• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Estivillova metoda. Máte zkušenost?

9. prosince 2016 
ahoj,neznám dopodrobna tuto metodu,ale něco podobného jsem byla nucena zavést také.Malý má 6 měsíců a donedávna uspávání probíhalo jedině v náručí.Nebylo mi to nepříjemné dívat se jak pozvolna usíná,bohužel moje záda to "viděla" jinak.Takže jsem tento týden od středy zavedla metodu,že nakojím,u toho se dost unaví,přenesu ho bdícího do postýlky,pohladím,rozloučím se s ním a odcházím.Po 5 minutách ho jdu zkontrolovat a chodím tam tak dlouho,dokud nespí,vždy pohladím,slovně uklidním a jdu.První noc mi takto usínal 30 minut,druhou noc 15 minut,třetí 10 minut.Vždy to bylo bez pláče,jen slabě kňoural,takže si nemyslím,že by trpěl.Budí se 2-3x na kojení a poté zase většinou do 5-10 minut usne.Také nejsem zastánce nechat vybrečet,ale u nás je to zatím téměř v klidu,snad to tak chvilku vydrží,ono se to u těch miminek mění každou chvilku.
Chci jen říct ostatním maminkám,než někoho odsoudíte,jaký má pro své dítě uspávací rituál,tak si uvědomte,že každé dítě je jiné a potřebuje jiné podmínky,to co vyhovuje vám,nemusí vyhovovat druhým.Přeji všem spokojená a dobře vyspinkaná miminka. :slight_smile:


@pejtho
14. led 2012 ve 12:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pejtho chtěla jsem ti napsat,že stojím za tebou,je vidět,že k tomu přistupuješ zodpovědně a to,že se to některým nelíbí a dělaly by to jinak,je jen jejich problém.Je to tvoje dítě a tvoje zodpovědnost a nervy. :wink:
14. led 2012 ve 12:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pejtho Problém je, že ty v tom (v použití tvé metody) vidíš své vítězství - malá ti usnula na 5 hodin a dokonce ve své postýlce a sama. Hurááá (ironicky). Jenže ono to tvé vítězství je její prohra.
V 6 měsících není schopna najet na pevný režim, mění se jí spánkový rytmus (může např. ubírat jedno denní spaní). Pravděpodobně jí ani nevyhovuje, že usíná / spí sama a dává ti to najevo.. bohužel nechceš poslouchat. Pokud se cítí nejistá a osamělá, tak postup, že se jí přijdeš ukázat není dostačující a ubližuješ jí. A proto je mi jí líto.
Už k tomu nemám co dodat - snad bych jen doporučila nějakou solidní populárněnaučnou psychologickou či neurologickou literaturu, která se zabývá vývojem dítěte, co ve které fázi potřebuje, atd.
14. led 2012 ve 13:54  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Já si nemyslím,že začít s režimem usínání v 6 měsících je brzo,naopak.Čím starší dítě bude,tím hůře se to učí.Je jasný,že pokud je dítě navyklé na usínání v náruči nebo s rodiči v posteli atd.,tak že reaguje na změnu pláčem,jinak to říct neumí.Pokud to není dlouhodobý a hysterický pláč,tak bych v tom až tak velký problém neviděla.Až mu bude rok,tak k tomu pláči přidá i slovní nesouhlas a třeba bude i stát v postýlce a vztekat se,to mi přijde mnohem horší.
14. led 2012 ve 14:10  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@takyja: Moje vítězství, její prohra? Proboha v jaké dimenzi se pohybuješ, že takhle mluvíš? Už mi to začíná připadat docela směšné se s tebou dohadovat :slight_smile:
@stavba: Moc děkuji za podporu. Mrzí mě, že si některé maminky myslí, s jakou radostí to nedělám, ale přesně jak píšeš. Dvouleté děti, které křičí, stoupají v postýlce a vyžadující neustálou pozornost-to mi připadá hloupé. Ale v půl roce už si děti moc dobře uvědomují rozdíl mezi dnem a nocí a pokud my-jako rodiče jim ten rozdíl neukážeme a nestanovíme v jakou dobu se spinká a v jakou hraje, tak jak na to mají přijít? Nejsme jen od hraní a mazlení, ale musíme své děti také vychovávat a vést je správným směrem...
14. led 2012 ve 14:37  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@pejtho ahoj, moje olná podpora, tím že dítěti dá m režim a určité hranice mu víc dávám než beru. když bude hystericky bulet v krámě , že něco chce a já mu to nekoupím, tak je to taky moje výhra a jeho prohra , zaplaťpánbůh :wink:
14. led 2012 v 15:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Je fakt, že jsem tuto metodu zkoušela, u první dcery, když měla těch cca 12 měsíců, bylo to proto, že jsem zkrátka večer chtěla mít klídek, byla jsem unavená a neměla jsem trpělivost čekat až se mimino rozhodne usnout. Dcera ale vyváděla hrozně, nešlo to vydržet, zvlášť manžel to nemohl unést a pořád mi říkal, že jí zadělávám na nějakou psychickou poruchu. Zkoušeli jsme to tak 14 dní. S odstupem času a porodem druhé dcery to již vidím jinak a neobtěžuje mě vyčkat v pokojíčku dokud moje prdelky blaženě neusnou, mám z toho dobrý pocit, že jsem udělala něco pro ně .... starší (budou jí 4 roky) miluje, když může usnout v mém náručí ... není co se divit, manžel spinkal s maminkou do 6-ti let a je to něžnej a charakterní člověk ...
Každé dítě je jiné, ale vím, že pro moje děti je nejvhodnější právě tohle ....
14. led 2012 v 16:10  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@maruja pokud se budeš chtít k dítěti stavět jako k soupeři, nad kterým musíš vyhrát, ukázat převahu - narazíš. Tenhle boj vyvolá kolotoč negativních reakcí, a nesouvisí to jen se spaním...přece dítě není nic méně než ty, abys chtěla mít navrch, vyhrávat...to je děsná myšlenka:frowning2:
Dítě vypadá, že tuhle metodu přijme právě jen proto, že rezignuje, na víc nemá sílu, vyjadřovací schopnosti. Prostě to vzdá - a ty to bereš jako vítězství??
14. led 2012 v 19:11  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@pejtho - cituji "Ale v půl roce už si děti moc dobře uvědomují rozdíl mezi dnem a nocí a pokud my-jako rodiče jim ten rozdíl neukážeme a nestanovíme v jakou dobu se spinká a v jakou hraje, tak jak na to mají přijít?"

Jak na to mají přijít? Jednoduše, když je tma vylučuje se jim hormon melatonin, který spánek podporuje a člověk usíná. Když nastane světlo, sekrece melatoninu se zastaví, tělo má melatoninu málo a probouzí se (zjednodušeně řečeno - spánek je daleko komplikovanější záležitost). Tzn. že TY nic dítěti ukazovat nemusíš. Jeho tělo to ví i bez tebe. Jeho HORMONY mu totiž určují, kdy bude spát.

A k tomu pevnému vedení: já dítě uspávám, kolem půl roku jsme měli podobný problém jako vy - překlápěl se jí tehdy spánkový režim. Od roku a 3/4 spí dobrovolně sama ve svém pokoji, kam se od nás odstěhovala sama (chvíli s námi spala v naší posteli, předtím v naší ložnici ve své postýlce - podle JEJÍ potřeby). Teď má otevřenou postýlku (neutíká z ní - ví, že když se jde spát, tak v ní musí zůstat a zůstává, pokud se ovšem s dobou spaní výrazně netrefím, přijde a řekne si). V současné době nemáme jiný problém se spaním než, že nastupuje zase přechod mezi tím, kdy ve dne už nebude spát vůbec a kdy jí občas pozdní odpoledne přepadne velká únava, spí do podvečera a pak jde pozdě spát. Holt tyhle fáze člověk musí vydržet, i když to není jednoduché, a dítěti se podřídit. To jen, abys viděla, že není nutné nad dítětem vyhrávat demonstrací síly. Jde to i bez toho a dlouhodobě to nese skvělé výsledky. Jinak nejsem supermatka. Dělám své chyby. Jen mi přijde zbytečné, aby někdo dělal své chyby, když se jim dá vyhnout.

Dítě potřebuje láskyplnou péči, jasné a pevné hranice, ale jinak než tím, že bude zakoušet ohrožení sebe sama. Pokud tě to skutečně zajímá, velmi stručně o tom píše John Medina: Pravidla mozku dítěte. Na některé jeho závěry navazuje velmi obšírně kniha Respektovat a být respekován. Ve shora uvedeném (obecné postupy vedení dítěte) se všichni shodují.
14. led 2012 ve 20:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
@takyja: Už mě to vážně nebaví :slight_smile: Demonstrace síly, kdo vyhraje a kdo ne...o tom to není a zřejmě si to pořád nepochopila.
Děti prostě pláčou-pláčou, když jim sušíš vlásky, když je oblékáš, naše malá plakala i u koupání, při jízdě v kočárku, když rostly zoubky plakala i u kojení.
Když musí maminka s mimčem cvičit Vojtovku, tak to dítě také třeba pláče-a co maminka udělá? Přestane, aby dítě neplakalo? Ne, bude pokračovat ve cvičení, protože je to v zájmu dítěte. Podle tebe by to díte mělo začít svojí maminku nesnášet? Bát se jí? Cítit se od ní zrazované? Prdlajs!
Už mě to nebaví. Pokud máš něco k tématu-tzn. ke způsobům uspávání, ať už estivillovou metodou, tomu podobných atd...piš si. Ale tvoje osobní urážky a poznámky na mou výchovu číst nehodlám! :grinning:
14. led 2012 ve 20:18  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@berenika39 tak o tom to opravdu není vyhrát a o výhrách a prohrách jsem nezačala mluvit já. A výchovné metody a podtrhávám výchovné máme každá jiné a proto nejsou všichni lidi stejní a tím nemyslím horší.
Já svým dětem jen chci ukázat cestu kterou si můžou vybrat a aby mysleli i na ostatní ne jen na sebe
14. led 2012 ve 20:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pejtho Bohužel jsi nic nepochopila ty - snažím se ti ukázat jinou cestu. Nechceš, nech být a užívej si ty hodiny řvaní.. :wink: PS: znám rodinu, co tu tvou metodu vylepšila tím, že si koupili špunty do uší a dávaj si je na noc, aby je jejich dcerka,která spí ve své postýlce ve svém pokoji, když se v noci vzbudí a pláče, že chce mámu, nevzbudila. Ráno si je vyndají a mají celou noc pohodu. Tahle metoda by se ti mohla líbit, máš přitom totiž víc klid. :sunglasses:
14. led 2012 ve 20:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
@takyja tak tohle už je snad moc o tom ta metoda není mít klid a jen se zeptám ty jsi knihu četla?? Máš svůj názor, vychovávej jak chceš. Nikdo ti tu nenadává a nechce ukazovat jiné cesty.
Ty ji používat nechceš a tím to končí
14. led 2012 ve 20:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
@takyja jestli tady někdo něco nepochopil,tak jsi to ty.Jaká demonstrace síly?Copak někdo to dítě násilím drží v postýlce?Tak to přece vůbec není.Dítě před spaním pláče z mnoha důvodů.Nemusí to být vždy jen z důvodu,že se dožaduje pozornosti.Nevidím nic špatného na tom,že dítě matka nakrmí,pomazlí se s ním a položí do postýlky a učí ho tak,že když zhasne a odejde,tak se spinká.Není to o tom nechat vyřvat do úplného padnutí. To že tobě vyhovovalo brát si dítě do velké postele neznamená,že je to tak správné.To že píšeš,že se podřizuješ dítěti,tak ti přeju,aby ti to šlo v každé situaci nejen při uspávání.Oni totiž děti umí vypozorovat,jak na nás,aby dosáhly svého.
14. led 2012 ve 22:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tuto metodu jsme vyzkoušeli a za nás doporučuji, ale někomu to třeba nemusí vyhovovat. Malý před spaním vždycky pláče, i když je sebevíc unavený, tak plakal třeba jen 10 sekund a hned usnul.

Kdyby mi dítě řvalo třeba hodinu, tak bych to asi nevydržela, u nás to trvalo, že jsem přišla po 5ti minutách asi dvakrát asi 3 noci a pak už to bylo celkem v pořádku.
14. led 2012 ve 22:19  •  2 děti - čeká miminko, termín má v září 2013  • Odpověz  •  To se mi líbí
@stavba Píšeš, že to není o tom nechat dítě "vyřvat do úplného padnutí" - ale to je přesně popsáno v tom prvním příspěvku pejtho, který napsala. Jak jsou s manželem na nervy, že malá pláče už hodinu a pak jim vyčerpáním odpadla. Tak jak to teda je?
14. led 2012 ve 22:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
vždyť je to jedno....každej ať si uspává jak chce....někomu vadí řvoucí dítě, někomu ne :wink:
14. led 2012 ve 22:21  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
@takyja já jsem s nimi v té situaci nebyla,nevím,co se všechno dělo,než šla spát.Já jen říkám,že tenhle "drsnější" způsob uspávání není o tom nechat dítě brečet do bezvědomí.Zároveň ale když se s tím začne,nesmí se ustoupit a vydržet to.Jakmile dítě vyndáš z postýlky hned jak zabrečí,tak si to s tím spojí a bude brečet pořád.Maminky snad většinou poznají,jak daleko až můžou zajít,aby to pro dítě nebylo trauma.
14. led 2012 ve 22:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
@weri1 to sice jo, ale jak píše @berenika39, i kdyby to zvážila a rozmyslela si byť jen jedna mamina, tak je to fajn. Já netvrdím už radši nikomu nic :grinning: , jen vím, že to jde i jinak (a líp).
14. led 2012 ve 22:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
@apollo11 já nevím jestli seš pro nebo proti, ale já na předešlé stránce psala, že tuto metodu neuznávám a je mi protivná,....syna uspávám odmalinka a odcházím až usne, dřív měl problémy s usnutím, ale teď už mu hezky vysvětlím, že se musí spinkat, on se ke mě přitulí a usne.... :slight_smile:
14. led 2012 ve 22:35  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
@weri1 Já jsem anti-estivill :sweat_smile: Jen jsem reagovala na to, že nám to může být jedno, kdo co dělá - je a není no :wink: Protikladné diskuze na tohle téma se tu stále opakují, ale to je podle mě dobře, mě se moc nelíbí, když je tahle metoda považovaná tak trochu za samozřejmost.
14. led 2012 ve 22:46  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
já se teda přidávám spíš na stranu těch maminek co jsou proti této metodě. Zatím celkem neznám nikoho, komu by se to nějak extra vyplatilo. Na nějakou dobu ano, ale potom je dítko větší a stejně se bojí usnout samo, nebo se v noci budí a pláče. Takže v tom efekt pak nevidím. Takže teda za nás jsme zvolili metodu "ústupu dítěti", kdy si s ním večer lehnu a on usne a je spokojený. Nejen teda dítě, ale i my, že to probíhá v klidu. :wink:
14. led 2012 ve 22:51  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@apollo11 já to psala proto, že každej si myslí, že má svoji pravdu....a je to pořád dokola...ten napíše to a ten zase ono a nikam to nevede.....jinak mě tato metoda je silně proti srsti-no nenapsal to náhodou chlap? :stuck_out_tongue_closed_eyes:
14. led 2012 ve 22:53  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
@apollo11 jo a právě zakňoural tak jsem k němu šla, dala pusinku na čelíčko a on zase hezky usnul :slight_smile:
14. led 2012 ve 22:54  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
hle já mám 3 děti a každé vyžadovalo něco jiného...Bája spala se mnou v posteli do 10 let...(ještě dnes, bude jí 18, se bojí spát sama. Bud spí u bráchy na matraci a nebo tu spí s jejím klukem když už není zbytí nastele se mi do postele), prostě je úzkostná, tak proč to řešit a hubovat ji.
Kluk byl ubelenec ubulenej... nechtěl spát s námi v posteli, usínal sám v postýlce úplně v pohodě, ale v noci brečel, brečel, když jsme ho chovali, brečel u nás v posteli, jíst nechtěl, občas pomohlo, že si s ním táta sedl před televizi a "koukali". Většinou táta spal a mladej mžoural s palcem v puse na zrnění v TV. .-))))))))))))Tohle trvalo do roka, pak zlom a úplně v pohodě cca do 3 let, pak měl období, že v noci chodil ke mně do postele. Nikdy jsem ho nevyhodila, nikdy jsem se nezlobila a pak najednou zase přestal.
Terinka je od malička solitér. Já mám opačný problém, chtěla bych ji uspávat, chovat a aby spala se mnou v posteli. Ani omylem! jako mimčo jsme vypozorovali, že usíná nejlépe zachumlaná do pleny a pevně zabalená v zavinovačce.Dokoncer jsme se kvůli ní odstěhovali oba z ložnice. Rušili jsme ji svou přítomností. To spala od 3 měsíců celé noci. Když jsem si ji vzala k sobě, tak se mlela, kňourala, prostě chtěla svoji postýlku.Cca od 10 měsíců spí ve svém pokoji ve své postýlce. Měli jsme před spaním chvilku mazlení a zpívání, ale to ona brzy odbourala. Takže ted ji položím do postele s dudákem, s hračkou a plenou, pohladím a zhasnu a odcházím. Mám vedle ní pracovnu, takže pokud potřebuji ještě pracovat dokonce zavírám dveře.(na noc pak otevřu, abych ji kdyžtak v noci slyšela, protože ona po probuzení nepláče,ale vyndá si knížky, co má v kapsáři na postýlce a prohlíží si) Neznám, co to je nějaké plakání po nocích, vztekání se před spaním, hysterické pláče.
Upozorňuji všechny, které mě začnete kamenovat, že ji chudinku zavírám samotnou v pokoji ve tmě, že já bych chtěla opak. Chtěla bych, aby se mnou spala v posteli. Ráda bych ji uspávala a držela za ručičku, ale ona fakt nechce. Nevadí mi děti v posteli(i když teda 18 letá Bája není už žádné dítě, tak pro mě je moje holička, co se sama v noci bojí), a ani se nezbavuji dítěte, abych měla klid(já už zažila mít velké děti, které vás nepotřebují. jsem ráda, že mě Terinka potřebuje)

Ale jak říkáte celá výchova je o náladě mezi rodiči a dítětem, pro někoho je dítě otravný hmyz a pro někoho dar z nebes, pro někoho kámoš. a vovo,vo tom to je :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning:
14. led 2012 ve 22:56  • Odpověz  •  To se mi líbí (6)
@weri1 přesně, my máme občas v noci najednou řev(asi zpracovává zážitky ze dne, ale nevím proč pláčem, protože jestli někdo žije ještě v klidnějších podmínkách než ona, tak už nevím-nekřičím na ni, ani na velké děti, ani se nehádáme- já bych se hádala ,ale mužský je děsný flegmáč :grinning: :grinning: :grinning:, je přijímaná, nestrašená. Občas se sice rafnou velké děti mezi sebou,ale protože vědí, že pokud budou moc ječet, tak se do toho nakyblíkuji abudu chtít vysvětlební, tak si nadávají sprodtě šeptem :grinning: ), tak ji vyndám z postýlky, pochovám, opusinkuji a ona za chvíli ukaáže na postýlku, tak ji položím a ona spí dál...prostě dítě by mělo z mámy cítit něhu a lásku :wink:

Ale mně se to mluví, když mám zlaté dítě, co?
14. led 2012 ve 23:05  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@stavba Stavbo, já sem píšu proto, že jsem taky nespadla jako chytrá matka z nebes... dělala jsem své chyby a stále nějaké jistě dělám .... A pejtho evidentně toho taky zas tak moc neví - neví, jak funguje spánek (řízení hormony) - má pocit, že rozdíl mezi dnem a nocí musí dítě naučit, atd. Prostě vychází z mylných předpokladů a dle mého mínění pak díky tomu dojde ke špatné metodě usínání. Z jejího prvního příspěvku jsem měla pocit, že si sama není jistá, zda je to tak správně. Nevidím nic špatného na tom poskytnout alternativy, popř. vyvrátit mylné předpoklady, na kterých stojí její rozhodnutí.
15. led 2012 v 09:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
@takyja no,pokud jsem to dobře četla,tak hlavní problém měla pejtho hlavně s tím,že jejich malá nedokáže dobře usnout a budí se hrozně brzo po usnutí.A já zase nevidím nic špatného na tom,že se snaží nastolit nějaký řád a snažit se,aby malá usnula a nebudila se tak často.Radit můžeš,proč ne,ale děláš to trochu drsně.Je to její první dítě,tak je normální,že zkouší,co bude a nebude fungovat.
15. led 2012 v 09:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
@takyja a ještě doplním, že potom to všechno navazuje - stejně jako se dítě z pozice moci donutí ke spaní "podle přání rodiče" a ne podle vlastních potřeb, tak se potom odvíjí i další výchova - budeš poslouchat, nebo - přestan řvát nebo...bud budeš spát, nebo řvát....to je všechno zbytečné. Stres pro rodiče, dítě, hysterické scény, vztekání - všechno to začíná právě u bezmocného dítěte, které se nechá brečet .
Stačí celkem jednoduchá asociace: když dospělá ženská je s nervama v koncích, sesype se, brečí, nemůže spát, přijde manžel, zavře dveře od ložnice a řekne jí: budeme to trénovat, uvidíme, kdo vydrží víc??????????
15. led 2012 v 09:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ach jo,už nevím,co k tomu říct.Tahle metoda funguje dobře pouze v případě,když jdete uspávat dítě,které je unavené a spát chce.Nikdo tady snad neříká,že se kouknul na hodiny a řekl si,teď by se mi hodilo,aby dítě usnulo.Já jsem vypozorovala,kdy je malej ospalej,dala jsem ho do postýlky a usnul sám během chvilky a bez velkého pláče.To,že si malinko kňourne nebo chvilinku popláče je normální a není důvod ho hned brát do náruče a nebo do své postele.Dát dítěti najevo,že ho miluji jde i jinak,než tím,že mi bude viset pořád na prsu nebo v náručí.
15. led 2012 v 09:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek