názory, ale práve to mi niekedy otvorí oči.
Ja mám jedno dieťa a veľmi si želám druhé. Práve som dostala menzes po tehotenskom teste s nádejnými // , síce len duch ale bol tam . Dnes už zase nie je nič.
mnoo mam sice 2 deti ale ak u niekto pise aki paratci a ako nezostat sam su naivni rodicia:((moj MM ma brata a radsej keby nemali jeden 2ho su ako 2ja cudzi ludia ktori sa nahodne stretli:(((ja ma dalsie 3 segry mame sa radi ale tiez mame tie svoje trenice🙂)sme radi ze nas je ako hadov ale kazda mame svoj zovot,surodenec ti nezaistuje ziadnu podporu alebo lasku by si mali rodicia uvedomit,zalezi ako budu rodicia tych surodencov viest...niekedy sa ma jeden lepsie akoby boli dvaja.
Pročítám diskuzi zpětně i jsem nakoukla do skupinky maminek jedináčků a zjistila jsem (v dobrém), že nakonec většina z Vás do toho druhého šla.
Já sama jsem vždy toužila po velké rodině, opravdu i 4-5dětí. Bohužel asi nebýt momentální situace jaká je (ve světě), kdy muž nechce do takového světa další dítě, tak máme stopku na dvou. Osud tomu chtěl a třetí přeci jen bylo na cestě, ale bohužel jsem o něj přišla. Sama jsem jedináček (bratr umřel) a já tedy jako jedináček strašně trpím, cítím se sama a závidím kamarádkám, které mají více sourozenců. 🙂
ja mam jedinacka.. PROZATIM ... ja sama sem ze 3 deti.. a bylo to fajn.. ja rozhodne chci min jeste jedno.. ale klidne bych brala mit 3 deti.. muj muz teda nechce o 3 ani slyset.. no on nechce slyset ani o 2.. takze u nas je to na palici.. pac ja su nestastna.. ale urcite jedinacka neeeee.. .nerikam ze jedinacci jsou o neco osizeni. nebo jsou jini.. ale proste mit 2 deti ktery si spolu hraji a tak podobne musi byt fakt prima.. 😵 snad se toho taky jednou dockam 😵