• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

9ti měsíční syn se budí kolem půlnoci s křikem

10. března 2008 
Ahoj, cas od casu se u Kubika objevi takovy zvlastni nocni buzeni. Vetsinou v pravidelne stejnou dobu - kolem pulnoci - se vzbudi se silenym krikem, ktery nejde absolutne nijak utesit. Ve finale pomuze jenom prso, u ktereho se nakonec uklidni. Musim podotknout, ze uz tri mesice chrupkame bez kojeni a nocniho buzeni, spime p¨rimo ukazkove...Odborna literatura tvrdi, ze nocni mury byvaji bezne i u deti naseho veku (9 mes.) Ma se to projevovat presne tak, jak se to deje u nas - silny krik a plac, ktery neutesi ani pritomnost rodicu, jakoby je v tu chvili ani dite nevnima...Dost me to trapi a nedovedu si predstavit, co tak prisernyho se tomu nebozatku musi zdat. Mate nektera zkusenosti s podobnym chovanim? Diky
9. bře 2008 v 00:01  • Odpověz  • To se mi líbí
Já osobně s tímto zkušenost nemám, ale má kamarádka. Má chlapečka který jí čas od času už od 1 roku taky tak pláče. U něho to začalo asi v době kdy se jim narodil druhý syn, jako by chtěl na sebe nějak upozornit. Už se to táhne ale strašně dlouho tak to řešila s doktorkou. Na neurologii mu nic nezjistili. Jedná se prý o takzv. noční děsy, které můžou postihnou dítě v kterémkoli roce a může to trvat několik týdnu, měsícu ale i déle :frowning2: . Prostě to prý musí samo odeznít. Taky si s ním teda dost užila, takže přeju pevné nervy a ať to Kubíčka taky rychle přejde.
9. bře 2008 ve 21:20  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
Dekuju andys26, tak jenom doufam, ze to nejak vymizi :frowning2:
10. bře 2008 v 01:05  • Odpověz  • To se mi líbí
Syrael, nám se Tonďulka taky skoro každou noc budí šíleným křikem a nejde ho kolikrát ani v náručí utišit. Máme pocit, že takto křičí ze spaní, takže se ho z toho snažíme dostat, vzbudit ho. On pak zmateně kouká kolem sebe, jakoby vůbec nevěděl, že ho držíme a uklidňujeme...
Hodně dlouho jsme přemýšleli, co to je, čím to může být - hlad neměl, žízeň taky ne, přebalit nepomohlo, ... tak mě napadlo, jestli nemá zlé sny.
A jak to tak čtu u tebe, asi jo! :astonished:
Pomáhá, když si ho vezmu k sobě do postele, spinká na mně namáčknutý. Když začne "natahovat", stačí ho pohladit nebo víc přitisknout a on se hned uklidní.
Taky nechápu, co hrozného se mu mohlo stát, že se tohle děje (tedy pokud je moje teorie správná).

Zatím jsem to teda nikde s nikým neřešila.
Mám pocit, že je to poslední dobou lepší - jakmile začne plakat, vezmu si ho k sobě a spíme dál spolu.

Je fakt, že já jsem taky mívala noční můry, ale to jsem byla mnohem větší...
10. bře 2008 v 08:22  • Odpověz  • To se mi líbí
Tak syn ma uplne presne to stejne, jen s tim rozdilem, ze se mu to stava nepravidelne a i pres den. Pres den pomuze, kdyz ho vzbudim. Kouka sice pak hrozne prekvapene, ale aspon nerve. V noci si ho vezmu do postele, dam mu napit a je to OK.
10. bře 2008 v 09:35  • Odpověz  • To se mi líbí
Tvůj příspěvek