Žárlivost na mladšího sourozence. Co mám dělat?

esssi
31. bře 2010

Nedávno nám přibylo miminko. Prostřednímu synovi jsou dva roky a osm měsíců, je to dost potížista. Nemluví, na nočník nechce, vzteká se, nespolupracuje. Už jsme objednaní k psycholožce. Během mého pobytu v porodnici měl oboustranný zánět stř.ucha, byl doma s tátou a starším bráchou a babičkou, no peklo, furt jen řval. Když jsem se vrátila domů, byl nadšenej, tedy do okamžiku, než zjistil, co jsem si s sebou přinesla. Na brášku pekelně žárlí. Taky pořád vyžaduje pouštění pohádek, ptž táta s babí mu je pouštěli, aby furt neječel. Já už mu předtím sledování tv dost zkrouhla ale teď je to v pytli. Chce pohádky, ječí, mlátí s dveřma, vyvádí. Dnes už jsem po něm skočila a dostal. Ale mrzí mě to, nechci, aby to mrně nenáviděl ještě víc. Stačí, abych malýho zvedla z postýlky a žárlivec už vřeští...Takže teď krapet šílím. Co byste dělali na mém místě

petka80
31. bře 2010

esssi - moc gratuluju k Lukáškovi 🙂 A škoda, že se někdy neobjevíš v dubnovkách 😉
Já jsem zatím jenom teoretik, uvidím za pár dní, že jo 😀 Jediný, co mě napadá, je zapojit Štěpána do péče o miminko, všechno mu vysvětlovat okolo, poprosit o pomoc, aby prostě byl do toho vtaženej a měl nějakou "zodpovědnost" - přinést plínku, oblečení atd, co já vím.
A pak si zkusit udělat čas jenom pro něho - nechat malého taťkovi a jít s ním procházku a tak.
No, držím palce, ať to brzo přejde, musí to být náročný 😅

esssi
autor
31. bře 2010

petko díky 🙂 tak já teda někdy zajdu 🙂 no jenže on Štěpánek takhle nespolupracuje, on nedělá věci, o který ho požádám ☹

ivika18
31. bře 2010

essi, asi ti moc neporadím, jenom taky brzo čekáme další mrně, tak jsem ohledně žárlivosti na ml. sourozence narazila na Bachovu květinovou terapii http://www.bachovaterapie.cz/deti.pdf, ale zkušenosti s tím žádný nemám. No každopádně držím palce, ať to malýho brzo přejde 😉

petka80
31. bře 2010
glickaiva
31. bře 2010

esssi: ahojky, naše starší byla teda mladší když se jí narodila sestřička, takže ji to asi tolik nedocházelo. Myslím, že malý míří k vrcholu vzdoru, naše Adélka teda není takovej extrém, ale problematičtější to sní je také, taky neudělá to, do čeho ji nutíme, musíme ji navést tak, aby si nepřipada nucená, jako, že to dělá sama. Plínky měla do dvou a půl let, právě kvůli její vzdorovitosti, ale beru tak, že se alespon bude umět v pozdějším věku pěkně prosadit 🙂) Koukám, že máš tři klučiny dost brzy po sobě, ten nejstarší chodí do školky??? Co zkusit jít k zápisu i se Štěpánkem, třeba by mu tahle změna prospěla a dělat společné aktivity dvou starších synu, aby se rovnal spíše k tomu staršímu a pochopil, že maminku ted miminko potřebuje nejvíc, ale že ho zároven máš stejně ráda. Držém pěsti, musíš to mít hodně náročné, tak se drž!!!!

evinka001
1. dub 2010

esssi, když jsem čekal druhého syna, tak se můj nejstarší na brášku šíleně těšil, v porodnici z něj byl nadšenej, ale jen do doby než zjistil, že si ho bereme domů. do té doby to byl hodnej klučina, pak se strašně změnil, byl vzteklý, zlý, dokonce chtěl vědět když jsem malého kojila jestli je to fakt jen mlíčko nebo to je něco lepšího. vysvětlovala jsem mu, že musí malého brášku chránit, že je něco jako rytíř, po čase ho to všechno přešlo a byl klid, jen k malému nikdo cizí nesměl, protože tu byl jeho rytíř 🙂 a když se narodila naše nejmladší, tak starší dcerka taky strašně žárlila, když jsem já nebo manžel vzali malou do náruče, seděla proti nám a plakala, že ji nemáme rádi. takže jsme pořád dokola vysvětlovali, že miminko se chovat musí, protože nic neumí a ona je moc šikovná starší sestřička, která ji musí všechno předvést a časem naučit.taky to pomohlo, jen ji pak chtěla učit sedět ve třech měsících 😀 , ale to už je o něčem jiném. jinak jsem toho názoru hlavně mít děti co nejvíc spolu, protože když jedno pošleš s někým na procházku, začne přemýšlet, proč, proč není s miminem a s mámou a je zase o důvod víc k žárlení. tak se drž 😉

zany
1. dub 2010

Ess - vůbec ti to nezávidím ☹
My jsme se žárlení tak nějak vyhnuli, Honzík to tolik nevnímal, že by byla Eli vetřelec a byl celkem samostatný 😉 Takže mu nevadilo, že chovám Elišku... Nebo se přitulil taky.
Co se týče té TV, tak bych asi nepolevila a stála si na svém, ono ho to zase přejde. Třeba až bude venku hezky a bude se dát trávit víc času tam, tak to bude ve větší pohodě 😉
On Štěpík není asi moc mazlivka, co? Že bys ho k sobě při kojení posadila a přitulila ho k sobě, aby věděl, že i jeho bereš na vědomí a máš ho ráda? 😕 😅
No držím palce, aby se to brzy srovnalo a nezbláznila ses z toho 🙂

esssi
autor
6. dub 2010

Tak to musím zaklepat, situace se pomalu zklidňuje 🙂