• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

My z osmi týdnů a naše batolátka

3. prosince 2011 
koci - tak já jsem věděla, do čeho jdu... jenže ono to nebylo jen o tom pobytu samotném, přidali se i další problémy a já asi jak jsem byla citlivější, tak jsem si to nějak víc brala. teď jsem doma, tak už se chechtám :slight_smile: a sice taky říkám, že už mě tam nikdy nikdo neuvidí, ale je jasné, že tam stejně asi budu muset znova, protože pořád je to manžova rodina a taky chtějí malého vidět...

látkovky? dej pokoj, jsem ráda, že žiju v téhle době a něco jako látkové pleny mi neotravuje život. já osobně bych si hadry mezi nohy taky nestrkala, když jsou jiné možnosti... ale každého věc

užijte si dovolenčení a očekávám fotky :wink: jak je možné, že máš prázdný fotoblog? :confused:
8. srp 2010 ve 12:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky,
ono je asi taky něco jiného jet do Maroka sama a pak s dítětem. Člověk vydrží hodně, ale když jde o tvého syna. Určitě bych se ohradila v některých věcech, které by se mi nelíbily. Možná potom z toho pramenily ty nepříjemnosti.

koci, manžel chodil na Zahradní město do posilovny Kentoya Fitness Club - blízko bývalého OD Cíl. :wink: Mám pocit, že přestal.. Měl předtím permanentku.

Dneska šel s Davídkem před barák hrát fotbal, ale je vůbec zázrak ho vidět, jak si hraje s klukama. Pořád se vymlouvá, že nemá čas :unamused:
8. srp 2010 ve 14:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
dont - asi je to tím, že ví, že se o děti postaráš, takže když pak přijde, chce mít klid... to není nic neobvyklého. někteří chlapi mají děti jen na pomazlení a nedochází jim, že je to společný závazek na dlouhá léta 24/7... taky jde o to, jestli se skutečně vymlouvá nebo skutečně nemá tolik času. no ale to musíš ty sama vědět líp než my tady... trošku mě zarazilo, že jsi řekla "mám pocit". to je pořád pryč a ty nevíš, co dělá? promluvili jste si o tom už? ale někdy to je těžké. mně kolikrát na manžovi taky něco vadí, ale nevím, jak na to zavést řeč, abych ho zbytečně nevytočila, protože manža neumí moc diskutovat v klidu, tak to v sobě dusím, až se pak rafnem a jde ze mě všechno ven. a to pak koukáme oba :grinning:
8. srp 2010 v 18:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
lasko, promluvili jsme si s manželem, ale připadá mi, že mu to takhle ve všem vyhovuje. Nikdy mi nic neřekne, nebo mne postaví rovnou před hotovou věc. Když se ho na něco zeptám ohledně dětí, tak se většinou urazí. My se skoro nevidíme, vrací se po půlnoci, ráno se sebere a odjede zase pryč. :unamused:
8. srp 2010 v 19:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
dont - ale vypadá to, že tobě to nevyhovuje... což chápu. možná byste se měli na jeden víkend prohodit, třeba by mu to otevřelo oči... :wink:
9. srp 2010 v 16:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dont- to se vrací po půlnoci a neřekne ti, kde je a tak? Ty jo, to bych pěnila. Můj muž se taky vrací pozdě, tak ve 22 hod., ale to vím, že je v práci, má dvě zaměstnání, jak už jsem tu psala. Je pak utahaný jako pes a hned na mě vyklopí co se stalo, jakej je šéf idiot a podobně, nají se, padne ja podťaý a ráno zase vstává do školy. Takže na nějaké cvičení už nemá čas, ale já si myslím, že by něco dělat měl...
Laska- fotky jsem stáhla, protože mám obavy ze zneužití. Hlavně mě mrazí, že jsem byla tak hloupá a měla tu jeden čas i nahého Jonáška. Asi před měsícem se tu množily ve fóru takové docela podivné dotazy a pak se ukázalo, že jde asi o nějaké úchyly, takže jsem to raději dala pryč. Muž z toho uveřejnění taky nebyl vůbec nadšený, protože ví, co se v dnešní době může stát. Ale nějakou fotku z prázdnin sem vlípnu :slight_smile:
Mě jsou látkovky zase sympatičtější, než jednorázovky, i proto, že se pak nemnoží tolik odpadu :wink:
10. srp 2010 ve 12:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, ptala sem se manži, proč se vrací tak pozdě, ale má na starost internetovou kavárnu a ta bývá otevřená až do pozdních hodin. Neprohodil by si to se mnou, a i kdyby nááhodou jo , rostla bych v práci, znervozňovala se, co se děje s klukama. Předevčírem byl s nimi hodinu, zavřel je do pokoje a aby je zabavil, tak ze skříně vyndal koš s korálkama a jinýma drobnostma, co jsem schválně před nima schovala. Ještě se tam všude válely bankovky a drobné peníze, Davídek mu vyraboval peněženku.
10. srp 2010 ve 13:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
dont - úplně tě chápu. já kolikrát taky manžovi říkala, že by s malým mohl dělat i něco jiného, než ho čas od času pomazlit, na druhou stranu jsem ráda, že to tak je, protože si můžu všechno dělat po svém. manža zase tvrdí, že rezignoval, protože jsem mu pořád vyčítala, že dělá všechno špatně. jenže když si myslím, že skutečně dělá, tak přece z kluka nebudu dělat pokusného králíka... je to těžké na obě strany :sweat_smile:

a jak u vás vypadají víkendy (nebo jiné dny, kdy má volno. někdy ho přece mít musí, ne?)?
10. srp 2010 v 17:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
lasko, je to těžké na obě strany. Možná jsem po poslední hádce taky rezignovala. Místo aby se jim Ch. ten jeden jediný den věnoval, tak mi vrazil do ruky peníze, ať klukům koupím nové hračky.
Víkendy je taky v práci. Internetka je otevřená v podstatě skoro nonstop. Vím, že tam je ještě s kolegou, když by náhodou nemohl přijít - prostřídá ho. Jo jezdil s námi předtím (občas) o víkendech ven, ale to jsme sotva dorazili, tak se zase sebral a omluvil se mi, že musí jet zpátky do práce a nechal nás někde na opačném konci Prahy samotný. Kdykoli a kdekoliv jsme byli, opakovalo se to. Přitom si myslím, že utrácí a rozhazuje peníze za zbytečnosti. Kdyby se uskromnil, tak jeden, dva dny volna by rozhodně měl. Bohužel to nerad slyší :unamused:

Co jste dneska dělali? :wink: My se krásně prošli, je super, když už nám děti chodí a není potřeba kočárek. :wink:






10. srp 2010 v 19:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dont- vidím, že to nemáš jednoduché, to je mi líto..... Neuvažovala jsi třeba o nějaké manželské poradně? Nebo se ty sama s někým poradit? Bylo by zase škoda, kdybys v manželství jen rezignovaně přežívala....Já bych se asi manžela zeptala, proč si ty děti pořizoval, když s nimi nechce být......ale ta otázka je spíš jen zase taková naštvávací, než aby vyřešila problém, jehož kořen bude asi hloub.....
My jsme na dovolené v Adršpachu, chodíme na houby, koupat se...
Jonáškovi roste další stolička a ještě jeden zub, co jsme tady, budí se v noci co dvě hodiny a pláče.... dnes v noci muž trval na tom, abych šla spát do jiné místnosti, ale řekla jsem mu, že přeci neopustím plačící dítě, který mě potřebuje, což on moc nechápe...
U nás je to s tátovou péčí tak, že když už má čas a chuť, tak u něj Jonášek pláče, protože chce ke mě, tak si ho vezmu a muž mi vyčítá, že mu ho nechci dávat. Toť zase naše jádro sporů. A taky pořád prudí, že bychom měli mít další dítě, abych na Jonáška neměla tolik času(to se musím pokaždý držet, abych nevyletěla), trpí totiž utkvělou představou, že bude Jonášek strááášně rozmazlenej :angry:
Jinak když jsem jezdila do školy, tak byl od cca 6. týdnů celý den v péči táty a to jsem se mohla spolehnout víc než na sebe, že bude vše v pořádku, jediné, co mi vadilo bylo to, že strkal Jonáška do ohrady, (kterou J.nenávidí) a nechal ho tam brečet. Takže jsem v návalu vzteku jednou tu ohradu blbou rostřískala :sweat_smile:
11. srp 2010 v 10:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
koci, jj.. o manželské poradně jsem uvažovala, dokonce v ní i byla ještě než se narodil Míša. Seděl tam psycholog- chlap, snažil se mi tu situaci nastínit z druhé strany. Jestli si uvědomuji, že manžel je v cizí zemi, nebylo pro něj určitě jednoduché se přizpůsobit evropským zvykům, zajistí nás finančně, v Africe je tenhle model manželství běžný.. prostě bla bla.. šla jsem domů smířená s tím, že asi chci po mém muži moc.. Potom se mi to ale rozložilo v hlavě, znovu jsem uvědomila, že po něm přece nechci nějaký nadstandart.. chci jen to jediné, aby aspoň den strávil s rodinou. Tak proč od toho ustupovat. U nás ty hádky jsou jen kvůli tomuhle. Nasrávací otázku "Proč si děti pořizoval" :grinning: Jsem na CH. v hádce "vytáhla". :slight_smile: Návrh jít se mnou do manželské poradny ho též dožral.. co by tam jako dělal?? My žádné problémy nemáme!"
Oni chlapi všeobecně se o děti starají jinak než my. Jenže na druhou stranu je taky může jejich táta v ledačems obohatit. Prostě dítě potřebuje oba rodiče. Nechci žít takhle, rozhodně nechci rozdělit rodinu, ale nevím co bude dál.

koci, podle mě neustupuj a s mimčem klidně počkej aspoň rok nebo dva. Jonášek brečí, protože tvou pomoc ještě potřebuje.. je malý. Ve třech letech obvykle přijde zlom. Dav má naopak nerad, když za něj něco udělám já. Raduje se, když může pomáhat, nakrmit Míšu, v kuchyni mi pomoct s přípravou jídla, cítí se důležitý, když ho nechám vysávat a utřít stůl v kuchyni :grinning:
Jinak závidím dovču.. V Adršpachu je překrásně :dizzy_face: Užijte si to.

11. srp 2010 v 11:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
dont - my byli včera na včeličce, jak jsem ti říkala. představ si, nezměřili mi ho, ani nezvážili. tak jsem si ho jen tak orientačně přeměřila sama a za prázdniny mi asi půl kila zhubl a má asi tak těch osmdesát :wink: ještě ho zkusím přeměřit později.
projít jsme se trošku byli dneska. malého vodíš jen tak za ruku? neutíká ti? já ho většinou mám na "vodítku", pokud už nechce být na káře. chodit ho strašně baví, ale je rychlý a já se bojím, aby mi nevlítl pod auto. tak ho mám jak pejska :slight_smile: někteří lidi sice koukají, ale co.
a jaký byl tvůj muž před svatbou, respektive narozením kluků? mně přijde, že někteří muži příchod mimíska nějak nezvládnou a pak takhle blbnou. bych ti mohla vyprávět... :wink:
11. srp 2010 ve 14:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
lasko, to zhubnutí určitě souvisí s tím, jak začal víc běhat :slight_smile: , ale těch 80cenťáků je vidět, že má určitě :slight_smile: Míšovi šla váha lehce dolů, on se taky nezastaví, víc běhá než chodí, ale nechávám ho jen na bezpečnějších místech, u frekventovanější silnice ho posadím do kočárku nebo vezmu do náruče. Za ruku vydrží, ale maximálně 5 minut :slight_smile: Pak ho chytá rapl :slight_smile:

Před svatbou byl Ch. stejný jako teď. Jenže situace se změnila...právě s těmi dětmi. S Davídkem přišly první neshody.






11. srp 2010 v 15:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
dont - buď je to tím běháním (skutečně běhá, nechodí. a neposedí, takže mi vyvstává další problém a to učení na nočník. prostě nevím, jak na to, když on kromě židličky na krmení odmítá sedět...) nebo tím, že žil celý měsíc jen z melouna. možná kombinace obojího :slight_smile:

chtěla jsem se zeptat, nevíte, co by mohly být pupínky tvářící se jako štípance od komára, které se ale denně tak o tři namnoží? má je jen na pravé půlce obličeje, ale přibývají a mně je divné, že by to byly jen štípance, když je jinde on ani nikdo jiný nemá... podle doktorky je to ok, Kájík má hodně citlivou pokožku, ale já už z toho začínám být nervózní... nebo je možné, aby komár útočil jen na jednoho a toho samého člověka opakovaně a bodal do stejné oblasti? fakt je, že jinak Karimek spí celý zachumlaný, ale já nevím... nesetkaly jste se s tím?
11. srp 2010 v 15:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
lasko, asi obojím :slight_smile: Je snad dokonce i melounová dieta :sweat_smile: S nočníkem ještě nezkouším. Míša mi sice řekne, že kaká, ale to už bývá vždycky pozdě. Oni prckové až jim bude tak 16, 18 měsíců, tak jim plína začne vadit a ozvou se sami. David si ji sundával, nebylo mu dvakrát příjemný být v počuraném a říkal si o nočník. Do dvou let to zvládnul parádně :wink: Teď už se obslouží i bez mé asistence, jen na návštěvách ho kontroluju.

lasko, nemohla ho pokousat nějaká bleška? Nebyli jste v kontaktu s nějakým pejskem nebo kočkou? :astonished:
Potničky bys určitě poznala.. Já s každým pupínkem běhám za mámou, je zdravotní sestra.
11. srp 2010 v 19:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
A nebo radši zavolej doktorce, že se mu ty pupínky šíří.
11. srp 2010 ve 20:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
dont - to máš dobré, že ti to hlásí, šikulka :slight_smile: Kájík vždycky po dokončení díla řekne jen "béda", tak nevím, kterého Bedřicha myslí :grinning: anebo se zeptám já, jestli má "bédu" a on se jen začne chechtat a běžíme se přebalit :slight_smile: fakt nevím, jak na to slovo přišel :slight_smile:
to jo, já ho nechci nutit tam chodit, dokud není připravený, jen mi jde o to, aby si na nočníček zvykl a pak se třeba nestresoval, co se po něm chce. abych neprošvihla ten správný čas, protože z rodiny vím o několika případech, kdy děti měly plíny do čtyř let a pak přešly rovnou na normální záchod. mně tedy přebalování nevadí, spíš jde o penízky. a když chci další mimi, tak by to bylo lepší, nechci dva plínkáče různého věku... ale času zatím dost.

právě, že se do kontaktu se zvířátkem nedostal. v neděli jsme šli spinkat a ráno měl asi tři puntíky a pomalu přibývají. je fakt, že komár v pokoji byl, ale ani já, ani synovec, který u nás v pokoji teď spinká, štípanec nemáme... a doktorka mu na to koukala a že prý je to komár... uvidím, jestli zítra do večera něco přibude a kdyžtak bych s ním v pátek k mudře zašla. akorát že je po očkování a ona říkala, že po tom mu nejspíš do tří dnů jako reakce nějaké další pupínky vyskočí taky. tak teď nevím. nechci hysterčit, když to viděla, ale ani to podceňovat... zase když se mu to jinde po těle nedělá, vyrážky se obvykle objeví na bříšku... uvidíme, snad už další nebudou.

jak trávíš den když jsi pořád s dětma sama? já jsem večer ráda, když Karimek usne a odpadám taky. máš nějaké vychytávky, které ti přinesl život s dvěma klučíkama? víš takové ty rady nad zlato, které se ale nikde nedočteš :slight_smile:
11. srp 2010 ve 22:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dont- užíváme, ale ten týden tady vždycky tak rychle uteče :unamused:
Laska, to bude od komára. Jonáš je taky poštípenej a jen v obličeji, asi proto, že má dvě trika +punčocháče a tepláky, kvůli klišťatům. Už měl přisáté klíště- za ouškem a další mu lezlo po oblečení.Mezi zvířatama je furt, ale blechy ještě neměl :grinning:
Kůži má moc pěknou, asi taky proto, že jsme nepoužívali žádnou kosmetiku, zatím vyrážky neměl.
Laska, koukala jsem na fotky a kdyby člověk nevěděl, jakej to byl horor, řek by, že to byla idylická dovolená :grinning: :grinning:
Ty máš nějakou povinnost tam jezdit? Nemůžou třeba přijet příbuzní za vámi?
12. srp 2010 ve 12:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
koci - tak povinnost, jak se to vezme. nikdo mě nutit nemůže, ale mohlo by se stát, že by se manža rozhodl ject tam s malým sám a to bych nepřežila. to radši pár týdnů přetrpím, ale budu mít všechno pod kontrolou. beru to tak, že kdybych já žila tam, tak bych asi taky chtěla, aby moji rodiče malého viděli a mrzelo by mě, kdyby manžel nechtěl. takže je to takové dobrovolně-povinné...
nevím, jestli by vůbec přiject chtěli, ale i kdyby, nedostanou vízum. jako běžné turisty je sem nepustí, leda že by se prokázali velkou finanční částkou a na to ani oni, ani my, nemáme. ale myslím, že by stejně nejeli.
12. srp 2010 ve 13:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj koci, lasko s bédou jsem se zasmála :slight_smile: Míša se naučil "pozdravit", vždycky když potkáme sousedy, tak říká: "DO" ten zbytek celého věty mu vyslovit ještě nejde :grinning:

Koci, tož ti komáři jsou stejně pěkně prohnaní.. Oni si vybírají vždycky jen toho, kdo jim zachutná :grinning: Na prázdninách v jižních Čechách, že jich bylo, ale v chatě přes noc poštípali jen mě a prarodiče. Kluků si vůbec nevšimli, jestli jsem jim každému našla jeden pupíneček za celých těch 8dní, tak je to hodně. :slight_smile:

lasko,
ne jako běžné turisty, ale na pozvání. I když ty podmínky jsou opravdu jak píšeš. Prokázat, že máte větší hotovost a nebo s mezinárodně uznávanou kreditní kartu. Dokládá se kopie výpisu z účtu :unamused: Nevím, jak je to aktuálně.

Jinak mne ráno manžel mile překvapil. Po několika dnech, kdy jsem s ním ani slovo nemluvila, protože fakt už jsem neměla náladu se s ním ani dohadovat - sám od sebe! navrhnul o víkendu navštívit s prckama ZOO. :slight_smile:
12. srp 2010 ve 22:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
dont - já se bédovi taky pořád musím tlemit a to jsem na to zvyklá :slight_smile: my nezdravíme, jen chce pořád podávat ruku.

kdyby viděli můj výpis, sami by zaplakali :grinning:

to je príma, tak snad vám to vyjde :wink:
13. srp 2010 v 08:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dont- no vídíš, tak třeba se to konečně pohne klepšímu. CO ti odpověděl, na tu otázku proč si pořizoval děti? A o tom, jaký je běžný model rodiny u nich jste se nebavili? Ale tohle by se ti stalo i s českým chlapem taky, to není nic neobvyklýho. Na rodinných modelech záleží strašně moc. Co ten chlap viděl v dětství. Moje máti byla kdysi vdaná za araba a přestože to byl lékař žíjící léta ve Francii, tak říkala, že byl hroznej žárlivec, urážel se, nasíral, kde moh, nesměla ani do práce....Tak se rozvedli, naštěstí neměli děti....
Moje máma je taky sestra, tak když jsme u ní tak s ní všechno řeším. V Praze v činžáku pod námi bydlí švagrová, která je Mudr., takže zase chodím za ní, ani nepotřebujem pediatra...
13. srp 2010 v 10:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Koci, protože jsme si to tak přáli oba, ale rozčílilo ho, že po něm chci, aby se dětem věnoval, když dělá business. Jenže já po něm nechci, aby se o kluky staral, když chodí do práce. Mě jde jen o to, že se vrací v noci kdy kluci spí, tak ráno by k nim mohl být milý a ne je ignorovat. David tady pak za ním chodí, dožaduje se pozornosti a brečí. Ten volný den v týdnu by mohl trávit s rodinou. Čas si může udělat, stačí jen poprosit kolegu.
U nich rodinný model si představ tak, že jeho matka trávila doma odpoledne s deseti dětmi a otec byl věčně pryč. Přinesl jim jen peníze a zase na nějakou dobu zmizel. V tomhle MM vyrůstal a i podle jeho vyprávění byl jako malý kluk v zápřahu, musel mámě pomáhat s mladšími sourozenci. V Lagosu v obchodech vidíš převážně pracovat ženský. Na těch lepších, lépe placených místech bývají chlapi.

Lasko, žádné vychytávky bohužel nemám :slight_smile: Jen takovou, co asi sama znáš :wink: když nechci mít v bytě nepořádek, naženu kluky ven do parku a vrátíme se až na večeři :slight_smile: Mám tady poblíž kamarádku s chlapečkem a s nimi trávíme občas společné odpoledne. Jinak další vychytávka pro dvojmatky, co nemají hlídání po ruce :grinning: Nedaleko jsem objevila dětský koutek, který si oblíbil Davídek a když jsem vyčerpaná, potřebuji dobít sílu, tak jim ho na 3 hodiny šoupnu a jdu se cournout s Míšou po obchodech, koupím si v klídku něco na sebe:slight_smile:
13. srp 2010 ve 23:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
dont - to jsi dobrá, já bych na dětský koutek nenašla odvahu. myslela bych pořád jen na to, jestli je ok a stejně bych si volno neužila. už teď mám hrůzu, až půjdeme do školky :sweat_smile: nechápu matky, které si pořídí dítě a hned ho šoupnou do jeslí... ale u tebe chápu, že když jsi na ně sama, potřebuješ si taky odpočinout. jak je to u vás vůbec se školkou, půjde Davídek, nebo si ho necháš zatím doma?
já na tom nejsem o moc líp. sice tu mám rodinu, ale že by si někdy někdo vzal malého na chvíli na pohlídání, to nehrozí. a když už někoho uprosím, po pěti minutách mi ho vrací, že prý malý moc zlobí... :unamused: (malý je sice neposeda, ale spíš je to tak, že jsou všichni líní za ním běhat nebo mají práci, což chápu) nejvíc mě štve, že když se podle toho zařídím a dám malého do postýlky, když jdu třeba jen na wecko, přiběhne taťka a hned ho vyndá, že se prý nemůže dívat, jak malý trpí (Karimek bere postýlku jako trest a pokud se nechystá k odpolednímu nebo nočnímu spánku, hrát si tam prostě nebude a bulí). jenže on ho vyndá, ale vrazí mi ho opět do rukou a jsem, kde jsem byla. nebo včera scéna, že nechci dát malému hranolky, když byl před spaním a už po večeři... že je ochutnal den předtím, to jsem sice nesla těžce, ale byla jsem zticha. ale nechci, aby to bylo pravidlo. pořád jen poslouchám, kdy s ním jít ven, co jíst, kdy koupat, v kolik spát apod., ale co se narodil, tak mi ještě nikdo nepohlídal. kecám, jednou večer, když šel malý spát, jsem se na dvě hodiny vzdálila na koncert :sweat_smile: neříkám, naši jsou docela fajn, v podstatě nás i živí, ale jsou věci, které prostě nerozdýchám a oni to ne a ne respektovat. mamka se tedy snaží mi do toho nekecat, ale co se narodil, poslouchám jen "a lipánek by nemohl?" takové rádoby nevinné otázky, které ale ve skutečnosti znějí "nevím, proč mu nechceš dát lipánek, co jseš za mámu, takhle kluka šidit, ty ses po něm mohla utlouct!" (to bylo zhruba v době, kdy jsem na jejich nátlak začínala s příkrmy, někdy okolo pátého měsíce...). neřeknou to sice naplno, ale já z jejich reakcí na moji výchovu mám pocit, že jsem absolutně neschopná. to je pořád: "on zlobí, ty ho nezvládneš, potřebuje pevnější ruku...", ale přitom mi autoritu podráží. když něco rozhodnu, stejně to změní. ale ta špatná jsem pak já... a tak je to se vším. nechci si stěžovat, jen tě chci uklidnit, že na tom nejsi tak zle. alespoň máš klid a můžeš si beztrestně rozhodovat o své rodině sama :wink:
14. srp 2010 v 17:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj lasko, to bylo jen o zvyku :wink: . Při těch počátečních návštěvách jsem se pro Davídka vracela po půl hodině, hodině .. a když jsem věděla, že se mu v koutku líbí a je spokojený, tak jsem ho tam nechávala i delší dobu.
Do školky si podáme přihlášku v březnu, letos jsme se zkoušeli poptat, ale měli obsazeno a když zjistili, že jsem ještě na mateřské, tak mi ho vzít úplně zamítli.
Mě to mrzí hlavně i z toho důvodu, že D. je rád ve společnosti dětí, doma s námi se nudí, proto pak víc zlobí.

Věřím, že to není jednoduchý bydlet s rodiči... Musíš být neskutečnou trpělivost. Oni tě vlastně celý život berou jako dítě, proto i pak si nemůžou pomoct a radí ti i s malým. Jenže prcek potřebuje mít jasné hranice.. když jeden mu dovolí a druhý zakáže.. Ani se ti nedivím, že z toho rosteš :slight_smile: To zase rozhodně jsem ráda, že mám svou "svobodu". Nikdo mi do ničeho nemluví, zorganizuji si věci podle svého.
To samé jak píšeš dělá můj manžel, když dám Míšu do postýlky, abych si konečně došla na WC :grinning: Pak už si ho ale víc nevšímá.

Jo a do Zoo jsme nejeli.. manža se ráno sebral a zase odjel pryč. Prý počasí není ideální, ale to bylo jen ráno pár kapek a jinak celý den nádherně :unamused:
Chtěla jsem si spravit náladu, tak jsem dneska s mámou vzala kluky a šli jsme do lesa na houby.
15. srp 2010 ve 21:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
dont - tak naši jsou docela fajn, jenže jde o to, že oni malého milují tak, že by mu nejraději dopřáli úplně všechno. naopak já mu nechci dát všechno, na co si ukáže, právě proto, že ho miluju... a pak nastává problém :slight_smile:
jé, s tou zoo mě to mrzí za tebe. ono přece asi ani tak nešlo o to tam ject, jako být spolu. pokud s tím dnem pro vás počítal, mohl ho s vámi trávit i jinak. a třeba i doma... ale to tě nechci popichovat, s chlapama je kříž :sweat_smile:
zase když se o děti takhle nestará, třeba by sis mohla prosadit ještě tu holčičku, když to stejně leží na tobě. jemu by to v podstatě mohlo být jedno :wink: anebo už nechceš?
15. srp 2010 ve 22:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
lasko, to u nás je babička docela přísná, určitě v tom hrajou léta praxe v dětských jeslích :slight_smile: . Naopak mi říká, ať klukům tolik nedovolím, že za rok by se mi to vrátilo a už bych je těžko převychovávala. Davídek je dost paličák, vydupává si, vyřvává.. Někdy mě tolik vytočí, že nevím co s ním.
S tou ZOO.. bez komentáře :unamused: Jasně, že se mohl akorát pozměnit plán, ale on už musel být rozhodnutý minimálně pár hodin předem, když sotva jsme se vzbudili, tak vystřelil z domova s omluvou.
Holčičku bych brala, ale leda s někým jiným nebo si ji adoptovat :grinning:


16. srp 2010 ve 22:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dneska mám nějakou depku, protože zítra hned z rána jedeme na rentgenové vyšetření ledvin. Míša dostane ATB, pak ho budou cévkovat :pensive: , napíchnou mu žílu a vstříknou kontrastní látky, aby zjistili jestli nemá zjizvené ledviny nebo jiné anomálie vylučovacích cest. Fakt se mi tam nechce. Brouček spinká a mně je ho líto už teď. :frowning2:
16. srp 2010 ve 22:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
dont - a jé, prďolka malej... umím si představit, jak to pro tebe musí být těžké. já kolikrát rozdýchávám i očkování, když vidím, jak se doktorky bojí nebo ho něco bolí. malý to určitě zvládne dobře, ale chápu, že jako máma to nesež těžce. snad vám to dobře dopadne. dej pak vědět, jo? budu na vás myslet. je to těžké viď? ale je to pro jeho dobro a až vyšetření skončí, zase bude dobře.
16. srp 2010 ve 22:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
lasko, děkuju moc.. aspoň, že tam půjde i moje máma.. oni mi řekli, že potřebuji někoho dalšího s sebou. Asi když mě viděli, jak se tvářím, když mi popsali celou proceduru :sweat_smile: Mě nejvíce vadí, jak začne Míša plakat.. to se mu ani nemůžu podívat do očí, protože bych se sama neudržela. Ještě jak začne ke mně natahovat ty jeho ručičky.. Kdyby tohle vyšetření bylo opravdu poslední, tak budu šťastná. Dám vědět, jak bylo. Dobrou noc
16. srp 2010 ve 23:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek