• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jak dlouho jste s prckem praktikovali společné spaní?

19. července 2014 
autor
@nonnni :slight_smile:

@ined77 strasne to leti, za chvili uz nebude chtit ani pusu :slight_smile:
24. čer 2014 v 08:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
@chris_n a proto jsem nereagovala na ni, ale na legitimni otazku nekoho dalsiho ve verejne diskusi, ale odpovedela jsem tim i na otazku zakladatelky a to primo tu, co ma v zadani "co vam to dalo, nebo vzalo" = nedalo mi to vubec nic a vzalo mi to moznost se vyspat.
24. čer 2014 v 08:59  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@monasek84 ...nestraš!! Pusu budu vyžadovat vždycky :grinning: :grinning:, ale jinak máš pravdu, teď to bylo miminko a za chvilku půjde do školy :slight_smile:. Letí to až moc rychle!
24. čer 2014 v 09:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
První s námi spal cca od půl roku do necelých dvou - pak jsem ho učila zpět na postýlku, protože jsem byla těhule. Druhé s námi spalo cca od 9měsíců - kojila jsem, tak při prvním kojení už v posteli zůstala a většinou se pak přicpal i Ládík. Takhle jsme to praktikovali do 5-ti let staršího a 3 mladšího dítěte. Pak se konečně dětem udělal pokojík a bez problémů přešli do své postele... sice ještě občas přišli :slight_smile:. Nejmladší s námi spí asi od dvou měsíců doteď a bude ještě tak rok, pak jí také uděláme vlastní pokoj a doufám, že vlastní postel vezme stejně dobře jako sourozenci :slight_smile:. Máme postel 160 a nijak zvlášť nás neomezuje :slight_smile:
24. čer 2014 v 09:02  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
autor
@ined77 vis jak... "jezis mamiiiiiii" :grinning: :grinning: :grinning: :grinning:
24. čer 2014 v 09:05  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@monasek84 ..však já ho nemíním líbat před gymplem, ale doma :grinning: :grinning:
24. čer 2014 v 09:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, syn s námi spal v posteli asi do 3 let, tedy spal střídavě u nás v posteli a ve svojí postýlce, kterou měl přiraženou k naší a měli jsme sundanou bočnici, takže si mohl kdykoli přelézt a nebo naopak já jsem ho mohla odkulit do té jeho :wink: , ale jinak jsem si to ohromně užívala, to teplé tělíčko, s důvěrou přitulené ke mně a spokojeně spinkající, ve svojí postýlce nespal zdaleka tak klidně a dobře....manželovi to nikdy nevadilo, ale je fakt, že se nikdy kvůli malému nestěhoval někam na gauč, vždycky jsme se tam nějak poskládali, do obýváku si chodil lehnout jen výjimečně, když třeba měl syn hodně špatnou noc, noční děsy apod., tak aby se do práce trochu vyspal, ale jinak jsme spávali všichni spolu.....No a pak malej jednoho dne prohlásil, že dneska bude spinkat u sebe v pokoji a od té doby spí tam, žádný problém s odstěhováním nenastal, nějakou dobu k nám pak chodil nad ránem se přitulit a dospat a časem přestalo i to.....prostě jsme mu dopřáli, aby se dostatečně nasytil naší přítomnosti a jistoty a když byl připravený, tak se prostě bez problémů odstěhoval do svého :slight_smile: , naštěstí i teď se občas přijde třeba o víkendu ráno přitulit, chybělo by mi to :slight_smile:
24. čer 2014 v 09:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@ined77 :grinning: :grinning:

@krystalka tajne doufam, ze to takto bude i u nas :slight_smile: krasny.
24. čer 2014 v 09:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dcerka u mě v posteli spala do roka, syn do dvou let. Teď usíná syn ve své posteli, ale noc co noc tak kolem druhé hodiny se probudí a přijde ke mě do postele a spíme spolu až do rána.
Mě to nevadí a užívám si to, však na to v pubertě ještě ráda budu vzpomínat, jak se ke mě chtěl vždycky přitulit.
24. čer 2014 v 09:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
první dcera s námi spala asi dva roky, pak šla uplne bez problému do svě postýlky...s druhou je to horší, je to strašný tulínek a od narození nedokázala ani spát sama natož usnout...ted je jí pět a končně chodí do své postele aspon usínat ale celou noc tam ještě nevydží
24. čer 2014 v 09:28  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Starší se mnou spala od miminka, protože v postýlce brečela a často se budila. A to jsem měla postýlku přiraženou ke svý. Když spala se mnou, tak se sice taky budila na kojení, ale to mě moc nebudilo. Když se začala víc pohybovat, někdy v 8 - 9 měsících, tak jsem ji naučila na tu postýlku. Moc se jí to ze začátku nelíbilo, ale seděla jsem u ní, hladila, zpívala až usnula. V roce jsme postýlku přestěhovali do pokojíčku. Mladší společné spaní nevyžadovala, spala většinou v té postýlce u mojí postele.
Starší občas chodí v noci k nám, lehá si doprostřed a moc příjemný nám to teda není. Hrozně kope, a když člověka párkrát probudí kopanec, tak pak vyspaný moc není. Nejlíp se vyspí ona :stuck_out_tongue_closed_eyes:
24. čer 2014 v 09:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@betelgeuzz v podstate kvuli tomu jsme taky zacali se spolecnym spanim... proste u me spi lip a na nocni kojeni ho jen pricucnu a spime oba dal, nemusim vylizat atd. Postylku bez bocnice mame taky prirazenou, ale stejne vzdy precestuje na mou pulku
24. čer 2014 v 09:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@monasek84 nejkrásnější, co znám...spala v postýlce cca do 8 měsíců, vždy jen půl noci, pak tam nechtěla ani být už od počátku večera, takže spala s námi v posteli cca do roku a půl, pak zase chtěla zkusit postýlku, s tím, že k nám mohla kdykoliv chtěla, taže většinu času spala s námi :slight_smile: Teď je ji 3,5 a má obodbí, kdy spí ve své posteli přiražené u mé strany postele, nebo spí mezi námi s manželem. A ta rána, kdy s námi spí, jsou nejkrásnější, když se probouzí, otlapká si mě, přivine se, ještě dospává a já se kochám :dizzy_face:
Nic mi to nevzalo, naopak mi to dalo klidnější spánek všech přítomných v posteli a dokonalá rána :dizzy_face:
24. čer 2014 ve 12:06  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Děkuji za názory.My máme 200x200 a taky se v pohodě vyspime 3 malej spi za mnou.Jen přítel občas slyší od někoho ze je to špatné a pak se hadame.Dam.mu přečíst tuto diskuzi a bude klid.:slight_smile:dekuji
24. čer 2014 v 17:12  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dceři budou 4 roky a spí s námi pořád, syn je vedle v postýlce, ale kdyby se vešel, nejspíš by spal také s námi.
24. čer 2014 v 17:16  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Dcera s náma ani se mnou nikdy nespala. Ale do teď usíná jen se mnou:slight_smile:. Od porodu jsem spala já s ní v pokojíčku a po usnutí přendala do její postýlky....když už byla moc těžká a tohle přendávání jí vždy několikrát za sebou vzbudilo....pořídili jsme vekou postel = 200x90cm a já si od té do by k ní lehnu a ona usne. Do 16m to bylo u prsa:slight_smile:. Ve 13-14 měsících jsem se odstěhovala zpátky za manželem do ložnice a měla jsem celou noc zapnutou chůvičku i když je pokoj vedle ložnice. Vždy zavolala když se vzbudila. Chodí k nám do postele jen občas....Když je manžel pryč spinká se mnou v posteli jako holčičí dny:slight_smile:. Když je nemocná spíme spolu v obýváku nebo já u ní v pokojíčku na matraci na zemi.

Druhá dcera bude mít postýlku v ložnici, tak jsem zvědavá jak dopadneme s ní, jestli si zvykne u nás a jak to pak budeme řešit:slight_smile:.

I když byla hodně náročné, plačící nespící miminko a usínání někdy trvalo i 2 hodiny a víc...(tak do roka ) což bylo opravdu někdy šílené.....a i když si někdy říkám, že bych brala volný aspoň jeden večer za 5 let (nemáme hlídací babičky, takže opravdu pro mne absolutně bez odpočinku celou dobu) tak to společné usínání je pro mne to nejkrásnější co znám, protože se mazlí, povídá co se jí honí hlavičkou...
24. čer 2014 v 17:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Maly s nami spi uz od narozeni (ted je mu 5mesicu). Za 1. To od prichodu z porodnice vyzaduje a za 2.ho kojim kazde 2h,takze ani nemam silu ho nekam v noci prendavat. Postylku máme sice nachystanou, ale v ní být nechce. Tata rikal,ze ho po 6.nedeli prenaucime do postylky a teď už neříká nic a je rád, že je s náma. :slight_smile: Nejvic nesnasim reci babicek a "radilu" , že jsme si ho pěkně naučili... :unamused: my ho nic neučili,zacal to vyzadovat sam... :slight_smile: a moje babička říkávala, že miminka a mláďata potřebují být se svoji mámou. Tak to tak beru a jsme s manželem rádi, že nám v noci krásně spí a nerve. :wink:
25. čer 2014 v 16:00  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
společné spaní může být určitě fajn, já s malou spala cca 2x, když plakala po příjezdu z porodnice.. A asi mě odsoudíte, co zde tak čtu, jsem ráda, že to dál nepraktikuji :slight_smile: Malá spí sama v postýlce v pokojíčku, máme hned vedle ložnice. Nevím, ale já se s ní prostě nevyspala... měla jsem strach se pohnout, abych ji neublížila, nebo ji nevzbudila. Pro mě zas je fajn si večer s přítelem lehnout do jedné postele, dítko mít hezky v postýlce vedle :slight_smile: Takže ani do budoucna neplánuji mít malou v ložnici.. Ráno když se vzbudí, si ji občas vezmu do postele, chvíli tam sedí a už chce stejně pryč..
Si nějak nedovedu představit mít ji v posteli třeba ve 4 letech... Ale nikomu to neberu, každého věc... :slight_smile:
5. črc 2014 ve 14:30  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Holky my to vyřešily tak, že jsme malé koupily velkou postel asi v 8m a přirazily jí k naší a parada všichní jsme spokojení.
5. črc 2014 ve 14:45  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Nemůžu asi moc odpovědět, protože ještě s námi spí. :slight_smile: Jsou jí dva roky. A ráda bych, kdyby ještě další dva. To asi mluví za vše. :slight_smile: Ovšem v únoru se narodí brácha, tak uvidíme, jestli jí nebude budit. Snad ne.
14. črc 2014 ve 20:25  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
My dali na zem tři klasicky velké matrace. Jen je musíme pořád větrat. Dcera nemůže spadnout - hodně v noci cestuje a máme velké leháro. :slight_smile:
14. črc 2014 ve 20:27  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Tak u nas se spolecne spani neplanovalo :grinning: a deti si to stejne udelali po svem.. u prvniho jsme meli postylku v loznici dal od nasi postele a ta postylka se postupne priblizovala az jsme obcas vsichni spali pohromade a pak se zase oddalovala, kdyz jsme zacali uvazovat o druhem.. kdyz uz jsem byla tehotna, jsme koupili vetsi postylku a udelali detsky pokoj.. a syn zacal s nocim vstavanim a chozenim k nam :grinning: nekdy jsme o nem ani nevedeli a on nam lezel v nohach :grinning: ted uz chodi sem tam hlavne kdyz nemuze spat kvuli sestrinu nocnimu revu.. a kdyz je mala hodne neklidna nebo nemocna, tak stehujeme po nocich postylku k nam, jedna bocnice uz je stabilne shozena a nase spani pak vypada tak, ze ja jsem napul tela v detske postylce, dcera rozvalena u me, manzel uprostred a syn na druhe strane.. takze ac jsem byla rezolutne proti spolecnemu spani, musela jsem kapitulovat.. hlavne kdyz clovek v noci musi treba 10x vstat a jit vedle do pokoje :rolling_eyes:
14. črc 2014 ve 21:11  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Tak náš Veny spal jednu noc u nás v ložnici, ale ve své postýlce. Jenže ta místnost nejde vytopit jako ostatní, takže mu tam bya zima. Od narození spinká ve svém pokojíku a já mám zapnutou chůvičku a monitor. Známá spí se svojí dcerkou, které je 14, ještě teď a to mi přijde dost děsivé. :slight_smile:
14. črc 2014 ve 21:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
máme manželské dvojlůžko a vedle ještě další dvě lůžka pro naše dcery - 3 a 5 let. spíme s manželem vedle sebe a děvčata na "svých postelích kousek od nás. v noci si přilézají k nám a kdo chce, může si zase přelézt kam chce :slight_smile: a tak mají všichni blízkost i místo, které potřebují.
společné spaní je fajn, ale musí se zařídit tak, aby vyhovovalo každému členu rodiny. můj muž může spát n jednolůžku s oběma dcerkami celou noc a nevadí mu to, naopak já svůj prostor potřebuji. holčičky jsou každá jiná - starší chce hodně moc spát u někoho, mladší vydrží sama v postýlce vtšinou celou noc. je dobré neupínat se na předem vybraná řešení ale spíš si je udělat bez zábran na míru a být také připravem je upgradovat/měnit podle potřeby
15. črc 2014 v 11:59  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
ahoj náš chlapeček /bude mít rok) s námi taky spí v posteli - aspoň si to myslí:slight_smile: počkáme až usne, a pak ho přeneseme do postýlky, hned vedle, takže se v klidu vyspíme všichni
15. črc 2014 ve 12:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Příspěvek byl smazaný adminem, protože nesplňoval pravidla fóra. Porušoval pravidlo "Neodbočuj od původního tématu".
15. črc 2014 ve 12:07 • l2
@l2 Vyplnila jsem to, ale přijde mi, že dotazník nepočítá s možností, že jsem po porodu kouřit nezačala, takže budou výsledky asi lehce zkreslený.
15. črc 2014 ve 12:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Měli jsme štěstí, že jí to samotné přestalo vyhovovat, navzdory tomu, jak nás všichni strašili, že s námi bude spát do první třídy :slight_smile: Asi v 6-ti měsících jsem měla pocit, že už je u nás neklidná a hůř spí, tak postupně spala víc a víc ve vlastním, až to skončilo úplně, ani nevím kdy. Pak jsme ještě pár měsíců spali spolu alespoň odpoledne, ale teď už ani to nechce a upřímně mi to dost chybí :slight_smile: Moje máma si myslí, jako nebyla super matka, že nás nikdy nevzali do postele, ale já jsem teda nezažila nic hezčího, než ten teplý funící koblížek pod křídlem. Navíc v době kojení to pro mě byla jediná šance jak se vyspat. U druhého vůbec nebudu řešit ostatní a hned beru prcka k sobě, pokud bude chtít. Dokonce i v porodnici nám to doporučovali, ať je máme u sebe, jen ať jsme opatrné na očistky, pády atd...... :slight_smile:
15. črc 2014 ve 12:18  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Starší syn s námi spí od narození a přestože cca v 18ti měsících dostal vlastní válendu, ještě se nestalo, aby v ní spal celou noc. Vždycky v noci přeleze k nám.(je mu 28 m.) Mladší princezna - 3 měsíce, naopak u nás neusne. Potřebuje vlastní prostor na spaní.
15. črc 2014 ve 12:40  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Tak syn s námi spal od 9 měsíců, od 2 let má vlastní pokojíček, ale je naučený že s ním někdo usíná, a cca do 4 let jsem k němu stejně pendlovala a spala u něj. Teď máme roční holčičku a ta se mnou spí od cca 3 měsíců, kojím v noci po 3 hodinách i častěji, a už sem to nedávala, takže společný spaní mi vyhovuje. Syn už spí sám téměř celou noc, jen někdy k ránu přijde a spí s námi, jen mám strach aby malou nekopnul, dost se v posteli mele. No a manžel ten spí radši na gauči v obýváku, poněvadž potřebuje prostor :grinning: Takže takhle to máme :slight_smile:
15. črc 2014 ve 22:20  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Tvůj příspěvek