2 letá v noci vylézá z postele a není schopná spát

My jsme malému koupili dětskou (200x90) vyvýšenou postel - 112cm od země, ve spod má látkový domeček a musím zaklepat, že od tý doby spí jak beránek a neslézá z ní, protože máme navíc postelovou zábranu a tu mu dám ke vchodu, aby za náma nechodil. A další mě napadá, nemáte doma přetopíno, že se tak budí?

@allllenka A ještě dodám, že vím, jak ti je, náš malej se od narození do 2 let budil 11x za noc.

me zacal syn sam vylezat z klece (postylky) ve 20 mesicich, proste to prelezl. Nedovedla jsem si predstavit, ze spi ve velke posteli a uprostred noci se prochazi po byte ale zase z te svoji jednou vypadnul tak, ze si rozekl hlavu 😒 . Takze sme v ikea koupili zabranu na stranu postylky (na kazdou stranu 1) coz prida dalsich 10 cm (na klasickou postylku pro mimca a maly deticky. a ted mame klid vsichni, vim,ze na to ses neptala ale i to je reseni. jinak preju, aby vam ditka spinkali 😉

@allllenka Ahoj, neporadím ti, jen se hlásím, že jsme na tom stejně. Dcera od malička neměla problém prospat celou noc, nejdřív u nás v ložnici, pak v postýlce s ohrádkou ve svém pokojíčku a chvíli i ve větší posteli se zábranou. Posledních pár měsíců se taky budí, když je to do půlnoci tak jí ještě ukecáme, ale jak se probudí po půlnoci a zjistí, že už taky spíme, tak začne strašný povyk a musí k nám do postele. Tam pak spí až do rána. Sice se vyspíme,ale nic to neřeší 😒

Nevím jestli ti to pomůže, ale přesně tohle jsem dělala já když sem byla malá v matných vzpomínkách se mi to vybavuje a hlavně mi to říkala mamka, když mě upozorňovala na spaní našeho malého. Když mi bylo kolem 2 a půl let tak sem vůbec nechtěla spát sama a pořád sem chodila za našima, máma už v té době čekala mého brášku. Tak nevím jeslti sem to podvědomě cítila, ale asi těžko. Řešili to tak že mě nechali u sebe a později mě táta odnesl do postýlky, když sem se někdy znovu vrátila tak to zopakoval nebo si mě tam nechali. Pak se narodil bráška a prý to bylo ještě horší už sem tam vůbec nechtěla spát. Ve finále se to vyřešilo tak, že když bráchovi byli 4 měsice udělali nám společný pokojíček a ptali se mě jak bych si ho představovala takže byl hlavně podle mých představ, měla sem tam své doupátko a byla jsem tam spokojená od té doby jsem tam spala i s bráškou a všichni byli spokojení 🙂

Máme to samé 😒 . Do 25měs usínal ukázkově, sám nás vodil, že chce spát v 19:30, po letní dovolené horor, manžel s ním musí usínat, sám neusne, přelízá k nám... Prostě to samé a jsme bezradní 😖 ...

@allllenka my máme postýlku se zábranami po celé délce, aby Honzíka nenapadlo vylézat a je fakt, že nevylézá, jak ho uložíme, tak ho ráno najdeme. Od malička jsme ho neučili na žádné čajíčky a takový srandičky, to bychom si dali a dítě taky 😅 😅 Může v tom být i vzdor, vracela bych tak dlouho, dokud by neusnula, ono to časem přejde, zkouší, co smí a co ne, takže bych stanovila hranice chování a bez emocí (i když vím, že je to dost těžký) bych ji vracela do postele, dokud nepochopí, že "nevyhraje" 😉

co zkusit homeopatika Sedalia. Je to ciste prirodni, bylinkovy sirup.

allllenka,třeba Tě potká toto-naše nejstarší řádila každou noc,nepomohla velká postel,její pokojíček nic-každou noc si musela hrát,ale jak jsem přišla s bráškou z porodnice tak jak když utne a byl klid a vzhledem k tomu,že kluk spal už v porodnici celou noc přímo ukázkově,tak jsem se po dvou letech konečně vyspala,držím pěsti ať všecko dobře dopadne a Eliška to zvládne

Máme podobný problém, náš malý je taky nespavec, málokdy se povede, že spí celou noc, případně když už, tak se ráno budí velmi časně (5-6h)...
nyní, také čekáme miminko za 4 měsíce, jsme ho zkoušeli do jeho pokojíku už na "velkou" postel... přes den to měl na hraní a večer v ní nechtěl spát... takže jsme vystěhovali dětskou postýlku z ložnice a nastěhovali velkou postel... bohužel si ale úplně odvykl usínat sám, předtím v postýlce třeba neusnul hned, ale nevylez, takže nakonec usnul... teď se dostane krásně z postele ven a krámuje v celý ložnici... občas vyleze i ven z pokoje a jde za námi do obýváku... zkoušíme to po dobrém (vracení, co trvá i hodinu a půl 😒 ), i po zlém, kdy už na něj jde táta a dostane i na zadek...prostě mi přijde, že nechce usínat sám, takže nakonec to dopadne tak, že tam k němu jdu a hladím ho a zpívám dokud neusne, když tohle dělám od začátku, tak zpívám i hodinu, když nejdřív pochoduje po pokoji, tak zpívám jen 15 min...někdo mi radil knížku, ale on ji má zatím spíš jako trhací kalendář, případně leporelo pořád vyhazuje a hází zpět... spíš s tím blbne, než aby se uklidnil a usnul...
a blbý je, že od malinka je zvyklej usínat za mé asistence, takže když vidí tátu, myslí si, že si jdou hrát... takže uspávám já a už je to pro mě docela problém, mám strach, aby mě nepokopal do břicha a taky se mi z té jeho pidi postele blbě vstává... jsem taky trochu zoufalá ☹

Allllenka - jako když čtu o našem malém🙂. Tomu tedy budou dva roky za měsíc. Máme přesně to samé jen stím rozdílem, že má špatné spaní už od malinka, také jsem snad jedinou noc neměla v klidu. Proto zatím ani druhé neplánuji. U nás nepomáhá nic, vyzkoušeli jsme už všechno, zabírá jen to, že u něj musíme být, když usíná. A co jsme mu vyměnili postýlku za postel, tak je to ještě horší, vyleze a běhá po bytě a za nic ho tam nemůže dostat. Také jsem už bezradná a hooodně unavená, protože u nás zabírám jen já, pokud je tam taínke, tak řve, že chce maminku....Přeji pevné nervy a našim dítkum, aby konečně došlo, že bychom se taky rády vyspaly - my mamky🙂.