Cynická substituční kočkodiskuze

Tak prý se sem může i s papouškem. Ale néé, aby mi ho ty vaše kočičí nádhery vyplašily!! 😝

Tohle je Oskar, papoušek senegalský, když byl ještě malé mimiško 😀

Jé! 😵
Já mívala jako malá andulky, žlutý, ten první se jmenoval Lutík, z latinského luteus (žlutý), to je jako corpus luteum - žluté tělísko 😀
Hele - pouštíte ho normálně po bytě? Si pamatuju, jak jsme je pouštěli a pak jsme je nemohli nahnat zpátky do klece, takže jsme lítali po bytě se závojema a pokoušeli se je hodit na ptáky 😀

Jo, pouštíme. Je hodnej, když ho chci dát zpět, tak nasedne na prst a šup s ním do klece. Ale jinak se moc chytat nechce, do ruky, to nemá rád.

Ho máte pěkně ochočenýho... Ale vlastně mě Luťas taky vlezl na ruku sám od sebe, ale jak jsem se blížila ke kleci, běda běda, už byl na druhým konci bytu...

Jinak vyhlížím Mmmk, od rána cupuje kočku na kusy a když má konečně šanci se projevit, tak zmizí... Snad to Spaska přežila 😀

Taky máme kocoura, teda teď naši, jmenuje se Mates, je to neznačkovej morouvatec, je mu ovšem už 16 let... tak snad sem můžou i zvířecí důchodci 😨 ... v posteli samozřejmě spí a ovládá celou domácnost...

No jasně, důchodci i nemluvňata 🙂

ahoj holky, tak já mám taky britku jako Len, pak drsnosrstýho jezevčíka a k tomu všemu ještě manžela 😉

Nojo, manžel ta kritéria (čas od času chuť ho přetrhnout a většinu času miláček největší) splňuje dokonale 😀
Jezevčíka jsme měli u našich léta, jsou to osobnosti 😎

kočka Julie...věk necelá dva roky, pes Don ..5let

jo já se na to občas docela vymlouvám, když selhalo vychování u psa...jakože je to osobnost a tvrdohlavej k tomu 😎

u fotek koťat jihnu daleko víc, než nad fotkama mimin. 🙂

Jitko, já teda taky, jsem si myslela, že jsem divná, ale v životě jsem se nad žádným miminem necítila tak rozněžnělá, jako když jsme se u Maji plazili po podlaze a rozplývali se nad milunama 😀
Musím dát odkaz:
http://plivnik.blogspot.com/2009_04_01_archive....

vybírala jsem vhodnou fotku našeho lorda. Charlie von Kunčice se totiž nejlépe fotí, když spí. To je nejčastější fotka. Pozic je nepočítaně. Tak dávám jednu spací a jednu sedící.

Holky, já když vidím ty koťata, to je nádhera... vzpomínám, kjdyž jsme si přinesli domů Matesa, spal mi celou noc v dlani, tak byl malinkej... v dobách svého největšího rozmachu pak vážil 13 kilo... a teď už je to starej děda, hubenej, urousanej, ale náš 🙂 ...

Hm, Adušina nejčastější spací pozice:
Teď už teda trochu vyrostla (to je to druhé foto), tak mírně přetejká...

tak přidávám jednu koťátkovou, když jsme ho měli doma 3 dny a už byl ochoten si s námi hrát. to měl 4 měsíce. teď jsou mu necelé 3 roky. 🙂

Ach jo, já jsem asi fakt na blbý stránce 🤐 Jsou úžasní 😵 Škoda, že vyrostli, co? 😀

obdivuju, jak Aduš spí stočená. To kocur sice občas dělá taky, ale většinou je natáhlý jak špageta. A jeden gauč je prostě jeho. Na druhém je moje drahá polovička, no a na mě zbývá židle u PC. 😀

To ona se na gauči taky natáhne, ale v květináči to jaksi nejde 😉

Mnaaaaaaaaaaaaau, zdravim vsecky 🙂

Nazdar Ziraf 😎 Jak se vede tobě a tvé kočkorodině? 🙂

Tak tohle je ten náš krasavec, v dobách své největší slávy...

A tady je nachystanej k večeři...

😀
Aduše je kočka zcela netypická, ona totiž naprosto ignoruje jídlo. A nejen to naše (můžu nechat celej den na stole rozbalenou šunku a ani si jí nevšimne), ale i to svoje. Včera dostala do misky pokrájené krůtí, čuchla k tomu a šla se cpát na okno trávou 🙄 No není divu, že na britku váží opravdu málo - lehce přes tři kila. Má slíbenýho kocoura, až bude mít 3,5, ale zatím se tomu teda ani nepřibližuje 😀 No co, srst má nádhernou, podvyživená rozhodně není a ze své porodní váhy 70 gramů se docela vyšvihla 😉

Tak to Mates neignoruju vůbec žádný jídlo, ani svoje ani naše... očuchává vše a vše chce taky ochutnat, včetně ovoce, zeleniny, čaje, jogurtů, buchet... no, zastánce zdravé výživy zvířat asi zapláče 😨 ...

Len, koukala jsem na blog a Adéla je nádherná

Já jsem nějak byla zvyklá, že před zvířátkama se jídlo musí schovávat, nezapomenu, jak jezevčík vyžral všechno na kostičky nakrájený uzený z francouzských brambor, nežli jsem došla návštěvě otevřít dveře 😀
Jinak díky za pochvalu, nádherná to ona je a taky neskutečně rozmazlená 😉

krásný fotečky 🙂 jo se zvířátkama je sranda 🙂 Julie nejraději v noci spí na nás, nejlépe na rameni či břiše a v případě, že se chce člověk otočit tak ona nesleze, ale opatrně přeťapkává a čeká než se jako milostivě uvelebíme a spíme dál 🙂)) no a ještě máme v posteli psa, pak se nemáme divit, že nemáme děti 🙂 😀

Všechny domácí kočky jsou příšerně rozmazlený... a je to fajn.