Jaký vliv by by mělo odloučení syna na vztah k mladšímu?

No ja myslim ze sis vazne odpovedela sama...to by fakt dobre nedopadlo...nedala bych ho...pockej az bude mladsi trochu vetsi a pak je posli oba😉

tak za me take Ne... na vikend proc ne, ale dlouhodobe....

Ahoj, já bych si z toho těžkou hlavu nedělala. To že babičky děti rozmazlují a nerespektují přání rodičů, je bohužel úplně běžné. To se týká výchovy i stravy. Ale já si třeba myslím, že takové krátkodobé rozmazlování u babičky nemá na dítě negativní vliv, ono samo pochopí, že to, co si dovolí u babičky, si nemůže dovolit doma a bude respektovat pravdidla podle toho, kde je.
U nás ani nebývá problém v tom, že by se po návratu od babičky (po pár dnech tam strávených) k sobě děti měly nějaký horší vztah, spíš to vypadá tak, že si spolu víc hrají a mají radost, že jsou zase spolu.
Ale jestli nechceš dítě na delší dobu ke tchýni pustit, tak je rozhodnutí na tobě. A samozřejmě taky na dítěti - já bych se asi zeptala dítěte a kdyby chtělo jet na pár dní k babičce, tak bych ho pustila. Podle mě ho to prostě obohatí 😉

taky bych ho nedala 😉

max tyden na prázdniny víc ne

já bych se ho zeptala. jestli tam vůbec chce, je už dost velkej, aby ti odpověděl a když by řekl, že jo, dala bych ho max na víkend, nebo dva dny v týdnu........ to zas on není schopen si ještě říct, to je ještě malej
já dala naší takhle v sobotu ráno a v neděli zase přijela s tím, že kdyby večer chtěla jet spát domů, tak bylo domluvené, že jí přivezou
víkend si moc užila a na sestřičky se těšila 😉

Mám vlastní zkušenost. Moje máma nesměla min. dva roky po porodu staršího bratra otěhotnět a za půl roku čekala mě. Prognozy nic moc. Měla jsem mít x postižení. Zdravá jsem se nenarodila, ale nic vážnýho, naštěstí. Každopádně jí všichni slibovali, jak jí budou pomáhat, ať si mě nechá...i ta verze, že bych tu nebyla se promýšlela. No, jak to dopadlo víme 😉 Nakonec v tom máma zůstala sama. I tuto její zkušenost v podstatě prožívám teď také. Sice ne tchýně, ale jedná hodná teta neteta vytrhla mámě trn z paty. Vzala si k sobě staršího brášku, aby máma mohla vypiplat mě. To, že dřív se výchova a strava neřešili jako dnes asi všechny víme, takže v tom problém nebyl. Problém je ten, že můj bratr do svých 30 let nebral to odloučení jako hezké roky u tety, která mu dávala, co by rodiče nikdy ani ve snu nemohli. Ani jako důvod nechápal to, že má nemocnou sestru a maminka se o ni musela postarat a proto se nemohla plně věnovat i jemu. Prostě já jsem byla důvod, proč se ho máma vzdala. Proč nebyl s ní. Důvod žárlit víc, než běžně děti na mladšího sourozence žárlí. A tenhle blok se mezi táhl celé dětství i pubertu a část dospělosti. Další věc je, že opravdu nikdo na dálku neví, jak bude tchýně prcka vychovávat, co mu bude vtloukat do hlavy atd. Myslím, že strava je v těchto případech až to poslední. Ale naše teta neteta bráchu očkovala proti mladším sestrám. Vždy to bylo honem si to schov, ať ti to nesní, nerozbijou. Když zlobil, tak ho strašila tím, že když nebude hodnej, tak půjde domů k mámě. Když si ho pak máma opravdu chtěla vzít na nějakou procházku, program...nechápal, co udělal tak zlýho, že k ní musí. Neříkám, že tohle všechno by se muselo stát i u vás, ale moje máma do dneška tvrdí, že tehdy neviděla jinou možnost jak to zvládnout a proto to tak udělala. Dnes kdyby se musela rozkrájet, tak by to neopakovala. S bratrem už máme "na stará kolena" vztahy docela fajn. Nevím jestli ho to přebolelo, přestalo bavit řešit nebo to jen poslal někam dozadu do kouta a možná pomohlo loni i to, že můj syn se jmenuje Michal jako on a je to jediné dítko, které tak nějak bere na vědomí a je to prý jeho oblíbený synovec 😀 No asi je to i tím, že mu už tikají hodiny a přítelkyně se k ničemu nemá. To už je ale jiná kapitola.
Rozhodně si to dobře rozmysli, abych jsi jednou nemusela litovat. Asi bych si s ní i promluvila o té délce "hlídání", kterou nabízí a hlavně, rozhodně bych malého neposlala pryč na svátky. Tím, by jste žárlivost jen přiživili. Svátky jsou pro děti nejen o dárcích a Ježíškovi, ale o tom, že je rodina spolu. Cítil by, že jste ho vyšoupli z rodiny kvůli mladšímu a trápil by se. Já se celé roky skrytě trápila i za bratra.

Mám tchýni 500km, synovi je 6let a NIKDY tam ještě bez nás nebyl..i když to tchýně chce..očkuje ho, navádí ho.. Nerespektovala nikdy naše stravovací návyky, vlastně vůbec nezná synovo potřeby a zvyky..nejsem si jistá, že by ho zvládla opečovat ještě dnes..i když už je "velký"..rozhodně respektuji, že je jeho babička, ale to že ho vidí jednou za čtyři měsíce během víkendu s námi, z ní neudělá extra blízkého člověka..A hlavně, mám pocit, že se chce ukázát hlavně před kamarádkama jako to dělala vždy.. Hodně to zvaž, když máš dítě 30km, snadno za ním kdykoliv dojedeš, vyzvedneš.., ale tohle už je dálka..

Dala bych ho, třeba i na dva týdny. Kamarádka má podobně staré děti a staršího dává k babičce cca na 2 týdny vcelku pravidelně. Holt se babičky k dětem chovají jinak než rodiče, rozmazlují je, potraviny dávají jiné... ale ono to zas tak neublíží. Vždyť tam nebude napořád. Neboj, na sourozenecký vztah to mít vliv nebude. Třeba se naopak starší na mimčo bude více těšit. A Ty si v klidu napečeš, oběháš obchody, doma něco poděláš... no, však kdyby byl problém, tak si staršího zase můžete vyzvednout a odvézt 😉. My třeba s rodiči moc nevycházíme, ale malý prarodiče miluje... proč mu to odreagování nedopřát.

k takovýhle babičce bych dítě tedy nedala - máme nastavený nějaký pravidla a pokud se budou porušovat, tak bohužel, přesto vlak nejede! a takovýto babičky jsou na rozmazlování tak to nemůžu ani slyšet.....sama mám 2 kluky 3,5 a 6m je fakt že teda starší malýho zbožňuje on na něj nežárlí! mě stačí když je malej u našich na víkend tak stejně srovnat ho pak do latě chvilku trvá 😉

Tak jak to popisuješ - neměla bys z toho dobrý pocit ani ty, ani syn. Jediný, kdo ano, by byla tchýně. Ale kdo je pro tebe priorita? Jste rodina, jednotka, která funguje právě na tom, že jste spolu, i v těch náročných časech, a děti by to měly cítit 😉 a nikdy nevíš, jak by si to odloučení mohl vyložit teď, kdy ještě moc nechápe, proč by neměl být s vámi a bráška ano.

Pokud ti jde hlavně o vztah k mladšímu-tak pokud by starší k babičce chtěl, myslím že není problém. V opačném případě by asi žárlil a cítil by se tam "odložený".
A jinak záleží hrozně na tom, jaký mají vztah. Tři roky je docela málo-malá v tom věku u tchýně byla-tchýně je bezva a mají se s malou velmi rády, ale je to taky daleko, takže se moc často nevídají-a byl to trošku problém. A to tam byla v létě, kdy měli zajímavý program, venku a tak....(od té doby už tam ale jezdí běžně-i si sama řekne, že by chtěla). Z toho rozmazlování a tak bych si taky hlavu nedělala, jednou je to babička, tak co 🙂. Hlavně ji za to moc nedupej a dávej si pozor, aby to pak nebylo tak, že ho bude rozmazlovat a cpát sladkostma za tvými zády-"aby máma nevěděla", to by tě štvalo daleko víc.....
Zkusila bych to až o prázdninách.

@hanka10,.......................úplně Tě chápu.Pokud máš pochybnosti,ke tchýni ho nedávej-zvlášť,když je to tak daleko a když je tak malý.Já mám rodiče 120km daleko.Nikdy o vnoučata(co se týče hlídání apd.)nejevili zájem,odvolávali se na to,že už na to nemají tu správnou zodpovědnost a že když se starali o nás(jsem ze 3.dětí),nikdo jim s námi nepomáhal. 😕 Jako děti jsme bydleli v domě s babičkou,která na nás občas vyzvedávala ze školky,hlídala nás,když naši chodili po večerech za zábavou,jezdila s námi na návštěvy,aby si naši mohli se známými nerušeně popovídat a měla nás na starosti o prázdninách(to se ale podle mých rodičů nepočítá,protože babička bydlela s námi a ne tak daleko jako naši od nás 😅 ).Nemohla jsem to delší dobu zkousnout,ale nakonec jsem se smířila s tím,že naše děti budou závyslé na příměstských táborech a družinách-hlavně,že je budu mít každý den na očích a budu vědět,co se s nimi děje. 😉
Nicméně mi naši před rokem začali vnucovat myšlenku,že bych jim Adámka měla čas od času dát na celý týden,ale když na to přijde před Adámkem řeč,rozbrečí se s tím,že se mu tam nechce.Když vím,že se mu u nich nelíbí(nejde tak o prostředí,ale o přístup-naši jsou pořád ze všeho unavení,stěžují si,jak je všechno bolí apd.),tak ho k tomu nenutím.Když jim řeknu,že by jim tam po nocích brečel,protože by se mu stýskalo,tak mi na to řeknou:"No a co,...................on by si zvyknul!" 😕 😖
Nejde jim o něho,ale o sebe a to se mi fakt nelíbí. 😒 Až Adámek sám řekne,že by tam chtěl,tak ho tam klidně dovezu,ale takhle ani náhodou 😉

Já bych ho tedy klidně pustila, protože si zase opravdu odpočinete. Ale záleží o jak dlouhé době tady mluvíme. Déle jak na týden bych ho asi nedávala. Samotné by mi pak už bylo děsně smutno. Také ale záleží, jestli je tam malý nějak zvyklý. Jestli ne, tak bych začala postupně třeba jen na dva dny.
O vztahu k mladšímu sourozenci-tam myslím, že bude všechno v pohodě. Děti se rychle aklimatizují, zvyknou si a třeba ani žádnou změnu nepostřehnou.
A k rozmazlování-od toho hold babičky jsou. Samozřejmě všeho s mírou. Mohla by jsi dát babičce insturkce na papíře, které si přeješ, aby dodržovala. Ale také byla maminkou, tak by malému nijak neublížila. Musíte se respektovat navzájem. Ona tebe jako matku s tvými přáními a zásadami, ale ty jí jako babičku, která si chce užít vnoučka a trošku mu dopřát...
Brala bych to tak, že malý je na prázdninách a tam ten režim je vždycky o něco volnější 🙂

Problém je spíš tvůj vztah k tchýni, ne odloučení sourozenců nebo dítě mimo domov. Dětem to určitě jen prospěje, to spíš ty se musíš přenést přes to, že se bude o tvé dítě starat někdo, kdo pro tebe není úplně nej...

Já bych to zkusila,max teda na týden a nejlíp když by pak syna přivezla (vlak, bus),pro něj to bude dobrodružství asi bych se toho nebála a vztah s mladším sourozencem by to určitě nenarušilo, měl by očem vyprávět, co viděl, zažil atd..doma na nás děti visí ale když jsou sami s prarodiči tak se rychle přizpůsobí, to jen my si myslíme že budou nešťatsný a tesklivý..a jídlo..no týden ti to tvůj zabšhlý jídelníček asi nezboří.

Já bych z toho zase nedělala takovou vědu. Teda záleží, o jakou dobu se jedná, dala bych max na 14 dní. Narušení vztahu bych se nebála, naopak to starší určitě ocení, že je zase jedináček a babička se plně věnuje jen jemu. my takhle dáváme staršího (2 roky) prarodičům občas na týden a vždycky přijede veselý, spokojený a umí spoustu nových věcí, které já prostě nějak učit nestíhám. Samozřejmě ho tam rozmazlují, kupují mu různé blbosti, hračky, sladkosti, které my doma vůbec nedáváme...no a? Za ten týden z toho určitě neumře a doma okamžitě pochopí, že už je zase doma a režim je jiný.

Ahojky,podle toho co píšeš by fakt nebylo dobré,aby malý odjel sám.Jsou mu tři roky,není na babičku zvyklý,i když se ho zeptáš zda chce k babičce ,tak on nechápe čas.Kdyby to bylo za rohem a vy si ho v případě problému vyzvednete tak ok,ale 260km 😒 .
Stravovací návyky bych tolik neřešila,ať si prckové s babičkama užijí,ale to že i tak žárlí na brášku jo.A je před Vánoci.Zdobení bytu,Mikuláš,těšení se na Ježíška...to by měl s vámi 🙂 .

Myslím, že rozhodnutí musíš udělat stejně jen a jen ty. 🙂 Takže můžeme tady radit, ale jak vidíš, stejně máme odlišné názory 😉 Já bych tomu nebránila a určitě dala. Hlavně bych se zkusila zeptat také malého, zda k babičce chce. A děti se vždy chovají jinak s rodiči a jinak s babičkou. Nebála bych se rozmazlovaní, taky se někdy zlobím, ale proč by dětem nemohla dát tchýně jednou za čas něco jiného, nějakou dobrůtku. Vždyť to přeci není každý den a určitě to malému neublíží. A odloučení dětí od sebe myslím není problém, ba naopak u babičky by byl středem pozornosti, což by se mu určitě líbilo a myslím, že i prospělo. 🙂 Takže já jsem jednoznačně ho k babičce pustit, ale samozřejmě záleží jen a jen na Tobě. Děti si k sobě nikdy nemůžeme přivázat a myslím, že babičky jsou nejlepší řešení, kam děti dát. Určitě by byl malý spokojený. 😵

holka já si myslím že to zbytečně hrotíš...já bych ho tam pustila... a že mu cpe lipanky a bonbony?holak.ktera babička ne 😉 malej se trosku odreaguje ty budeš mit čas na mladšího babicka si taky nplni svoje sny je prece tak daleko a neuzije si ho... vubec bych nad tim nepřemýšlela jen ho pust na prazdninky... a myslim ze kdyby tam byl problem tak se neboj,ona si s nim poradi...
muj starsi syn taky jezdi k babičce sam nic na tom neni já mam aspon chvili cas jen na prcka..a on si tam zařádí je to pro neho zpestření...

Neposlala bych ho. Ale požádala bych tchýni, aby přijela k vám pomoci Ti s hlídáním a s domácností.

Ani za nic! Poslechni své vnitrni pocity, trápili byste se všichni ☹

A ptala jsi se syna??? Také u nás vztahy s tchyní nejsou úplně OK, bábi občas řekne, zda by jsme ji Lucinku NEPŮJČILI (dítě se nepůjčuje, není to věc). Tak to pořešíme s dcerou, nechce, ví proč. Někdy se babi zeptá přímo jí a ona jí řekne že ne, až bude třeba větší ji odpoví.... .
Ale i tak, 14 dní se mi zdá opravdu dost, nevím jak často se vídáte, jak je na ní syn zvyklý..... pomohlo by vám třeba, kdyby přijela ona k vám?!
Držím pěsti, ať vše zvládnete v poho-stavba, dvě malé děti..., máme to podobně, jen jsme v bytě, který budujeme......není to žádný med bez pomoci.... 😖

tak v mnoha ohledech jsi si odpověděla sama,myslím si že v tomto věku je důležité aby děti byly s maminkou a hlavně doma,vezmi si jen nástup do školky jak ho některé děti těžce prožívají a to je jen na půl dne,tady by to bylo minimálně na týden a ještě taková dálka,že kdyby se něco stalo,tak s tím nic nenaděláš,o takové situaci bych uvažovala třeba o prázdninách když bude starší ve škole-nejen že bude s bráškou už dávno smířený a sžitý,ale taky už bude víc chápat pojem času kdy si pro něj dojedete-že třeba za 14 dní-to jen k Tvému dotazu na odloučení dětí
je tady ale další otázka-na kterou jsi si taky odpověděla,ale má i druhou stranu-babička si chce užít staršího,beru,ale proč má být ten menší o babičku ochuzený a pokud by jste měli stavět,nebylo by větší pomocí,kdyby si vzala spíš toho mladšího,když už ne oba?a jak píše pamal já bych to řešila příjezdem babičky k nám,a ne odjezdem dětí k babičce,byla by jsi z toho stejně nervózní co se tam děje

Já myslím že to moc hrotíte. Pustila bych ho na týden, on si babičky užije, bude středem pozornosti. Co se týče jídelníčku, třeba to babičce odmítne jíst a bude se dožadovat vašeho zaběhlého. Ve vztahu s bráchou si myslím že by jim to pomohlo, on by byl středem pozornosti a na bráchu by se pak i těšil.
Jde tady o to jak dítě vychází s babičkou a ne jak ty s ní vycházíš, pokud je babička schopná se o něj postarat tak bych neváhala. Co by x mamin tady za takovou babičku dalo

Já bych teda 3-letý dítě nikdy na 14 dni neposlala k babičce ani kdyby byla sebeúžasnější a respektovala všechno. Přijde mi to hodně dlouhá doba. My máme babičky super, dcera ( 4 roky ) je u nich pravidelně na víkendy a je to akorát.

co ja bych dala za to,kdyby prisla tchyne s tim,ze chce kluka..... 😅 😖 ☹,ale na druhou stranu chapu tvoje pocity.

Myslím že týden i 14 dní v poho🙂 Na tom nic nevidím🙂 Dítě bude v jiném prostředí, naučí se spoustu nových věcí to vidím u syny když je u tchýně, ty se budeš moci věnovat mimču odpočineš si a pak se na sebe budete těšit🙂

Nemám čas pročíst všechny odpovědi, ale můj názor, z toho co čtu je (a dle toho, že jsem taky asi taková "choulostivější" matka) bych ho tak daleko a na dlouho ve 3 letech neposlala (mám doma necelou 3-letou, tak se umým vžít). Já myslím, že na takové spaní na delší dobu je času a času - však mu nic neuteče 😉. Nějak to doma zvládnete i s ním. A myslím si, že by to těžko nesl, když je na tebe fixovaný + ještě žárlí na mladšího. A jak jsem četla v první odpovědi: můžou tam třeba na týden vyrazit pak spolu nebo až bude ten starší větší, třea si za 2 roky řekne sám, že by tam chtěl.
Další věc je, že na to zřejmě není zvyklý takhle někde sám a dlouho být ne? My máme babičky pár ulic vedle a dcerku bych tam doteď taky přes noc nenechala. Ale u nás to bylo daný, v noci se začala bát, chodí za mnou, donedávna špatně usínala atd. Takže to jsem věděla, že by tam ani usnout nezkoušela a byl by řev. Teď bych s tím problém neměla, ale jak říkám, je to pár ulic, k babi jezdí min. každou neděli na celý odpoledne sama už od 1,5 roku a v pohodě.