Jak uspáváte miminko? Kromě fénu a vysavače

kopra
17. únor 2008

Mám 6 týdenního syna a bohužel je to nespavec. Pokud usne tak max. na 2 - 3 hodiny. Většinou je to hoďka. Usne bez problémů jen v autě nebo v kočáře. V noci mi spí taky max. 3 hodiny. Když je vzhůru tak chviličku kouká kolem sebe a pak začne řvát. Máte triky jak uspat? Kromě fénu a vysavače?

krizulka003
17. únor 2008

ahoj,
my uspáváme písničkou a držením za ručičku.trochu se pokoulí,pošplhá po postýlce,unaví se a většinou do 20min.spí. 🙂 😉

kacerka
17. únor 2008

My už od 18.50 spinkáme 🙂 Dýl bysme nevydrželi, byli bysme pěkný mrzout 😝

zusma
17. únor 2008

Já ji dám do postýlky, zhasnu a stojím u ní, skoro se ani nehnu a koukám,co se bude dít. Musí mít ale dudlík. Někdy usne hned, někdy ne. Někdy se děsně rozeřve a musím ji vzít a chvilku pohoupat a pak ji dám zpět do postýlky. Každý večer, když ji pokládám do postýlky, je ve mě malá dušička, co se bude dít 😒 🙂

kristi
17. únor 2008

Zusma, no dyk je taky jeste malinka

luucia
17. únor 2008

Tak my sme začli uspávat po šestinedělí. Položím ji do postýlky, dám dudlík, pusu a jdu pryč. První dny byly drsný, ale stálo to za to 😉 Ted jí tam dám, ona zavrtá hlavu do kojícího polštáře, kterej má kolem hlavy a tu ránu spí 😉 Takhle ji uspávám i přes den. Dopoledne a navečer, v poledne chodíme ven, tak malá spinká v kočárku 😉

mihapiha
17. únor 2008

Mori a od kdy jsi začala tak uspávát? asi cca týden?
Mi Hugo spí asi od 17 hod, holt dnes je to naopak než obvykle, přece ho nebudu budit, že? mi by se taky nelíbilo, kdyby mě někdo budil,tak asi budeme bantovat v noci,ale co se dá dělat??? 😀

janickabez
17. únor 2008

Tak jo, koukám 19.13 jsem si začala chatovat na iCQ takže od té doby chrníme 😀 a doufám že do 5 jako každý den 😀

gedren
17. únor 2008

Tak neco z opacnyho tabora 🙂 Mne by prislo vylozene smutny, kdyby dite nespalo se mnou. Nebo kdyby treba zrovna ted spalo a ja byla s muzem sama. Proste zijeme takovym spolecnym kmenovym zivotem, dite od narozeni (po prejiti tech prvnich par tydnu, co spala furt) chodi spat s nama (tj. kolem pulnoci), spi s nama v posteli (prvni rok pritulena, ted uz si vzdycky po nakojeni odleze do vlastni postylky a tam se roztahuje), vstava taky se mnou, tj. kolem poledne 🙂. Stale ji hodne chovame, nosime, neexistuje, aby byla v jine mistnosti nez my (pokud tam teda nejde sama od sebe na vyzvedy 🙂). Kdyz jdeme do prace, neseme ji s sebou, ucastni se vseho, jeste nam ji nikdo nikdy nehlidal. Chodi s nama na porady, na prednasky, proste vsude, ona je soucast meho zivota, ne neco, co me obtezuju a citim potrebu se od toho vymezit a cas od casu zbavovat. Kdyz si vecer programuju, ctu, povidam s partnerem, koukam na film, tak bdici dite je to posledni, co mi u toho vadi. A ona, jak citi to prijeti, a taky duveru, ze ji povazuju za partnera a ne za nesvepravneho tvora, tak je zase velmi samostatna, uzasne si sama vyhraje, necha me v klidu pracovat a jen po ocku sleduje, co se doma deje. Takze v konecnem dusledku ziskavame obe.

Kazda maminka ma urcite nejakou intuici, jaky vztah s ditetem by chtela mit, a je dobre se te intuice drzet. Kdo moc na ten attachment neni a dite vypada, ze taky neni, necht ho dava spat samotne a bude to vyhovovat vsem. Ale kdo citi potrebu delat to treba jak my, tak by byla skoda, aby dite odkladal a nechaval vyrvat jen proto, ze "se to ma".

ketka
17. únor 2008

gedren, to jsi napsala hezky, fakt 😵

No, my teď spíme, ale počítám, že to bude tak do devíti, možná do půl desátý a pak zas budem vzhůru tak do těch 12 nebo do půl jedný 😉 ...a pak snad budem vstávat kolem sedmý a nebo taky ve čtyři 😅 😀

karotky
17. únor 2008

U nás to probíhá tak,že Adama položím do pstýlky,dám mu z každé stranu jednou velkého plyšáka a dudlík.Nechám mu rozsvíceno,pohladím ho po čelíčku a jdu si připravit flašky na další den.Když ho pak jdu zkontrolovat,je tuhoň. 😵 Tak zhasnu a jdu na TV.
Přes den s uspáváním taky nemáme problém.Když je protivný,dám ho do postýlky(máme jí v ložnici).On si tam tak 5-15min. pohraje a pak usne. 🙂

sylvar
17. únor 2008

malá je zvyklá usínat ve své postýlce, jinde mi neusne, teda krom kočárku venku.
Uspává zásadně tatínek, v ložnici-položí do postýlky, chvilku na ni kouká jak si hraje.Ona si nastavila režim sama, nikdo jí ho neurčil, sama si řekne kolem půl deváté, že chce do postýlky-mňadlá si očička, zčervenají jí a prostě jde vidět, že chce spinkat, v postýlce si hraje a za 5minut devět se otočí na bok a usne 😵 takhle funguje ale od nového roku, do té doby usínala asi v 22 hod, což nám teda nevadilo.Jo a během noci dvakrát jí, první probuzení kolem půlnoci,po půlnoci, pak jak kdy, většinou po třech čtyřech hodiinách a chce jíst(vždycky)chtěli jsme to jídlo odbourat,ale zatím to nevypadá, jak jí nedám do 2 minut po probuzení jídlo, řve jak pavián

a k tomu co psala gedren, to je super, každému to vyhovuje prostě jinak.kdybych si malou mohla brát do práce,tak to taky dělám,ale nemyslím si, že jí nějak škodím tím, že si zvyká být s někým jiným, než s náma.S babičkou je jí určitě dobře a může se jí plně věnovat, kdežto já musím v práci pracovat, být k ruce řediteli firmy a to s malou jaksi na 100% výkon nejde 😝

mori
17. únor 2008

mihapiha - od narození. Samozřejmě mi někdy usínala na rameni, když jsem jí dávala po mlíčku říhnout. Někdy se po uložení do postýlky vzbudila, ale nechali jsme ji tam a většinou za chvíli usnula.

gedren - podle toho co píšeš, máte určitě všichni hezký vztah. Ale k jednomu se musím vyjádřit - fakt mi hodně vadí, když chodí děti spát takhle pozdě. A že vše podniká s váma je fajn, pokud to tak všem 3 vyhovuje. Píšeš, že vám ji nikdo nikdy ještě nehlídal. No nedokážu si představit, že by se třeba bylo opravdu potřeba dítě dát někomu hlídat (např. z důvodu lékaře apod.) - myslím si, že takové dítko se bude bát někde zůstat bez rodičů. A co třeba pak školka? Tam rodiče furt nebudou, že ...
Neber to nijak zle, toť jenom můj názor 😉 Ať se každý zařídí tak, jak mu to vyhovuje 🙂

karotky - my od narození zhasínáme. Myslím si, že se pak bude dítě těžko zvykat usínam po tmě ... Ale třeba časem nebude problém usínat při tmě, těžko říct takhle dopředu, to je jasný 😉

sylvar - já jsem taky ráda, že jí je dobře u babičky - poprvé před týdnem tam spinkala sama v noci (bez nás) - měla jsem obavy jak to snese, ale je tam ráda, řádí tam jako doma, tak byla v pohodě i tam - v pohodě i usnula a spala v klídku až do rána.

anney
17. únor 2008

No u nás je to přes den bída.Malý zásadně spí dopoledne pouze v kočáře.Vzhledem k tomu, že máme verandu, tak je to dobrý.Dám ho tam spát a on spí dvě hodky.Odpoledne to samý.Je jasný, že s kočárem musím jezdit, ale jakmile usne, což je do 10 minut, tak nejezdím, a spí vždy takhle dlouho.Večer chodí spát hned po 18 hod.Dýl by nevydržel.Dám ho do postýlku a zhasnu.Samo, že bulí.Ale tak 10 až 15 minut a je tuhej.Chodím ho kontrolovat, bo se porád otáčí na břicho a strašně pak slintá a ublinkává.Když usne, tak ho jen přikreju a zavřu dveře.Uspávali jsme akorát , když byl nemocný.Jinak teda nééé, stejně by to u něj nešlo.Jak si sím vlezu do postele, dělá blboviny, leze a chce si hrát .A to může bnýt sebevíc unavenej. 😉

monas
17. únor 2008

No nedá mi to a musím reagovat na příspěvek gedren, promiň, ale taky si myslím, že to není zrovna to ideální, co můžeš dítěti dát. Myslím, že děti nás všech cítí, že je rodiče milují nade všechno, taky s malým podnikáme spoustu věcí atd., ale taky chci, aby z něho vyrostla samostatná bytost, která bude schopná sama obstát, obzvlášť v dnešním světě. Neumím si představit, jak to u vás bude vypadat, až bude muset malá do školky, i jinak zvyklejší děti tropí scény, drží se zuby nehty futer a není to hezký obrázek a netýká se to samo jen školky. Já svého syna zbožňuju, máme úžasný vztah, ale taky potřebuju občas za 1. soukromí např. s manželem 😀 , za druhé si prostě občas chci oddychnout, protože toho mám třeba moc, nebo jsem nemocná apod, nehledě na maminky, který už mají třeba víc dětí atd. Přijde mi naopak úžasný, že jsme syna naučili už od narození nebýt pořád s náma, nebýt na nás závislý, klidně zůstává třeba týden u babičky, někdo ho hlídá, jednou týdně je v jeslích, kde si hraje s dětma, naučí se tam spoustu věcí apod.

pirlenka
17. únor 2008

Chtěla bych tě, Mori, vidět, jak bys nechala v postýlce své miminko a v klidu odešla, kdyby mělo např. silné koliky a v poloze na zádech by se mu určitě neulevilo 😒 ☹ ☹ Můj syn s tím měl problémy do cca 4 měsíců, bylo nemyslitelné, abych ho nechala v postýlce, že se to naučí nebo má naučit. Naučil by se to, pokud by neměl bolení! Jakmile koliky zmizely, nebyl problém ho večer uložit do postýlky a on sám usnul. Ale podotýkám, bylo to až poté, co odezněly koliky. A taky mohl být zvyklej na houpání, nošení, uspávání - nepotřeboval to, protože se cítil ok.
Takže u nás to byl tenhle problém, u dalšího miminka to může být úplně něco jiného. Je na každé mamince, aby vycítila, co děťátko potřebuje a tak se zachovala. A ta, které od porodnice miminko po uložení v pohodě spí, ať je jen ráda.

gedren
17. únor 2008

mori, proc Ti vadi, kdy chodi spat moje dite? 🙂 Co se tyce toho, kdyz by se musela hlidat, verim, ze by s tim nemela problem - kdyz jsem v praci a potrebuju si dojit na zachod, tak ji proste vrazim do naruce nahodnymu cloveku, kteryho treba pred tim v zivote nevidela, a nema s tim nejmensi problem. Obcas si zajde prosmejdit sousedky byt (ja sleduju zpovzdali z chodby) a moc se ji tam libi 🙂 Proste ona k te samostatnosti dospela sama - prave proto, ze vi, ze v nas ma oporu, a ze se muze kdykoli vratit a prijit pritulit. Nijak jsem neprispela k tomu, ze od jiste doby spi ve sve postylce, stejne tak k tomu, ze od jiste doby si uplne samostatne skoro cely den hraje. Stejne tak u nas neexistovalo zadne takove to trauma z cizich lidi v 8. mesici. Neni totiz navazana na zadnou konkretni osobu, v peci se doplnujeme s manzelem (oba pracujeme, a to z vetsi casti doma), takze s nim samotnym vydrzi jakkoli dlouho, a kdybychom byli z nejakeho duvodu nedostupni oba, verim, ze zvladne spolecnost kohokoli jineho, koho aspon trochu zna. Jen proste mi zatim v nicem nevadi, tak si rikam, ze babicek si uzije dost, az bude vetsi.

Vsechno, co jsem sem psala, jsem nepsala proto, abych se chlubila, jak to mame doma bezva ;), ale proto, abych aspon jednim svym prikladem vyvratila bohuzel hluboce zakoreneny mytus nasi kultury "kdyz se dite moc chova, tak se rozmazli, k samostatnosti se musi vychovat". Ja tvrdim (v souladu napriklad z indiany popisovanymi v knize Koncept kontinua) pravy opak: "svou oporou a duverou umoznuji diteti, aby k samostatnosti samo dospelo".

nasesara
17. únor 2008

Souhlas s Pirlenkou ! A pod tu poslední větu dvakrát podtrhuji a podepisuji !

byyz
18. únor 2008

tak moje dítě uslo před půl hodinou...u mě v šátku
mori, když ti vadí, že choděj malý děti spát takhle pozdě, co bys dělala, kdyby ti prostě před půlnocí neuslo? jako to naše - spí odpoledne na vycházce a pak je prostě vzhůru, občas si teda dá tak 5min šlofíka

karotky
18. únor 2008

Mori...............když není tuhoň do 10 min.,tak taky zhasínám,........neboj. 😉
To bych si jinak nedoplatila za elektriku. 😀 Stejně časem přijde období,kdy budeme muset začít číst pohádky. 😉

samsa
18. únor 2008

Gedren, naprostý souhlas s Tebou, napsalas to přesně tak, jak to cítím já.
Mori, já znám dost matek s dětmi, které provozují soužití tak jak píše Gedren a taky maminy, které to dělají tak jako ty. No, dokud jsou ty dětičky hodně malé, tak jsou od sebe obě skupiny k nerozeznání. Ale po roce jsou ty "attachované" děti o hodně samostatnější, chovají se dospěleji, zjistila jsem, že většinou i dřív mluví....nejsou bázlivé ani úzkostné. Nevím, zda je to náhoda, ale myslím, že ne. Myslím, že dostaly největší vklad do budoucna, a to naprostou důvěru v rodiče. Já myslím, že třeba aplikovat metodu 5-10-15 na měsíční mimino je přinejmenším dost divný nápad, protože tak malé mimčo nemá pojem o čase a tudíž nemůže pochopit, že máma zase za 5 minut přijde na něj kouknout. Myslím, že to dítě musí strašně duševně trpět.

aponchie
18. únor 2008

ja jsem uspavala v nasi posteli asi do roku a pul pak sama z niceho nic odesla od prsu a od loze a sla do noveho pokoje ,sama si rekla o velkou postel a sama si rekla o klid!pac jsme ji rusili v noci 😀 a vsechno udelala sama!!!takze kdyz prisla tchyne a svagropva a tukala si na celoze s nama spi a ze jeji mala nikdy nebyla ve velke posteli ze to poazuje za desny uspech pac jednou das dite do postele uz se ho nezvbais je totalni kravina bohuzel zakorenena i v mladych lidech takze ja jsem byla stastan a oponovala tim ze neni nic krasnejsio nez se pritulit a usinat spolu ze je nam vsem lepe ,nepochopili ale mozna spis nechteli ba dokonce zavidela 😀 ,ja ji do niceho nenutim teda skoro do niceho a nema to cenu viz jidlo poslouchani a tak sakra je to svepravny clovicek a ma sve naroky a kdyz mi rekne ze nechce tak asi nechce nebudu ji vnucivat sve nazory a presvedceni .a neni nad to kdyz vam dite prijde rict ze vas miluje a ze jste jeho laska...a ne neni rozmazlena tim ze ji vyhovim kdyz neco potrebuje ne neco ,pritomnost to neni vec ale zajkladni lidska potreba a ja ji mam taky rada 😀

pebi
18. únor 2008

gedren, řekla bych, že váš způsob výchovy je (jaké slovo by to vystihlo..) no, netradiční. Jak to tak čtu, zní to krásně, věřím tomu, že takový způsob života děťátku hodně dá. Dítě potřebuje cítit důvěru a jistotu nejbližších osob nejvíc na světě, právě proto, aby se nebálo osamostatnit... s tím 100% souhlas, sama se o to snažím, ale s tím spaním nesouhlasím už jen z toho důvodu, že i kdybys jí nechtěla dávat brzy do školky, tak min. poslední rok před školou tam bude muset a taky bude muset vstávat o dost dřív než v poledne a pro ni to bude, jako kdybys ji budila o půlnoci.... 😕
teď je ještě malá a asi to zbytečně řeším, jen mě to napadlo 😉

jinak já patřím k těm šťastným maminkám, Anetku dám v osm večer do postýlky, pohladím, dám pusinku a ona zavře očka a spinká. A dopracovali jsme se k tomu tak, že jsem ji dala večer do postýlky a kdykoli zakňourala, tak jsem okamžitě přišla, pohladila..., aby věděla, že tam není sama a opuštěná a nemusí se bát. A ona, jakmile zjistila, že maminka je nablízku a kdykoli, když potřebuje, tak přijde, tak začala usínat sama a bez pláče 🙂

elly
18. únor 2008

Ahoj Kopro,

tak ja jsem maleho naucila spat v hnizku...zklada se to z rucniku...ma pak pocit bezpeci a usnul hned...pak jsem ho take svazovala do 4 mesice a to spinkal primo ukazkove....obcas sem mu polozila pod sebe moje tricko, co jsem nosila cely den, tak mel pocit, ze jsem na blizku a byl spokojeny.... 😉

sylvar
18. únor 2008

my teda metodu ,,vyřvání,, nepoužívali nikdy a nevidím důvod, proč nechat malou křičet, sama od sebe usíná kolem deváté, když je kolem deváté čilá, dáme ji do postýlky a ona si tam hraje a usne třeba později, ne jako obvykle v devět 🙂
a že jiným dítě usne v 6 a spí celou noc, to je super,ale třeba přítel chodí domů ve 4-5 hodin a to by si malé moc neužil, kdyby už v 6 ležela v postýlce...
nemyslím si, že je dobře dávat malé děti spát o půlnoci a vstávat v poledne.jak přijde školka, bude nebo může to být problém 😖
ale obecně, je to každého věc, někdo nechává ,,vyřvat,, jiný nechá volnost...každé dítě je jiné a asi potřebuje něco jiného

janickabez
18. únor 2008

Vubec nevím jak naše generace mohla vyrust, musí být tak frustrovaná a nesamostatná, plna traumat z dětství...nebo jsem jediná kaho maminka nedyndala a nenosila v klokaní kapse

Miluju děti co mi ještě v 23,00 jezdí nad hlavou na odrážedle, nebo běhaj a dupou jak vzteklý 😎 je to tak je to samo každýho věc, ale je fakt, že se jednou musí zařadit do společnosti a minimálně od základní školy budou muset vstávat...

ze spaní v posteli s rodiči jsem viděla víc dětí, který tam spí ještě ve 4 letech než tech kteří samostatně odešli do svého... 😎

nevím proč by měli být děti frustrované ze svého pokoje, naše malá má svuj pokoj a nevadí jí tam ani spávat má ho krásně barevný a veselý alíbí se jí v něm, ví že jsem tady i když nejsem vidět myslím, že ze své postýlky a ze svého pokojíku má pocit bezpečí a ne nějaké frustrace a samoty.

Tuk tuk máme teda taky to štěstí, že malou po 19 uložím a spí bez caviků...ale když nás trápily prdíky a bolení na začátku, tak jsme nikdy nechovali, cvičili jsme, dávali kapičky, masírovali bříško, dávali teplý obkaldy, ale nechovali, protože to nám na bolavý bříško stejně nazabíralo.

Když si chci vzít malou v neděli ráno do velké postele, že tam budem spát všichni 3 tak tam být nechce...hrát si tam to jo, ale spát ne...a jsem za to šťastná.....

s manželem je taky zvyklá a naprosto v pohodě, zvládají všechny úkony a krásně si spolu pohrajou....

jj, je to každého věc a každému vyhovuje něco jiného a myslím, že na tohle téma už jsme se tady hádaly 😀 😀 😀

monas
18. únor 2008

JJ, souhlasím! Naprosto taky souhlasím, že je to každého věc a hlavně, že je každé děťátko jiné, měli jsme kliku, že malý spal dobře. Nikdy jsem ho vyloženě vyřvávat nenechala, když občas brečel, většinou ho něco bolelo, řešilo se to podle situace. Ale taky nesouhlasím s tím, že je pro dítě lepší například ho tahat pořád s sebou kamkoliv např. do práce, než aby bylo třeba u prarodičů, nebo někde jinde. Jo, je sice s rodiči, to je fajn, ale že by je potřebovalo mít non stop za zadkem si nemyslím, je to taky samostatná bytost. A taky s tím, že jsme se stali rodiči neznamená, že jsme se vzdali úplně svého života, prostě si občas chci někam vyrazit sama, bez dítěte, určitě by z toho, že bych s sebou tahala malýho vždy a všude, nebyli nadšení ani ostatní, s kterými se setkávám. A když večer malý usne, jsme taky rádi chvíli s manželem sami, víme, že spinká vedle v pokojíčku, třeba si o něm povídáme, chodíme ho pozorovat, jak hezky spinká, ale máme taky chvíli jen pro sebe, myslím, že je to pro vztah důležitý. Jsem ráda, že má nenásilně zavedený režim, který bude potřebovat celý život a nebude z toho jednou v šoku. A některé maminky, co tady píšou ohledně toho spánku a mají ještě opravdu malinké mimčo chci uklidnit, že si ty děti teprve svůj režim najdou a ještě 100x se způsob usínání a spaní změní! Většina dětí začne registrovat např. den- noc apod. až tak po 2 měsících, dřív malý spal taky třeba víc přes den, chodil spát po 22. hod atd

samsa
18. únor 2008

Ach bóže už je to tu zase, prostě jak se založí podobné téma, tak se do sebe pustí dvě strany a je z toho zase jen hádka.
Holky, vždyť je přece super, že máte miminka, která se položí do postýlky a spinkají, nikdy vám přitom nebrečela, zkrátka jsou děti, kterým to vyhovuje, nechtějí se chovat, nevadí jim být samy. Spí od narození ve své postýlce, vám to vyhovuje, jim to vyhovuje....Nemusíte se přece obhajovat, proč to tak je! Ale prostě se mi nelíbí, že tu nějaká maminka napíše, že dítě má koliky, brečí a ostatní ji radí, že ho má nechat pořvat a bla bla, jinak si ho naučí na chování a později jí bude skákat po hlavě. Každé dítě je jiné a prostě tohle na něj neplatí. Akorát ta maminka bude vystresovaná, že její dítě řve a nespí, jak je to možné, že ostatní to nedělají a když to šlo jinde, tak to musí též zvládnout. Já z toho byla taky špatná, proč zrovna moje dítě neusne samo a proč pořád brečí. Bych chtěla vidět, jak někde dobrovolně nechá řvát dítě třeba 2 hodiny, až mu z toho zvrací a dusí se. To je přece proti přírodě. Takže buďte rády, že tohle nemusíte řešit. Přece každá máma pozná, co je pro její dítě nejlepší a co ne. Takže je zbytečné se pouštět do Gedren, v kolik dává spát své dítě, to je jen a jen její věc...Tyhle diskuse jsou úplně zbytečné, navíc téma je "jak uspáváte" a nikdo se neptal co je správné a co ne.
Btw, moje dítko bylo strašlivě uřvané, vydržela by řvát hodiny, byla klidná jen u mě, přes den nezabrala klidně i 12 hodin v kuse. Večer neusnula sama ani náhodou.A teď? Spí mi mnohem líp než byla malá, usne si sama, spí s jedním probuzením celou noc. A po hlavě mi rozhodně neskáče a moc dobře chápe co se smí co ne.

mihapiha
18. únor 2008

Tak když vás čtu,tak nemám pocit, že by se tady někdo hádal, max. jen ti co si připadají ublíženě nebo jinak frustrovaně. mi to jako hádka nepřipadá,ale snůžka zkušeností. 🙂

ronie
18. únor 2008

souhlasim se samsou-je to každého věc, oli měl taky bolesti bříška-ale neřekla bych takové ty klasické dlouhé koliky, prostě prdíky a žádné nošení na světě nepomohlo, trochu pomáhalo skákání na míči, když byl u mě schoulenej a pak spícího přenést, ale ne vždy. Někdy sem ho prostě musela dát plačícího do postýlky a hladit a nakonec usnul. Po tom co ho přešli koliky, tak sme začli učit uspávání metodou vyplakání-prostě to jinak nešlo a naučil se to krásně. Oli spí od narození v jiné místnosti a to proto, že já se vůbec nevyspim, když spí u nás byť ve své postýlce, prostě pořád ho poslouchám a jak se zavrtí, tak sem vzhůru, takhle ho slyším, když zapláče, a pokud neusne sám, tak vstanu a dostane čaj nebo k ránu mlíčko. Je to každého životní styl a to nejde nijak porovnávat. Oli je vůbec spíš takové nekontaktní dítko, je rád že ho sem tam pochovám, ale moc to nevyžaduje-má rád když se s nim všelijak blbne-šimrání, házení(to dělá tatínek 😀 ) jenže já se nošení už vyhýbá jak čert kříže, protože oli má 10kg a já odrovnaná záda, bydlíme v mezonetu, takže ho nosim nahoru dolu a nemáme výtah-takže 4. patro je docela masakr(ergo mě zachránilo) 😝 A pokud jde o večerní usínání-Oli spí odpoledne kolem půl 5,5. hodiny usne, pak vzbudíme v 7 na koupání a krmení a do 20h už zase spí, takže tatínek ho někdy ani nevidí neb chodí kolem půl 8 z práce. Vzbudí se jednou na mlíko kolem 4h a vstává kolem půl 7. Samozřejmě jsou dny kdy se budí častěji. Oli je prostě sedmispáč- spí i za den několikrát denně 2 hodiny v kuse 😵 sem zvědavá jak dlouho mu to vydrží 😀 Ale je pravda, že od malinka se mu režim změnil mnohokrát, už od návratu z porodnice jsme ho ale měli zavedený-kojili sme co 3 hodiny, hodinu pohrát, pak spát..a osvědčilo se to-zvyknul si na to a dalo se plánovat, pak si to upravil a zase to bylo pravidelný..daj se podle něj řídit hodinky 😀

monas
18. únor 2008

Já to opravdu jako hádku neberu... ☹ ! Taky jsem napsala, že je jasné, že je každé dítko jiné a nenechala bych chudáčka řvát ani 20 min, natož dvě hodiny! Jen já osobně bych ho prostě na určité věci nazvykala zbytečně, možná občas i ke škodě všech zúčastněných, toť vše. Jen mě asi trošku některý příspěvek nadzvedl, protože mi při čtení připomínal nějaké blbé letáky Svědků Jehovových nebo tak něco a na takové "kecy" jsem alergická, pardon