• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

3 letá odmítá usnout, vzdoruje. Jde jen o období?

27. července 2010 
Malá odmítá spát po obědě. Nevadilo by to, každé dítě má jinou potřebu, ale pokud neusne-kolem páté se z ní stane malé "monstrum" a je konec, vzdor, umíněnost, podrážděnost-vysloveně nezvladatelnost....a pokud se "přešvihne" i večer-odmítá ulehnout, o oblečení pyžamka ani nemluvím....zuby si nechce vyčistit, ruce umýt-dokonce ani její milovaná koupel nezabírá, prostě odmítne jít i do té vany!

Je mi jí líto, cítím jak je unavená, ale ta její věta:"Neumím spinkat!"

Jak usne, spí do té 01:00 rána a leze k nám do postele a spí až do rána. Spíše řeším to spaní přes den :frowning2:

Nějaké rady? Je to jen období, které přejde? A opět bude spát?
24. čer 2010 v 19:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
jak dlouho to trva?? ttreba ma prechodove obdobi a zvykne si, nebo zkus at si aspon lehne, treba si lehni k ni a odpocine si, zklidni se....
je proste pak pretazena, malej tohle mel kdyz prechazel ze 2 spanku denne na jeden :sweat_smile:
24. čer 2010 ve 22:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj janus--mala mi nespala po obede od 2 let -a presne jak popisujesx po 17 hodine byla silena:slight_smile:)) museli jsme to pretrpet.podle me to je prechodne obdobi to prejde.kdyz je mala unavena odmita taky cisteni zubu a koupani.a jamile presvihne dobu kdy chodi spat nemuze usnout
26. čer 2010 ve 14:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj
Nám malej taky dlěal scény kolem druhého roku,že nebude spát po obídku.Docela jsem se bála,jak to budou řešit ve školce,kam měl ten rok nastoupit.Nakonec tohle období tvlo snad pár týdnů a najednou začal zase usínat a ve školce spí teď skoro pokaždé.Chce to pevné nervy a vydržet.
26. čer 2010 v 17:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Dekuji za odpovedi. :slight_smile:
26. čer 2010 ve 21:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Je to jako u nás. Mě zabralo jediné...V té předspánkové euforii prostě Kubíka pevně sevřu a na chvíli jakoby znehybním. Nijak drasticky, jemně, ale zabráním mu v pohybu. Většinou ho to příšerně rozlítí, brání se ale po chvilce jakoby povolí a úplně je cítit, jak povolila celá ta tenze. Ležím při tom vedle něj a hladím ho.Během pár sekund v klidu usíná...Je totiž potřeba zklidnit je v tom nastřelení, sami to nedokáží. Asi to bude nějaká neurologická zákonnitost vývoje dětí v tomhle věku - děje se to všude kolem...
6. črc 2010 ve 23:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
my to malé "monstrum" měli doma asi dva - tři měsíce před třetími narozeninami, prostě po obědě spát nechtěla, ale v pět byla vážně na zabití :slight_smile:. i tak si musela aspoň lehnout na půl hoďky a zůstat ležet - a já četla pohádky, prostě aby vydržela chvíli v klidu a pak to přešlo, nevím, zda pochopila, že do té postele stejně musí nebo se to nějak zlomilo samo. Teď by ovšem prospala půl odpoledne, takže jí ve tři budím...aby šla večer normálně a ne v deset. třeba to přejde :slight_smile:.
27. črc 2010 ve 13:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek