• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Klub nespavců (maminek i dětí)

14. března 2013 
Ahoj holky,

Ráda bych si tady povídala s maminkama, které jsou od přírody víc nespavé nebo mají samy problémy se svým spaním, případně, které jejich děti nenechají spát.
Mám teď doma druhé miminko ( 7 měsíců) a užívám si zase noční nespaní a kojení, a to mu ještě nelezou zuby. U dcerky jsem nejdřív byla tak rozhozená z toho, že jí mám, že se mi totálně pokazilo moje spaní a nebyla jsem schopná spát jinde než s ní v místnosti a to až do doby, než se mi narodil chlapeček.
Zjistila jsem také, že nějak přitahuju ve svém okolí spíš opačné případy se spáči a mnohokrát jsem si připadala jako "exot", co prý s těma dětma dělám, že mi nespí, popř. po večerní kaši přece dítě spí celou noc. ( :sweat_smile: :pensive: :frowning2:)
Ještě dodám, že dcerka měla první prospanou noc v roce a 10 měsících, dodnes ( jsou jí 4 roky) má dost živé sny, popř. potřebuje někdy utěšit, vysmrkat apod. Synáček je zatím malinký, ale chce min. 3x za noc papat a vypadá, že mu to tak velmi vyhovuje.
Já sama jsem nikdy velký spáč nebyla, jako malá jsem chodila dlouho k rodičům, že nemůžu spát, pak se to spravilo, ale po narození dcery teda nastal dost propad, budila jsem se pak i sama několikrát za noc, nebo po nocích řeším svoje problémy a nedokážu vypnout. Když mám malé miminko, byla jsem a stále jsem alergická na věty typu: "Běž spát když ti dítě spí", nikdy se mi totiž nepodařilo usnout během dne a to i přes opravdu velkou únavu. Občas se mi i teď stane, že v noci nespím, jakoby čekám na to, až se syn vzbudí na kojení a neboj jen tak zírám do stropu. Samozřejmě často padám únavou a pak mě napadá, že si tak zbytečně kradu pár let života. Myslím, že pokud bych neměla děti a neměla kolem sebe rušivé vlivy, spala bych asi 7-8 h, což je asi normální doba na spaní. Občas si ale připadám jako blázen, všichni vždy tvrdí, jak milujou spánek a jaký jsou medvědi a já to mám naopak.
Pokud to máte někdo stejné, napište. :wink:
9. bře 2013 ve 20:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já mám zatím jedno dítě a taky mám problémy se spánkem. Před jeho narozením jsem byla ten typ, kterému dlouhodobě stačí míň spánku.
Přes den neusnu, i kdybych na hubu padala (odzkoušeno) - dobré rady v tomto směru taky znám, vede hláška od manžela, že asi teda nejsem tolik unavená (dneska už :grinning:, když to řekl, tak jsem měla chuť vraždit:wink:). V noci mě vzbudí každý miminčí šelest, převalení v postýlce, zakníknutí, dost často v noci kojím a mám pak sama problémy usnout, převaluju se a zbytečně moc přemýšlím, což mi startuje další vlnu nespavosti.
9. bře 2013 ve 21:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@zlatelevizeedna právě, mně tohle řekl manžel už asi milionkrát, že asi nejsem tak unavená. myslím prostě, že to nějak člověk má v sobě, možná je to trochu geneticky daný, ale prostě já usnu až když to dojde do nějakých extrémů ( třeba když jsme jednou strávili celou noc se Sárinkou na pohotovosti, vrátili se v půl 6 ráno a v 6 usnula a vzbudila se za 45 min, že je den!!! ???!!!), takže druhý den jsem lezla po čtyřech a nějak to přežila a pak jsem teda spala dobře tu další noc.
9. bře 2013 ve 21:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zuzanka26 mám to taky tak, ale muž to asi nechápe, protože on potřebuje denně spát o dost déle, aby byl použitelný a přes den umí taky spát perfektně:slight_smile:
9. bře 2013 ve 21:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@zlatelevizeedna klasika, chlapi no. :sweat_smile: :stuck_out_tongue_closed_eyes:
9. bře 2013 ve 21:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj, já měla nespavý noci i před dítětem. Prostě najednou jsem se vzbudila s bušením srdce, že co jsem neudělala nebo zapomněla. Pak když se narodil Vik, tak mi přišlo normální nespat a budeit se po cca 3 hodinách na kojení a tak to bylo víc než rok.Zjistila jsem, že spím dobře když jsem v rovnováze- když se dokážu podívat na věci kolem sebe jako na nestresující a když mě netrápí psychika. Dělám na směny, i noční, tak se mi taky stává, že přijdu domů ráno a musím fungovat. To jsem si uvědomila, že mě děsně vyčerpává a že pak mě všechno štve a jsem na syna protivná, tak od té doby si vždy po druhý noční beru ráno kamarádku na výpomoc a já zůstávám v práci, kde mám možnost malinko dospat a pak si dělat svoje věci- jít na masáž, nakoupit...

Syn spí s náma v posteli od mala a když se vzbudí tak já taky. Tohle mi ale nevadí, spíš to jak píšeš, že nedokážu usnout přes den i když jsem unavená.Co s tím děláš a jak dlouho máš tuto nespavost?

Ráda chodím spát brzo klidně i v 8 v zimě a vstávám taky brzo kolem 4-5-6, takže jsem ranní ptáče, v těhu to bylo dost hrozné - jenom jsem se převalovala v posteli a byla zoufalá z toho , že nemůžu usnout -
10. bře 2013 v 11:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jako bych četla o sobě.S malou jsme neustále řešilis spaní a usínání. :frowning2:
10. bře 2013 v 11:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@lynks ono je asi lepší se tím moc netrápit. Když jsem měla čerstvý miminko, který se fakt třeba dost budilo, tak jsem se přes den snažila si třeba v leže číst nebo prostě se nějak zklidnit, i když spíš mě často právě stresoval jen ten fakt, že nespím, i když bych zrovna měla.
Já právě večer tak brzo neusnu, nebo jak někdo spí u televize, tak to vůbec nedokážu pochopit. :sweat_smile:
10. bře 2013 v 18:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, hodně řešíte svou nespavost a jak to máte s nespavostí dětí? Syn má 17 měsíců. Od narození do 15 měsíců jsem kojila každé 3 hodiny, Od té doby co nekojím tak se budí snad 7x za noc (podat dudlíka, napít čaje, mlíčka nebo hlavně jen cítit že jsem u něho). Po několikátém utěšení to vzdávám a přendavám ho k sobě do postele, kde sice spí, ale dost nevalně. Já toho tedy taky moc nenaspím (ale ráda bych si pospala). Přes den spí cca 1,5 hodiny a to já většinou usnoout nemůžu, ža bych dohnala to "spaní" v noci.
11. bře 2013 ve 22:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
take se pridam, teda vecer jsem jako bezdetna potrebovala spat v kuse, ale vzdy jsem sla spat ne driv nez ve dve. v prvnim tehu jsem nespala snad vubec, nechapala jsem jak nekdo je unaveny, citila jsem se naopak. no a pak to prislo po dvoudennim porodu bez spanku se narodil totalni nespac. Prvni rok zivota nedala dyl nez 2 hodiny vecer a mne to tak rozjelo, ze jsem spavala po hodince kdyz to slo v prubehu dne ci vecera. Mala byla na prsu temer porad. Ale jak se to telo dostane do sprajcu tak jsem uz neumela zabrat. Mala spala se mnou v posteli az do dvou let a prubezne za ty 2 roky dala tak kdyz bylo stesti 4 hodiny v kuse, ostatni ponocovani, besy apod.. Pres den ani napad. od pul roka na nohach.A vzhledem k tomu ze v pul roce uz umela stat a prelezla postylku se nedalo nic delat. Drzely jsme spolu basu.
Hodne se zmenilo az kolem druheho roku veku a kdyz jsem zacala marodit a padat na hubu.
Ted jsem podruhe tehu a i na mne doslo a v brichu si nastavil chut spat. A svete div se i ta mala 2,5 leta cacorka si nechala vysvetlit ze maminka musi odpocivat a po 2,5 letech spi po obede jak zabita a ja ji tam jeste zenu - v zivote jsem neumela pres den spat a ted spim jak spalek. Vecer sice jde spat tak v 10-11 ale usne. Celou prospanou noc mame teda vyjimecne, ale uz jsme to tak vzali. Ma svuj pokojik, vzdycky s ni jeden spi a mam horni hranici ze dyl nez do 16ti :slight_smile:)))) to snad nepotahne :slight_smile:)))))
My byli uplni exoti, jeste jsem takovy pripad nespani mimina jako u nas neslysela. No tak jsem se tim ani nechlubila, jen bylo dost tezke pak zapadnout do kolektivu. Vsechny mimina i maminky se placali doma ci spali a my litali jak torpeda po venku.
11. bře 2013 ve 23:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@romantika vím, já byla taky za exota. Jednou jsme byli s malou na pohotovosti, když byla miminko, protože já byla vystreslá prvorodička a ona v noci pořád brečela, takže jsme ve 2 jeli, protože už jsem si nevěděla rady. Honili nás po nemocnici po všech vyšetřeních, aby nám v 5 ráno napsali diagnozu : rozmrzelost miminka! v půl 6 jsme přijeli domů, malá v 6 usnula a já myslela jak budeme spát, probudila se ve třičtvrtě na 7 s tím, že je ráno - bylo jí tenkrát 9 měsíců. Já myslela, že chcípnu. :grinning:
Takový extrém už se pak nikdy nestal, ale vím, jak moje kamarádky vůbec nechápaly. :pensive:
13. bře 2013 v 17:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zuzanka26
:slight_smile: tak to ja verim, takovy extrem my meli od mesice veku, do mesice spala, pak zaclo to co pises, do sesti do rana :rozmrzelost: , 1-2 spanku a vystarano, pres den nic. dodnes to nechapu, ted cekam druhe a modlim se, ze se to nebude opakovat. Zaclo se to lepsit az kolem 9 mesice. Ale veice postupne. Ted budem mit tri a prospat ceou noc se zadari malo kdy. Jedine se naucila ted po tom obede.Samozrejmne na ukor vecera. No clovek musi zapomenout. Akorat jsem taky zestarla tak o 10 let.
14. bře 2013 v 10:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek