• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jak naučit 15ti měsíční dítě spát přes den v postýlce?

4. prosince 2015 
Nějak se mi nedaří malého naučit spát přes den v postýlce, od narození spí přes den pouze venku na procházce v kočárku, doma ani za nic. Teď už spí jenom jednou denně po obědě, když s ním jdu na procházku, usíná kolem půl jedné, zkoušela jsem několikrát uspat ho doma, scénář pořád stejný - vztekání, řev, házení sebou ze strany na stranu, a to jsem s ním byla na velké posteli, po hodině jsem to vzdala a vyrazila s ním ven - usnul hned za dveřmi :angry: Jinak večer většinou usne při kojení nebo ho uspávám ve velké posteli a pak přendám do postýlky, kojím už od osmi měsíců jen večer a v noci, sám v postýlce neusne ani večer. Poradíte někdo?
15. říj 2008 ve 21:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,u nás to bylo to samé,naučila jsem malého spát venku v kočáru a doma ne usnul ani náhodou a pak pomohlo to,že jsem si šla lehnout s ním,ale trvalo to celý týden než si zvykl. Musíš to zkoušet a hlavně nepovolit,držím palečky :slight_smile:
16. říj 2008 v 08:15  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahojky! U nás také! Spinkali jsme přes den jenom v kočárku. Poprvé jsem ho dala do postýlky, strašně se vztekal. Ale vydržela jsem to, dokud neusnul. Nenechávala jsem ho samotného, byla jsem pořád u něj a chlácholila. Jako u Lisky, trvalo nám to taky asi týden..den ode dne to bylo lepší. A teď? Řeknu Štěpánku jdeme hají a on mě vezme za ruku a sám dovede k postýlce :grinning:
16. říj 2008 v 09:27  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Opravdu to chce vydržet a nechat je vyřvat,já vím že to zní krutě nechat své dítko ječet ,ale pomáhá to. Chce to jen mít pevné nervy a ten pláč vydržet. A hlavně nesmíš povolit,oni si to ty mrňousci pamatují. Jak uvidí,že brek tě donutí udělat to co ono chce začne toho zneužívat a ty budeš v koncích. Matísek se to brzo naučí ,chce to jen trpělivost.
16. říj 2008 ve 13:58  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Souhlasím s výše napsaným. V podsatě je to stejné jako naučit dítě usínat samo večer. Položit do postýlky, polaskat, rozloučit se a odejít. První dny musíš počítat s děsným křikem, ale den ode dne to bude lepší až dospějete k tomu, že po uložení a tvém odchodu se malej převalí na bok a usne. U nás záleží na tom, jak moc je malej unavenej, tudíž na tom, jak brzy jsme ráno vstávali ( většinou mezi 5-půl 6) , někdy mu padá hlava již u oběda a jindy si po uložení 3x zakřičí a usne jak dudek. Doporučuji natrénovat taky večerní usínání ve vlastní postýlce, držím palečky ať jste úspěšní :slight_smile:
16. říj 2008 ve 14:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky!!! Tak to vám závidím alespoň to spaní v kočárku!!! Naše přes den nechce spát ani v postýlce ani v kočárku!!!! Upozorňuji, že bych ji spát nedávala, ale ona je už po obědě tak strašně unavená, že sebou mlátí, únavou padá a kroutí se, jak je unavená..Ale ne! Za každou cenu drží otevřené oči a únavu přemáhá..a já se jí snažím nějak uspat třeba až do 6 do večera, aspoň na 20 minut....Taky vtipné, že??? :sweat_smile: :rolling_eyes: :slight_smile:
16. říj 2008 ve 14:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak to nezávidim,to chce taky dát jí do postýlky a nachat vyřvat,ale hlavně mít na to ty nervy. :wink:
16. říj 2008 v 15:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
kalo, soucítím s tebou, tak snad pěkně spinká alespoň v noci :wink:
16. říj 2008 v 16:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak u nás začalo spaní v postýlce přes den až po tom, co jsme ho tam naučili spát večer - první týden řev a od té doby krásně usíná sám večer i v poledne...bez jakéhokoliv breku..chce to vydržet!!! Já jsem nikdy nenechala Filípka brečet, ale tohle byla vyjímka a vyplatilo se nám to. Můžeme večer s manžou kamkoliv jít, páč Fíla usíná kolem 20h a pak se může jen babička koukat na telču a my randíme :grinning:
16. říj 2008 ve 20:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
holky dik za rady, vcera jsem po obede zkusila dat ho do postylky, strasne jecel a vztekal se, rval ze uplne chroptel a byl cely cerveny a zpoceny, uklidnovani, zpivani nepomahalo, prestal jen kdyz jsem ho chovala a nosila, vydrzel to hodinu, pak jsem bohuzel vymekla a vzala ho ven, usnul mi v kocarku jeste v chodbe :angry: Pripadam si jako desna tyranka, kdyz ho necham jecet, ale je mi jasny, ze uz bohuzekl vi jak na me a ze si revem vymuze co chce :angry: Jak dlouho vam tak deti breceli ten prvni tyden, kdy jste to zkouseli? Mam vydrzet dele nez hodinu?
17. říj 2008 ve 12:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
daasik, my začínali večer a to Filípek řval i 2h, pak průběžně kdykoliv se vzbudil, ale já jsem k němu prostě přestala vstávat...zní to hgrozně ale po 3 dnech kdy jsme oba byli úplně na dně se to najednou obrátilo.. děti jsou hrozně inteligentní a vše rychle pochopí...teď když se náhodou v noci vzbudí tak k němu samozřejmě jdu, pohladím, pochovám - někdy mívá špatné sny...ale na učení to chce vychytat období, aby bylo mimčo zdravé a nerostly zuby atd...
17. říj 2008 ve 12:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky! Tak my přes den usínáme ve velké posteli a i to je boj. V postýlce po obědě neusne ani za nic, klidně tam bude dvě hodiny a nic. Večer jsme se ale dopracovali k usínání v postýlce. U nás nešlo ani tak o to vztekání jako o to, jak ho udržet ležet:slight_smile: Dopracovali jsme se k tomu, že přečtu pohádku, dvě a pak už si ho nevšímám, maximálně mu řeknu hají, když se zvedá. Po chvíli se uklidní, přestane sebou mrskat a usne.
17. říj 2008 ve 12:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky my jsme se naučily v nemocnici .Ale po návratu nechtěla ale opravdu to musíš vydržet je to těžký .Já jsem kolikrát stála za dveřmi že otevřu a dva dny a ted je uplně v poho .Přeji pevný nervy
17. říj 2008 ve 23:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
dassik, když jsme se rozhodli, že to večerní usínání musíme konečně úspěšně dotáhnout do konce, tak taky vydržel řvát 2 hodiny, potom vyčerpáním usnul. 3 dny vydržel běsnit až do chroptění a šíleného třesu, brečela jsem, no bylo to strašný, naštěstí již 4. den k mému úžasu zalehl bez jedíného hlásku a je tomu tak doteť. Jó, jsou to teď jiné večery, dřív jsem nerada večer někam chodila, protože jsem se bála jak to s ním máma zvládne, dnes můžu opustit byt bez jakýchkoliv nervíků a telefonátů domů během pauzy v divadle :slight_smile: Takže vydrž a dej pak vědět jak jste dopadli :wink:
18. říj 2008 ve 12:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
daasik..jistě, že nejsi tyranka. Já to taky nevydržela nechat ho řvát o samotě. Byla jsem s ním, seděla jsem u postýlky a vždycky když si v postýlce stoupl, zase jsem ho položila..a ono ho to přestalo za chvilku bavit. Ty první dny jsem ho položila snad stokrát :grinning: A když už jsem cítila, že si ze mě dělá jen legraci, tak jsem řekla "Když Štěpánek nebude dělat hají, tak maminka půjde do kuchyně" a když lumpačil dál, odešla jsem..ale jen na dvě minuty a on to fakt hned pochopil..že když bude zlobit, tak půjdu pryč. Teď už mu to jen stačí říct "Štěpánku hají nebo půjdu pryč" a on zalehne :grinning: První dny fakt byly krušný..uspávala jsem ho i dvě hodiny, ale vyplatilo se.
Nevím, jaký je Matýsek..můj Štěpánek je prostě cíťa, takže já ho prostě nemůžu nechat řvát samotného..ublížila bych mu. Jinak je to s dítkem, co je samorost a fakt zlobí..to je něco jiného.
18. říj 2008 ve 21:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky,
řeším obdobný problém. Mám 13 měsíčního chlapečka, který od 10 měsíce spal sám v postýlce ve svem pokojičku až do rána, asi po týdením nechání vyplakat, ale nebylo to nic drastického. jednu noc jsme ho nechali řvat a nešli tam vůbec. A cca týden plakal při večerním usínání když jsme odešli. 4 měsíce to takhle krásně fungovalo a před 14 dny zničeho nic začal šíleně řvát jak při usínání tak v noci, spíš při jakémkoliv dání do postýlky. Už jsem zkoušela všechno, natřít zuby gelem, dát nurofen, lehnout si sním na koberec, vzít ho k nám do postele (tam to samozřejmě zabere), takže jdeme asi zpátky do toho vyřvání. Dneska odpoledne vydržel hodinu v postýlce hystericky řvát po té co byl 7 hodin vzhůru. Na posledních 10 minut jsem si sedla k postýlce a asi 2 minuty předtím než usnul, byl ochoten si lehnout, jinak prostě hodinu stojí v posteli, řve, je rudej, spocenej, chvěje se. Fakt nám ty děti dávají mega zabrat. :confused:
19. říj 2008 ve 14:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kackadu..nechali jste ho celou noc řvát a vůbec k němu nešli? Nedivím se, že teď tam nechce být..nezlob se..
19. říj 2008 v 18:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kackadu, tak tohle mi taky teda nepřipadá normální, nezlob se :angry: nejsou mu 2 roky, abyse ho nechali řvát a nešli k němu, jako mě taky D.špatně spal a spí, převážně v postýlce, taky mě to se*e, ale takhle bych to dojít nenechala, že by se až chvěl...
19. říj 2008 ve 20:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
To když jsem ho nechali vyřvat, tak to bylo před 5 měsíci, řval tak 2x za noc po 20 minutách a nebyl to takovej nejzoufalejší pláč, to už člověk pozná. Stačila jedna noc a 4 měsíce spal Filípek jak andílek do rána, bez jakýchkoliv problémů při usínání. Po 4 měsících z ničehonic změna a všechno špatně. No a ted jsme ho nechali jednou nechat plakat v noci, cca 20 min, ale to už jsem tam pak šla a to už se takhle chvěl, ale to taky proto, že mu netečou slzy, vytlačuje to a zuří u toho. Dneska si pořval odpoledne dokonce hodku v postylce, ale ted večer už sel spat bez plakani, tak uvidime nasledujici dny jak to bude.
Je to na každém jakou cestu si zvolí. Některé maminky tvrdí, že jim nevadí že s nimi spí děti v posteli i třeba do tří let, já bych ráda, aby zvládl malej spát u sebe v postýlce a i když tu formu vyřvání nezvládám levou zadní, tak už jsem stejně zkusila všechno ostatní a výsledek je nula.
19. říj 2008 ve 20:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Víš co kackadu..ono je totiž docela rozdíl, jestli dítě pláče při usínání nebo uprostřed noci. Při usínání ještě beru, když děcko necháš chvíli řvát..i když si myslím, že to jde zvládnout i bez toho..ale když se vzbudí uprostřed noci, tak k němu nejít? Umíš se vcítit do jeho kůže? Že se mu třeba zdá ošklivý sen, probudí se a hledá tu jedïnou pořádnou oporu, kterou samozřejmě představuješ ty..a ty ho místo podpory necháš v jeho strachu? Víš, jak to musí být pro něj frustrující? Je úplně normální, že se takhle malý dítě v noci budí..to se dočteš v každý psychologický knížce.
A ta změna může být cokoliv..zuby nebo špatný zážitek, dětem stačí málo, aby je to vykolejilo..popřemýšlej, jestli se poslední dobou něco nestalo. Mě třeba Štěpánek odmítal usínat po návratu z nemocnice..
19. říj 2008 ve 20:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Grisgot to napsala přesně :wink: Mě se taky malej budí v noci a začne strašně plakat, přesně je to buď zlý sen nebo bolest dásničky, stačí, že ho pohladím, napije se, vezme dudu a spí dál..taky fakt myslím, že tohle uprostřed noci není, že nechce být u sebe v pelíšku, ale nějaké trápení :cry: nebo se třeba jen ve tmě bojí...
20. říj 2008 v 09:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
My jsme taky měli malou docela dlouho u nás v posteli (do 8 měsíců), a když usnula tak jsem ji přenesla. Ale potom nechtěla usínat a dělala hlouposti, tak jsme řekli dost a dali jí do postýlky hned večer. Udělali jsme to metodou, nechat plakat a chodit tam po minutě, po pěti, po deseti.... a zabralo to neuvěřitelně. Spinká a usíná sama v postýlce večer i odpoledne. Ze začátku asi týden plakala, ale nesmí se podlehnout a teď by jinde neusnula, max v kočárku, ale my chodíme ven, když je vyspinkaná, takže jak píše kacka-i večer můžeme jít na večeři, protože ve 20:00 malá spinká a ještě se snad do té postýlky i těší. Má takového svého mazlíka, bez toho ani ránu. Je to polštářek a s tím vždy spinká. :slight_smile: :wink:
20. říj 2008 v 10:26  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v únoru 2014  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, tak jste mě trochu uklidnily, když jsem si přečetla tuhle diskuzi...Máme stejnej problém...Naše malá je dobrý spáč, usínání po obědě je naprosto v pohodě, dám jí do postýlky, řeknu že se jde spinkat, vyjmenujeme všechny kamarádky, které už určitě spinkájí a malá spí do 10 min. bez řevu...ale ty večery...hrůůůůza...musíme si s ní jít lehnout, do postýlky nechce ani náhodou a když jí tam dáme, začne hrozně vyvádět, řvát a tak jak píšete je schopná řvát pěkně dlouho, volat mami, vzlykát, třese se a je rudá....tohle já vydžím 15 min..jdu k ní vezmu jí, ona se přitulí, lehneme si spolu do velké postele a spí do 10 min....asi dělám chybu....myslíte, že mám vydržet, prostě jí tam nechat řvát?Už to tak nechcem, chtěla bych aby usla v té postýlce v pohodě jako odpoledne....budu muset prostě zatnout zuby a vydržet, snad to přinese ovoce :slight_smile:
20. říj 2008 ve 12:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Grisgot ale to vyřvání v tu noc, že jsme tam nešli jsme udělali jednu noc před těmi 4 měsící a za tu jednu noc to pomohlo. A jak jsem psala, nebyl to žalostný pláč, spíš takovej rozespalej kdy jsem pocitově poznala, že by to mohl zaspat, v průběhu noci plakání dlouho nevydržím jednak já a jednak je mi to blbé kvůli ostatním lidem v baráku. Ted od nedele, tím vyřváním přes den, jsme zvládli večerní usínání (klepu na dřevo)a v průběhu noci, tam samozřejmě jdu. Protože tím, že už malej stojí tak se akorát rozeřve a probere se. Před těmi 4 měsící poplákaval a usnul si, ale to teď už nehrozí. U nás žádná změna nenastlala, jediná co tak že se pomalu začíná učit chodit a to jsem četla že může u dětí hodně rozhodit spaní, tak snad se rozchodíme a začneme zase klidně spát.

Janeses je těžký radit, každý to mimčo je jiný. vidíš sama, že někomu vyplakání pomůže, někomu ne, já jsem dokonce chytla chvilku výčitky, když holky nechápali jak jsem to mohla udělat, ale pomohlo to. Ted když je malej větší, tak mi přijde že pomohlo, když už dlouho plakla, že jsem si tam sedla a mluvila na něj jak tady psaly holky nahoře...říkala jsem mu ať si lehne, nebo půjdu zase pryč, že ho máme rádi, že se nemusí bát, že jsme vedle a kdykoliv přijdeme...zdá se mi že to pomohlo. Zkus ji uspat v te postylce tak, že i když bude plakat, tak ji nevythuj ven ale seď u postylky, dej ji tam třeba ruku a pohlad ji a mluv na ni...uvidis jestli k tomu bude svolná.
Držím pěsti :dizzy_face:
20. říj 2008 ve 20:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
janeses..jooo, jasně, jak píše kackadu..nevyndavej ji z postýlky..zkus cokoliv, jen ji tam udržet a bude to dobrý, uvidíš. Stejně jako přes den, povídej ji, kdo už dávno spinká a půjde to..držim palec! :wink:

No, víš, kackadu..ono to tvoje první psaní fakt znělo docela hrozivě..ale oni někdy psaná slova vyznívají každýmu různě. Tím, že prcek začal chodit, tím by to fakt mohlo být. Otevřela se mu další vrátka do světa, věřím, že to každý dítko vykolejí :wink:
20. říj 2008 ve 20:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Grisgot....jojo psaní má svoje pro i proti :wink: nejsem zas takovej tvrďák, že by se mnou nehnulo kdyby mi týden děcko řvalo. Naopak se mi do toho znovu nechtělo, i když to mělo posledně kladnej účinek. Naštěstí máme my maminky zabudovaný senzory na rozpoznání pláče....to kolikrát mě manža drží nechod tam, ale ja bych ten danej pláč nevydržela ani sekundu, a jindy slyším že je to takový to protestní řvaní a vydržím.
No ať je to jak chce, doufám že se zase všechno vrátí do svých kolejí. Snad už jsme na dobré cestě. Ted jsme chytli rýmu, takže ho přes noc stejně beru k sobě a průbežně utíráme nos a dáváme napit... :unamused:
20. říj 2008 ve 21:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky je to srdcervoucí, ale bez toho plakání se to asi neobejde nikde... my když jsme se učili usínat, tak jsme brečeli oba, já v obýváku a Fíla u sebe v pokojíčku :frowning2: Přeji všem, aby těch slziček bylo co nejméně!!
20. říj 2008 ve 21:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
holky a kdyz jsou prckove v postylce a jste u nich, tak nebreci? Mne totiz malej silene rve i kdyz ho polozim do postylky, sehnu se k nemu, hladim ho, zpivam mu, povidam :frowning2: Prestane jen kdyz ho vytahnu z postylky a chovam ho, pripadne kdyz se ke mne prituli ve velke posteli (ale to jen vecer, pres den nechce ani lezet se mnou ve velke posteli). Mozna jsem si to i sama zavinila tim, ze ho vecer uspavam ve velke posteli a do postylky prendavam spiciho a po prvnim probuzeni uz zustava u me v posteli az do rana, ale mam problemy se zadama a neustale noseni a zvedani a pokladani do postylky mi zpusobuje velke bolesti zad, tak jsem volila nejjednodussi variantu
20. říj 2008 ve 21:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
daasiku já jsem Adama začla dávat spát do postýlky po obědě přesně ve věku tvého Matýska...dala jsem ho tam, dalu mu leporelo o krtečkovi a flašku s mlékem a nejdříve ječel, vyházel peřińu, flašku i dudlík a řval...tak jsem vždy přišla sebrala jsem to a dala znovu do postýky, trvalo to třeba půl hodiny...pak se uřval a nebavilo ho to vyhazovat, když jsem mu to tam znovu vrátila a usnul, takhle to trvalo asi tři dny a od té doby je to ok...dám mu knížku dudlíka a do 10 min spí a ani necekne...to samé večer.....
20. říj 2008 ve 21:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
tak to je fajn, budu muset s tim svym tyrankem taky neco udelat, vcera me vecer trapil do jedenacti a usnul az ve velke posteli na mne (ne u me, ale na mne, normalne si na me cely lehnul a hlavicku si polozil mne na hlavu, uzasne pohodlne :wink: Akorat je blby, ze ja jeste kojim, ale jen vecer a pres noc, takze mlicko po obede nedavam a dudlika od narozeni nema (kdyz nepocitam sebe :slight_smile: ale snad to zvladnem i tak. Ted ma trochu rymu, tak jeste pockam
21. říj 2008 v 10:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
daasik me Filda když řve v postylce tak řve taky když jsem tam jsem. Když prostě řve tak fakt pomaha, jen to vytáhnout ho ven, ale zkus to jednou vydržet až do konce, sedět tam ale fakt až usne. Ať ho zlomíš, protože on jde jinak asi za svým cílem a ví, že toho dřív nebo později dosáhne. Je to hrozný, že člověk musí být takovej ras. Nejraději by jsme jim snesli modrý z nebe, ale ono jim to bohužel není ku prospěchu...držím palce!!!!
21. říj 2008 ve 13:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek