• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Máte trik na usínání v postýlce? Pořád řve

15. dubna 2010 
ahoj. mám skoro čtyřměsíčního chlapečka, kterej neni schopnej usnout v postýlce... učím ho to asi od dvou měsíců a už to docela šlo, sám tam teda nikdy neusnul musela jsem mu držet dudlík v puse, tedka když ho tam dám na půl spícího tak už tam usne (nemá sílu protestovat), ale jinak řve a řve a řve dokud maminka nepříde, hodně lidí mi radilo nech ho prostě řvát on usne, jenže on je takhle schopnej řvát i čtyři hodiny v kuse. (teda s pauzou na jídlo) kolikrát celý dopoledne nespí... a to se ho snažim uspat od chvíle kdy na něm vidim první známky únavy... nemáte někdo nákej trik na usínání v postýlce??? bydlim v paneláku takže večer si nemůžu moc dovolit ho nechat řvát... nechci aby si získal nějakej odpor ke spánku (pokud už ho nemá) a režim má a snažím se ho dodržovat...
20. bře 2010 ve 21:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, já teda ani u jedné dcery takový problém neměla, spaní jsme měly na jedničku. Zajímalo by mě, proč ho to učíš od dvou měsíců? Jak to u Vás do těch dvou měsíců probíhalo, jestli, že byl zvyklý hned od narození na houpání, chování, uspávání v náruči, tak to bych se pak nedivila, že ted dělá problémy. Já říkám všeho s láskou a mírou,ale nic se nemá přehánět. I takto malá miminka moc dobře rozeznají změnu a pak si špatně zvykají na něco nového. Zkus napsat, jak to bylo do těch dvou měsíců?
20. bře 2010 ve 23:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
no do těch dvou měsíců usínal v podstatě jenom v nárči nebo v kočárku... já vim nebylo to dobře jenže ono ho pořád bolelo bříško nepomáhalo na to vůbec nic a když jsem ho chovala tak plakal o hodně mín... taky můj manžel nemá rád dětskej pláč tak mi furt řikal at udělám něco at neřve... já byla blbá tenkrát, že jsem ho hnedka s timhle neposlala někam. tedka už jsem mu to řekla, tak už se akorát ptá proč řve... je hodně chovací nechtěla jsem aby si na to tolik zvyknul, ale všude tvrdili, že do těch dvou měsíců to nevadí, že je naopak dobře když se chovaj a on brečel fakt hodně... když nespal nebo nejedl tak brečel... bylo to hodně namáhavý... ted už je to o moooc lepší když mu nic nechybí tak si i sám chvilku hraje, ale běda jak příde únava. to se musí chovat a někdy ani to nepomáhá tak musi nakojit (i když jedl třeba přd hodinou) a napůl spícího ho dát do postýlky... dřív to šlo s tim, že jsem mu držela toho dudlíka a on po nějaký době usnul, tedka už nezabírá ani to... :(
21. bře 2010 v 08:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
kacamura, já jsem udělala stejnou chybu hned od začátku, uspávala jsem na rukách a pak spícího položila do postýlky, nebo mi kolikrát dopoledne celou dobu spal na rukách, protože v postýlce se začal brzo budívat, odpoledne v kočárku a večer zas na rukách.....Teď je mu 11 měsíců a dopoledne mi spává na rukách, odpoledne v kočárku a večer usíná u prsa, postýlku jsme dávno zrušili, protože v ní vydržel řvat jak tur i hodinu (dýl jsem to nezvládla), tak spí se mnou v posteli, no, jsem zvědavá co bude dál, radu bohužel žádnou nemám, ale pokud nechceš dopadnout jak my, tak rychle jednej :grinning:
21. bře 2010 v 08:18  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
no děkuju :slight_smile:.... asi ho budu muset nechávat brečet.... on totiž ten chytrolín malej už přišel i na to, že když brečí jako že má hlad, tak že přiběhnu, ale že jinak ne... takže chvilku si mě vynucuje a pak začne to s tim hladem... jenže jak ho přiložim, tak zjistim, že se vlastně chtěl jenom uklidnit a usne do dvou minut... já jenom nevim jestli když ho tedka teda nechám at pláče... jestl je ještě šance ho to naučit a přitom mu ten spánek neznechutit nebo tak něco.... Mojí sestru protože nepřibírala a nejedla tak jí to jídlo nutili aby aspon něco snědla... nejí do tedka a to je jí osm, vypadá jako malá anorektička a lidi snad myslej, že jí mamka nedává najíst nebo co.... tak se bojim aby u Jonáška nevzniklo něco podobnýho
21. bře 2010 v 08:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
já nevím, mě taky pořád všichni radili at ho nechám vybrečet, ale já na to nemám, tak jsme dopadli takto, ale popravdě mi to vůbec nevadí :slight_smile:, mám ho ráda u sebe. Kamarádka čekala do půl roku, v půl roku ho nechala vybrečet, tři večery proplakal a pak byl klid, položili ho do postýlky a za chvilku spinkal, tak já jsem to tehdy taky odkládala do půl roku a pak zase o chvilku pozdějc a pak zase .. :grinning: a ted už budu doufat, že ho to jednou samo přejde :sweat_smile:
21. bře 2010 v 09:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
kacamura - asi moc nepomůžu, malá není chovací od malička :slight_smile: Prostě když někdo chvíli choval, pak položil do postýlky, tak malá se začala příšerně vztekat a dusit. Když se takhle zase jednou vztekala, nemohla popadnout dech, já se jí snažila pomoct a trnula hrůzou, abych o ní nepřišla, zakázala jsem zbytečné chování. Takže mazlení, když leží v postýlce. Nošení na rukách, když potřebuje přebalit, nakrmit, jdeme koupat apod.
A teď k usínání.
Už od porodnice měla otočený režim, takže jsem se snažila ho otočit. Přes den jak byla vzhůru stále u ní, povídat si, hrát (naučila se, že chce stále společnost a to už nejde zrušit) a večer uložit do postýlky, dát dudáka a odejít (to jsem začala praktikovat někdy kolem 2.m. - tuším). Když řvala, přijít, uklidnit, dát dudáka, hlavně nevyndat z postýlky a zase odejít. Bylo to na nerva, když plakala, ale vydržela jsem a malá pochopila, že má spát. Samozřejmě to nebylo ze dne na den.
Teď uložím, někdy tam musím třeba ještě 1x 2x 3x jít, někdy si povídá a usne sama.
21. bře 2010 v 09:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
tak já to zkusim vydržet.... tedka už zase hodinu brečel pak jsem dala najíst... pak zase nevypadal unaveně tak jsem si s nim chvilku hrála a ted zase brečí v postýlce... zkrátka od čtvrt na sedm nezamouřil oka a únavu pozoruju už tak od půl devátý.... teda to bude nerv... tedka přez den to půjde... horší je to večer bydlim v paneláku a je tu slyšet fakt všechno a liem z baráku by to mohlo vadit... mě taky trošku štve když malej usíná a najednou mi tam v devět večer začnou dupat a vyvádět děti nad náma... tak nevim jak večer...
21. bře 2010 v 10:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kacamura: nemáš to jednoduché, panelák Ti nezávidím, ale zase je na to malej od malinka zvyklej,tak by mu okolní hluk vadit neměl. Horší je to třeba s námi, když dojedeme do paneláku k babičce a dědovi, to je pro ně změna, ale to odbočuji.
Je třeba vydržet, hlavně zavést režim dne, až bude malý papat příkrmy, bude to lepší, bude ten režim pocitovat, sama z vl. zkušenosti vím, že děti stereotip miluji. Malinko nechat malého poplakat není nikdy na škodu, pokud víš, že ho nic nebolí, alespon zjistí, že nepřiběhneš pokaždé když zamrčí. Já jsem malé od porodnice nijak zvlášt nechovala, nejduležitější je pro ně, aby spinkaly, takže napapat, vybrkat, přebalit a spinkat, jak byly větší a vydržely být déle vzhůru. Tak po probuzení hraní,pak papání atd. Zkus vážně udělat si režim, tak aby kadý den obsahoval stejné rituály, občas nechat poplakat a uvidíš, že když budeš trpělivá, bude to mít posléze dobrý efekt. Držím pěsti!!
21. bře 2010 v 11:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
zkouším to... režim má skoro každej den to samý a večerní rituál dělám pokaždé stejně a zatim to moc nefunguje... večer když užbejvá unavnej a jdeme se koupat tak jak ho položim na přebalovák už ví, že se jde koupat a přestane brečet a má radost a usmívá se, že jde do vody, ale pak je to hrozný, pohádku většinou probrečí pak ho ještě nakrmim i když je třeba najedenej, pže on je takovej hroznej jedlík, příde mi, že má hlad pořád... už jsem si i mysela, že mám málo mlíka tak jsem mu cpala flašku, tu nechce a ještě ke všemu vždycky když prijdeme k paní doktorce tak se divim kolik přibral a jistim, že to žádnej hladovej chudinka neni... :slight_smile: ... dneska usnul asi v jedenáct a to už vyčerpáním když jem mu dala najíst (půl hodiny před timel taky a myslim, že ěl pěkně nacpanej pupek) pak jsem ho opět polospícího položila do postýlky, chtěl protestovat, ale spánek ho přemohl... přitom když se vzbudí, tak kolikrát ještě tak půl hodiny až hodinu ani nevim, že je vzhůru prostě kouká a s něčim si hraje...
21. bře 2010 v 11:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
pěkně přeskakuju... a večer po jídle ho uložim a nastává třičtvrtě hodina až hodina a půl pláče... přitom jsem většinou u něj a držim mu dudlíka (dřív to na něj totiž perfektně fungovalo, tedka už se mu zase nák ten dudlík nechce chytit)... Klematis tobě přeju at se to naučí.. já mám Jonáška taky moc ráda u sebe, ale ohle by na mě bylo moc.... a děkuju za různý rady zkoušim to, ale jestli je po tatínkovi (jakto zatim vypadá), tak všechna snaha marná...
21. bře 2010 v 11:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
kacamura - a co zkusit ho uložit, popřát dobrou noc (nebo prostě ten rytuál co máte) a odejít (zpočátku třeba jen kousek, pak na konec místnosti, pak úplně ven z místnosti). Pak chodit jen dávat dudáka, ale nevyndávat z postýlky. Prostě, aby věděl, že maminka je poblíž, že se nemusí bát, ale že musí spinkat.
Ségra také bydlí v paneláku, učila také malého večer usínat v postýlce, malý řval v postýlce, ségra byla ve své posteli, řvala také, držela manžu za ruku a báli se, aby nějaký blbec nezavolal sociálku. Všichni to přežili a malý se naučil usínat v postýlce.
Pevné nervy a ať se to podaří!!
21. bře 2010 ve 13:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
hezky to vyřešila tvoje sestra :slight_smile:... já to zkoušim den co den tedka třeba usnul naprosto bez problémů jenom jsem ho tam položila ani nebrečel a za chvíli chrněl :slight_smile: (předtím mi teda začal usínat v naručí, koukalna mě jak na svatej obrázek a zavíral očíčka, tak jsem ho hnedka šoupla do posýlky).... prostě se v něm nevyznám, bud je hrozně zvědavej a společenskej nebo sám usne ale už musí bejt opravdu hodně unavenej či co...tý sociálky se bojim taky protože kdž byl malej tak plakal opravdu hodně no a tedka už kolikrát ječí a řve jako by ho na nože brali... tak se bojím aby si někdo nemyslel, že mu snad něco dělám.... nedělám j si ho jenom romazlila a ted se to snažim změnit...
21. bře 2010 ve 13:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Souhlasím s beruškou, postupně si na tu změnu zvykne a zjistí, že být sám v postýlce neznamená být uplně sám, ale je třeba na tom pracovat, učit ho to později až z toho bude mít větší rozum by bylo mnohem náročnější.
Už ted vidíš změnu, že usnul sám, budeto jen lepší, jen vydržet a stát si za svým. Uvidíš!!
21. bře 2010 ve 13:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
kacamura, ja jsem to s malou mela to same...ono je neco jineho, kdyz mimi polozi do postylky a ono zaknoura nebo chvilku breci a usne...nez kdyz breci velkou cast dne a rve i kdyz ma spat. Hezky se to rika a radi pro toho kdo nezazil, nemyslim si , ze sis ho rozmazlila, proste u nekterych deti to jinak nejde, kdyz nejsi kus ledu a nemyslis jen na sebe.
Mala poknouravala tak od 4-5 hodin odpoledne a po koupani usinala tak 2_4 hodiny a vetsinu proplakala, nosili jsme ji s manzelem , davali dudlika, houpali, zkouseli jestli ji neboli brisko.....ja jsem z toho byla uz dost vynervovana a pak jsem nahodou zjistila, ze chce byt u prsa a tak tam asi od 2 mesicu byla postupne od cca 2hodin cucani a z do dnesnich 10-15 minut. Pres den spala tak 3-4 x pul hodiny vic ne...Nechtela byt ani v kocarku, ani v autosedacce...porad skoro pri vsem krik, nic narocnejsiho a stresujiciho jsem do ted nepoznala, ale nemam a nemela bych silu nechat ji plakat, protoze jsem to zkusila 2x, vzdy jen par minut, kdyz to neslo jinak a pak rvala tak , ze ji 20 minut i vic neslo utisit...takze jsem to vzdala a uvidmi co bude dal. Pres den usina take u prsu nebo v naruci a snazim se aby usinala v kocarku, kdyz je hodne ospala usne tam bez problemu...

Preju pevne nervy a silu...(kdyby se ozvali matky supermatky a presvecoali te, ze delas spatne a nechavas ho vyplakat nenech se zvyklat ) jedine, co je na to potreba je presvedceni, ze je to tak spravne, protoze kdyz si budes jista, ze to tak chces, vydrzis ten plac a maly to zvladne.
21. bře 2010 v 15:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
jo omlouvam se...matky ozvaly a presvecovaly....
ono je opracdu tezke v tech prvnich tydnech si rict nic mu neni , place jen proto, ze nechce byt v postylce, myslim, ze je normalni, ze se bojis, ze ho boli brisko, ze ma hlad, ze mas malo mlika...a obcas proste potrebuje tvoji naruc a nektere deti holt vic...to jeste k tomu noseni:slight_smile:
21. bře 2010 v 15:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
brisalek - možná se pletu, ale nemám pocit, že by tu někdo přesvědčoval, natož tvrdil, že kacamura dělá něco špatně. Každá se snažila napsat svůj názor, radu a jen a jen kacamura si musí rozhodnout, jak se zachová.
A těžko jde ignorovat dětský pláč nejen v prvních týdnech, ale i později. Proto tu padly názory, že to je na nerva nechat mimi vyplakat, takže uklidňovat a zároveň zkoušet postupně ho navyknout na daný režim.
21. bře 2010 v 16:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
brisalek: tak až takový to nemáme v kočárku a v autosedačce spinká bezvadně (v tý autosedačce teda v případě, že auto jede)... a srdce z ledu taky nemám to už by to uměl :slight_smile:.... ale tedka asi budu přísnější.... dneska za celej den prospal jenom dvě hodiny :( ani v kočárku neusnul... a tedka se ho snažim uspat... no je to dráček malej... dneska toho na něj bylo moc.. poknourává, ale neřve tak jsem zvědavá.... když to zvládne dneska sám máme na půl vyhráno (ale pochybuju...)....
21. bře 2010 ve 20:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
kacamura, tak drzim palce, jsi dobra, ze mas tolik sily a odhodlani :slight_smile:, hezke konecne jarni dny
22. bře 2010 v 10:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Teda ne že bych vám přála nespací miminka, ale ono vážně potěší, když vidím, že v tom nejsem sama.. :grinning: Karolínka jinak než u kozy nebo v kočárku neusne, spí s náma v posteli, ale tak snad se jednou naučí usínat sama..
22. bře 2010 ve 12:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
nechat brecet dvojmesacne babo?!
22. bře 2010 ve 12:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, takhle malé miminko není schopné ještě pochopit, proč ho maminka nechává samotné v postýlce... Nedělejte mu to... I sami autoři "metod vybrečení" (hnusný výraz) ji doporučují NEJDŘÍVE od 6 měsíců a jen pro naprosto zdravá miminka! :wink:
22. bře 2010 ve 14:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
připadá mi kruté nechat plakat tak malé miminko. Má přece právo na to se nechat chovat, houpat, uspávat....je tak malé! Já jsem dělala naopak vše proto, aby neplakal. Když měl prdíky, a to byly první 4 měsíce, nosila jsem ho, pusinkovala, mazlila, povzbuzovala..pořád...i když mu to neulevilo, aspoň věděl, že není sám....Nemůžeš vědět, co děťátku chybí a proč pláče, tak neriskuj, že mu založíš trauma už teď.
Můj syn od půl roku usíná sám v postýlce, ve dne i večer, stačí ho uložit s jeho každovečerním rituálem, zhasnout, zavřít dveře a do 5 minut spí. Rozhodně jsem ho nezhýčkala tím, že jsem ho nenechala "vyřvat".
Hodně pevné nervy přeju a hodně lásky :slight_smile:
22. bře 2010 ve 14:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, tak já mám teď 8.měsíční holčičku. A usínat v postýlce jsme se ani neučily, pže jsem kojila, a jak jsem kojila, tak přes léto to bylo šílený, přes den, pořád jen a jen kojit. A večer mi malá usínala do 22:00hod. Pak jsme dali do postýlky, a spala celou noc. Tak v 5ti měsících, se to uklidnilo, a já ji uspávala v postýlce. Položila ji a mluvila na ní, pokud nebyla hladová, usnula hned.. A teď v 8.měsících?? V postýlce sama usne, ale budí se každou chvilku, tím jak rotuje. To je příšerné, připadáme, že vždy akorád zaberu a musím k ní vstávat a přetáčet.Jinak spinká sama hned po přetočení Tak abych to shrnula, mi usínáme normálně, a krom toho, že na ní občas mluvím po dobu 5ti minut, tak spí krásně, a 1za noc jsme vzhůru(na jídlo).
22. bře 2010 v 15:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
moj nespi v postielke doteraz, ale to uz je moja volba..v 2mesiacoch je to uplne na miminku kde a ako zaspava! tak sa niektore mamicky prosim spamatajte :stuck_out_tongue_closed_eyes:
22. bře 2010 v 15:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
no mě se to prostě nedaří asi tomu budu muset dát volnej průběh, protože on je prostě hrozně unavenej a je to na něm opravdu vidět, ale radši si hraje nebo dělá cokoliv jinýho jenom aby nemusel usníat v postýlce, ani nepláče, prostě má jenom takovej nepřítomnej výraz. po několika hodinách mi usne u prsa a prostě spí... jinak jsem do tedka Jonáška taky plakat nenechávala, boleloho bříško a tak, ale tedka jsem vysadila kapičky na bříško už přez týden nic na bříško nedostává a příde mi, že ho přešlo :slight_smile: .... ale začal si hodně řikat o mojí společnost, což je normální, ale má se prý dělat nějakej režim aby miminko vědělo, že za nim zase za chvilku přijdu... a vynucuje si prostě pozornost, nejde mi to ho nechat plakat,ale nemyslim si, že když ho začnu učit ted, že si všechno nevydupe řevem, že je na tom něco špatnýho, nechci aby sme pak až mu budou třeba dva roky šli po ulici a on spustil příšernej řev a jekot, že tu hračku prostě chce a že jiak nikam nepude a bude se tu válet a dělat scény (hodně maminek mu tu věc pak radši koupí, hlavně aby už ale netropilo zcény)... nechci ho rozmazlovat akorát pořád neumim odhadnout dobu kdy je o rozmazlování a kdy mě opravdu potřebuje.... jinak ho chovám hrozně ráda jenom bych ráda aby se naučil sámusínat v postýlce a bojím se, že když to odložím ještě o nákou dobu, že už to pak prostě nepude....
22. bře 2010 v 19:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kacamuro - rozmazlit chováním ho nemůžeš :wink: Je rozdíl, jestli dítě pláčem žádá o pozornost nebo si tím vyřvává hračky. Rozmazlit ho můžeš právě tím, co dělají ty maminky - že radši hračku koupí, jen aby měly pokoj... To je chyba. A tomu řevu se stejně nemusíš vyhnout, prostě jak přijde takové období a má na to dítě povahu, tak s ním nehneš nijak. Musíš to ustát a hračku nekoupit. Ale rozhodně to neovlivníš tím, že ho ve 4 měsících "naučíš" vyřváním zůstat v postýlce :wink: V tomto věku to dítě ještě není schopné pochopit, neví, že maminka je jen ve vedlejším pokoji - pro něj když odejdeš, jako bys umřela. Cítí strach a beznaděj a proto pláče. Každopádně přeju pevné nervy a hodně štěstí.
22. bře 2010 ve 20:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
jj shaula má pravdu, tak malé miminko nemůžeš rozmazlit, miminko tě potřebuje a chce, abys byla u něho....já si nedokážu představit, že bych ho tam nechala jen tak plakat.. :frowning2: a vůbec bych teď neřešila, jak se bude chovat ve dvou letech, to podle mě nemůžeš teď ovlivnit... :confused:
22. bře 2010 ve 21:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
už to zase řešim dudlíkem... stojim u něj a držim mu dudlíka, ale musí bejt najedenej, bohužel vždycky večer mám nák málo mlíka tak je to složitý a flašku nechce, tak nevim jak to mám řešit... a ahooj Hellí :slight_smile:).... ty si tu fakt často vid :slight_smile:... já to na tvojí radu teda zkusila (jako sem jít)... já si řikala, že je mi nák povědomý to otáčení v tý postýlce :D...
22. bře 2010 ve 21:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
kacamura: Mi bez dudlíku neusnem, a neboj nepotrvá to dlouho a zvykne si na něj. :grinning: Já Týnu nechtěla naučit na dudlíka,ale nějak jsem to ani pořádně nespozorovala a začala ho vyžadovat sama..
Kdo jsi?? Katka??
To víš bez Koníka ani ránu :grinning: :grinning: :grinning:
22. bře 2010 ve 21:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
No a kdo jinej má asi uplakanýho (ted už mín) nespacího Jonáška :slight_smile: ... jestli je v tomhle po mě tak teda dudlíka ani náhodou, já si cucala palec do šesti let a dudlíka jsem nechtěla a nechtěla.... ježiš tedka zlato spinká a úplně se mi stejská po jeho úsměvu :slight_smile:... ale jak to udělat večer aby se před spaním najedl a líp usnul.. jakse pořádně nenají tak to uspávání je na hodně dlooouho... to mi vrtá hlavou už teka pár dní jestli mám málo mlíka a nebo začly ty zoubky (hodně lidí mi tvrdí, že to zuby budou) tak nejí či co, ale přisátej je jak vosa a bonboně...
22. bře 2010 ve 22:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek