Noční běsy a neustálé buzení s křikem

elzik
24. pro 2009

Maminky, máte s tím některá zkušenost? Moje Eliška (25měsíců) je od miminka strašně špatný spáč, ale stále jsem doufala, že se to upraví s věkem. V poslední době je to ale horor. Večer krásně usne sama ve svém pokojíčku, během noci se ale neustále budí se strašným křikem a nic nechce, tvrdí, že ji nic nebolí. Po chvilce konejšení usne a za chvíli se vše opakuje znovu. Často se stane, že prostě jenom křičí ze spaní a šíleně sebou "šije", aniž by se probudila. Už jsem opravdu zoufalá. Na dovršení všeho Eli vstává kolem 5 - půl 6hod. ráno a odpol. spí max. hodinku, takže opravdu nic moc. Pokud mi některá maminka poradí, budu moc ráda.

lenkavano
6. led 2010

janey u nás to je stále taky tak a taky máme sousedy 😝

arcik
7. led 2010

Ahoj holky,
tak koukám že nejsem jediná kdo řeší tento problém.....

máme se spaním stejný problém jako vy a to od malička....na jeden čas nám zabraly čípky homeopatické Viburcol ale to je asi tak všechno,v pondělí už jsem sebrala odvahu a zašla k dětský drce a ta nám napsala doporuč.na neurologii tak uvidim jak dopadneme tam....

janeyzelvicka
7. led 2010

Doufám, že dnes bude klidná noc... 😖 potřebuju vstát ve čtvrt na pět, možná ještě dřív. 😖

power700
8. led 2010

janeyzelvicka- tak jaká byla noc?

U nás opět masakr 🙄 Od půlnoci do 4h vzhůru! To už snad není normální?

Holky , co ta Sedalia? Zabírá to?

elliott
13. led 2010

Ahojk\, pro power 700: Myslím, že Sedálka je dost individuální...Honza( 7 let) jí bral 3 týdny na zklidněni a tik oka a super to zabralo.
Markétce je 18 měs. a bere jí od 6 měsíce(neustále se budí v noci - 7x-8x za noc) a moc jí to nepomáhá.
Nepomájí ani zklid. čaje...
Zkusit to a uvidíš - stojí to kolem 90 Kč ( v Praze).
Hodně štěstí a pevná nervy 😵 😵 😵 😵

luca76
13. led 2010

můj malej se taky v noci mockrát budí, musím vždycky vstát, dát mu dudlík, pak zase usne, ale takto je to za noc klidně i 10x. taky se už naučil spát s náma a to spí líp a tak se nebudí, když je sám v postýlce, tak se asi cítí nejistej a sám a proto má ty děsy a budí se...nevím....

power700
14. led 2010

Tak to já neznám, abych jen vstala a podala dudlík. 😨I když - musí to být taky vopruz, když je to třeba 10x. 😠 To my když vstáváme, tak at to stojí za to, že..Rovnou na 3 hodiny, jako třeba dnes. ☹
Elliot - díky za info o Sedalce. Už aplikuju od pátku, zatím o hodně lepší, jen na ten dnešek se to pokazilo a jsme va starých kolejích. Tak snad se to zase zlepší. 😉

ivulinda
14. led 2010

power zdravím tě.my jsme taky po delší době zase dnes vztávaly!spala asi týden s námi a v poho docela a včera spala ve svém pokojíčku a usla ve 21HOD.avzhůru byla už o půl druhé 😠 myslela jsem,že si půjdu hodit mašli 😝 ležela jsem s ní v posteli její a byla jsem pod palbou její her!!pak jsem jí nakonec vzala k nám tak usla potvůrka jedna 😀 jinak držím palečky at vám to jde jako doposud

power700
20. led 2010

Ahoj ivulinda i ostatní!
Tak jak to jde? U nás chvíli byl klid, nasadila jsem Sedalii, ale asi na malou moc neúčinkuje. 😠 Jak kdy.
Ovšem dnes to byl vrchol. Vzbudila se kolem 1h, kolem třetí jsem zavelela, že se jde už spát, v poho došla do postýlky,neusnula, asi půl hoďky se tam převalovala, a pak to začalo. Začala brečet, pořád mami, mami, tam-ukazuje do pokoje, Já nemohla nějak vstát, tak jsem dělala, že tam nejsem 😀 , ale to se nedalo. Řvala takto asi půl hodiny. Pak se vzbudil manža, šel k ní, chvíli jí přemlouval k spánku, ale to je zbytečný, to ji spíše navnadí k většímu hysteráku! 🙄 Takže nakonec jsem vstala a byly jsme vzhůru do pěti h.!!!
Holky, už nevím , co s ní. To není normální, už ne?
Jo a přes den teda usne asi na 2h. Úplně to vyžaduje, potřebuje to. Když jí nedám, usíná a je protivná.Takže jde spinkat a pak v noci takhle blbne.

power700
20. led 2010

arcik - jak jste dopadli na neurologii?

Dej vědět! 😉

arcik
30. led 2010

Ahoj holky,

na neurologii jsme se ještě nedostaly,marodíme a objednávačka je tam dlouhá,
jinak spaní u nás pořád stejný...furt na pěst-.. 😝

kleris26
30. led 2010

Ahoj holky, tak i já se přidám do diskuze..
Náš kluk spí špatně od narození, noci, kdy vstával od usnutí až do rána v intervalu od deseti minut do čtvrt hodiny, nebyly výjimkou. Až pak se nám k tomu přidaly noční běsy - velký křik ze spánku, jakýkoli pokus o utišení neměl smysl, jen následovalo odstrkování, kopání a ještě větší vztek, utišit se musel sám. Podotýkám, že homeo neměla pražádný účinek, ze zoufalství jsme zkusili i čínskou medicínu, bez výsledku, pravidelný režim dodržujeme, myslím, že jsme vyzkoušeli všechno, co jsme kde vyčetli nebo slyšeli.
Protože už jsem byla opravdu na zhroucení - vydržela jsem "nespat" několik měsíců, kdy spánek měl třeba pouhé dvě hodiny dlouhé trvání - začla jsem to řešit s dr důkladněji Nejhorší ale bylo, že Pepša nespal ani pořádně přes den, nechápala jsem, kde bere sílu být velice aktivní i během dne, žádné známky únavy...
Dr mu nakonec na dva dny zkusila nasadit diazepam - prý bude spát a já aspoň naberu trochu sil. Prášky měly naprosto opačný účinek - prcek nespal ani v noci, ani chvilku ve dne. Říkají tomu paradoxní reakce - naprosto opačný účinek. Dopracovali jsme se až k neurologovi. Po kontrolním EEG, které naprokázalo žádnou odchylku (naštěstí), zkusil nasadit prášky s ujištěním, že se dávají normálně novorozencům a že mu neublíží, jinak bych do toho nešla. První dva dny jsem "zajásala", Pepík se nebudil za noc 15x, ale jen 4x, což byl pro nás ohromný rozdíl. Ovšem po těch dvou dnech se vše vrátilo do normálu - tedy vstávání každou půl hodinu až hodinu a několik nočních běsů za noc. Neurolog mu změnil prášky a bylo to podobné, s tím rozdílem, že po usnutí spal dvě hodiny a pak byl čilý jak rybička až do rána. V současné době nebere nic, odmítla jsem ho dále cpát prášky...
Přidaly se k tomu neskutečné záchvaty vzteku, kdy je malému jedno, jestli si třeba ublíží, a uklidnit ho také nejde... Na konci února už nás čeká několikadenní hospitalizace v nemocnici v Praze, dětská dr chce raději detailnější vyšetření, abychom vyloučili případně něco, co na EEG nebylo vidět. Upřímně se děsím toho, co tam budeme zavření v jedné místnosti dělat, Pepíno se nezastaví. Modlím se, aby nám dovolili s sebou i tatínka, abychom se případně prostřídali. Tak uvidíme, hlavně, aby byl v pořádku. Noční běsy nejsou normální. Chce to prý pravidlený režim, ne moc stresové nebo "živé" zážitky a dvě večeře, jak nám poradil neurolog - prý na to může mít vliv i snížený obsah cukru v krvi. Tak dáváme jídlo a za hodinu a půl ještě mlíko 🙂

power700
31. led 2010

kleris26- vítám tě do klubu.. ☹ 😔
To je mi líto, že máte takovéhle starosti. To už jsou opravdu starosti! 😔
Když to čtu, říkám si, že to u nás není zas až tak hrozné, 2-3 hodinky nespat, je toho dost,ale dá se to-pokud to tedy není každý den (noc).
Moc vám držím palečky. Pak napiš, jak jste to v té nemocnici přežili. Jak tam budete dlouho,týden?
Naše malá je také pěkné číslo, nedokážu si jí představit v nemocnici nebo i při nějakém vyšetření, jako jste byli vy.Já ji zatím nechci brát takhle někam, asi by nám dala všem pořádně zabrat.
Díky moc za rady. My se snažíme také dodržovat pravidelný režim a určitě na tom něco bude. Vypozorovala jsem to teď o vánocím, měly jsme to trochu rozhozené a opravdu pak noci byly horší. S tou druhou večeří to neznám. Vyzkoušíme.
Tak se drž! 😵

power700
31. led 2010

arcik- vydrž! Já si taky někdy říkám - na pěst.. 😝

kleris26
31. led 2010

power, díky moc. Nějak to zvládnout musíme a zvládnem, i když je to prý na týden, a to tedy bude dost záhul, páč čirou náhodou jsem se přes známou dostala k její známé,která toto vyšetření absolvovala před rokem - říkala, že nejhorší je, že dítka jsou napojená na přístroje v noci během jejich spánku (což nevím, kdy u nás bude 🙂 ) a že ačkoli se přes den vlastně nic neděje, musíme být zavřeni na pokoji, a to podle mě teprve bude na bednu 🙂

power700
10. únor 2010

kleris, ivulinda, a další spolubojovnice 😅 Ahojky!
Jak to zvládáte? Je to lepší?
U nás stále ne a ještě má nějakou další fázi vzdoru, či co.. 😒 Teď už i přestala spát po obědě, snažím se jí ukonejšit, uklidnit, aby spala, páč pak to dopadne jako dnes, že jede až do tý doby, než odpadne, což dnes bylo v 17h.Takže o půlnoci mně bude skákat po hlavě, páč bude vyspinkaná. 🙄

kleris26
10. únor 2010

Ahoj všem! Power, tak to jsme na tom dost podobně, prcka berou neskutečný záchvaty vzteku, vydrží "řvát" a mlátit s sebou třeba tři čtvrtě hodiny a nepomůže nic!!! Dokonce ani nechodíme ven, prostě ho neobleču!! Nechce, a když už se povedlo, tak málem zbořil řevem obchoďák, teda parkoviště u něj, nemohli jsme ho dostat do sedačky!!! Snažím se nereagovat a jen dávat bacha, aby si neublížil, ale je to fakt o nervy, nejradši bych ho strčila do sprchy, musím se hodně držet!!! 🙂 na mě jako malou to fungovalo 🙂 🙂 no a co vy ostatní?

rozak
12. únor 2010

Ahoj holky. Teď jsem narazila na vaši diskuzi a asi u nás nastává něco podobné. My máme takové záchvaty tedy i přes den, ale teď se objevují v noci. Usne, za 2 hodiny se malá probudí a řádí. Brečí, svoje oblíbené věci - spacího psa a dudlík háže po mně, mlátí nohama a rukama do postýlky....háže s peřinama a samé nechci, pusť mě, už jsem zoufalá, máte ještě nějaký fígl jak na ni? ☹

evaje
21. čer 2010

Ahojte, trochu to tu provětrám 😉 Tak náš malej taky vnoci řádí. Odmala je mimčo, co potřebuje a vyžaduje nošení a mazlení. Spávat ve vlastní postýlce je pro něj otázka jen 2-3 hod. Pak se vždy vzbudí a už ho tam nedostanu. No a teď se budí v noci s šíleným řevem. Nejde vzít do náruče, přitulit, nic. Docela často zabere, že vyběhne z postele a v tom řevu něco hledá. Otevřu mu dveře a on si vezme na stolku nachystanou flašku s vodou a jde spátky do postele a spí dál. Ale je to fakt hrůza. Člověk neví, kdy vylítne znova. Kdybych mu ji hned po probuzení podala, tak s ní švihne na zem a je neutišitelnej. Musí si pro ni doběhnout sám. Jinak taky spával špatně vždycky. Taky se snažím o režim a taky pozoruju, co by ho mohlo rozhodit. Ale na nic jsem nepřišla. Už začínáme s manželem koketovat s myšlenkou, že ho necháme vyšetřit. Ale asi by to bylo zbytečné, že?
Jaké máte pokroky se svýma dítkama? už je to přešlo? A co vám zjistili v nemocnici? Zabraly vám nějaké fígle a nebo ty homea a omega3 kyseliny? Jsou myslím jen pro děti od 3let, ne?Zkuste nás potěšit, že už to vaše děti přešlo. 😕 Alespoň vám to všem přeju, páč není o co stát.

power700
22. čer 2010

Ahoj evaje, tak moje dceruška snad už dala pokoj, ťuk, ťuk, nechci nic zakřiknout. Ale spí se mnou v posteli. Možná mě někdo za to odsoudí, že jsem si ji tam navykla a teď už sejí nezbavím, ale ona je nyní tak spokojená! Myslím, že mě prostě potřebovala. Od té doby je relativně klid,no taky se někdy v noci vzbudí, ale utiším, pohladím a spí se dál. Si myslím, že je to věkem, že to prostě přejde, holt to musíme vydržet! A taky teda doufám, že než se narodí to druhý, že ji přesunu do své postele..Máte někdo nějaký fígl? Je jasné, že se jí ode mě nechce..Nebo tam budeme spát všichni čtyři a to se tam asi už ale nevejdeme.. 😖

carys
22. čer 2010

@power700 náhodou to děláš dobře že ji necháš u sebe a nelámeš to přes koleno.Dříve se toho zbavíš i když z vlastní zkušenosti a za pomoci lékařů vím,že noční děsy trvají téměř do puberty a moje nejstarší je měla velmi těžké.Stačilo,aby měla nějaký těžký den,nemoc,stres ve škole nebo i hodně zážitků,tak to v noci začalo a nedala se vůbec vzbudit,nepřítomně koukala,někdy běhala po bytě a vřeštěla.I se počůrala.Přešlo to asi v 11 letech.Jediné co platí je obrovská trpělivost,náruč a hlavně na ni nekřičet,nemluvit nahlas jen šeptej že to je dobrý a máma je tu.Když jí necháš spát u sebe,bude děsů méně a rychleji se zklidní,nenut ji spát jinde,ona tě má jako záchranu.Moje nejmenší je ve věku tvé holčičky a spí taky u nás.Děsy má taky ale jen velmi zřídka a ne takové intenzity jako měla nejstarší.Rozhodně pomůže jen trpělivost.Drž se

power700
22. čer 2010

je, carys, díky za povzbuzení 🙂
To víš, že někdy mě to štve, jak spí s náma, s manžou se pak ani přitulit nemůžeme, když tam máme vetřelce 😅 ,ale zase na druhou stranu, když je pak malá spokojená, jsme spokojeni též. 😵
Doufám, že to nebude trvat až do puberty..

evaje
23. čer 2010

Taky si myslím, že pokud vyžadují spát s rodiči, tak to neva. Můj první syn spával naprosto v pohodě, sám a nikdy ani nevyžadoval kontakt. Až teď , když vidí malého, že je jako klíště, tak se taky tulí. Myslela jsem si, že jsem ho to naučila já, že je takový vzorný, ale vidím, že děti učí nás. Stejnou metodu jsem používala u malého a vidíte. Spává v posteli snáma.Už se ani nesnažíme ho dávat do postýlky. Taky je velmi živé dítko a myslím, že hormony a zážitky k tomu, které během dne posbírají ve spánku učiní své. No a taky možná představivost. On je opravdu dítě, kterému člověk nemusí nic ukazovat 2x. Takže to asi taky hraje roli. Tak uvidíme.
Ještě jsem chtěla říct, že malej se budí KŽDOU noc. Vyjímka je, když se nevzbudí. Dnes jsme si v posteli s manželem vyměnili místo, tak uvidíme, jestli to třeba není tím. Když jsem totiž malého kojila, tak mě malej spal po levici, pak jsme se s manželem, nevím proč, přehodili. Tak to teď zase zkusíme vrátit.
Carys, chceš mě říct, že máš 5 dětí 😕 😀? Tak to bych měla noční můry já, mít jich tolik 😀
Tak se holky držte, já to tu budu sledovat a pokusím se psát aktuality. Snad sem nebudu psát 11let 😉

hi2u
23. čer 2010

ahoj holky, náhodou jsem na vás narazila, tak jdu přidat svou trošku do mlýna, Malej má 21 měsíců, první tři měsíce ho trápili prdíky, a když skončili, mysleli jsme si s manžou, že už to bude pohoda, ale opak byl pravdou. Vstávání co třičtvrtě hodinu celou noc a trocha spánku přes den, někdy ani to ne. Měla jsem už vždycky k včeru žaludeční neurózu z nadcházející noci,o tom jak jsem byla grogy a vyšťavená, vám nemusím říkat, že? trvalo to asi do 14 měsíců, mudra mi řekla, že ho mám nechat vyřvat, zkoušeli jsme všechno a nakonec zabrali homeopatika SEDALIA, je to zaklidnění a pro lepší spánek. Asi po 14 dnech, kdy se to opravdu hodně zlepšilo, jsem s tím přestala, abych ho nedopovala a zkusila co bude. Bylo to lepší. Nakonec jsme ještě přistoupli k tomu, že jsme postýlku přilepili k posteli a sundali pryč bočnici, takže jakoby prodloužili letiště. Onďa se může přitulit, nebo jen natáhnout ruku když se potřebuje ujistit. I teď nespí celou noc, a sem tam řve ze spaní, ale je to tisíckrát lepší než před tím.
Přeju hodně štěstí vám všem 🙂

samsa
23. čer 2010

Ahoj,
taky se přidám, starší dcera je od malička dítko, které vyžaduje 100% pozornost. Spala špatně v podstatě od mala, musela spát s námi ve manželské posteli a noční děsy nebo vzteky nebo jak to nazvat má doteď. Sedne si na postel a ječí, mlátí kolem sebe rukama, kope do nás a něco křičí, není jí rozumět, někdy to trvá i 45 minut, většinou tak těch 10-20 minut. Co se s tím dá dělat nevím, hodně se vzteká i přes den...Chtěli jsme ji naučit spát samotnou, než se narodí mimi, ale nešlo to, takže ona spí s manželem v manželské posteli a já s malou v pokojíčku. Mladší dcera je úplně jiná, klidně spí ve spé postýlce, budí se jednou za noc, někdy pí i celou noc. Učit jsem ji to nemusela, ona je takový pohodář a flegmatik.

power700
24. čer 2010

Ahoj samsa-
Tak toho se právě bojím, že dceru nenaučíme spát ve svém pokojíčku než se nám narodí druhé. To dopadne u nás asi jako u vás. Nechce o své postýlce ani slyšet. TAk uvidíme. Doufám, že to druhé bude klidnější.
Holky, ale asi jsem to zakřikla s tím, že už je to skoro ok. Minulou noc se vzbudila před třetí hodinou a začala ječet, kopat, něco mluvila, ale já jí nerozumněla, no děs.A že chce pryč z ložnice, chce jít do obýváku. Takže my jsme putovaly do pokoje a tam se zklidnila až když jsme si četly pohádku.Trvalo to asi hodinu, a pak jsme šly spát, ale nechtěla ležet sama , ležela na mě a já ji musela hladit! Pak se teda položila a usnula.
Na dnešek to bylo dobré, to spala celou noc. Párkrát jen něco vykřikla, ale jinak dobrý.

Teda Carys- obdivuji tě, jakto zvládáš, pět dětí? Klobouk dolů! 😉

hi2u- Sedalia na nás nezabírá... ☹ Odzkoušeno. 😔

carys
24. čer 2010

@power700 nemusíš obdivovat,není co. 😀 😀 😀 Doma totiž nemám dětí 5 ale pouze 3.Dvě dcery jsou dospělé a už s námi nebydlí a mezi dětmi máme velké věkové rozdíly takže nejstarší dceři je 22 let a nejmladší 2 roky.Doma mám syny 14 let a 6,5 roku a tuhle dvouletou cácorku.Puberták lítá za holkama a doma je pouze večer,takže běhám pouze kolem dvou dětí.Dospělandy když je potřebuji tak přijedou a pomůžou.Umějí cokoliv v domácnosti a i s dětmi pomůžou bez problémů.Jsem velmi štastná že je všechny mám a dospělandy mi doma moc chybí.Zatím jsem se ještě nesmířila s tím že mají svůj život,svého přítele,svůj byt Takže mi je prostě smutno.Hodně se lidi mýlí když si například myslí že - doma musíme mít děsnej bugr s neustálý hluk.Opak je pravdou mám naklizeno a je tu ticho,nikdo nemá potřebu hulákat.Vložky - dost lidí mi uštěpačně zdělilo,že mít doma tři holky plus já,že se manžel prohne až bude kupovat bednu vložek měsíčně.Jenže dcery už doma nebydlí a Sofie až bude menstruovat tak já už budu v přechodu a dospělým dcerám vložky nekupuju už ted,kupujou si je sami takže budu kupovat dva balíčky měsíčně jenom Sofii.S financema jsem už taky zaslechla ve zlém že mám pět dětí naschvál aby mi stát dával tučný přídavky 😀 😀 😀 😀 no pravda je taková,že žádné přídavky nemám a neměla jsem,nejsem totiž romka a manžel nás velmi slušně uživí.

power700
24. čer 2010

carys- takto jsem to vůbec nemyslela! Jen obdivuju ženy, které mají odvahu jít do více jak čtyř dětí. Myslela jsem si to ,že ty dvě první už asi s tebou nebydlí, už jsou samostatné. Je to fakt, když ony byly malé, tak jsi zase neměla ty nejmenší. Takže vlastně máš pravdu, není 5 jako 5 ! 😉
A s těma financema, to vůbec neřeším, vím, že "normální" smrtelník si na vysoké dávky nedosáhne..
😒

evaje
24. čer 2010

carys i já bych ráda spoustu dětí, protože jak píšeš, je dům prázdný i když je jich třeba 5. Jenže jsem začala až po třicítce a to by byl fakt záhul. Navíc se říká, že těhotenství je zkouška zdraví matky a já bych se při čtvrtém asi už rozpadla 😀 Další věc je ta, že mám vždycky šílený strach, aby se mimi narodilo zdravé a aby bylo v pořádku po mentální a fizické stránce ( jsme si u prvního docela užili)a to byl můj důvod k tvému obdivu. Bylo pro mě děsně náročné udržovat se kvůli miminku v pohodě a nepřipouštět si obavy, které určitě má každý. A tím větší, čím je starší.A navíc mě připadá děsně náročné vrátit se k "normálnímu" životu po porodu. Ráda sportuju a každým těhu, porodem a dobou kterou jsem nucená se intenzivně věnovat nejmenšímu děsně lenivím a pak mě štve, že nejsem schopná se zařadit na vyšší rychlost. Proto všechno obdivuju několikanásobné maminy a tak trošku jim tu smečku i závidím. Tak se držte 🙂

katerina69
25. čer 2010

Pročítala jsem toto téma a chtěla bych popsat jedem ze svých nejhorších zážitků ,co se týká dětí.
Moje starší dcera od malička někdy mluvila nebo křičela ze spaní,někdy se posazovala nebo slezla z postele dolů-spává asi od 5 let na horním lůžku patrové postele.Zhoršovalo se to nějakým psychickým tlakem nebo různými zážitky s předchozího dne.Nikdy to ale nebylo nějak dramatické, vždycky stačilo na ni chvíli klidně mluvit a po několika minutách zase usla.
Když měla jít poprvé do školy, vzbudilo nás v noci volání. První zareagoval manžel,šel do pokojíčku a vzápětí volal i mně.Naší Máje se nějak podařilo protáhnou tělo pod zábranou horní postele, takže jí viselo dolů, ale hlava zůstala na posteli zaklíněná o zábranu, takže už se začínala vahou těla dusit. Společnými silami jsme ji osvobodili, a spala pak až do rána v naší posteli. Ani jsem nechtěla myslet na to, co by se stalo,kdyby jsme se nevzbudili. Ráno si samozřejmě nic nepamatovala. Už to nikdy neudělala, manžel jí ale pro jistotu zastrčil mezi postel a zábranu desku z překližky.Do té doby by mě nenapadlo, že se tohle může stát a postel s klasickou zábranou mně připadala úplně bezpečná.