• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Estivillova metoda-jak dlouho dítě plakalo, než usnulo?

17. ledna 2014 
@suzanna123 Stačí odvar z makovice a je vymalováno :wink:
13. pro 2013 v 11:01  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@eficenka No, já bych totiž neřekla, že láska= fyzický kontakt ... třeba rodiče pořád "miluju" a o fyzickém kontaktku to fakt není... I tvoje neteř bude určitě velmi milována, rodiče jí rozmazlují s láskou, chtějí pro ní jen to nejlepší... zkrátka výrok "láskou nerozmazlíš"... no, nechce to bejt...
Já mám třeba v okolí hodně rodin, kde josu tři děti- a všechny tři mají stejnou výchovu, přesto je každé jinak vychované. Tím chci říct, že to, že tvoje dcera přestala bouchat do televize po vysvětlené, neznamená, že by tvoje neteř přestala dělat lumpárny, kdyby měla tvou výchovu... píšu to tady pořád dokola- každé dítě je jiné, i jinak zlobivé, jinak poslušné... já sama jsem třeba vždycky byla "rebel"- a je úplně jedno, co se na mě aplikuje za "metodu"... pořád dokola tady maminky kritizují jiné maminky za to, že "dítě má dlouho dudlík", "maminka nekojí", "rodiče jsou zničené z usínání a chtějí to řešit"- protože oni přece také zvládly odstavit dudlík v 10M, kojí taky ("to přece může každá"), usínají bez pláče... to opravdu nikoho nenapadne, že existuje dítě, které se prostě dudlíku nechce vzdát, at dělá člověk cokoliv?, že někomu kjení nevyjde, i když se nahavu staví? Že ne každé dítě usíná dobře? .... ono je také možné, že ať by to s tvojí neteřinkou zkoušeli jakkoliv, bylo by to stejné... je i možné, že kdyby jí sem tam neplácli, bylo by to tisíckrát horší... nebo třeba kdyby tys vychovával dceru jakkoliv, byla by i tak hodná...často se tady věří v intuici dítěte. A co intuice rodičů? Na tu nikdo nedá? Každá maminka se přece snaží dělat to nejlepší..nikdo tady nedělá úmyslně nějaké zlo svým dětem... zpětně pak může litovat, to jo, ale to dopředu neví. Každopádně litovat můžou obě dvě strany, jak jsem psala na začátku, já mám v okolí případ, kde tvůj typ výchovy vedl ke katastrofě, opravdu. Na druhou stranu budou existovat lidi, kteří drží děti moc zkrátka, třeba je až moc bijí a když už je to přes čáru, taky se to může zvrtnout.... já obecně nejsem příznivcem žádných extrémů, přímo tuto metodu aplikovat nebudu, ale zase nepoběžím za každým kvíknutím, nechci, aby mnou syn manipuoval a mám strach nebýt přísná, když vidím, jak to v té mé rodině dopadlo... ty si myslíš, že tvoje metody jsou jediné správné, jiné maminky zase hájí svoje chování, kterému věří... není potřeba házet na druhé špínu, nebo na ně nějak útočit...
13. pro 2013 v 11:03  • Odpověz  •  To se mi líbí (17)
@lubinkova Naprostý souhlas se vším.
Také mám pocit, že některé maminky se ženou z extrému do extrému a trochu se vytrácí obyčejný zdravý rozum, myslím, že ve spojení s mateřským instinktem funguje celkem spolehlivě :wink: .Já osobně jsem zvolila zlatou střední cestu, děti jsem vyřvat nenechávala, ale ani jsem je neměla na ruce při každém kňouknutí.
Na mě je Estivillova metoda trochu moc radikální, nicméně mé děti neměly až tak zásadní problémy se spaním, proto by mě ani nenapadlo odsoudit někoho, kdo se k ní uchýlí.Věřím, že to mají maminky nastudované a ví, proč ji volí.Na druhou stranu se ani neztotožňuji s neustálým chováním dítěte a nošením, myslím, že pouto mezi matkou a dítětem se dá posilovat i jinak než mít dítě neustále při sobě.Tím ale ani v nejmenším nepolemizuji s tím, že co nejčastější fyzický kontakt s matkou je pro malé dítě a pocit jeho bezpečnosti atd., nezbytný.Jen jde o to najít zlatou střední cestu a nestát se, místo milující a vnímavou maminkou, otrokem.
13. pro 2013 v 11:18  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@suzanna123 Přesně tak, pro @eficenka by to byl strašný šok, kdyby jí dítě např. přes veškerou péči celé dny prořvalo, (ne jeden den, ani týden, ale třeba měsíce) a byla na něho celé dny sama, kdyby ji po ročním vysvětlování dělalo pořád ty stejné lumpárny, kdyby ji denně neusínalo do hodiny v náruči....strašně lehko se soudí, poučuje a hraje na supermatku, když si spoustu věcí mnoho matek nezažije na vlastní kůži.
13. pro 2013 v 11:26  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@eficenka Díky, na takové výpady nereaguji, jen jsem to nahlasila. Co s tím...
13. pro 2013 v 11:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
@leni78 ne nebyl to utok na tebe.. jen jsi psala. ze není dobře, aby spal manzel jinde.. ale u nas to funguje, vstava o pate do práce,, tak by nas budil a v dome mame tolik pokojů, ze každý muze byt jinde a byt spokojeni... a rozlukou netrpíme ani jeden...
13. pro 2013 v 11:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Prosím, respektujte přání zakladatelky této diskuze, která jasně napsala, že diskuze je pouze pro přívržence metody. Pokud máte jiné názory, napište je, ale zároveň respektujte i jiné názory.

A prosím vás všechny - nezapomínejme, že každá matka se snaží být skutečně dobrou matkou a snaží se pečovat o své dítě. Jen každá jiným způsobem, ale v jejích očích dobrým způsobem a právě tento postoj udělá z matky svědomitou, laskavou a úžasnou maminku.
13. pro 2013 ve 12:21  • Odpověz  •  To se mi líbí (8)
Dcera se naučila usínat sama po čtyřech dnech, ve 2,5 měsících. První den to bylo 45 minut pláče, ale postupně se to zkracovalo. Nechala jsem ji usínat samotnou na doporučení rehabilitační sestry, která při první návštevě poznala, že jinak než na rukách neusne.
13. pro 2013 ve 12:38  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Naši dceru jsem do deseti měsíců uspávala na rukou, jinak neusnula. Pak jsem ale řekla dost, protože jak přibírala, bylo to čím dál víc fyzicky náročnější. Navíc se budila několikrát za noc, takže už jsem to fakt nedávala (mám problémy s páteří). Tak jsme najeli na Estivilla.
První večer brečela skoro půl hodiny, pak usnula a spala celou noc! Ráno na mě v postýlce čekalo usměvavé sluníčko, takže evidentně žádné následky večerního breku nebyly. Dva dny ještě trochu protestovala, ale intervaly byly kratší a kratší, třetí večer usnula bez problému. Musím říct, že co usíná sama, radikálně se jí zlepšilo spaní, sice se občas budí, ale stačí ji pohladit, dát napít a dudlíka a je zas v limbu. Žádné pochody přes obývák s rizikem, že jakmile ji položím, bude zas rodeo :wink:
Takže já jsem za tuto metodu ráda, dítě je spokojené a u matky už nehrozí, že se několikrát v týdnu bude muset cpát brufenem, aby mohla fungovat :slight_smile:
13. pro 2013 ve 13:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
@leni78
@baraz Buďte rádi, že vaše děti nebrečely/nebrečí....Syn nebyl nijak uplakané miminko, ale když řval, tak řval v postýlce, u mě, u tatínka, v manduce, šátku, sedačce....nezabíralo nic. Takže nedělejte soudy o něčem, co naštěstí asi neznáte.
13. pro 2013 ve 13:26  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v lednu 2014  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@barca_Muj kluk ze nebrecel ? Můj řval jak tur do jedné do rána, kdykoliv jsem se jen blížila k posteli. Chtěl být u me. A tak byl u me. Dítě vždycky ví, proč brečí. Vždy to ma důvod. A ten důvod by měl být splněn k jeho uspokojení. Neumím si představit dělat dítěti naschvály a záměrně ho nechat brečet. Ani když bych se vsadila o balík peněz, jestli to vydržím, nechat ho plakat. :slight_smile: Přišla bych si jako postižená na hlavu. :slight_smile::slight_smile:
13. pro 2013 ve 14:32  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Kdykoliv nám dítě brečí, tak ho konejsime.
13. pro 2013 ve 14:41  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@isoldaeva Dobře, ale tady je uz sporné, jestli nejde o porušení zákona v rámci péče o dítě. Nechat miminko na dvou a půl měsících 45 min.záměrně řvát a další tři dny podobně, dokud se miminko nezlomi, to se přeci nedá v klidu ani číst. Takže ono je téma a téma.
13. pro 2013 ve 14:55  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@leni78 to tady někdo psal?
13. pro 2013 v 15:51  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
13. pro 2013 v 15:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ještě bych se vrátila k té době ukládání. Určitě je to hodně o stylu života, ale já osobně si nedovedu představit, že by dítě usínalo, kdy se mu chce, jak se tu psalo výše. (Ani že by dostalo najíst, kdy si řekne - bavíme se o dítěti starším 3 měsíců.) Děti potřebují v životě jistotu a tou jsou stereotypy. Pravidelný denní režim považuju za základní stereotyp a mimo to i za velmi praktickou věc. Pokud na záčátku pomůže k usínání jakákoli metoda, rodiče ji jistě uvítají. Když dítě ukládám pravidelně v určitou hodinu (plus-mínus 30 minut) přes den i večer, stejně tak dostává snídani, oběd a večeři, na tento rytmus si rychle navykne. Nedovedu si představit, jak jinak bych mohla naplánovat výlet nebo návštěvu, pokud by tento režim neexistoval. Jen doplňuju, že tento rytmus jsem uzpůsobila tomu, kdy byl unavený, nevytvořila jsem ho sama - jen ho dodržuju co možná nejčastěji.
@kajalka Dospělý sice neusne na povel, ale dokáže se zabavit - vzít si knížku, zapnout televizi, odejít kouřit na balkon,... Budit manžela, abychom si povídali, by mě teda ani ve snu nenapadlo, když spí jak dřevo a ráno vstává do práce. To by mi poděkoval. :grinning: Pokud budeš ale chodit pravidelně spát, za čas si taky navykneš.
13. pro 2013 v 16:26  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@soleilll Já jsem se také poměrně brzo snažila zavést u dcer určitý režim, samozřejmě uzpůsobený jejich rytmu a potřebám, včetně ustálených rituálů před spaním a u nás to celkem fungovalo.
13. pro 2013 v 16:33  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@bubbi U nás to takto fungovalo asi měsíc, byly to zlatý časy :slight_smile: Myslím, že když se dítě rychle naučí takto usínat, je to i k jeho prospěchu. Včera jsem naši dvouletou princeznu uspávala zase hodinu a myslela na to, jak zase nestihnu upéct to cukroví :confounded:
13. pro 2013 v 18:30  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
když si to tu čtu, bavím se :slight_smile: Metoda je jedna věc, lidská bytost druhá - také jsme to zkoušeli (aniž bych věděla, že je to metoda dokonce s názvem) Ale když Vám dítě řve až se z toho chudák celý zblije, asi by zaplesalo srdce každému... Taky si teď připadám jako otrok, když ve dvou letech stále musím uspávat (naštěstí v jeho vlastní posteli) Ale asi bude malý po mě - já také nerada usínám v posteli sama, nějak neumím být sama, takže asi nic moc nenadělám s tím, že můj syn je stejný... Ale je pravda, že měl různé fáze jak rostl, někdy usínal sám s rozsvícenou lampičkou a knížkou, jindy stačilo říct mu zavři očička, on zavřel a spal :slight_smile: nu a teď chce prostě mámu...Nebo spíš kontakt, protože nemá problém spát u babiček nebo u tet, ale musí tam s ním někdo být...Když tam řve sám, řve klidně hodinu, když tam někdo je, max za 15 min spí...
Ale znám děti, které opravdu před usnutím potřebují "pustit páru" aby pak lépe spaly... pokud někomu dítě usne samo, PARÁDA, pokud ne netrapte ho, ať chudák nekoktá :wink: Přijďte na to, co potřebuje. Každé dítě je, ať se vám to líbí nebo ne, myslící bytost se svými potřebami a my mámy jsme ty, které bychom jim měli ten život, co možná nejvíc zpříjemnit. Ovšem souhlasím, s tím, že by se měli učit samostatnosti, co možná nejdříve...
Holky zahoďte návody na děti a jednejte podle potřeb svého dítěte tak, aby z nich vyrostli samostatní, ale i milující bytosti bez zbytečných depresí.
13. pro 2013 v 18:55  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
@leni78 Porušení zákona v rámci péče o dítě? Opuštění dítěte je trestným činem jenom pokud mu hrozí riziko ohrožení života nebo zdraví. Ano, nechala jsem dceru plakat než usnula, třičtvrtě hodiny. Ale nebylo to o tom, že bych ji položila a odešla. Chodila jsem za ní každých 5 - 8 minut, pohladila, zazpívala. A přesně jak říká vetšina žen tady, děti potomspí lépe, jsou odpočinutější a především se na ně nehraje čína, že usnou u maminky a vzbudí se v posteli. Každý ať se stará podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
13. pro 2013 v 18:57  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Jinak máme jednu zaručenou metodu na rychlé usnutí dítěte použitelnou u starších batolat - prostě ho nenechat spát přes den :wink: Ano, je to jistě zavrženíhodné týrání odpíráním spánku, ale naše dcera má zřejmě menší potřebu spánku než jiné děti, večer je sice trochu víc unavená a plačtivější, ale není to nijak nesnesitelný. Ona totiž odpoledne vydrží spát klíďo dvě hodiny a pak je v 9 hodin večer zcela svěží, jako např. včera :confounded: Samozřejmě když usne v kočárku či nosítku, nedá se nic dělat. Moje tchyně to takto praktikovala s mým manželem od jeho 18 měsíců, všichni byli spokojeni a žádné následky nepozoruju :wink:
13. pro 2013 v 19:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kaculinek1 Vypadá to, že naše dcera má teďka taky takové období, kdy nechce usínat sama - zřejmě to souvisí s tím, že cítí, že se blíží změna v podobě sestřičky, a cítí se tím ohrožena. Rituály máme taky a snažíme se je co možná přesně dodržovat, ale nestačí to.
Jinak dokud jsem kojila, nebyl s usínáním problém. Jenže podle mě není dobrý naučit dítko usínat u prsu či na rukou a u druhé dcery se budu snažit se toho vyvarovat.
13. pro 2013 v 19:08  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@cajomilka Taky budeme mít malou sestřičku - takže teď i vyčůrání musí být jedině s asistencí maminky... My s usínáním ani spaním nikdy neměli problém, (přechod od kojení byl sice náročnější, ale i to se nějak podařilo - to bylo pláče více...) jen při usínání musí mít někoho, kdo ho obejme:slight_smile: A stejně si myslím, že ať si teď dáme jakékoliv předsevzetí k výchově druhého dítěte stejně nám to mimča brzy vysvětlí, že to prostě chtějí jinak :grinning: Třeba jsem byla rozhodnutá nedávat vůbec dudlu - no dostal ho hned v porodnici - měla jsem dvě možnosti - dát dudlu nebo se jím stát :grinning: Tak jsem zvědavá jaká bude ta naše cácora malá - už v bříšku je to větší lumpík než byl Luky.
13. pro 2013 v 19:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@brightnwhite Promiň, pokud matka nechá dvouměsíční mimino bezdůvodně plakat a kouká na něj za bukem, tak je někde chyba. Za me je to pro dítě poškozující a je to můj názor, který prostě podle me do této diskuze patří, i když si to zakladatelka nepřála. Je to natolik kontroverzní téma, ze sem prostě apel na maminky uvažující o této metodě patří. Jde o zdraví dětí a pokud někdo v okolí říká, nebo píše, že se takhle " stará " o dítě, beru jako svou etickou povinnost, nesouhlas vyjádřit. Není pravda, ze si mužem říkat a psát co chcem a lidé okolo nebudou reagovat.
13. pro 2013 v 19:33  • Odpověz  •  To se mi líbí (6)
@leni78 Já s tebou málokdy souhlasím, ale v tomto konkrétním případě máš mou plnou podporu.Neumím si představit, že bych dvouměsíční dítě nechala řvát skoro hodinu, mmj by si mohlo uhnat kýlu a jako matka bych to prostě nesnesla.Tak malé dítě má mít pocit bezpečí a matku při sobě.
13. pro 2013 v 19:47  • Odpověz  •  To se mi líbí (7)
13. pro 2013 v 19:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@leni78 Mohu se zeptat, zda máš co do činění s dětmi odborně nebo jsi "jen" matka? Etická povinnost vyjádřit nesouhlas? Myslíš si, že budeš všechno dělat tak, že s tebou budou ostatní jen souhlasit, že všechno budeš dělat správně? Moc ti přeju, aby to tak bylo. Aby to nebyl každodenní boj a abys měla správnost své výchovy vnuknutou shora, a ne abys musela přicházet na to správné a fungující metodou pokusu a omylu jako většina ostatních matek. A jen tak na okraj: Estivillovu metodu mi doporučila fyzioterapeutka, která hned poznala, že dceru uspávám na rukou.
13. pro 2013 ve 20:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nepřekrucujte slova maminek k obrazu svému nebo nejlépe tady nepřispívejte. Pak je celá diskuze o tématu k ničemu. Co jsem zaznamenala z diskuze, tak maminky za dětmi během usínání chodí pravidelně, pohladí, mluví, případně zpívají, ne že nechávají hodinu vyřvat a přitom se na něho zdálky dívají.
13. pro 2013 ve 20:21  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@ema1984 Osobně nejsem nepřítel Estevillovy metody, ale právě proto, že jsem si o ní něco přečetla vím, že i autor ji doporučuje pro děti od šesti, někde dokonce deseti měsíců.
13. pro 2013 ve 20:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
@laurital Koukám,že se mi místo i pláclo e v Estivillově metodě :wink: .
13. pro 2013 ve 20:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek